Skateboard, waveboard nebo longboard či snad penny? Nevíte o čem je řeč? „Několikrát jsem se vymlátil, ale nemohu bez toho žít“. To jsou výrazy nadšenců do „skejtování“, kterým přirostlo prkno na kolečkách k srdci. Upřímně, řada lidí však nemá ani ponětí, jaký je v jednotlivých typech rozdíl, pro jaký účel nebo jízdu jsou určeny. Trend těchto prken se stále rozšiřuje a tak si pojďme jednotlivé typy popsat. Jak se říká, „není prkno jako prkno“. Skateboard Skateboard patří stále k nejrozšířenějšímu a nejoblíbenějšímu typu prkna. Skateboard je charakteristický svým obdélníkovým tvarem, který je zaoblen z obou kratších stran. Kolečka jsou menší i tvrdší a odolnost velmi vysoká. Skateboard užijete především ve skateparcích, U-rampách, zkrátka všude, kde může jezdec překonávat nějakou překážku. Zároveň se dá říct, že je skateboard vhodný i pro kratší městskou jízdu, či jízdu v parcích. Skateboardy jsou z pohledu univerzálnosti prostě na první příčce. Longboard Longboard je v současné době trendy. Jak už název napovídá „Long Board“ je charakteristický svou dlouhou deskou, která měří okolo jednoho metru. Tvar rozlišuje, pro jaký typ jízdy je longboard určený: silnice, downhill, kopce. Oproti skateboardu nabízí longboard širší trucky s většími kolečky, což umožňuje dosáhnout vyšší rychlosti. Kam s longboardem? Byly vytvořeny za účelem rychlé jízdy po asfaltových silnicích, docílit tak jakési simulace „surfingu na souši“. Při jízdě na logboardu děláte totiž stejný pohyb, jako při surfování. Na longboardech se můžete prohánět v parcích, stezkách i pustit to z prudkých kopců. Pennyboard Pennyboard boduje zejména u mladší generace. Tyto krátké, asi půl metrů dlouhé skateboardy jsou ve…
Označeno v
Měli jste svoji koloběžku? A víte kolik druhů je dnes k dostání? Uhání vás vaše ratolest ke koupi? Tak tady je rychlý přehled, díky kterému nebudete out. Nesmrtelným dopravním prostředkem i zdrojem zábavy je koloběžka. Prví koloběžka byla vyrobena už v 19. století. Od té doby však prošla značným vývojem a dnes je na trhu k dostání mnohem bezpečnější a komfortnější koloběžky než tomu bylo dřív. Dětská koloběžka zůstává klasickou hračkou, která doprovází dítě celé jeho dětství. Poskytují dětem dobrodružství a hru. Pomocí koloběžky si děti procvičují nejen svoje svalstvo, ale také smysl pro rovnováhu. Druhy koloběžek První typem jsou dětské koloběžky s nafukovacími koly, jež jsou vhodné pro ježdění v parcích, na cyklostezkách či v náročnějších terénech. Jedná se o větší a robustnější modely a právě ta nafukovací kola, lépe absorbují nárazy a jízda terénem je snazší. Freestyle koloběžky, tedy takové které se hodí na u-rampu, na nácvik triků. Na freestyle koloběžkách se dítě vážně vybije. Koloběžky mají malé kola a odlehčený hliníkový rám pro ty nejlepší triky ve freestyle parcích, nebo jen tak na ulici. K freestyle koloběžkám se rozhodně doporučují chrániče a helmy. Sjezdové koloběžky ty se řadí k těm speciálním. Mají snížená řídítka, která jsou určeny převážně pro sjezd. A právě ta níže posazená řídítka zajišťují nižší těžiště při sjezdech a tím dosahování vyšších rychlostí. Nebo jednoduše. Koloběžky pro sport jsou vyrobeny z odolnějších materiálů, mají aerodynamičtější tvar, většinou mají dvě brzdy. Koloběžky pro turistiku mají velká kola pro pohodlnější jízdu a mohutnější konstrukci. Koloběžky pro zábavu jsou téměř všechny. A do…
Kdo nemá doma kolečkové brusle? Protože brusle patří mezi masově rozšířené sportovní náčiní, které je oblíbené v širokém spektru bruslařů. Na bruslích jezdí děti, puberťáci, ostřílení sportovci i rodiny ve výletním tempu. Že vás to nechytlo? A máte vůbec ty správné brusle? Pro všechny typy bruslařů se vyrábějí vhodné inline brusle, které svými vlastnostmi sedí. Jak tedy kolečkové brusle vybrat? Zprvu se zdá, že na bruslích se zkrátka bruslí a je jedno jaký typ bruslí vyberu. Ale to je mýlka. Vlastnosti a vybavení brusle určují, jak bude brusle rychlá, jak lehce se bude ovládat, zda bude vhodná na dlouhé vyjížďky či spíše do skate parku. Určitě je dobré si odpovědět aspoň na tyto otázky; Bojím se na bruslích? Budu začínat? Chci jezdit rychle? Chci řádit ve skate parku, skákat a jezdit schody? Potřebuju brusle na projížďky s rodinou? Baví mě jezdit pro lepší kondičku? Podle čeho vybírat a především proč? Podle typu brusle tedy dle používání. Jsou zde brusle pro začátečníky, fitness kolečkové brusle, závodní a freeskate či hokej a v neposlední řadě brusle pro děti. Důležitým parametrem jsou i velikosti koleček. Protože platí, že čím větší kolečka tím rychlejší brusle, které zároveň díky velikosti kol lépe pojedou i na hrubém povrchu. A nebudeme si nic nalhávat i cena je důležitá. Cena zkrátka do jisté míry určuje kvalitu zboží. Cena doporučená výrobcem odráží, jak je vybraný model vybaven a pečlivě zpracován. A co čekat od dětských inline bruslí Inline brusle pro děti jsou v podstatě ze skupiny bruslí pro začátečníky nebo fitness bruslí. Hlavním rozdílem…
Označeno v
Jak probíhá den ve waldorfské škole? V kolik vyučování začíná a jak probíhá? Jsou vyučovací předměty nějak řazeny nebo to nemá svůj řád? Čtěte dále a dozvíte se, jak probíhá jeden den ve waldorfské škole. Jeden den ve waldorfské škole Jak vypadá denní rytmus ve waldorfské škole? Všechny zásady waldorfské pedagogiky směřují k tomu, že předmětům, které vyžadují větší pozornost, chápaní a myšlení, a jsou tedy náročnější na soustředění, jsou vyhrazeny první vyučovací hodiny. Mezi tyto předměty patří matematika, geometrie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, mateřský jazyk, přírodopis. Tyto předměty jsou označeny jako hlavní vyučování. Hlavní předměty bývají většinou probírány první dvě hodiny školního vyučování, tedy od 8:00 do 9:50. Aby byli žáci schopni začít se plně soustředit, je na začátku každého vyučování asi dvacet minut věnováno tzv. rytmické části. Rytmická část probíhá v každé třídě individuálně. Hraje se na flétnu, zpívá, tleská, recituje a tak dále. Pak následuje opakování látky z předešlého dne, která měla díky spánku možnost se žákům „rozležet“ v hlavě a následující den jsou tak schopni chápat fakta, která si předešlý den nemuseli plně uvědomovat. Připomínání látky plynule přechází k vyprávění učitele o nové látce. Jeho vyprávění musí být barvité, aby žáky zaujalo a udrželo si jejich pozornost. Hodina končí vyprávěním, které se liší od třídy ke třídě. V nižších ročnících učitel vypráví pohádky, bajky a později se přestupuje k legendám, biblickým příběhům o bozích a hrdinech. Po hlavních předmětech následují předměty, jež vyžadují rytmické opakování. Jsou to předměty jako eurytmie, cizí jazyky, hudba, náboženství a cvičení. Poslední kategorií předmětů, které se…
Jak se hodnotí žáci? Jsou zde známky? Probíhá to klasicky, tak jak jsme zvyklý? Ne, jde přece o alternativu, a proto i hodnocení je odlišné. Jak je tedy hodnocen žák na waldorfské škole? Obecné zásady hodnocení Waldorfská pedagogika je postavena na základě poznání člověka jako celistvé bytosti, jeho specifických potřeb v různých vývojových fázích. Cílem waldorfské pedagogiky je napomáhat dítěti, aby si bylo vědomo své jedinečné individuality a mohlo v dospělosti svobodně jednat ve smyslu toho, co je prospěšné světu. Žák je hodnocen ve všech ročnících a ve všech předmětech školního vzdělávacího programu slovně. Průběžné hodnocení se uplatňuje při posuzování dílčích výsledků a projevů žáka. Širší slovní hodnocení je uplatňováno taktéž na vysvědčení, které se vydává žákovi v každém pololetí. Výkony žáka jsou posuzovány v kontextu s jeho vývojovou úrovní. Na prvním stupni základní školy má vysvědčení ráz především individuálně-diagnostický a je určeno rodičům. Na druhém stupni se stává převažujícím kriteriální hodnocení a obrací se přímo na žáka. Konkrétní hodnocení Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Do hodnocení se promítá píle, aktivita žáka a jeho zodpovědný přístup ke vzdělávání, zohledňují se i souvislosti, které mohou ovlivnit jeho výkon. Jeho součástí mohou být i perspektivy pro další rozvoj žáka, zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. Chování žáka však neovlivňuje hodnocení výsledků vzdělávání ve vyučovacích předmětech Sebehodnocení Sebehodnocení je důležitou částí samotného hodnocení. Je posilována sebeúcta a sebevědomí žáků. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Učitelé se o chybě se žáky baví…
Označeno v
Žádný předmět není nadřazen nad ostatní předměty a každému vyučovanému předmětu je tak dávána stejná důležitost. Všechny předměty jsou proto povinné od začátku do konce povinné školní docházky. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé předměty, a jak se učí. Matematika V prvním roce se v matematice žáci učí podobně jako na běžné základní škole. Počítá se s čísly do 100, směřuje se k malé násobilce a děti jsou pomocí eurytmie (pohybové aktivity) a kreslení forem připravovány na geometrii. Děti se základní počty učí například podle pomůcek: "učitel se zeptá: Co je 2? Dítě odpoví oči, uši, ruce,… Co je 4? Roční období, nohy u stolu a podobně." Od čtvrté třídy jsou vyučovány zlomky a v páté třídě jsou pokládány základy geometrie. Od sedmého ročníku děti umějí používat kružítko, počítají rovnice, rozvíjí se práce s účetní knihou. V geometrii se dále počítají povrchy těles, objemy, kuželová výseč. Mateřský jazyk Obsahem hodin je vyprávění pohádek, básní, rýmů. Tady jde především o rozvoj fantazie. Písmena jsou vyobrazována pomocí kreslených obrázků, v první třídě se děti neučí číst. Ve třetí třídě se vyprávějí pověsti, děti se učí poznávat slovní druhy a učí se pravopisu. Již ve čtvrté třídě se žáci učí psát zprávy a dopisy a třeba i krátké obchodní. Postupem času se děti tak jako na tradičních školách vyučují literaturu. Cizí jazyky A jak probíhá výuka cizích jazyků? Žáci se již od prvního ročníku seznamují se dvěma cizími jazyky. Výběr těchto dvou jazyků se odvíjí zejména od možností školy, ale také od přání rodičů. Děti se nejprve začínají…
Ne všechny alternativní školy, mají uceleny vzdělávací systém, ve smyslu návaznosti škol. Waldorfská škola má stejně jako klasické školy několika stupňové vzdělávání, co se však liší je náplň jednotlivých stupňů. Je dáván důraz na napodobování, vlastní úsudek a názor. Jaké jsou stupně ve waldorfském systému? A co je pro ně důležité? Učební plán Učební plán ve waldorfských školách je postaven na zcela jiných zásadách než učební plán na běžných základních školách. Je postaven zejména na myšlence, že žádný předmět není nadřazen nad ostatní předměty, každému vyučovanému předmětu je tak dávána stejná důležitost. Všechny předměty jsou proto povinné od začátku do konce povinné školní docházky. Důležité nejsou informace, které si žáci jsou schopni zapamatovat a odříkat je zpaměti, ale hlavní je, aby získané informace byli schopni dávat do souvislostí a prakticky je využívat. Také od učitelů je očekávána vyučovací flexibilita. Předškolní stupeň Předškolní stupeň je popisován jako vývojové období do sedmi let dítěte a je reprezentován waldorfskou mateřskou školou. V tomto období je kladen důraz zejména na napodobování. V této době by dítě nemělo být k ničemu nuceno, rodiče a vychovatelé by v něm měli vzbuzovat přirozený zájem. Také bychom neměli zapomínat na to, že děti v tomto věku vnímají nejen, to co dospělí řekli, ale zejména to, co udělali nebo jak se chovali, což je nyní pro dítě rozhodující. Důležité je si také uvědomit a zvážit výši fyzických trestů a křiku. Jak již bylo zmíněno, dítě se v tomto věku učí zejména nápodobou a je tedy možné, že se později bude snažit trest uplatňovat například…
Označeno v
Waldorfská škola je škola alternativní. V čem spočívá tato alternativa? Jak se výuka a přístup k dětem liší a zda vůbec? Vyučování v epochách Epochy, je to, co waldorfské školy výrazně odlišuje od běžných základních škol. A co to teda ta epocha je? Výuka v epochách představuje probírání jednoho předmětu během každodenních dvou úvodních hodin po dobu několika týdnů. Je všeobecně známo, že v dopoledních hodinách jsou děti schopny se mnohem lépe soustředit, proto jsou úvodní hodiny věnovány právě epochám. Epochy jsou do výuky zařazeny zejména proto, že děti nejsou nuceny skončit s výukou předmětu, který je momentálně začal bavit a do kterého se ponořily. V nižších ročnících jsou epochy dlouhé a málo diferencované, postupem let se ale zkracují. Přibližné trvání jedné epochy je asi tři až šest týdnů s tím, že každá epocha se opakuje dvakrát ročně. Důvodem opakování epoch je právě zapomínání, které dítěti umožňuje si s odstupem času některá fakta lépe uvědomit a také se mu lépe utříbí myšlenky. Žák získává pocit, že se něco smysluplného naučil a druhé opakování epochy mu tak umožní z poznatků vytvářet schopnosti. Učebnice? Ne, epochové sešity a práce s nimi Často kladenou otázkou bývá, zda na waldorfské škole existují učebnice. S učebnicemi tu děti pracují, avšak zhotovují si je samy, jedná se o tzv. epochové sešity. Epochové sešity vznikají na základě výkladu učitele během jednotlivých epoch, děti si je samy ilustrují a různě doplňují. Učitel jim pouze pomáhá se skicami nebo maluje náčrty obrázků na tabuli. Učitelé se při svém výkladu orientují podle různých příruček, které…
V České republice v současné době existuje 11 waldorfských škol. Školy v Písku, v Příbrami, v Ostravě, v Praze- Jinonicích a v Praze Na Dědině, v Semilech a v Pardubicích už mají všech devět tříd, jejich absolventi tedy mohou postupovat na některé z waldorfských lyceí do Prahy, Semil či Ostravy, popř. do Příbrami, kde existuje waldorfsky zaměřené gymnázium a učební obory. Jak vypadá školní rok na waldorfském lyceu? Přesný počet plných vyučovacích týdnů v roce se každý rok trochu mění, nicméně je možné vycházet z počtu 40 plných vyučovacích týdnů. V každém ročníku konají 3-4 projektové či praktikové týdny, dostáváme se k počtu 36 klasických výukových týdnů. Studenti na střední škole absolvují kolem 32 vyučovacích hodin (45 min) týdně. Ve skutečnosti a vzhledem k velkému množství předmětů, žádná střední škola nemá tolik různých předmětů jako škola waldorfská, se často stává, že se týdenní počet hodin vyšplhá až na hranici 35 vyučovacích hodin. Jak vypadá vyučování? Těžiště výuky na střední waldorfské škole je v tzv. epochách, kdy se ráno vždy od 8.00 do 9.50 po dobu tří až čtyř týdnů probírá určitý předmět. Z hlediska rytmů učení jsou ideální čtyři týdny. Každá epoch má určité centrální téma, na kterém se exemplárně ukazují určité obecně platné zákonitosti, určitý styl myšlení či určité metodické postupy. Po hlavním vyučování následují tři až čtyři další hodiny, které probíhají v klasickém týdenním rytmu. Zde se probírají ty věci, které vyžadují pravidelné opakování. Cizí jazyky: Zpravidla se jedná o němčinu a angličtinu, tři hodiny týdně. Umělecké a řemeslné předměty: eurytmie - dvě…
Označeno v
Waldorfské školy začínají mít pevné místo i u nás. Změna politického systému v České republice umožnila i vznik prvních waldorfských škol. Kde tyto školy najdeme? A navazují na sebe? Jak to tedy bylo a je u nás? V letech 1990–1992 bylo založeno prvních šest základních škol - v Písku, Příbrami, Ostravě, Praze, Semilech a Pardubicích. Z hlediska zřizovatele jsou téměř všechny základní školy státní, s výjimkou později vzniklých škol v Českých Budějovicích a Olomouci a v září 2012 otevírané školy v Karlových Varech. Práci škol zaštiťuje a vůči veřejnosti a v legislativní oblasti školy zastupuje Asociace waldorfských škol České republiky. V České republice je tedy 11 základních waldorfských škol, 4 střední školy a jedna škola léčebně pedagogická. Co je to waldorf? Jméno waldorf je ochranná známka, majitelem této ochranné známky je německý svaz waldorfských škol - Bund der Freien Waldorfschulen, což je největší waldorfská organizace na světě. Některým zemím, jako České Republice, bylo toto právo delegováno. To znamená, že o udělení jména waldorf často rozhoduje místní waldorfská asociace. V našem případě se jedná o Asociaci waldorfských škol v České Republice. K tomu, aby škola mohla získat jméno waldorf, musí splňovat určité podmínky, které vycházejí z podmínek, které stanovil německý Bund. Jaká jsou tedy kritéria pro waldorf? Hlavní kritéria, která určují, zda má být dané škole uděleno jméno waldorf, jsou podle rozhodnutí německého Bundu z roku 2009 následující: Třídní učitel vede třídu po dobu 6-8 let. Vyučování je epochové a je zde výuka eurytmie. Výuka cizích jazyků probíhá už od první třídy. Probíhají celoškolní akce jako…
Označeno v
Více...
Co musí splňovat pedagog ve waldorfské škole? Liší se nějak nároky od těch, které jsou vyžadovány v klasických školách? Je vysokoškolský diplom opravdu to jediné, co musí pedagog mít? Co tedy požaduje po kantorech waldorfská škola? Vzdělání a příprava učitele Vysokoškolské vzdělání, ani vysoká inteligence nejsou dostatečnými parametry, které jsou potřebné k vykonávání povolání učitele waldorfské školy. Vedle vysokoškolského vzdělání je nutné, aby budoucí učitel absolvoval školení, po kterém je možné se učitelem stát. Jedná se o jednoroční školení, jež je určené pro budoucí učitele, kteří chtějí svou pedagogickou činnost vykonávat na nižším stupni waldorfské školy. Jestliže chce učitel vyučovat na stupni vyšším, je nutné, aby absolvoval jeden a půlletý až dvouletý kurz. Na waldorfské škole mohou učit také lidé, kteří nemají vysokou školu přímo zaměřenou na učitelství. Musejí ale mít vystudovaný obor příbuzný. Je také nutné, aby podstoupili učitelskou praxi, a musejí být starší 22 let. Také jejich školení je náročnější, neboť musejí absolvovat kurz, který je dvou až čtyřletý. Učitel waldorfské školy Důležité je, aby učitel byl přirozenou autoritou, ale v určitém slova smyslu také přítelem. Učitelova přirozená autorita je výsledkem vztahu mezi jím a žákem, tento vztah se formuje po celou školní docházku. Měl by být nejen inteligentní, ale také řemeslně zručný, musí být zdatný v komunikaci s dětmi a v práci s nimi. Samozřejmě by mu neměly chybět vlastnosti jako ochota pomáhat a odpovědnost. Jelikož je učitel dětem předkládán za vzor, měl by být celkově „silnou“ osobností. Waldorfští učitelé se musí neustále vzdělávat a postupně osvojovat a zpracovávat nová témata. Vztah…
Označeno v
Uvažujete, že dáte svoje děti do waldorfské školy? Pokud si myslíte, že tím vaše úloha končí, tak budete velmi překvapeni. Rodiče, jejichž děti jsou součástí waldorfského konceptu, se angažují do aktivit školy. Jak vypadá spolupráce mezi rodiči a školou? S čím počítat? Role rodiče ve waldorfské škole Rodiče už bývají s principy waldorfské pedagogiky seznámeni již před tím, než se rozhodnou, aby jejich dítě či děti začaly navštěvovat tuto školu. Nicméně s příchodem do první třídy musí vynaložit značnou míru aktivity pro pochopení principů výuky, stejně jako pochopení pohledu této pedagogiky na dítě. Vzájemná spolupráce učitelů a rodičů stojí na třídních schůzkách. Zejména v prvních třídách se konají schůzky více než jednou v rámci čtvrtletí. Velká část schůzky věnována praktickým ukázkám z hodin a rodiče se seznamují s průběhem vyučování a s postřehy učitele týkajícími se jejich dítěte i celého třídního kolektivu. Třídní učitel může blíže poznat rodinu žáka i během osobní návštěvy. Minimálně jednou za školní rok provádí třídní učitel osobní konzultace s rodiči každého dítěte své třídy. Aktivita mimo školu bez rodičů? Rodiče se podílejí na přípravě třídních a školních akcí, výletů, škol v přírodě a podobně. Přispívají ke zdokonalování školních prostor vlastní prací i materiálně. V některých případech vypomáhají i při samotné výuce, např. při pletení, háčkování atd. Několikrát v roce mají rodiče příležitost zúčastnit se veřejných i neveřejných vystoupení žáků. Typickou spoluprácí rodičů a školy jsou také jarmarky - jarní a adventní. Rodiče jsou také nápomocni při různých rukodělných činnostech nebo vybavování a zvelebování školních prostor. Každoročně se v přípravném týdnu…
Označeno v
Waldorfská škola představuje alternativu v našem školském systému. A jinakost waldorfského konceptu se promítá i do budov a organizace školy. Jak vypadá ideální budova waldorfské školy? A liší se něčím celková organizace školy? Architektura školy a její vybavení Ideálním prostředím pro vytvoření waldorfské školy je příroda, avšak realizace není vždy jednoduchá. Jak by měly vypadat budovy waldorfských škol? A jaká je realita? Komplex by měl zahrnovat několik budov ve tvaru mnohoúhelníku, jež by měly být spojeny chodbami. Uprostřed by měla být velká hala nebo sál sloužící pro různé kulturní příležitosti jako jsou koncerty, divadelní představení nebo setkávání s rodiči. Je samozřejmé, že každá waldorfská škola tyto normy nesplňuje. Školy bývají většinou zřizovány v budovách, které původně sloužily k jiným účelům. Dalším typickým znakem waldorfské školy jsou oblé tvary, které by údajně měly sloužit k lepšímu proudění pozitivních energií a člověk, který se pohybuje v prostředí s oblými tvary, by měl mít prostorovější myšlení a být více kreativní. Ve waldorfské škole jsou též žádoucí velká okna, dřevěné a další přírodní prvky. Chodby bývají zdobeny obrázky nebo výtvory žáků a stěny se často malují světlými barvami jako je žlutá, světle zelená, světle modrá, růžová a podobně. Použití barev vychází z nauky o barvách, která říká, že každá barva má svůj vlastní význam. Organizace školy Současná podoba školy je následující: předškolní stupeň – mateřská škola základní (1. - 4., 5. - 8) střední škola (9. - 12.) ve dvanácti ročnících, rozdělených na nižší, střední a vyšší stupeň 13. ročník s možností maturity Waldorfské školy bývají zakládány na podnět…
Označeno v
Nejsou vám cizí alternativní školy? Hledáte změnu k těm klasickým státním školám či školkám? Waldorfská škola má nepopiratelné místo mezi alternativními školami. Chcete vědět, jak probíhá přijímání nových žáku? Jak to funguje? Přijímání nových žáků Waldorfská pedagogika nedělá rozdíly mezi etnickými skupinami, náboženským vyznáním, sociální vrstvou nebo pohlavím dětí. I přesto existuje pár kritérií, které by děti potažmo rodiče dětí, které by chtěli waldorfskou školu navštěvovat, měli splňovat. A jaká to jsou? Při tzv. výběrovém řízení bývají „upřednostňovány“ děti, jejichž sourozenci již waldorfskou školu navštěvují. Toto kritérium je uplatňováno pouze z praktického hlediska, jelikož rodina, která má s waldorfskou školou zkušenosti je již seznámena s podmínkami a chodem školy a tudíž takříkajíc „ví, do čeho jde.“ Nicméně je samozřejmé, že ostatní děti odmítnuty nebudou. Další podmínkou bývá, že děti nastoupí ihned od začátku do waldorfské školy, tedy do první třídy. Přestupy z obyčejné základní školy do vyššího stupně na waldorfskou školu bývají povolovány jen velmi zřídka. Kdo rozhoduje o přijetí? O přijetí či nepřijetí žáka pak rozhoduje kolegium učitelů. Při přijímacím pohovoru jsou rodiče obeznámeni také s tím, že je od nich očekávána, pro waldorfskou školu typická spolupráce. Kdy své dítě přihlásit? Rodiče by své děti měly přihlašovat před začátkem školního roku. Při přijetí do první třídy dítě získává tříměsíční zkušební dobu, při přestupech do vyšších ročníků je pak tato doba šest měsíců. Zkušební dobu lze waldorfskou školou prodloužit. Rodiče přijatých dětí se zavazují, že budou každý měsíc platit poplatky, jež napomáhají spolufinancovat školu. I tyto poplatky lze upravovat podle finančních možností rodiny. Nejste s…