Výskyt alergických onemocnění mezi lidmi roste alarmujícím tempem. Za posledních deset let se zdvojnásobil. A tak si odborníci, a nejen oni, kladou otázku, zda je možné rozvoji alergie u člověka nějakým způsobem předcházet. Problém je ale v tom, že sklony k alergii, jsou dědičné. Ale opravdu je dědičnost rozhodující?

Jaký vliv mají geny?

Vysoké riziko pro vznik alergie a astmatu je u dítěte, které má alespoň jednoho příbuzného s alergickým onemocněním. U takového dítěte je riziko vzniku alergických onemocnění asi ve 30 - 40 %. Pokud mají oba rodiče alergická onemocnění, pak toto riziko u dítěte stoupá až k 60 - 70 %. Pokud dítě nemá nikoho v rodině alergického, je pravděpodobnost výskytu alergie 5 - 10 %. Může se stát i to, že dědičný základ "přeskočí" jednu generaci. Pak se alergie projeví až u vnuků nebo pravnuků. Dále se dle výzkumů ukazuje, že alergií více trpí chlapci než dívky.

Mýty dědičnosti

Riziko však hned nemusí znamenat rozvoj alergie. Podstatou dědičnosti je pouze získání určité vlohy. Na tom, jestli se projeví, se podílí řada dalších faktorů. Na vině je nezdravé životní prostředí, smog, kouření, nevhodné vytápění, nedostatečné větrání. Svůj vliv má i životní styl plný stresu, nesprávný jídelníček a nedostatek pohybu. Výzkumem genetiky alergií se zabývají vědeckých skupiny, které hledají geny odpovědné za rozvoj alergických reakcí. Na základě jejich znalostí pak budeme moci lépe porozumět samotnému mechanismu vzniku tohoto onemocnění.

Proč ale přibývá alergiků?

Důležitý a možná nejdůležitější je imunitní systém. Během vývoje imunity od narození až po dospělost se buňky imunitního systému učí odpovídat obrannou reakcí na to, co by organismu mohlo škodit, a naopak tolerovat to, co je neškodné. Imunitní systém však není dostatečný a někdy je uměle oslabován. Děti se u nás mnohem méně setkávají s infekcemi, které stimulovaly protiinfekční obranu organismu. Jsou očkovány, často až nadmíru se používají antibiotika a tato nedostatečná stimulace běžnými bakteriálními infekcemi, zejména v poporodním a časném dětském věku, vede k vyššímu výskytu alergických chorob.

Tvrdí se, že prvorozené děti nebo jedináčci trpí alergií častěji než pozdější nebo početnější sourozenci, protože ti jsou vystaveni častějším infekcím než děti izolované, které přicházejí do styku s infekcí jen výjimečně.