Waldorfská škola představuje alternativu v našem školském systému. A jinakost waldorfského konceptu se promítá i do budov a organizace školy. Jak vypadá ideální budova waldorfské školy? A liší se něčím celková organizace školy?

Architektura školy a její vybavení

Ideálním prostředím pro vytvoření waldorfské školy je příroda, avšak realizace není vždy jednoduchá. Jak by měly vypadat budovy waldorfských škol? A jaká je realita?

Komplex by měl zahrnovat několik budov ve tvaru mnohoúhelníku, jež by měly být spojeny chodbami. Uprostřed by měla být velká hala nebo sál sloužící pro různé kulturní příležitosti jako jsou koncerty, divadelní představení nebo setkávání s rodiči. Je samozřejmé, že každá waldorfská škola tyto normy nesplňuje.

Školy bývají většinou zřizovány v budovách, které původně sloužily k jiným účelům. Dalším typickým znakem waldorfské školy jsou oblé tvary, které by údajně měly sloužit k lepšímu proudění pozitivních energií a člověk, který se pohybuje v prostředí s oblými tvary, by měl mít prostorovější myšlení a být více kreativní.

Ve waldorfské škole jsou též žádoucí velká okna, dřevěné a další přírodní prvky. Chodby bývají zdobeny obrázky nebo výtvory žáků a stěny se často malují světlými barvami jako je žlutá, světle zelená, světle modrá, růžová a podobně. Použití barev vychází z nauky o barvách, která říká, že každá barva má svůj vlastní význam.

Organizace školy

Současná podoba školy je následující:

• předškolní stupeň – mateřská škola
• základní (1. - 4., 5. - 8)
• střední škola (9. - 12.) ve dvanácti ročnících, rozdělených na nižší, střední a vyšší stupeň
• 13. ročník s možností maturity Waldorfské školy bývají zakládány na podnět zájmových skupin rodičů, učitelů nebo stoupenců waldorfské pedagogiky.

Jak je škola financována? A kdo stojí v čele školy?

Financovány jsou zejména ze státního rozpočtu, z příspěvků rodičů - školné vyplývá z finanční situace rodiny, výtěžky z kulturních a společenských akcí a podobně.

Kdo stojí v čele školy? Jeden člověk? Omyl, jedná se o školní společenství, které obvykle tvoří kolegium učitelů, které má za úkol vedení administrativních a pedagogických záležitostí školy. Schází se na konferenci učitelů, jež je svolávána jednou týdně, a v jejím čele stojí mluvčí, který je volen většinou na tři měsíce. Tomuto kolegiu je svěřeno celé vedení školy. Vše se zde řeší diskuzí, tak dlouho, dokud nejsou jednotlivé názory sjednoceny, také se tu rozdělují úkoly pro jednotlivé zaměstnance.

Další složkou je třídní kolegium, které zahrnuje učitele jednoho ročníku. Společenství žáků je tvořeno žáky školy, kteří se sami podílejí na rozvoji školy, spolupracují spolu a z jejich řad bývá tvořena žákovská rada. Společenství rodičů je samozřejmě tvořeno rodiči všech žáků školy. Z něj se vybírá rodičovská rada, která úzce spolupracuje s kolegiem učitelů. Obě tyto skupiny zejména realizují pedagogické aktivity. Poslední složkou školního společenství je třídní společenství rodičů, ve kterém se sdružují rodiče žáků jedné třídy waldorfské školy. Diskutuje se zde zejména o společných zájmech rodičů jedné třídy.

Ve waldorfských školách je více, než jinde viditelná intenzivní spolupráce učitelů s rodiči. Není žádnou výjimkou, že učitel navštěvuje domov svých žáků a naopak rodiče se pochopitelně zúčastňují třídních schůzek a dalších školních událostí, ale školu navštěvují i individuálně.