Imunitní systém člověka je pokládán za jeden z nejdůležitějších systémů organismu. Na základě jakých principů imunitní systém funguje? A proč je tak důležitý? A co je to vlastně alergie v rámci imunitního systému?
Proč je imunitní systém tak důležitý?
Každý živý organismus musí neustále čelit invazi cizorodých látek z okolního prostředí. Schopnost jedince bránit se těmto patogenům nazýváme obecně slovem imunita neboli odolnost. Imunitní systém je tedy jakýsi náš šestý smysl, kontrolní orgán pro kontakt s okolním světem. Musí přesně rozeznat, co je tělu vlastní, co je dovoleno přijmout a co ne. A na tomto „vědění“, na správnosti programu imunitního systému závisí naše zdraví.
Jak šel čas s imunitní systémem
Imunitní systém jsme částečně zdědili po zvířecích předcích, zachovali jsme si z jejich obranné taktiky to nejúčinnější a dále jsme si vybudovali vlastní zbraně. Používáme to nejlepší prověřené tisíci let vývoje, také však zkoušíme novinky, které se nemusí osvědčit. Teprve další tisíciletí ukážou, co bude fungovat dobře, a co si tedy další pokolení ponechají ve svém obranném arzenálu.
Má tento systém paměť? A k čemu ji využívá?
Předností našeho imunitního systému je paměť. Buňky si pamatují, že se již jednou s takovým mikrobem potkaly, a doba, než zareagují, je tak velmi zkrácena. Na imunitní paměti je také postaven princip očkování. Tělo si pamatuje svůj první kontakt s očkovací látkou, a tak je již dobře vyzbrojeno k rychlé reakci při kontaktu s daným živým mikrobem.
Jak reaguje imunitní systém na alergii?
Alergie je vlastně chyba v programu. Alergická reakce je vyvolaná přecitlivělostí na jinak všeobecně neškodné látky tzv. alergeny, kterými jsou například pyl, léky, potraviny. Vlastní léčba alergií je postup krok za krokem vyžadující úsilí a aktivní přístup pacienta. Jejím cílem je dovést imunitní systém opět na správnou cestu, aby začal chápat okolní svět opět takový, jaký ve skutečnosti je a začal na něj správně reagovat, bez jakékoliv paniky, bez jakéhokoliv omylu.
Imunitní systém reagující alergicky, tedy systém dopouštějící se v obranném chování vůči cizí substanci chyby, nepotřebuje léky, které by kryly nějaký deficit nebo odbourávaly nadbytek. Nechybí mu nic hmotného – „pouze“ schopnost správného rozhodování.