Montessori mateřská školka

Uvažujete o alternativní mateřské školce? A slyšeli jste už o Montessori školce? Ano, ale nevíte, co si pod tím představit? Stačí si přečíst následující článek.

Co tedy od Montessori očekávat?

Montessori pojetí a cíle stojí na tom, že se snaží, aby se dítě rozvíjelo po všech stránkách. A je tomu tedy přizpůsobeno i prostředí v MŠ. Montessoriovské pojetí klade důraz na to, že každé dítě je jedinečná osobnost, a také s ním takto zachází. Potřeby a zájmy se během života dítěte mění, a tato MŠ na to reaguje. Dítě není do ničeho nuceno. Nechává mu volnost ve výběru a podporuje ho.

Montessoriovské vzdělávání pak klade důraz na dva základní faktory:

Vzdělávání od narození

• Dítěti se začínají dostávat informace a přizpůsobuje se prostředí již od první chvíle svého života. Můžeme říct, že nejdůležitější pro Montessori školku je láska a náklonnost z okolí

Vzdělávání v raném věku

• Nejdůležitější část ve vzdělání je prvních šest let života, jelikož se v předškolním věku utváří osobnost dítěte.
• Tato vzdělávací zařízení kladou důraz na to, aby se dítě rozvíjelo přirozeně, a to přímou zkušeností. Snaží se vytvořit pro děti prostředí, které je bude vybízet k poznávání okolí a světa za pomocí jejich smyslů.

Jak funguje Montessori školka?

V mateřských školách montessori typu mají děti naprostou volnost v tom, co budou dělat. Mají volnost v pohybu, činnostech, spolupráci. Nesedí se tak nad různými materiály a cvičeními, které dítě nechce dělat. Nemarní se čas. Ale nemyslete si, že si dítě dělá, co chce. Tím, že jsou v mateřských školách tohoto typu nejrůznější pomůcky a materiály, mělo by dojít k tomu, že je ve třídě naprostý pořádek a klid. Sami dobře víte, že dítě, které dělá to, co ho zaujme, nemá potřebu narušovat chod ve třídě. Na dítě je pak postupně kladena větší zodpovědnost, ovšem záleží na připravenosti a rozvoji každého dítěte. A to jestli se pracuje ve skupinách nebo individuálně je také na dítěti.

Ideální třídy podle této alternativy jsou třídy smíšené. Dochází tak k vzájemnému ovlivňování a učení se od sebe navzájem.

Děti se učí čistotě, oblékání a stravování. Jednotlivá cvičení jsou zaměřena na jednání s lidmi. Děti by měly pozdravit, poděkovat a správně umět mluvit s lidmi. Také jsou zde zahrnuty snadné úklidové práce a starání se o květiny a prostředí okolo nás. Tyto činnosti zvládají děti již okolo třetího roku. Děti se nekárají, ale povzbuzují.

Práce pedagoga

Na pedagogovi je, aby připravil prostředí tak, aby bylo o něco napřed před vývojem dítěte. Předškolní děti pak pracují už s reálnými pomůckami takovými, se kterými se člověk setkává každodenně.

Montessori školek je překvapivě dost, podívejte se, zda nejsou právě ve vašem okolí.

Číst dál...

Jaký je denní rytmus ve waldorfské škole?

Jak probíhá den ve waldorfské škole? V kolik vyučování začíná a jak probíhá? Jsou vyučovací předměty nějak řazeny nebo to nemá svůj řád? Čtěte dále a dozvíte se, jak probíhá jeden den ve waldorfské škole.

Jeden den ve waldorfské škole

Jak vypadá denní rytmus ve waldorfské škole? Všechny zásady waldorfské pedagogiky směřují k tomu, že předmětům, které vyžadují větší pozornost, chápaní a myšlení, a jsou tedy náročnější na soustředění, jsou vyhrazeny první vyučovací hodiny. Mezi tyto předměty patří matematika, geometrie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, mateřský jazyk, přírodopis. Tyto předměty jsou označeny jako hlavní vyučování.

Hlavní předměty bývají většinou probírány první dvě hodiny školního vyučování, tedy od 8:00 do 9:50. Aby byli žáci schopni začít se plně soustředit, je na začátku každého vyučování asi dvacet minut věnováno tzv. rytmické části. Rytmická část probíhá v každé třídě individuálně. Hraje se na flétnu, zpívá, tleská, recituje a tak dále.

Pak následuje opakování látky z předešlého dne, která měla díky spánku možnost se žákům „rozležet“ v hlavě a následující den jsou tak schopni chápat fakta, která si předešlý den nemuseli plně uvědomovat. Připomínání látky plynule přechází k vyprávění učitele o nové látce. Jeho vyprávění musí být barvité, aby žáky zaujalo a udrželo si jejich pozornost. Hodina končí vyprávěním, které se liší od třídy ke třídě. V nižších ročnících učitel vypráví pohádky, bajky a později se přestupuje k legendám, biblickým příběhům o bozích a hrdinech.

Po hlavních předmětech následují předměty, jež vyžadují rytmické opakování. Jsou to předměty jako eurytmie, cizí jazyky, hudba, náboženství a cvičení.

Poslední kategorií předmětů, které se na waldorfské škole vyučují, jsou předměty jako ruční práce, dílenské práce, práce v zahradě a další. Tyto předměty se zpravidla vyučují až v pozdější době a to zejména proto, že vyžadují mnohem méně soustředění a přemýšlení, než předměty z první části dne.

Číst dál...

Předměty ve waldorfské škole

Žádný předmět není nadřazen nad ostatní předměty a každému vyučovanému předmětu je tak dávána stejná důležitost. Všechny předměty jsou proto povinné od začátku do konce povinné školní docházky. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé předměty, a jak se učí.

Matematika

V prvním roce se v matematice žáci učí podobně jako na běžné základní škole. Počítá se s čísly do 100, směřuje se k malé násobilce a děti jsou pomocí eurytmie (pohybové aktivity) a kreslení forem připravovány na geometrii.

Děti se základní počty učí například podle pomůcek: "učitel se zeptá: Co je 2? Dítě odpoví oči, uši, ruce,… Co je 4? Roční období, nohy u stolu a podobně."

Od čtvrté třídy jsou vyučovány zlomky a v páté třídě jsou pokládány základy geometrie. Od sedmého ročníku děti umějí používat kružítko, počítají rovnice, rozvíjí se práce s účetní knihou. V geometrii se dále počítají povrchy těles, objemy, kuželová výseč.

Mateřský jazyk 

Obsahem hodin je vyprávění pohádek, básní, rýmů. Tady jde především o rozvoj fantazie. Písmena jsou vyobrazována pomocí kreslených obrázků, v první třídě se děti neučí číst. Ve třetí třídě se vyprávějí pověsti, děti se učí poznávat slovní druhy a učí se pravopisu. Již ve čtvrté třídě se žáci učí psát zprávy a dopisy a třeba i krátké obchodní. Postupem času se děti tak jako na tradičních školách vyučují literaturu.

Cizí jazyky

A jak probíhá výuka cizích jazyků? Žáci se již od prvního ročníku seznamují se dvěma cizími jazyky. Výběr těchto dvou jazyků se odvíjí zejména od možností školy, ale také od přání rodičů. Děti se nejprve začínají učit písničky, básničky a jednoduché dialogy, což slouží především k získání velké slovní zásoby. Učení probíhá především nápodobou.

Ve čtvrté třídě se k výuce slovíček přidává mluvnice a psaní. Výuka v úvodu cizích jazyků probíhá zejména formou vyprávění a až později smí děti začít používat knihu. Výuka dvou cizích jazyků v tak nízkém věku je bezpochyby velikou výhodou. Čím jsou děti mladší, tím je pro ně snadnější si cizí jazyky osvojit a vytvořit si k nim kladný vztah.

Ruční práce a řemeslo

Dalším rozdílem oproti běžným základním školám je kladení velké důležitosti na ruční práce. V ručních pracích se děti učí zacházet s nožem, plést, vyrábět panenky, šít oděvy, ale také pečovat o šicí stroj. Ruční práce se vyučují od první třídy a jsou určené jak pro chlapce, tak pro dívky.

V tomto předmětu je kladen důraz na jemnou motoriku, ale důležitým aspektem je také spolupráce mezi dětmi, která je v tomto předmětu častější, než kde jinde.

Řemeslné předměty se vyučují od páté třídy, výuka probíhá ve školních dílnách. V řemesle se vyučuje například hrnčířství, sochařství nebo modelování.

Ostatní předměty

V ostatních předmětech se děti vyučují stejným věcem jako děti na nealternativních školách. I „waldorfské“ děti musejí znát dějiny a ovládat zeměpis. Rozdílná je pouze forma vyučování.

Slavení svátků

Zvláštní postavení mají svátky. V dětech mají různé slavnosti vzbuzovat především pocit sounáležitosti a jednoty. Slaví se narozeniny, svátky, které souvisí s ročním obdobím či pohybem Země, tzv. Měsíční slavnost, advent, Sv. Michal, Sv. Martin a mnohé další.

Měsíční slavnost se slaví, jak už z názvu vyplývá, jednou měsíčně a dá se pokládat za „srdce“ celé waldorfské pedagogiky. Při měsíční slavnosti děti ukazují nejen svým rodičům, ale také spolužákům, co nového se naučily. Zpívají se písně, recitují básně a také se hrají divadelní představení. Každé dítě tak má možnost podílet se na společném životu školy

Dalším svátkem, který bývá na waldorfské škole slavený je svátek Sv. Michaela. Jde o to, že žáci symbolicky prožívají zápas s drakem a překonávají sami sebe.

Číst dál...

Ucelený systém waldorfské školy

Ne všechny alternativní školy, mají uceleny vzdělávací systém, ve smyslu návaznosti škol. Waldorfská škola má stejně jako klasické školy několika stupňové vzdělávání, co se však liší je náplň jednotlivých stupňů. Je dáván důraz na napodobování, vlastní úsudek a názor. Jaké jsou stupně ve waldorfském systému? A co je pro ně důležité?

Učební plán

Učební plán ve waldorfských školách je postaven na zcela jiných zásadách než učební plán na běžných základních školách. Je postaven zejména na myšlence, že žádný předmět není nadřazen nad ostatní předměty, každému vyučovanému předmětu je tak dávána stejná důležitost. Všechny předměty jsou proto povinné od začátku do konce povinné školní docházky.

Důležité nejsou informace, které si žáci jsou schopni zapamatovat a odříkat je zpaměti, ale hlavní je, aby získané informace byli schopni dávat do souvislostí a prakticky je využívat. Také od učitelů je očekávána vyučovací flexibilita.

Předškolní stupeň 

Předškolní stupeň je popisován jako vývojové období do sedmi let dítěte a je reprezentován waldorfskou mateřskou školou. V tomto období je kladen důraz zejména na napodobování. V této době by dítě nemělo být k ničemu nuceno, rodiče a vychovatelé by v něm měli vzbuzovat přirozený zájem. Také bychom neměli zapomínat na to, že děti v tomto věku vnímají nejen, to co dospělí řekli, ale zejména to, co udělali nebo jak se chovali, což je nyní pro dítě rozhodující.

Důležité je si také uvědomit a zvážit výši fyzických trestů a křiku. Jak již bylo zmíněno, dítě se v tomto věku učí zejména nápodobou a je tedy možné, že se později bude snažit trest uplatňovat například na svých vrstevnících nebo v dospělosti na svých dětech. Důraz je také kladen na vyprávění pohádek a příběhů na místo sledování televize či poslouchání rádia.

Nižší stupeň

Toto období je charakterizováno jako období od 7 do 10 let, tedy 1. - 4. třída. Stejně jako bylo v předškolním stupni důležité napodobování, je v nižším stupni důležitý faktor učitele.

Učitel je v tomto vývojovém stupni důležitý jako vzor a symbol respektu, které dítě potřebuje. Rozvíjejí se schopnosti vyjadřovací a pohybové. Napodobování se postupně mění ve vědomé následování.

Děti se učí psát, číst – to však až ve druhé třídě, a počítat. Na waldorfských školách je považováno za velmi důležité vyprávění pohádek, bajek, legend a mýtů, které mají přinášet zejména mravní ponaučení, ale je také kladen důraz na ruční práce, jejichž úkolem je dětem přinášet určitý obraz o realitě. Dalším výrazně odlišným prvkem oproti běžným základním školám je předmět eurytmie, které v sobě snoubí prvky hudby, rytmu a pohybu.

Střední stupeň

Tedy období od 11 do 14 let, tedy 5. – 8. třída. I v této fázi je velmi důležitý vzor učitele, přibývá řada náročnějších předmětů jako je geometrie, biologie, chemie, fyzika, latina nebo řečtina od šesté třídy, od osmého ročníku pak také dějepis. Žáci se učí psát dopisy, těsnopis.

Důležitou roli hraje také citová a umělecká výchova. Děti začínají připravovat pro waldorfskou školu typická divadelní představení a koncerty. V předmětech jako jsou pracovní výchova, se děti učí pracovat s materiály a nářadím, vyrábějí předměty denní potřeby nebo hračky. Druhou část středního stupně doprovází také pohlavní dospívání. V tomto období je pro mladé lidi důležitý především pohyb a rytmus, toto jim dle waldorfské pedagogiky nejlépe umožňuje právě eurytmie.

Vyšší stupeň

Jedná se o 9. až 12. třídu, tedy 15 - 18 let. Vlivem puberty a druhé proměny postavy se také do velké míry mění chování, chápání a myšlení a vztahy k okolí. Vzhledem k již volnější vazbě žáka k učiteli se žák začíná učit větší samostatnosti. V této fázi vývoje se učitel pro žáka stává spíše než autoritou „starším zkušenějším partnerem.“ Učitel se nyní snaží o to, aby dokázal potvrzovat já každého žáka. Látka by měla být vykládána tak, aby si o ní každý dospívající mohl udělat vlastní představu a posléze ucelený názor.

Číst dál...

Učí se děti ve waldorfské škole jinak?

Waldorfská škola je škola alternativní. V čem spočívá tato alternativa? Jak se výuka a přístup k dětem liší a zda vůbec?

Vyučování v epochách

Epochy, je to, co waldorfské školy výrazně odlišuje od běžných základních škol. A co to teda ta epocha je? Výuka v epochách představuje probírání jednoho předmětu během každodenních dvou úvodních hodin po dobu několika týdnů. Je všeobecně známo, že v dopoledních hodinách jsou děti schopny se mnohem lépe soustředit, proto jsou úvodní hodiny věnovány právě epochám. Epochy jsou do výuky zařazeny zejména proto, že děti nejsou nuceny skončit s výukou předmětu, který je momentálně začal bavit a do kterého se ponořily.

V nižších ročnících jsou epochy dlouhé a málo diferencované, postupem let se ale zkracují. Přibližné trvání jedné epochy je asi tři až šest týdnů s tím, že každá epocha se opakuje dvakrát ročně.

Důvodem opakování epoch je právě zapomínání, které dítěti umožňuje si s odstupem času některá fakta lépe uvědomit a také se mu lépe utříbí myšlenky. Žák získává pocit, že se něco smysluplného naučil a druhé opakování epochy mu tak umožní z poznatků vytvářet schopnosti.

Učebnice? Ne, epochové sešity a práce s nimi

Často kladenou otázkou bývá, zda na waldorfské škole existují učebnice. S učebnicemi tu děti pracují, avšak zhotovují si je samy, jedná se o tzv. epochové sešity. Epochové sešity vznikají na základě výkladu učitele během jednotlivých epoch, děti si je samy ilustrují a různě doplňují. Učitel jim pouze pomáhá se skicami nebo maluje náčrty obrázků na tabuli.

Učitelé se při svém výkladu orientují podle různých příruček, které ve vyšších ročnících žákům doporučují k prostudování. Zápisky až do osmé třídy vznikají na základě diktování nebo na nich žáci pracují společně.

Umění, jako důležitá součást nás

Waldorfská škola si pokládá za cíl vychovávat zejména mnohostranně vzdělané bytosti. Proto zde umění hraje velmi důležitou roli, především v prvních letech na waldorfské škole. V době technologií jsme se naučili téměř vše dělat automaticky – bezmyšlenkovitě, vše máme automaticky naučené a dané. Zbývá nám velmi málo oblastí, kde bychom se mohli vyjádřit nejen tělem, ale i duší. Jednou z těchto oblastí je právě umění.

V nižších třídách waldorfské školy je tak běžné nacvičování různých scének či pěveckých vystoupení, která jsou posléze předváděny především rodičům na různých školních slavnostech.

Místo ve vyučování má také kreslení. Nejprve se učí kreslit různé geometrické tvary pomocí rukou, nohou nebo celým tělem do vzduchu, až později na papír.

V první třídě jsou formy jednoduché, později zrcadlové nebo souměrné podle os. „Kreslením forem” se děti učí pracovat s psacím náčiním, napodobovat tvary, orientovat se v prostoru apod. Má to význam pro výuku psaní, pro rozvoj estetického cítění, ale např. i v geometrii.

Tělocvik neboli eurytmie

Eurytmií nazýváme pohybová cvičení, která jsou v podstatě způsob projevu tělesným pohybem. Eurytmie se začíná vyučovat již v prvním ročníku školy. Odvíjí se to zejména z přirozené lásky dětí k pohybu. Nejtěžší období ve výuce eurytmie nastává v období puberty. U dětí se začíná vyskytovat přirozený ostych a nechuť se před ostatními spolužáky pohybově projevovat. Další otázkou, která u těchto žáků vyvstává, je proč bychom měli dělat něco, co se jinde nedělá?

Eurytmii lze rozdělit do tří základních typů:

• eurytmie umělecká - zahrnuje předvádění básní, dramatických děl, hudebních skladeb, orchestrálních děl a vyprávění
• eurytmie pedagogická – kdy se žák učí pohybovat a orientovat v prostoru a vyjadřovat pohyby těla to, čím je jeho duše
• eurytmie léčebná – lze ji provádět pouze pod dohledem lékaře a je využívána jako pohybová terapie

A jiné předměty?

Stejně jako v tradiční základní škole se ve waldorfské škole pochopitelně žáci učí i tradičním předmětům jako je matematika, mateřský jazyk, cizí jazyk, zeměpis, dějepis a podobně. I v těchto předmětech jsou ale uplatňovány alternativní přístupy, které dětem mají pomoci vše lépe pochopit.

Číst dál...

Kam po základní waldorfské škole? Jsou tu i jejich lycea

V České republice v současné době existuje 11 waldorfských škol. Školy v Písku, v Příbrami, v Ostravě, v Praze- Jinonicích a v Praze Na Dědině, v Semilech a v Pardubicích už mají všech devět tříd, jejich absolventi tedy mohou postupovat na některé z waldorfských lyceí do Prahy, Semil či Ostravy, popř. do Příbrami, kde existuje waldorfsky zaměřené gymnázium a učební obory.

Jak vypadá školní rok na waldorfském lyceu?

Přesný počet plných vyučovacích týdnů v roce se každý rok trochu mění, nicméně je možné vycházet z počtu 40 plných vyučovacích týdnů. V každém ročníku konají 3-4 projektové či praktikové týdny, dostáváme se k počtu 36 klasických výukových týdnů.

Studenti na střední škole absolvují kolem 32 vyučovacích hodin (45 min) týdně. Ve skutečnosti a vzhledem k velkému množství předmětů, žádná střední škola nemá tolik různých předmětů jako škola waldorfská, se často stává, že se týdenní počet hodin vyšplhá až na hranici 35 vyučovacích hodin.

Jak vypadá vyučování?

Těžiště výuky na střední waldorfské škole je v tzv. epochách, kdy se ráno vždy od 8.00 do 9.50 po dobu tří až čtyř týdnů probírá určitý předmět. Z hlediska rytmů učení jsou ideální čtyři týdny. Každá epoch má určité centrální téma, na kterém se exemplárně ukazují určité obecně platné zákonitosti, určitý styl myšlení či určité metodické postupy.

Po hlavním vyučování následují tři až čtyři další hodiny, které probíhají v klasickém týdenním rytmu. Zde se probírají ty věci, které vyžadují pravidelné opakování.

• Cizí jazyky: Zpravidla se jedná o němčinu a angličtinu, tři hodiny týdně.
• Umělecké a řemeslné předměty:
  • eurytmie - dvě hodiny týdně,
  • hudební, dramatická a výtvarná výchova - dohromady kolem čtyř až pěti hodin týdně,
  • řemesla (zpravidla práce se dřevem a kamenosochařství) - dvě až čtyři hodiny týdně.

Je důležité, aby pokud možno každý den byl nějaký umělecký předmět, aby výuka nebyla intelektuálně přetížena.

• Pravidelná praktika: Týká se předmětů biologie, fyzika, matematika. V průměru jedna až dvě hodiny týdně.

Projekty a praktika

Celotýdenní nebo vícetýdenní projekty v jistém smyslu znamenají vystupňování principu hlavního vyučování. V projektech, které se zpravidla konají mimo školu, se určitým tématem zabývají jeden nebo více týdnů, a to od rána do večera.

Číst dál...

Waldorfské školy u nás aneb kde je najdeme

Waldorfské školy začínají mít pevné místo i u nás. Změna politického systému v České republice umožnila i vznik prvních waldorfských škol. Kde tyto školy najdeme? A navazují na sebe?

Jak to tedy bylo a je u nás?

V letech 1990–1992 bylo založeno prvních šest základních škol - v Písku, Příbrami, Ostravě, Praze, Semilech a Pardubicích. Z hlediska zřizovatele jsou téměř všechny základní školy státní, s výjimkou později vzniklých škol v Českých Budějovicích a Olomouci a v září 2012 otevírané školy v Karlových Varech.

Práci škol zaštiťuje a vůči veřejnosti a v legislativní oblasti školy zastupuje Asociace waldorfských škol České republiky. V České republice je tedy 11 základních waldorfských škol, 4 střední školy a jedna škola léčebně pedagogická.

Co je to waldorf?

Jméno waldorf je ochranná známka, majitelem této ochranné známky je německý svaz waldorfských škol - Bund der Freien Waldorfschulen, což je největší waldorfská organizace na světě.

Některým zemím, jako České Republice, bylo toto právo delegováno. To znamená, že o udělení jména waldorf často rozhoduje místní waldorfská asociace. V našem případě se jedná o Asociaci waldorfských škol v České Republice. K tomu, aby škola mohla získat jméno waldorf, musí splňovat určité podmínky, které vycházejí z podmínek, které stanovil německý Bund.

Jaká jsou tedy kritéria pro waldorf?

Hlavní kritéria, která určují, zda má být dané škole uděleno jméno waldorf, jsou podle rozhodnutí německého Bundu z roku 2009 následující:

• Třídní učitel vede třídu po dobu 6-8 let.
• Vyučování je epochové a je zde výuka eurytmie.
• Výuka cizích jazyků probíhá už od první třídy.
• Probíhají celoškolní akce jako měsíční a roční slavnosti, dále třídní akce, výlety, praktika, nacvičování divadelních představení.
• Rozvrh hodin vycházející z psychologicko-hygienických kritérií.
• Vysvědčení je slovní, kromě výsledků popisují i vývoj žáka a dávají mu podněty do budoucna.
• Společenství třídy zůstává až do 12. třídy zachováno bez ohledu na individuální výkony žáků
• Všichni učitelé se podílejí na nějaké formě vnitřní a vnější evaluace.
• Každý učitel se týdně účastní pedagogické konference.
• O pedagogických otázkách rozhodují společně učitelé, v žádném případě by o těchto věcech neměl rozhodovat jeden člověk.
• Za ekonomické a právní aspekty odpovídají společně učitelé a rodiče.

Waldorfské školy dnes

Jak už bylo řečeno výše, v České republice v současné době existuje 11 waldorfských škol. Školy v Písku, v Příbrami, v Ostravě, v Praze- Jinonicích a v Praze Na Dědině, v Semilech a v Pardubicích už mají všech devět tříd, jejich absolventi tedy mohou postupovat na některé z waldorfských lyceí do Prahy, Semil či Ostravy, popř. do Příbrami, kde existuje waldorfsky zaměřené gymnázium a učební obory.

Při přijímacích pohovorech na waldorfskou střední školu je kromě všeobecného rozhledu a vyspělosti kandidáta velmi důležitá motivace. Rozhodnutí jít na střední školu tohoto typu by mělo být vědomé, na rozdíl od základní waldorfské školy by to už nemělo být primárně rozhodnutí rodičů.

Číst dál...

Liší se pedagog ve waldorfské škole?

Co musí splňovat pedagog ve waldorfské škole? Liší se nějak nároky od těch, které jsou vyžadovány v klasických školách? Je vysokoškolský diplom opravdu to jediné, co musí pedagog mít? Co tedy požaduje po kantorech waldorfská škola?

Vzdělání a příprava učitele

Vysokoškolské vzdělání, ani vysoká inteligence nejsou dostatečnými parametry, které jsou potřebné k vykonávání povolání učitele waldorfské školy. Vedle vysokoškolského vzdělání je nutné, aby budoucí učitel absolvoval školení, po kterém je možné se učitelem stát. Jedná se o jednoroční školení, jež je určené pro budoucí učitele, kteří chtějí svou pedagogickou činnost vykonávat na nižším stupni waldorfské školy.

Jestliže chce učitel vyučovat na stupni vyšším, je nutné, aby absolvoval jeden a půlletý až dvouletý kurz. Na waldorfské škole mohou učit také lidé, kteří nemají vysokou školu přímo zaměřenou na učitelství. Musejí ale mít vystudovaný obor příbuzný. Je také nutné, aby podstoupili učitelskou praxi, a musejí být starší 22 let. Také jejich školení je náročnější, neboť musejí absolvovat kurz, který je dvou až čtyřletý.

Učitel waldorfské školy

Důležité je, aby učitel byl přirozenou autoritou, ale v určitém slova smyslu také přítelem. Učitelova přirozená autorita je výsledkem vztahu mezi jím a žákem, tento vztah se formuje po celou školní docházku.

Měl by být nejen inteligentní, ale také řemeslně zručný, musí být zdatný v komunikaci s dětmi a v práci s nimi. Samozřejmě by mu neměly chybět vlastnosti jako ochota pomáhat a odpovědnost. Jelikož je učitel dětem předkládán za vzor, měl by být celkově „silnou“ osobností. Waldorfští učitelé se musí neustále vzdělávat a postupně osvojovat a zpracovávat nová témata.

Vztah mezi učitelem a žákem

Vztah mezi učitelem a žákem ve waldorfské škole je oproti běžné základní škole atypický, pro laika možná až uvolněný. Vztah je založený na přirozeném respektu. Během prvních let je vztah učitele a žáka velmi pevný, postupem času se pevnost vztahu uvolňuje. Na klasické škole, kde se učitelé často střídají a nezřídka své žáky neznají ani jménem, umožňuje tento systém to, že učitel své žáky může poznat do hlouby a lépe jim porozumět.

Číst dál...

Rodiče a jejich spolupráce s waldorfskou školou

Uvažujete, že dáte svoje děti do waldorfské školy? Pokud si myslíte, že tím vaše úloha končí, tak budete velmi překvapeni. Rodiče, jejichž děti jsou součástí waldorfského konceptu, se angažují do aktivit školy. Jak vypadá spolupráce mezi rodiči a školou? S čím počítat?

Role rodiče ve waldorfské škole

Rodiče už bývají s principy waldorfské pedagogiky seznámeni již před tím, než se rozhodnou, aby jejich dítě či děti začaly navštěvovat tuto školu. Nicméně s příchodem do první třídy musí vynaložit značnou míru aktivity pro pochopení principů výuky, stejně jako pochopení pohledu této pedagogiky na dítě.

Vzájemná spolupráce učitelů a rodičů stojí na třídních schůzkách. Zejména v prvních třídách se konají schůzky více než jednou v rámci čtvrtletí. Velká část schůzky věnována praktickým ukázkám z hodin a rodiče se seznamují s průběhem vyučování a s postřehy učitele týkajícími se jejich dítěte i celého třídního kolektivu.

Třídní učitel může blíže poznat rodinu žáka i během osobní návštěvy. Minimálně jednou za školní rok provádí třídní učitel osobní konzultace s rodiči každého dítěte své třídy.

Aktivita mimo školu bez rodičů? 

Rodiče se podílejí na přípravě třídních a školních akcí, výletů, škol v přírodě a podobně. Přispívají ke zdokonalování školních prostor vlastní prací i materiálně. V některých případech vypomáhají i při samotné výuce, např. při pletení, háčkování atd. Několikrát v roce mají rodiče příležitost zúčastnit se veřejných i neveřejných vystoupení žáků. Typickou spoluprácí rodičů a školy jsou také jarmarky - jarní a adventní.

Rodiče jsou také nápomocni při různých rukodělných činnostech nebo vybavování a zvelebování školních prostor. Každoročně se v přípravném týdnu před zahájením školního roku účastní přípravy třídy, malují a natírají co je třeba, šijí závěsy a to vše za pomoci svých dětí a jejich třídních učitelů. Jde o spolupráci, která napomáhá celkové harmonií ve vztazích mezi dětmi, třídním učitelem a rodiči.

Waldorfské školy se snaží být celistvým organismem, do něhož jsou zapojeni učitelé, žáci i rodiče. Spolupráce školy a rodičů bývá proto mnohem intenzivnější a pro rodiče náročnější než v běžných školách. Touto spoluprácí se zde vytváří silné pouto rodičů ke školnímu prostředí, zájem o dění ve škole a o její budoucnost

Spolupráce má mimo jiné značnou výhodu i v působení prevence sociálně patologických jevů, protože učitel skutečně své žáky zná, stejně jako jejich projevy, a ze změn v chování může vyčíst obtíže, které provázejí žáky v jejich životě.

Rodiče mohou „růst“ se svými dětmi a lépe jim tak porozumět. Waldorfská škola vychovává rodinu dítěte ke zdravému sebevědomí, ke schopnosti vyjádřit svůj názor a konstruktivně diskutovat.

Číst dál...

Otevřenost waldorfské školy

Waldorfská škola představuje alternativu v našem školském systému. A jinakost waldorfského konceptu se promítá i do budov a organizace školy. Jak vypadá ideální budova waldorfské školy? A liší se něčím celková organizace školy?

Architektura školy a její vybavení

Ideálním prostředím pro vytvoření waldorfské školy je příroda, avšak realizace není vždy jednoduchá. Jak by měly vypadat budovy waldorfských škol? A jaká je realita?

Komplex by měl zahrnovat několik budov ve tvaru mnohoúhelníku, jež by měly být spojeny chodbami. Uprostřed by měla být velká hala nebo sál sloužící pro různé kulturní příležitosti jako jsou koncerty, divadelní představení nebo setkávání s rodiči. Je samozřejmé, že každá waldorfská škola tyto normy nesplňuje.

Školy bývají většinou zřizovány v budovách, které původně sloužily k jiným účelům. Dalším typickým znakem waldorfské školy jsou oblé tvary, které by údajně měly sloužit k lepšímu proudění pozitivních energií a člověk, který se pohybuje v prostředí s oblými tvary, by měl mít prostorovější myšlení a být více kreativní.

Ve waldorfské škole jsou též žádoucí velká okna, dřevěné a další přírodní prvky. Chodby bývají zdobeny obrázky nebo výtvory žáků a stěny se často malují světlými barvami jako je žlutá, světle zelená, světle modrá, růžová a podobně. Použití barev vychází z nauky o barvách, která říká, že každá barva má svůj vlastní význam.

Organizace školy

Současná podoba školy je následující:

• předškolní stupeň – mateřská škola
• základní (1. - 4., 5. - 8)
• střední škola (9. - 12.) ve dvanácti ročnících, rozdělených na nižší, střední a vyšší stupeň
• 13. ročník s možností maturity Waldorfské školy bývají zakládány na podnět zájmových skupin rodičů, učitelů nebo stoupenců waldorfské pedagogiky.

Jak je škola financována? A kdo stojí v čele školy?

Financovány jsou zejména ze státního rozpočtu, z příspěvků rodičů - školné vyplývá z finanční situace rodiny, výtěžky z kulturních a společenských akcí a podobně.

Kdo stojí v čele školy? Jeden člověk? Omyl, jedná se o školní společenství, které obvykle tvoří kolegium učitelů, které má za úkol vedení administrativních a pedagogických záležitostí školy. Schází se na konferenci učitelů, jež je svolávána jednou týdně, a v jejím čele stojí mluvčí, který je volen většinou na tři měsíce. Tomuto kolegiu je svěřeno celé vedení školy. Vše se zde řeší diskuzí, tak dlouho, dokud nejsou jednotlivé názory sjednoceny, také se tu rozdělují úkoly pro jednotlivé zaměstnance.

Další složkou je třídní kolegium, které zahrnuje učitele jednoho ročníku. Společenství žáků je tvořeno žáky školy, kteří se sami podílejí na rozvoji školy, spolupracují spolu a z jejich řad bývá tvořena žákovská rada. Společenství rodičů je samozřejmě tvořeno rodiči všech žáků školy. Z něj se vybírá rodičovská rada, která úzce spolupracuje s kolegiem učitelů. Obě tyto skupiny zejména realizují pedagogické aktivity. Poslední složkou školního společenství je třídní společenství rodičů, ve kterém se sdružují rodiče žáků jedné třídy waldorfské školy. Diskutuje se zde zejména o společných zájmech rodičů jedné třídy.

Ve waldorfských školách je více, než jinde viditelná intenzivní spolupráce učitelů s rodiči. Není žádnou výjimkou, že učitel navštěvuje domov svých žáků a naopak rodiče se pochopitelně zúčastňují třídních schůzek a dalších školních událostí, ale školu navštěvují i individuálně.

Číst dál...