Imunitní systém

Imunitní systém člověka je pokládán za jeden z nejdůležitějších systémů organismu. Na základě jakých principů imunitní systém funguje? A proč je tak důležitý? A co je to vlastně alergie v rámci imunitního systému?

Proč je imunitní systém tak důležitý?

Každý živý organismus musí neustále čelit invazi cizorodých látek z okolního prostředí. Schopnost jedince bránit se těmto patogenům nazýváme obecně slovem imunita neboli odolnost. Imunitní systém je tedy jakýsi náš šestý smysl, kontrolní orgán pro kontakt s okolním světem. Musí přesně rozeznat, co je tělu vlastní, co je dovoleno přijmout a co ne. A na tomto „vědění“, na správnosti programu imunitního systému závisí naše zdraví.

Jak šel čas s imunitní systémem

Imunitní systém jsme částečně zdědili po zvířecích předcích, zachovali jsme si z jejich obranné taktiky to nejúčinnější a dále jsme si vybudovali vlastní zbraně. Používáme to nejlepší prověřené tisíci let vývoje, také však zkoušíme novinky, které se nemusí osvědčit. Teprve další tisíciletí ukážou, co bude fungovat dobře, a co si tedy další pokolení ponechají ve svém obranném arzenálu.

Má tento systém paměť? A k čemu ji využívá?

Předností našeho imunitního systému je paměť. Buňky si pamatují, že se již jednou s takovým mikrobem potkaly, a doba, než zareagují, je tak velmi zkrácena. Na imunitní paměti je také postaven princip očkování. Tělo si pamatuje svůj první kontakt s očkovací látkou, a tak je již dobře vyzbrojeno k rychlé reakci při kontaktu s daným živým mikrobem.

Jak reaguje imunitní systém na alergii?

Alergie je vlastně chyba v programu. Alergická reakce je vyvolaná přecitlivělostí na jinak všeobecně neškodné látky tzv. alergeny, kterými jsou například pyl, léky, potraviny. Vlastní léčba alergií je postup krok za krokem vyžadující úsilí a aktivní přístup pacienta. Jejím cílem je dovést imunitní systém opět na správnou cestu, aby začal chápat okolní svět opět takový, jaký ve skutečnosti je a začal na něj správně reagovat, bez jakékoliv paniky, bez jakéhokoliv omylu.

Imunitní systém reagující alergicky, tedy systém dopouštějící se v obranném chování vůči cizí substanci chyby, nepotřebuje léky, které by kryly nějaký deficit nebo odbourávaly nadbytek. Nechybí mu nic hmotného – „pouze“ schopnost správného rozhodování.

Číst dál...

Dědičnost a pravděpodobnost alergií

Výskyt alergických onemocnění mezi lidmi roste alarmujícím tempem. Za posledních deset let se zdvojnásobil. A tak si odborníci, a nejen oni, kladou otázku, zda je možné rozvoji alergie u člověka nějakým způsobem předcházet. Problém je ale v tom, že sklony k alergii, jsou dědičné. Ale opravdu je dědičnost rozhodující?

Jaký vliv mají geny?

Vysoké riziko pro vznik alergie a astmatu je u dítěte, které má alespoň jednoho příbuzného s alergickým onemocněním. U takového dítěte je riziko vzniku alergických onemocnění asi ve 30 - 40 %. Pokud mají oba rodiče alergická onemocnění, pak toto riziko u dítěte stoupá až k 60 - 70 %. Pokud dítě nemá nikoho v rodině alergického, je pravděpodobnost výskytu alergie 5 - 10 %. Může se stát i to, že dědičný základ "přeskočí" jednu generaci. Pak se alergie projeví až u vnuků nebo pravnuků. Dále se dle výzkumů ukazuje, že alergií více trpí chlapci než dívky.

Mýty dědičnosti

Riziko však hned nemusí znamenat rozvoj alergie. Podstatou dědičnosti je pouze získání určité vlohy. Na tom, jestli se projeví, se podílí řada dalších faktorů. Na vině je nezdravé životní prostředí, smog, kouření, nevhodné vytápění, nedostatečné větrání. Svůj vliv má i životní styl plný stresu, nesprávný jídelníček a nedostatek pohybu. Výzkumem genetiky alergií se zabývají vědeckých skupiny, které hledají geny odpovědné za rozvoj alergických reakcí. Na základě jejich znalostí pak budeme moci lépe porozumět samotnému mechanismu vzniku tohoto onemocnění.

Proč ale přibývá alergiků?

Důležitý a možná nejdůležitější je imunitní systém. Během vývoje imunity od narození až po dospělost se buňky imunitního systému učí odpovídat obrannou reakcí na to, co by organismu mohlo škodit, a naopak tolerovat to, co je neškodné. Imunitní systém však není dostatečný a někdy je uměle oslabován. Děti se u nás mnohem méně setkávají s infekcemi, které stimulovaly protiinfekční obranu organismu. Jsou očkovány, často až nadmíru se používají antibiotika a tato nedostatečná stimulace běžnými bakteriálními infekcemi, zejména v poporodním a časném dětském věku, vede k vyššímu výskytu alergických chorob.

Tvrdí se, že prvorozené děti nebo jedináčci trpí alergií častěji než pozdější nebo početnější sourozenci, protože ti jsou vystaveni častějším infekcím než děti izolované, které přicházejí do styku s infekcí jen výjimečně.

Číst dál...

Co je to atopický ekzém?

Atopický ekzém je zánětlivé onemocnění kůže. Je charakterizováno svěděním a suchostí pokožky, obvykle se projevující již v raném dětství. Atopický ekzém pak obvykle úzce souvisí s alergií. Projevy alergie i atopického ekzému jsou zhoršovány stykem s alergeny. Lze nad atopickým ekzémem vyhrát? Co můžete udělat pro atopika?

Proč vzniká atopický ekzém?

Ekzém je projev alergické reakce těla, ve snaze odstranit jeho vyvolávající příčinu. Velkou roli vzniku však hrají i rodinné předpoklady. Alergickou reakci mohou u atopiků spustit jak potraviny, např. ořechy, kořeněná jídla, ovoce, vejce, mléčné výrobky, tak i látky běžné denní potřeby, např. saponáty, vlněné látky, prach, zvířecí srst, nebo pyl z rostlin.

Jaké jsou příznaky?

Ekzém se nejprve projevuje jako zarudnutí a zduření kůže, poté výskytem pupínků a puchýřků, které se vyznačující velkou svědivostí. Velkým problémem je poté rozškrábání mokvajících pupínků. Hlavně u malých dětí, které díky škrábání ucítí dočasnou úlevu od svědění. Proto se doporučují studené obklady, studený krém, a na noc aplikovat rukavice, nebo různé návleky.

Jak se projevuje atopický ekzém s věkem

První je forma kojenecká, která obvykle začíná kolem 3. měsíce života. Nejprve se objevuje na tvářích, čele a bradě, poté se rozšiřuje na jakoukoliv část těla. Projevuje se červenými pupínky, šupinami a puchýřky, které mohou mokvat. Dítě postižená místa svědí, jsou neklidné a špatně usínají. Po prvním roce života může dojít k úplnému zhojení.

U dětské formy dochází ke stěhování ekzému z obličejové části do typických míst, jako jsou loketní a kolenní jamky. Mezi další postižené části pak zahrnujeme krk, zápěstí a hřbet ruky. Přetrvává opět silná svědivost. S věkem projevy ekzému ustupují a během sedmého roku dochází u poloviny postižených k úplnému zhojení. Opětovný návrat může ovšem vyvolat puberta, u druhé poloviny postižených ekzém přetrvává.

Jak jsou na tom dospělí? U malého procenta pacientů může ekzém propuknout až v dospělosti. Obvykle jde o pokračování nemoci z dětství. Místa postižené kůže jsou stejná jako u kojenecké formy, intenzita svědění je však vyšší. Kůže je zdrsnělá a hrubá, dochází k jejímu popraskání.

Atopici se těší na léto a zimu, protože to ekzém „spí“, k zhoršení dochází na jaře a podzimu.

Číst dál...

Co je anafylaktický šok?

Anafylaktický šok by se dal také nazvat alergickým. V podstatě se jedná o extrémně silnou alergickou reakci. Běžná alergická reakce postihne určité místo např. dutinu nosní a tehdy vzniká alergická rýma. U anafylaktického šoku postihne celé tělo. Poznám, že se blíží anafylaktický šok? A jak reagovat? Tato prudká reakce může končit až smrtí, a proto stojí za to vědět trochu víc.

Co spustí anafylaktický šok?

A co tuto silnou reakci spustí? Může to být prakticky cokoliv, ale velmi často se jedná o sloučeniny, na něž jsme alergičtí, a které se rychle dostanou do našeho krevního oběhu. Vyvolat anafylaktický šok mohou různé potraviny, nejčastěji burské oříšky či jiné ořechy, mořské plody, pšenice, kravské mléko, ovoce, vnitřnosti, léky, pro někoho jsou spouštěčem potravinová aditiva především „éčka“, někdo přehnaně reaguje na styk s latexem, velmi časté je spuštění reakce po bodnutí hmyzem včely, vosy, lékaři musí počítat i s možností anafylaktické reakce po podání kontrastní látky pacientovi.

Jak reaguje tělo?

Anafylaktická reakce se projevuje nejprve kožními projevy vyrážka, svědění, pálení, přidává se otok, kdy je nebezpečí zadušení v případě otoku jazyka či hrtanu, pacient má pocit plného nosu, je dýchavičný, někdy kašle. Dalšími projevy jsou nevolnost, zvracení, průjem, křeče břicha, nízký tlak způsobený místními otoky a rozšířením cév, pacient může upadnout do bezvědomí.

Princip je takový, že při prvním setkání s alergenem se začnou tvořit protilátky - IgE. Ty neškodně putují krví, až při dalším setkání s tímto alergenem ho vytvořené IgE poznají. Postiženy mohou být všechny tkáně, efekt alergické reakce je nicméně nejviditelnější na stěně cév. Alergická reakce způsobí rozšíření cév a navíc zvýší propustnost cévních stěn. To má ničivý efekt na krevní oběh. Představme si krevní oběh jako množství trubic, kterými protéká tekutina a to celé je poháněno pumpou - srdcem. A teď si představte, že do trubic naděláme řadu malých děr, kterými tekutina začne vytékat ven. Pumpa sice pracuje, ale najednou nemá co pumpovat a krevní oběh selže.

Léčba anafylaktického šoku

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje akutní zásah. V první řadě se zaměřte na kontrolu a udržení životních funkcí, jako je udržení průchodnosti dýchacích cest, kontrolu oběhu, v případě selhávání srdce zahájení srdeční masáže. K akutnímu zásahu patří aplikace adrenalinu. K podávaným lékům pak patří kortikoidy, antihistaminika, jež tlumí alergickou reakci a léky rozšiřující stažené průdušky.

Číst dál...

Alternativní možnosti léčby alergií

Asi shodneme, že alergie se musí léčit. Jinak se bezvýznamné situace, mohou vyvinout do chronické podoby. Někdy považujeme za samozřejmé, že klasická medicína je v případě léčení alergie jediná možná a dokonce nejlepší cesta, ale rovněž prastaré moudrosti a léčebné zkušenosti mohou být užitečné. Vždyť i naše (pra)babičky znaly mnoho z tajemství alternativní medicíny a věděly, že rostliny působí na zdraví. Mnohdy účinněji a šetrněji než klasické terapeutické metody.

Různé způsoby léčby alergií se rozhodne vyzkoušet řada lidí. I mnoho odborníků se domnívá, že některé alternativní přístupy stojí přinejmenším za pokus. Na druhou stranu by ale tyto terapie nikdy neměly zcela nahradit klasickou léčbu. A o kterých alternativách se mluví v rámci léčby alergií?

Aromaterapie

Využívá léčivých účinků aromatických olejů z květů, stromů, plodů a bylin, které napomáhají léčení ve třech rovinách- těla, duše a ducha. Aromaterapie má silný účinek na celou bytost. Populární se stala zejména v posledních letech.

Akupunktura

Stará čínská léčebná metoda spočívající ve vpichování jehel do určitých bodů lidského těla. Využívá systém energetických kanálků (drah, meridiánů), které jsou potažmo spojeny s vnitřními orgány. Princip akupunktury spočívá v aktivaci a dráždění aktivních bodů na lidském těle, které se provádí ocelovými jehlami. Pomocí akupunktury lze účinně léčit řadu nemocí mimo alergie i migrény, záněty dutin, bolesti páteře, sennou rýmu nebo ekzém. Místo ocelových jehel se v poslední době, zejména u dětí používá laser.

Homeopatie

Jednou z možností léčby je homeopatie. Alergie je chronické onemocnění, při kterém je zapotřebí individuální přístup k pacientovi. Na začátku alternativní léčby pacienti užívají léky i od lékařů-specialistů, po určitém čase, pokud již problém nemají, samotný specialista klasické léky vysadí. Homeopatika se připravují z rostlin, minerálů nebo látek, pocházejících ze zvířecího světa.

Fytoterapie

Fytoterapie vychází z léčivé síly přírody. Správným použitím rostlin lze zbavování se jedovatých látek z organismu a celkové očistě těla. Používání bylinek má ovšem svá pravidla. Některé rostlinky mohou být alergeny a nejsou tak vhodné pro každého např. heřmánek, fenykl, třezalka, máta, měsíček zahradní.

Upravte alergikům stravu

Jídlo je alfou a omegou zdraví. V první řadě se doporučuje přidat do jídelníčku více zeleniny a ovoce. Uvažujte o sezónních biopotravinách, pokud možno z našeho klimatického pásma i kontinentu. „Umělé“ jahody nebo citrusy v zimě raději nahraďte zelím a jablky. Sladkosti určitě pryč. Zvláště u dětí přibývají potravinové alergie, které jsou většinou reakcí na některá agresivní éčka. Opatrně s bílou moukou, protože její nadměrná konzumace způsobuje překyselení organismu, zahlenění, zácpu a snížení imunity. Odtud je už jen krok ke vzniku alergií.

Číst dál...

Lze předejít alergiím už v těhotenství?

Vzniku mnoha dětských alergií a ekzémů se nedá předejít. Přesto ale mezi nimi existuje spousta takových, kterým se vyhnout dá. Nebo je u nich možné alespoň snížit riziko, že propuknou. Prevence začíná už v těhotenství. Na co by si měli dát těhotné ženy pozor? A kde začít? Proč je strava důležitá a jak důležité je kojení?

Předcházení alergiím začíná již v těhotenství

U nastávajících matek alergiček existuje 50% pravděpodobnost, že rovněž její dítě bude trpět některým druhem alergie. Těhotné ženy však mohou předcházet rozvoji alergií u svých potomků. Vyvarují-li se dráždivých potravin a pobytu v nevhodném prostředí, mohou snížit riziko výskytu alergie u dítěte či její projev oddálit.

Proč je strava důležitá

Strava těhotné nebo kojící matky však prakticky vždy obsahuje řadu látek, které přecházejí přes placentu těhotné ženy do krve dítěte nebo mléčnou žlázou do mateřského mléka a imunitní systém plodu či kojence je vnímá. Je vhodné, aby těhotné a kojící ženy konzumovaly pestrou a kvalitní stravu. Žena by neměla jíst ořechy, vejce a čokoládu, neboť obsahují dráždivé látky. Alergické protilátky se v organismu pak začínají tvořit již v 17. či 18. týdnu těhotenství.

Kojení je klíč k životu bez alergie

Pro zdravý vývoj kojence je vhodná výživa, její složení a doba zavádění určitých potravin. Bylo jednoznačně prokázáno, že kojení má mnoho příznivých vlivů, proto je doporučováno výhradní kojení do 4. měsíce věku. Ochranný vliv kojení byl prokázán zejména u dětí s vysokým rizikem rozvoje astmatu.

I když kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání, protože vliv genetických faktorů je prostě někdy silnější, zůstává nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy.

Stejně tak jako u dospělých platí i u dětí, že vznik alergií ovlivňují nesprávná strava, způsob života, životní prostředí i dědičnost.

Číst dál...

Alergie

Přes 2 miliony lidí v naší republice trpí nějakou formou alergie. Většina z nás si pod tímto pojmem představí kýchání, svědění a ucpání nosu tzv. sennou rýmou, svědění a zarudnutí očí, ekzém, kopřivky, kašel, dušnost, astma. Alergických lidí přibývá, ale proč tomu tak je? Co je vlastně alergie a jak to souvisí s naší imunitou?

Co je alergie

Alergie je neúčelně vynaložená obrana proti jinak neškodným látkám, jedná se tedy o nemoc imunitního systému. Můžeme mluvit o nepřiměřené reakci imunitního systému. Co je ale jejich podstatou? Protože zdravý imunitní systém je schopen rozpoznat nebezpečí zvenku a zahájit imunitní reakci. Zdravý organismus se nebrání proti látkám, obsaženým v běžných potravinách nebo pylových zrnech.

Proč došlo k nárůstu alergií?

Svět se mění. Mizí celé lesy, hynou zvířata a tak nemůže být ušetřen ani člověk. Příroda je prostě důležitá. Stala se někde zásadní chyba? Kde hledat příčiny alergií?

Náš imunitní systém je přetěžován a oslabován, je okrádán o svoji inteligenci. Přetěžujeme se jídlem, jednak co do množství, navíc různě nepřirozeně a chemicky zpracovaným. Vytáčíme své životní tempo do nesmyslných rychlostí, žijeme v neustálém stresu.

Nadměrně užíváme různé potlačující léky. Onemocníme-li, nedopřejeme tělu ani čas ani klid k opětovnému vyléčení a odstranění všech následků nemoci. Tak se s každou další infekcí hromadí v těle „zbytky“, které nakonec nutí obranný systém k chaotické válce na mnoha frontách, při níž se zabraňuje nejhoršímu.

Nelze opomenout ani psychické příčiny alergií, které se vyskytují častěji, než jsme ochotni připustit. Nelze je exaktně změřit, a proto je vtahování duše do lékařského umění pro mnohé lékaře nepřijatelné. Kdo však nechce brát na zřetel psychické příčiny, nemůže dospět k jádru poruchy zdraví. Alergie jsou v tomto ohledu např. srovnatelné s nevolností a zvracením. Organismus tak podvědomě, ale navenek zřetelně manifestuje svůj vnitřní postoj. Proto je chybou zařazovat mezi alergické projevy pouze vyrážky ne kůži, rýmu nebo bronchiální astma. Stejnou příčinu mohou mít i bolesti hlavy, nevolnosti, ale třeba i nesoustředěnost a poruchy chování dítěte.

Číst dál...

Alergie na zvířata

Co dělat, když se domácí mazlíček změní v alergen? Rýma, slzení, pálení a otoky očí, vyrážka či ekzém, astma, kašel a sípání? I to můžeme získat s novým mazlíčkem. Jak reagovat, když mazlíček není jen zdrojem radosti a potěšení?

Mýty spojené s touto alergií

Řada lidí se mylně domnívá, že alergenem je srst domácích zvířat, ale alergie vyvolávají i zvířata bezsrstá. Největší obtíže totiž mají původ ve slinách, výkalech nebo kožních šupinkách zvířat. Tyto alergeny se váží na domácí prach, případně se dostávají do srsti zvířat.

Jak nám je?

Alergie na zvířata přichází postupně, může trvat až rok než se projeví její viditelné příznaky. Ty většinou představují dýchací potíže, kašel, kýchání a zduření sliznic nosní dutiny. Alergie může vést až k chronickým onemocněním dýchacích cest. Může vyvolat i slzení a pálení očí, záněty středního ucha, také kožní vyrážky, příp. nevolnosti a bolesti hlavy nebo zažívací obtíže.

Které zvíře je „nejagresivnější“, když přijde na alergii?

Nejagresivnější alergeny produkuje kočka, v závěsu jsou psy, králíci, morčata nebo křečci. Zatímco u koček zpravidla alergie nesouvisí s rasou, alergie u psů se může lišit dle jednotlivých ras. Nejvíce alergií je zaznamenáno na plemena jezevčíků, jorkšírů, pudlů, kníračů a boxerů. Zpravidla však nehraje roli délka srsti. Psí alergeny nejsou tak agresivní jako ty kočičí, takže pro spuštění alergie je většinou nutné se psa přímo dotknout.

Významné alergeny produkují i domácí hlodavci jako je křeček, morče, myš nebo potkan. Pravým původcem potíží u těchto zvířat bývá většinou moč, její bílkoviny se velmi snadno šíří vzduchem. U plazů mívají alergeny především podobu drobných šupinek kůže, u papoušků se může jednat o alergii na peří. Alergie na peří je však velmi vzácná. Alergie na zvířata může mít původ také v krmení, mohou ji způsobovat i roztoči, bakterie a další paraziti zvířat.

Je možná léčba? Nebo musí mazlíček z domu?

Mnohdy je však jediným efektivním řešením domácího mazlíčka dát pryč. I poté, co zvíře opustilo domácnost, v ní zůstávají jeho alergeny, a to až po dobu jednoho roku. Pokud tohle řešení nepřipadá v úvahu, je další možnost omezení množství alergenu uvolňovaného zvířetem, a to díky pravidelnému koupání zvířete, a to alespoň dvakrát týdně. Léčba alergie na zvířata spočívá v podávání léků ke zmírnění alergických projevů, především antihistaminik či kortikosteroidů.

Číst dál...

Alergie na roztoče

Roztoči. Malí, průsvitní a pouhým oken neviditelní. A přesto nám dokážou pěkně zatopit. Největší nebezpečí pro alergiky představují roztoči přítomní v domácím prostředí, kteří jsou zdaleka nejčastější příčinou alergie. Průměrná délka života roztočů je 20 až 30 dnů, tak dlouho s námi žijí.

Domácí mazlíček? Těžko

Domácí roztoči se zabydlují v bytových textiliích, jako jsou koberce, záclony, přehozy, čalounění a plyšové hračky. Největší hnízdem se ovšem stávají lůžka a lůžkoviny. Právě zde mají tito členovci ideální podmínky pro život. Lidské tělo je každou noc samo zásobuje dostatkem potravy, vyhřívá jim lůžko a rovněž dechem a potem příhodně zvlhčuje vzduch. Proto mají alergici největší problémy v noci a po ránu.

Co dokážou roztoči?

Alergie na roztoče se může projevit jako kýchání, rýma či pocit ucpaného nosu, pálení a otoky očí, či jako kašel, dušnost, které mohou přejít až v astma. Dalším z projevů může být zhoršení atopického ekzému. Všechny tyto příznaky mohou být provázeny spánkovými potížemi a pocitem únavy.

Diagnostika a následná léčba aneb jak na ně

Alergii na roztoče potvrdí lékař na základě klinického vyšetření, anamnézy, kožních testů či vyšetření specifických protilátek IgE.

Dále by mělo následovat odstranění alergenů z domu, zejména tzv. „lapačů prachu“ jako jsou koberce, závěsy, záclony, různé přehozy apod. Je nutné odstranit z domácího prostředí alergika i domácí zvíře, jehož srst popř. peří je „přístavem“ pro roztoče. Pozornost je třeba věnovat zejména lůžku alergika. Ale jak? Jediným spolehlivým způsobem omezení množství roztočů a jejich alergenů v bytě je použití tzv. bariérových povlaků, které jsou neprostupné pro roztoče a roztočové alergeny. Toto povlečení určené konkrétně pro alergiky. Povlaky proto představují základní nezbytné opatření pro osoby trpící či ohrožené alergií na roztoče, astmatem a atopickým ekzémem.

Číst dál...

Alergické astma

Víte, že každý třetí astmatik je dítě? Že u 80 % dětí s astmatem jsou první příznaky patrné již před pátým rokem života? A u 85 % dětí má jejich astma alergický podklad? Co rozumíme pod pojmem astma? Je to každý horší kašel? Důležitá je správná a včasná diagnóza a následná léčba.

Co je astma?

Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi, suchému dráždivému kašli, který se objevuje zejména po námaze anebo v noci, a ruší tak spánek a omezuje fyzickou aktivitu. Astmatický kašel může být vyvolán i silnými emocemi, jako je smích nebo pláč, a také kontaktem s alergenem, například se zvířetem.

Jak správně určit, že se jedná o astma?

Určitě je dobré navštívit doktora. Kde dostane následující otázky: Kašle a sípá dítě? Má pocit tíže na hrudi nebo často "nemůže chytnout dech"? Rozvíjí se při běžném nachlazení opakovaně kašel a zánět průdušek, který trvá nepřiměřeně dlouho? Kašle a hvízdá dítě při sportu, hře nebo smíchu a pláči? Má někdo v rodině astma nebo alergii? Co spouští příznaky – nachlazení, kontakt s alergenem, sportování? Jak časté jsou příznaky ve dne a jak časté jsou v noci, a jak jsou závažné? Budí kašel a hvízdání dítě ze spaní? Má dítě mnoho zameškaných hodin ve škole?

Pokud jsou odpovědi na tyto otázky kladné, jedná se s velkou pravděpodobností o astma. Diagnóza se dále potvrzuje provedením funkčního vyšetření plic – spirometrie, které nám přesně ukáže, jak průdušky pacienta fungují. Další potřebné je alergologické vyšetření, které určí, jakým alergenům se má pacient vyhýbat.

Dá se astma vyléčit?

Astma neumíme vyléčit, umíme je ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život.

Léčba astmatu vede k úplné kontrole nad nemocí. Pacient by neměl mít žádné příznaky během dne, žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky nebo probouzení pro astma, častou potřebu úlevových léků, normální nebo téměř normální funkci plic a žádné opakování záchvatů dušnosti.

Jen velmi malá část dětí z astmatu "vyroste". Jsou to nejčastěji ti, kteří hvízdají pouze během nachlazení a netrpí alergií. Naopak ti, kteří jsou alergici nebo pasivní kuřáci nebo jejichž matka má astma, z astmatu většinou nevyrostou. U někoho se astma v dospívání zlepší, u někoho zhorší. Velmi malé děti se astmatu na čas zbaví, ale v pozdějším věku u nich většinou znovu propukne.

Pokud mají rodiče astma, mají i děti zvýšené riziko astmatu. Důležitou roli hraje prostředí, do kterého se dítě narodí, a způsob života. Rozhodně by matka neměla kouřit v těhotenství ani po porodu. V bytě i domě je ideální prostředí bez tabáku, prachu, roztočů a plísní. Domácí zvířata, zejména kočky, by neměly v bytě žít.

Číst dál...