Těhotenství a porod jsou důležitými mezníky v životě. Při narození dítěte probíhá velká změna ve vztahu mezi partnery, mění se také sexuální život, žena je unavená, všechen čas věnuje dítěti, trápí ji porodní poranění, nemá dostatek času na partnera ani na sebe. V sexuálním životě páru mohou vznikat problémy. Je ale žena dostatečně informována o změně sexuálního života po porodu a potížích, které mohou nastat? Tématu sexuality po porodu je v knihách gynekologie a porodnictví věnováno většinou jen pár řádků. Kapitola sexuality je stále opomíjená, protože ženská sexualita byla dlouhou dobu tabuizována. Co ovlivňuje sexualitu žen po porodu? A proč mají ženy menší zájem? Jedním z faktorů je kojení, které ovlivňují hormony. Třeba vysoká hladina prolaktinu, který sice udržuje kojení, ale tlumí sexuální apetit. Nebo nízká hladina estrogenu způsobuje nízkou vzrušivost pohlavních orgánů, sliznice pochvy je tenčí a méně zvlhčená. Pohlavní styk tak může být vnímán jako nepříjemný až bolestivý. A každý porod je provázen pohmožděním či poraněním porodních cest. Kdy obnovit sexuální život? Podle některých odborníku je možné sexuální život obnovit, pokud se žena cítí připravená, obvykle za 4 až 6 týdnů, pokud není šestinedělí komplikováno infekcí nebo špatným hojením poranění, jiní zase doporučí sexuální abstinenci po celou dobu šestinedělí. Role partnera Poporodní těhotenské změny mohou být zdrojem nejistoty. Ženy si připadají méně atraktivní pro pár kil navíc, strie na břiše nebo stehnech, ráně po císařském řezu nebo po poranění hráze. Bojí se reakce partnera na tyto změny. „V těhotenství jsem nabrala 15 kilo a 5 mi ještě zůstalo dlouho po porodu, tělo se mi…
Po návratu z porodnice do domácího prostředí je žena silně zatížena péčí o dítě a prací v domácnosti. A v naší společnosti zatím chybí kvalitní následná domácí péče o matku a dítě a je nedostatek porodních asistentek pracujících v komunitní péči. Jak odhalit počínající poporodní depresi? A jak efektivní je následná léčba? Příznakem samotné deprese je porucha nálady, ale kromě ní je zasaženo také myšlení, chování i tělesné fungování. Deprese je onemocnění celého těla, nejen duše. Mnoho lidí v depresi pociťuje únavu, tíhu, malátnost, vyčerpanost. Pocity se během dne mění, jejich intenzita může být největší ráno nebo naopak, je to různé. Depresivní nálada se projevuje smutkem, vymizením radosti, úzkostí, strachem, pocity ztráty a beznaděje, nerozhodností a podrážděností. K dalším příznakům patří narušená schopnost správně myslet, pamatovat si, soustředit se, správně se rozhodnout a v neposlední řadě i ztráta sebedůvěry. Objevují se výčitky, které nemají reálný podklad, a také myšlenky na sebevraždu. Typické projevy poporodní deprese Insuficientní typ se vyskytuje nejčastěji a projevuje se pocity „jsem špatná matka“. K typickým příznakům patří, že se rozvíjí ze zcela z normálního pocitu nejistoty, až se dostanou do samotného sebepojetí ženy. Objevuje se pocit neschopnosti milovat své dítě. Tyto myšlenky mohou vést až k sebevražedným úmyslům. Pokud není tento typ deprese včas podchycen a léčen, vede k chronickým pocitům. Je zde nutná antidepresivní léčba. V případě sebevražedných myšlenek je samozřejmě nutná psychiatrická léčba. Nutkavý typ, který je doprovázen myšlenkami typu: jak může matka dítěti ublížit. Nahánějí strach, vyvolávají pocity viny a studu. Pro ženu je velmi obtížné o těchto myšlenkách mluvit. Pro…
„Žena se pokusila zabít své dítě a následně i sebe. Nechce vidět své dítě. Co je to za matku.“ To jsou některé komentáře, které si vyslechne žena, jež trpí poporodní depresí. Když ale o něčem takovém slyšíte nebo čtete, říkáte si: „To se mně nemůže stát.“ O to víc jste potom zaskočeni a překvapeni, když se to týká vás. S poporodní depresí se může setkat kterákoliv žena, protože deprese si nevybírá. Obvykle se projeví nečekaně a zanechá za sebou spoušť. Ovlivní život celé rodiny, je to zkouška. Pravdou je, že nejvíce je zasažená žena, a tím tedy následně i celá rodina. Trpí-li žena poporodní depresí, je narušen její vztah k dítěti, k partnerovi, k nejbližšímu okolí a k sobě samé. Návrat do „normálního“ života je běh na dlouhou trať. S poporodní depresí se setkává poměrně velké procento žen a neměla by zůstat bez povšimnutí. Je to nemoc jako každá jiná, která ovlivňuje nejen ženu samotnou, ale také její nejbližší okolí. Má mnoho negativních účinků na dítě a jeho následný vývoj. Mezi 50-80 % žen prožívá 3 a 4. den po porodu krátkou epizodu zhoršené nálady projevující se typicky podrážděností, kolísáním nálady a epizodami pláče. Kolísání nálady je charakterizováno stavy euforie,které se střídají s úzkostí, smutkem, napětím nebo podrážděností. Některé ženy říkají, že se cítí zmatené. Poporodní blues V anglosaských zemích mluví o „maternity blues“ neboli poporodní blues. Tato krátkodobá změna nálad je způsobena hormonálním poklesem. Dá se říci, že je v zásadě neškodná a spontánně odezní. Nejčastěji poporodní blues provází prvorodičky a ženy, které před těhotenstvím trpěly premenstruální krizí.…
Označeno v
V České republice je dané problematice věnována minimální pozornost ve srovnání se západními zeměmi. Obecně lze říci, že až 90% depresí není léčeno. Někteří autoři se shodují, že se poporodní deprese může vyskytnout během několika měsíců až jednoho roku. Přesto, že žijeme ve 21. Století, mnohdy slovo psychiatrie a jemu podobná, vzbuzují pocit něčeho nenormálního. Člověk, který má psychické potíže a léčí se, si sebou nese společenské stigma, což vede k traumatům. Screeningový dotazník Pro diagnózu PPD se ve světě používá metoda EPDS5 (Edinburgská škála postnatální deprese). Tento dotazník vznik v roce 1980 a je používán jako první „nástroj“ k zachycení stavu matky. Ke stanovení přesnější diagnózy a naplánování adekvátní léčby je samozřejmě třeba provést další kroky. Tento dotazník slouží jako určitý screening, kterým lze odhalit poporodní depresi. Používání screeningového dotazníku a sledování rizikových faktorů, a to ideálně v době těhotenství, nejpozději na oddělení šestinedělí s vrcholem 3. dne po spontánním porodu nebo 5. den po operačním porodu a dále s návazností po ukončení šestinedělí na bázi ambulantní péče, se zachytí včas možné deprese. Co je častým rizikem ve snaze odhalit poporodní depresi včas? Problém může nastat při zkracování délky hospitalizace po porodu. Nedostatek času v ambulanci i na oddělení šestinedělí a v neposlední řadě nedostatek odborného personálu. Jak vypadá a funguje daný dotazník Maximální skóre dotazníku je 30. Při jeho vyhodnocení 10 a více bodů, může ukázat možnou depresi různé závažnosti. K potvrzení diagnózy existující deprese by mělo být provedeno pečlivé zhodnocení. Stupnice nebude detekovat úzkostné poruchy, fobie či poruchy osobnosti. „Před krátkou dobou jste přivedla na svět děťátko.…
Označeno v
Moderní medicína nás nepřestává překvapovat a zázraky se stávají praxí. Držet v náručí vlastní dítě není bohužel dopřáno každé ženě. Ale pro ženy, které se narodily bez dělohy nebo o tento orgán v průběhu života přišly, svítá naděje. Mluvíme o transplantaci dělohy, experimentální léčba, jež má své kořeny ve Švédsku, byla provedena v dubnu 2016 i u nás. Nápad s transplantací dělohy se zrodil už v roce 1998 a zajímavé je, že nevzešel od lékařů či vědců, ale od pacientky. Trvalo však dlouhých 15 let, než se první úspěšná transplantace uskutečnila, která byla završena porodem zdravého miminka. Na celém světě bylo uskutečněno teprve 11 transplantací dělohy, Česká republika se do světových statistik zapsala 30. dubna 2016, kdy se i ve FN Motol provedla úspěšně tato procedura. Kdo je vhodnou kandidátkou? Existují tři skupiny žen, kterým může transplantace dělohy pomoci k otěhotnění a porodu vlastního dítěte. Jsou to ženy, kterým chybí děloha vrozeně, nebo o ni přišly v průběhu života, případně ji mají z pohledu otěhotnění nefunkční. V České republice je zahájena studie, druhá svého druhu na světě, kdy bude provedeno 20 transplantací dělohy. Deset žen by mělo dostat dělohu od žijící dárkyně, deset od zemřelé. Podmínkou transplantace dělohy je odběr vlastních vajíček a jejich oplození manželovými spermiemi. Embrya jsou zamražena a použijí se následně pro umělé otěhotnění. Porod je plánovaný a probíhá císařským řezem. Po transplantaci dělohy by měly být ženy schopné porodit jedno až dvě zdravé děti. Poté je děloha odstraněna a jedná se tak o dočasnou transplantaci. Transplantační tým a vize do budoucnosti…
Označeno v
Dříve bylo rození dětí s vyloučením mužů, zatímco dnes muži statečně nastupují do první linie. Přítomnost otce u porodu je tedy už naprosto běžná věc. Až do dubna letošního roku se v řadě českých porodnic otec připlatil. Cena se pohybovala od dvou do patnácti stovek dle nemocnice. Jak je tomu dnes? V čem jsme se díky rozhodnutí Ústavního soudu posunuli? V těhotenství jsem si myslela, že manžela u porodu možná ani chtít nebudu, že to zvládnu radši sama s porodní asistentkou a on se bude vedle modlit. Během porodu ale bylo vše jinak, potřebovala jsem jeho neustálou přítomnost a plnil i funkci nepostradatelné fyzické opory během kontrakcí. Po porodu tak měl skoro víc namožených svalů, než já. Proč Ústavní soud zrušil poplatky? Konkrétní spor, který vedl k tomu, že Ústavní soud zrušil poplatky za přítomnost otce u porodu, se týkal otce, jež musel v říjnu 2011 platit v Nemocnici Chomutov 500 korun. Podle soudců totiž nemocnice nesmí vybírat poplatek za samotnou přítomnost u porodu. Soudci ale uznali právo nemocnice na úhradu skutečných zvýšených nákladů, v konkrétním případě 250 korun za "instruktáž osoby doprovázející rodičku" a 150 korun za jednorázový oblek a přezutí. Co to tedy ve výsledku znamená? Platím nebo neplatím? Za přítomnost otce při porodu mohou nemocnice chtít zaplatit jen přiměřené a doložené náklady za nadstandardní služby, které s ní mají. Mezi ně ale nepatří základní zdravotnické potřeby jako rouška, dezinfekce nebo návleky na boty. Nelze ani vybírat poplatek za samotnou přítomnost, na niž má rodička nárok přímo ze zákona. A v neposlední řadě platí, že pokud…
Označeno v
Porod je ryze přírodní proces, který se prostě do detailu naplánovat nedá. Přesto má ale porodní plán své místo a svojí funkci. Je to jakýsi soupis přání, jak by měl vypadat ideální porod. Jakou má porodní plán strukturu? Co by měl obsahovat? A opravdu se jím porodnice řídí? Stále více lékařů gynekologů-porodníků proklamuje, že jejich porodnice ráda vyjde ženám vstříc. Je tedy na čase, aby ženy začaly této nabídky využívat. Dnes již máte při porodu v mnohém možnost volby. Nejdůležitějším aspektem je pak komunikace mezi vámi a vaším porodníkem. K utřídění myšlenek, přání a požadavků před porodem, pak slouží právě tzv. porodní plán. Jen je třeba vědět, co mohou v nemocnici při svém porodu vyžadovat. Jak sestavit porodní plná, základní indicie Porodní přání by mělo být formulováno jasně a pokud možno co nejstručněji. Přání by měla být rozepsaná na jednotlivé doby porodní. Berte v úvahu, že ti, co se o vás budou starat, jsou časově vytížení, a je pravděpodobné, že kromě péče o vás mají ještě spoustu dalších úkolů, které prostě musí během své směny zvládnout. Proto platí stručně a jasně. A přizvěte k sestavování porodního plánu i partnera. Porodní plán-vzor První doba porodní v porodní plánu se dotýká činností rodičky, jídla a pití, doprovodu, tlumení porodních bolestí, klystýru, holení a vnitřního vyšetření. projednávat s námi a žádat nás o poskytnutí souhlasu v případě jakéhokoliv lékařského zákroku aby mi nebyly nabízeny prostředky tlumení bolesti, pokud bude porod fyziologický používat fetální monitor co nejméně, jen ve zcela nezbytném případě možnost se pohybovat a procházet dle vlastních…
Označeno v
Klystýr, holení, hekárna, porodnický stůl poloha na zádech, porod, novorozenec zapůjčován pouze ke kojení, otcové v izolaci. To je výjev z dob minulých. Buďme za to rády. Negativní zkušenosti takto vedených porodů odstartovaly vlnu a diskuzi směřující k humánnějšímu modelu péče. Je možné tedy pozorovat dvojí přístup k této problematice. První je tzv. lékařský pohled, který vyzdvihuje odborně vedený porod. Snaží se předejít případným problémům, a to díky osvědčeným zásahům. Druhý model odkazuje na přirozenost. Porod je přirozený fyziologický proces, který většina rodiček zvládne vlastními silami. Jen je třeba mít ideální podmínky. V tomto článku dáme prostor přirozenému porodu. Co to vlastně je? Podle mezinárodní definice je za přirozený či normální považován porod, který začne a probíhá spontánně, při něm žena porodí dítě a následně placentu ve svém vlastním rytmu, svým úsilím a bez vnějších zásahů. Dítě po přirozeném porodu je v úzkém kontaktu s matkou a není od ní oddělováno za účelem lékařského vyšetření, pokud to není nezbytně nutné. To se provádí přímo na těle, nebo v bezprostřední blízkosti matky. Filosofie přirozeného porodu Středem této filosofie je, schopnost matky porodit své dítě sama, bez nutnosti direktivního vedení a medikace. Ženské tělo v sobě skrývá dostatek sil a energie k tomu, aby toho bylo schopno. Předpokladem pro úspěšný přirozený porod, je respektování základních potřeb rodící ženy, patří k nim především potřeba pocitu bezpečí, potřeba tepla, potřeba intimity a potřeba nerušeného klidu. Má-li žena uspokojeny tyto potřeby, produkuje její tělo přirozenou cestou a v dostatečném množství hormony potřebné pro spontánní porodní činnost. Protože je-li rodící žena podmínkami…
Označeno v
Silnou stránkou současného porodnictví v České republice nedostupnost standardní péče pro všechny těhotné ženy, rodící ženy a ženy v šestinedělí. Velmi dobrá je péče o komplikované a patologické stavy jak u matky, tak u dítěte. Kde má ale české porodnictví mezery? Slabou stránkou současného porodnictví je téměř nemožný individuální přístup ve standardních zařízeních, zvláště ve velkých klinikách. Ženy si mohou vybrat pouze nemocnici, ale ne způsob péče. Stát nepodporuje skupinu žen, které by rády porodily mimo nemocnici a nepodporuje ani porodní asistentky, které by těmto ženám rády pomohly. Téma domácích porodů je stále všudypřítomné. Můžeme jasně rozpoznat dvě strany barikády- doktory a matky ztotožněné s porodem doma. Nabízí se ale nějaká střední cesta? Východisko z této situace? Ano, jedná se o tzv. porodní domy, které ve světe fungují už řadu let. Co může nabídnout porodní dům? A máme nějaké tady u nás? Porodní domy, co od nich čekat Porodní domy jsou běžnou součástí nabídky péče v mateřství v řadě zemí Evropy i severní Ameriky. Jsou provozovány porodními asistentkami a určeny pro ženy s takzvaným nízkým rizikem. Zpravidla stojí ve větších městech a blízko zdravotnického zařízení nemocničního typu, se kterým má personál porodního dům domluvený přesun rodící ženy, pokud se tato rozhodne třeba pro epidurální analgesii, přestane se cítit během porodu komfortně a bezpečně nebo pokud se vyskytne nějaká situace, která by se mohla rozvinout do závažnější patologie. Porodní dům tedy zajišťuje služby v i po těhotenství, což se týká poradny, předporodní přípravy a cvičení. O ženu a novorozence je postaráno i po porodu a opět…
Označeno v
Povolání porodních asistentek je v dnešní době diskutované téma. S proměnou porodnictví se mění i jejich role. Klidné vody porodnictví v ČR se rozvíří v momentě, kdy na řadu přichází téma domácích porodů. Jaké ale je poválí a role porodních asistentek? Jak se mění se společenskými tendencemi? A na co naráží v české společnosti? Role porodních asistentek a jejich kompetence Co očekávat od porodních asistentek? Co je v jejich kompetencích? Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství. Společenské proměny I v naší zemi se v 50. letech minulého století přesunuly tradiční porody v domácnostech do nemocnic. Na jednu stranu se zvýšila odbornost poskytované péče a snížila úmrtnost rodiček i dětí, na druhou stranu se porody staly medicínskou záležitostí s mnoha rutinně prováděnými zákroky bez ohledu na přání a individualitu žen a s nedostatkem klidu a soukromí. V českých zemích se tradice péče o ženu v domácnosti zcela přerušila a systém přestal ženám nabízet alternativu k porodům v nemocnici. Rodit v nemocnici se stalo takřka „povinností“ každé ženy. Po roce 1989 se situace v českých porodnicích částečně zlepšila. Porodnice se do jisté míry polidštily, například se začala umožňovat…
Označeno v
Více...
Porod do vody je jednou z alternativních metod vedení porodu. O možnostech alternativního porodnictví je zájem mezi laickou veřejnost, ale i také ze strany porodníků, zvláště pak porodních asistentek. Alternativy vedení porodu mají samozřejmě své odborné limity. Jaké to jsou? A mění něco porod do vody? Porod do vody jako fenomén doby Lze říci, že porod do vody je současný fenomén alternativního vedení porodu, který vznikl díky poptávce laické veřejnosti a podpoře propagátorů metody. Voda se svým analgetickým a uvolňujícím účinkem stává další variantou, kde a jak dítě porodit. Jde tedy o způsob vedení porodu, kdy je dítě během II. doby porodní vypuzeno pod úrovní hladiny. Miminko je v naprostém bezpečí, jelikož přechází z jednoho vodního prostředí do druhého. Porod se tak jeví pro dítě bezpečnějším a přirozenějším. Ale žádná ze studií neobjasňuje výhody či nevýhody porodů do vody. Není potvrzeno, že tento typ vedení porodu zkrátí jeho trvání. Porod do vody je považován za bezpečný, jen jde-li o fyziologický průběh porodu. Je tento porod vhodný pro všechny? Nejen rodička, ale i porodnice musí splňovat určitá kritéria. Rodička i dítě musí být zcela zdraví, těhotenství fyziologicky probíhající a bez sebemenších komplikací. Porod musí propuknout v termínu. Při porodu do vody nesmí být použita žádná analgetika, ani epidurální. Porodnice musí být vybavena příslušným vybavením, tj. hygienikem kontrolovanou vodní lázní – vanou, která je opatřena protiskluzovým povrchem, je přístupná ze tří stran, nemá ostré hrany a lze ji rychle vypustit. Teplota vody by měla být 37 °C, tak jako plodová voda. Rodička musí podstoupit klystýr, aby v…
Označeno v
Pod pojmem lékařsky vedený porod rozumíme aktivní zasahování lékaře do průběhu porodního děje. To znamená vyvolání porodu, urychlování porodu nebo dochází k provádění rutinních porodnických opatření jako je holení pubického ochlupení, nedobrovolný klystýr, zákaz jídla a pití během porodu, nemožnost výběru polohy ve druhé době porodní, omezení přítomnosti blízkých osob apod. Tento způsob vedení porodu má preventivně zajistit bezpečnost rodičky i plodu při porodu určitými činnostmi lékaře za účelem eliminace možných komplikací, urychlení a znebolestnění porodu medikamenty a invazivními technikami. Jaká cesta vedla k pasivním neboli lékařsky vedeným porodům? Lékařsky vedený porod se na území České republiky začal užívat po 1. světové válce. Zmíněný způsob vedení porodu byl umožněn rozvojem porodnické analgezie pro tlumení porodních bolestí a objevem oxytocinu pro urychlení porodu. Obou technik však nebylo možné použít v domácnostech, a tak se rodičky stále více soustřeďovaly do nemocnic. Další velkou úlohu hrálo snížení úmrtnosti jak novorozenců, tak žen. Medicína se v první polovině dvacátého století začala prudce rozvíjet. V porodnictví se promítl vývoj elektroniky, jež se zaměřoval na sledování plodu, a v širší míře se využívaly operační techniky. Porody se začaly soustřeďovat do porodnic. Zavedly se povinné pravidelné kontroly v průběhu těhotenství. Tyto pozitivní výsledky však vedly k přeceňování významu lékařské péče a zdravotnické techniky. Do povědomí lidí se dostalo, že porod je obtížně zvladatelný, velice riskantní, nebezpečný, dokonce život ohrožující. Tak se zrodil fenomén – strach z porodu. Je to mýtus? A tak se zrodil mýtus, že porod je bezpečný pouze v nemocnici a zvládnutelný pouze pod vedením lékaře s pomocí nejmodernější techniky…
Jsou ženy, které hledají nemocnici prosazující co nejpřirozenější porod, jiné zase požadují vymoženosti moderní doby od epidurálu ulevujícího od bolesti až po císařský řez na přání. To je sice nezákonné, ale není to nemožné. Některé maminky preferují soukromí, další chtějí rodit mimo Prahu, v malé „rodinné“ porodnici, některé volí porod doma, protože nenajdou takovou kliniku, která by jim umožnila porod dle jejich představ. Jak vycházejí v hodnocení rodiček ale samotné nemocnice? Kde se rodí nejlépe? Který kraj má nejlepší péči v šestinedělí? A které porodnice v hodnocení propadají? Asi pětina děti se rodí v 5 porodnicích, všechny mají za poslední roky více jak 3000 porodů. Vůbec největší nápor podle dostupný informací z roku 2014 mají v brněnské Fakultní nemocnici (6201), Ústav péče pro matku a dítě v Praze- Podolí (5179), Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí (4962), FN v Plzni (3370), FN Motol (3328). Kde se ale rodí nejlépe? Podle výzkumu FF UK v Praze, který byl prováděn v roce 2012, byla dle spokojenosti rodiček první pětice nemocnic následující: Jablonec nad Nisou (95%) ÚPMD Praha-Podolí (93%), Mladá Boleslav (90%) Hořovice (89,7%), Nemocnice Milosrdných bratří v Brně (88%). Lépe ženy pak hodnotí menší nemocnice pro přátelskou atmosféru, lepší přístup ze strany personálu, klid a soukromí. Paradoxem pak je, že nemocnice, které mají lepší technické vybavení, v testu oblíbenosti propadají. Nejvíce si maminky pochvalují nemocnice v Olomouckém a Zlínském kraji. Co se týče péče oddělení v šestinedělí, nejlépe dopadl kraj Vysočina, dále pak opět kraj Olomoucký a v závěsu byl Středočeský kraj. Při srovnání krajů skončila Praha jako poslední.…
Impuls k porodu nedává maminka, nýbrž miminko. Pokud není připravené, nebo se mu na svět prostě jen nechce, jsou zde rady, jak ho malinko popostrčit. Netrpělivá maminka tak začíná hledat zaručené i méně zaručené rady, jak na to. Na řadu se tedy dostávají tzv. babské rady, získané a prověřené zkušenosti našich předků. Pojďme si říci, co může pomoci. Babské rady Na různých fórech a diskuzích najdete rad nepřeberně. Některé maminky na ně ale nedají dopustit, pojďme si je tedy představit. Začneme u jídla, přesuneme se pak k fyzické námaze a zakončíme sadu rad příjemněji. Čaj z maliníku Tento čaj je doporučován k pití v posledních týdnech těhotenství. Bioaktivní látky obsažené v sušených listech maliníku prý tonizují svaly pánve a stimulují stahy. Díky jeho účinkům by měl být porod kratší a lehčí, obsahuje totiž látky, které uvolňují dělohu a posilují pánev. Kořeněná jídla Jídlo může vyvolat podráždění střev, které způsobí průjem a následně může podnítit tělo k porodu. Pokud to však nevyjde, ženě zbude jen nepříjemné pálení žáhy. Červené víno Už na užívání alkoholu během těhotenství existují různé názory. Ovšem touží-li nastávající maminka vyzkoušet i tento recept, mělo by zůstat pouze u jedné skleničky. Fyzická námaha Domácí práce jako úklid, mytí oken nebo luxování, tyto činnosti mohou vést k urychlení porodu. Uvádí se i dlouhé procházky, kdy se díky pohybujícím se bokům a gravitaci, dítě během chůze posunuje dolů do pánve. Pozor ale, aby ženě zbyla dostatek energie k samotnému porodu. Horká koupel Voda by měla mít 40°C, takto teplá koupel uvolňuje podbřišek, krouživými pohyby masírujte bříško sprchou…
Označeno v