Co dělat, když se domácí mazlíček změní v alergen? Rýma, slzení, pálení a otoky očí, vyrážka či ekzém, astma, kašel a sípání? I to můžeme získat s novým mazlíčkem. Jak reagovat, když mazlíček není jen zdrojem radosti a potěšení?
Mýty spojené s touto alergií
Řada lidí se mylně domnívá, že alergenem je srst domácích zvířat, ale alergie vyvolávají i zvířata bezsrstá. Největší obtíže totiž mají původ ve slinách, výkalech nebo kožních šupinkách zvířat. Tyto alergeny se váží na domácí prach, případně se dostávají do srsti zvířat.
Jak nám je?
Alergie na zvířata přichází postupně, může trvat až rok než se projeví její viditelné příznaky. Ty většinou představují dýchací potíže, kašel, kýchání a zduření sliznic nosní dutiny. Alergie může vést až k chronickým onemocněním dýchacích cest. Může vyvolat i slzení a pálení očí, záněty středního ucha, také kožní vyrážky, příp. nevolnosti a bolesti hlavy nebo zažívací obtíže.
Které zvíře je „nejagresivnější“, když přijde na alergii?
Nejagresivnější alergeny produkuje kočka, v závěsu jsou psy, králíci, morčata nebo křečci. Zatímco u koček zpravidla alergie nesouvisí s rasou, alergie u psů se může lišit dle jednotlivých ras. Nejvíce alergií je zaznamenáno na plemena jezevčíků, jorkšírů, pudlů, kníračů a boxerů. Zpravidla však nehraje roli délka srsti. Psí alergeny nejsou tak agresivní jako ty kočičí, takže pro spuštění alergie je většinou nutné se psa přímo dotknout.
Významné alergeny produkují i domácí hlodavci jako je křeček, morče, myš nebo potkan. Pravým původcem potíží u těchto zvířat bývá většinou moč, její bílkoviny se velmi snadno šíří vzduchem. U plazů mívají alergeny především podobu drobných šupinek kůže, u papoušků se může jednat o alergii na peří. Alergie na peří je však velmi vzácná. Alergie na zvířata může mít původ také v krmení, mohou ji způsobovat i roztoči, bakterie a další paraziti zvířat.
Je možná léčba? Nebo musí mazlíček z domu?
Mnohdy je však jediným efektivním řešením domácího mazlíčka dát pryč. I poté, co zvíře opustilo domácnost, v ní zůstávají jeho alergeny, a to až po dobu jednoho roku. Pokud tohle řešení nepřipadá v úvahu, je další možnost omezení množství alergenu uvolňovaného zvířetem, a to díky pravidelnému koupání zvířete, a to alespoň dvakrát týdně. Léčba alergie na zvířata spočívá v podávání léků ke zmírnění alergických projevů, především antihistaminik či kortikosteroidů.