Kdo a kde u nás felinoterapii provádí?

Felinoterapie je u nás méně známá. Jedná se o terapii s využitím koček. Na rozdíl od hipoterapie nebo canisterapie, terapie díky a prostřednictvím koček je zaměřena zejména na duševní stránku dítěte. Pokud máte otázky a chcete vědět jak na to, tak přinášíme informace na koho se obrátit.

Felinoterapie se v České republice provádí většinou v domovech důchodců a nemocnicích. Aktivní jsou v tomto směru v DD v Mladé Boleslavi, Brně, Soběslavi, na Slovensku mají úžasné výsledky v Kremnici. V Havířově probíhá felinoterapie v dětském domově. V Brně v dětské nemocnici, resp. ve škole při této nemocnici, a v Hustopečích u Brna v nemocnici na oddělení ošetřovatelské péče. Jak vidíte, není nás málo a bude nás víc.

Kam se obrátit, pokud vás felinoterapie zajímá?

Nejdéle se felinoterapii věnuje a největším odborníkem v ČR je paní Daniela Hypšová z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi.

Ale jak to všechno začalo?

Felinoterapii se u nás začala intenzivněji věnovat paní Daniela Hypšová z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi. Formulovala kritéria, která by měla splňovat každá terapeutická kočka. Se svým zvířetem můžete dokonce absolvovat i zkoušky, pokud je splníte, dostanete dvouletý certifikát, že jste dobrý felinoterapeutický tým. Zkoušky jsou však náročné, takže zatím je v republice absolvovalo jen několik málo zvířat.

Práce s kočkami je obtížnější než se psy, proto ji také málokdo dělá, ale zase je spousta lidí, zejména starších, kteří kočky preferují před ostatními zvířaty. Snad pro jejich ideální velikost na klín, pro jejich eleganci a vznešenost, ale také klid, vyrovnanost a uklidňující účinek, nebo pro jejich úžasné předení. A tak by mohly kočky, mnohdy samy v nouzi, pomáhat lidem, kteří je potřebují.

Výhody felinoterapie ve srovnání s canisterapií (léčba za přítomnosti psa)

Lze opravdu najít jasné výhody? Nelze samozřejmě srovnávat typické vrozené vlastnosti a povahové rysy zvířat tak odlišných, jako je například pes a kočka. Pes, extrovert, předurčen k družnosti a oddané poslušnosti je takřka protipólem introvertní kočky, která je vyhraněnou individualitou, samostatnou osobností s vlastním názorem. Tento moment je mnohdy rozhodujícím pro další soužití. Pokud ovšem kočka člověka přijme do svého teritoria, jde o vztah velmi silný a rovnocenný.

Léčebné působení kočky může probíhat i v omezeném prostoru, kočka nevyžaduje pravidelné venčení, výcvik, vyziskou spoluúčast. Kočka si vystačí, postará se o sebe sama, a přitom dokáže vyzařovat velice silnou pozitivní energii. Je tedy ideálním "terapeutem" a společníkem pro osoby s omezenou hybností. S kočkami lze komunikovat stejně tak, jako se sobě rovnými blízkými bytostmi. Jde jen o to, umět navázat vzájemný hlubší kontakt, čitelný pouhým pohledem.

Číst dál...

Jógová terapie

Jóga je racionální systém tělesných a duševních cvičení, který vznikl před více než třemi tisíci lety. Terapeutická jóga je doporučena dětem často nemocným, hyperaktivním i hypoaktivním, nesmělým, zakřiknutým, bázlivým, dětem s dýchacími problémy a dětem s poruchami chování. Jak může tedy jóga pomoci dětem?

Co je to jógová terapie?

Jógová terapie pomáhá vylepšit zdravotní či psychické problémy a harmonizuje emocionální stav dítěte. Jedná se o speciální terapeutické cvičení určeném dětem, které mají problémy například s leností, únavou, depresí, nedostatkem energie nebo pocity úzkosti. Takovým dětem velmi dobře prospívá. Na základě výzkumů je dokázané, že jóga má velmi pozitivní vliv při hyperaktivitě, impulzivitě, vzpurnosti a agresivním chování. Zvláště u dětí s příznaky ADHD je jógová terapie velmi úspěšná. Dobrých výsledků dosahuje také u dětí s různými zdravotními problémy jako při bolestech hlavy, střevních potížích, při různých alergiích, bolestech zad, nevolnostech, zažívacích problémech a při řadě dalších potíží.

Komu je jógova terapie určena?

V životě se setkáváme s dětmi, které potřebují více pozornosti než ostatní. Často se jedná o děti, které jsou příliš pohyblivé až agresivní nebo naopak velmi unavené a bez energie. Tyto děti potřebují individuální přístup prostřednictvím jógy na míru. V tomto případě mluvíme o jógové terapii. Program jógové terapie je sestaven s ohledem na psychický a tělesný vývoj, individuální potřeby a možnosti dítěte. Terapeut pak pomáhá dítěti na cestě k řešení daného problému pomocí jógových technik. Pro sestavení individuálního programu jógové terapie je důležité vědět, které energie u dítěte momentálně nejsou v rovnováze. Pomocí pohybových a emotivních cvičení se potom posílí opačné energie, které jsou nezbytné k odstranění nerovnováhy.

Jak probíhá jógová terapie?

Jógová terapie pro děti je založena na ájurvédské typologii, podle které se jedinečné vlastnosti každého dítěte odvíjejí od kompozice tří energií (Vata, Pita, Kapha) v těle, které řídí všechny tělesné a psychické funkce. Každá energie má své pozitivní vlastnosti. Když se ale jedna z těchto sil v těle zvýší, například nezdravým způsobem života nebo okolními faktory, může dojít k nerovnováze. Ta se pak projevuje v chování a/nebo zdraví. Děti s přemírou energie Vata v těle mají tendenci být více impulsivní a úzkostlivé a mohou trpět bolestmi břicha, mít suchou kůži nebo rychle ubývat na váze. Děti s přebytkem energii Pita jsou horlivé, puntičkářské a rychle se dokážou rozzlobit. Příliš energie Pita způsobuje i bolesti hlavy, horečky a alergie. Děti s přebytečnou energii Kapha v těle jsou pomalejší, baculatější, více netečné až líné a často trpí na nachlazení a zácpu.

Nejen jóga, ale i tvůrčí úkoly, intuitivní přístup, vizualizace a hry s emocemi jsou důležitými aspekty jógové terapie.

Číst dál...

Jaké jsou účinky hipoterapie?

Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda, kdy se na dítě působí prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Přenosem impulzů přes koňský hřbet na dítě, který na koni sedí či zaujímá jinou, jeho možnostem odpovídající polohu např. vleže na břiše, s oporou o předloktí atd., dochází k oslovení centrálního nervového systému – mozku. Ten musí nejen zpracovat vjemy o změnách, které nastávají při kontaktu s pohybujícím se koňským hřbetem, ale i vyslat adekvátní rozkazy k tomu, aby organizmus reagoval správně a v rámci rovnovážných reakcí. Co může a měla by hipoterapie nabídnout? Co od ní očekávat a kde může nabídnout zlepšení?

Při jakých onemocnění volit hipoterapii?

Jedná se o dětskou mozkovou obrnu, roztroušenou sklerózu, skoliózu (do 25–30° dle Cobba), svalovou dysbalanci, vertebrogenní syndrom, astma bronchiale, cystickou fibrózu.

Co může hipoterapie nabídnout vašemu dítěti?

Hipoterapie je ve svých účincích velmi komplexní metodou. Co tedy můžete očekávat od této terapie?

Kožní stimulaci. U hipoterapie je důležité pro maximální efekt tohoto faktoru nepoužívat sedlo, pouze tenkou dečku. Zároveň by měl mít pacient lehký oděv v dotykové části.

Vliv tepla. Kůň má tělesnou teplotu 38 °C a tím podstatně ovlivňuje svalovou činnost a tlumí spasticitu (křeče).

Pro účely hipoterapie se používá balanční sed. „Balančnost“ sedu spočívá v tom, že s každým pohybem koně dochází k porušování rovnováhy a jejímu opětovnému nalézání. Asistovaný sed se pak využívá u pacientů s nestabilitou trupu (dětská mozková obrna, paraplegici). Fyzioterapeut sedí za pacientem a udržuje tak optimální sed pro pohybovou stimulaci. Také má možnost přímo sledovat stav, případně únavu pacienta. Tento způsob je však poměrně náročný pro koně.

Obrannou reakci proti pádu. Labilita koňského hřbetu podmiňuje zapínání posturálního svalstva podle naklánění pacientova těžiště během jízdy. Dítě si osvojí nové motorické dovednosti.

Relaxaci dítěte. Uplatňována v poloze napříč, která vyvolává kolébání a houpání, čímž dochází k výraznému odpočinutí pacienta.

Aktivaci limbického systému (ten se podílí se na podpoře mnoha funkcí, například emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu). Limbický systém je aktivní při každém pohybu, emocí ovlivňuje intenzitu pohybové reakce a zajišťuje i tvorbu paměťových stop pro fixaci pohybů.

Číst dál...

Jaká kočka je vhodná pro felinoterapii?

Slyšeli jste už o felinoterapii? Zaujala vás tato forma terapie? Ale trápí vás otázky typu: Je každá kočka vhodná? Následující článek vám odpoví na řadu otázek, které možná máte nebo byste měli mít.

Není kočka jako kočka

Kočka, kterou chceme používat pro felinoterapii, musí splňovat řadu podmínek a její výběr není vůbec lehký. Samozřejmostí jsou všechna běžná očkování a výborný zdravotní stav. I kdyby kočka měla nemoc, která není přenosná na člověka, nemá práce s ní smysl, protože spokojené a zdravé zvíře ochotné ke spolupráci je základní a nezbytnou podmínkou práce.

I tady platí, že ať se děje co se děje, zvíře pro nás musí být partnerem a ne jen nástrojem. A v žádném případě se nesmí stát, že budeme zvíře jakkoli přetěžovat nebo dokonce trápit. Základem je tedy vynikající vztah člověka a kočky, vzájemná důvěra, respekt a výborná znalost toho druhého.

Jak vybrat kočku? Kdy začít s terapií?

Kočka používaná k felinoterapii musí mít ráda lidi. Každá kočka se cizích lidí trochu bojí, ale u některé se strach po několika návštěvách prolomí. Aby měla dobrý vztah k lidem, musí být kočka dobře socializovaná. To znamená, že v kritickém období mezi 3. a 8. týdnem života musí kotě pobývat s lidmi a mít s nimi pozitivní zkušenosti.

S felinoterapií je ideální začít co nejdříve, tedy kolem tří měsíců věku kotěte. Jde spíše o to, abychom ho navykli na cestování, přítomnost cizích lidí a pobyt v cizím prostředí. To jsou základy, po jejichž zvládnutí máme napůl vyhráno. V žádném případě to ale neznamená, že k felinoterapii se dají používat pouze čistokrevná zvířata. I jakákoliv kočka domácí, je-li zdravá a má ráda lidi, se může stát vynikající pomocnicí. Závisí hlavně na tom, jaký vztah máte se svou kočkou, zda jí důvěřujete a zda důvěřuje ona vám.

Jaké jsou možnosti a výhody provádění felinoterapie?

Felinoterapie, podobně jako ostatní formy zooterapie, je podpůrnou terapií při nejrozličnějších onemocněních těla, ale hlavně duše. Má i hojivé tělesné účinky, přítomnost kočky snižuje krevní tlak a tepovou frekvenci, což blahodárně působí na srdce. Ovlivňuje hladiny hormonů v krvi, takže snižuje stres, pocit deprese a bolesti, naopak vyvolává příjemné pocity radosti. Finančně i fyzicky je kočka také o něco méně náročná. Málokdo se jí bojí, nevyžaduje příliš pozornosti, je klidná, tichá a vyrovnaná, můžete ji bez obav nechat den o samotě.

Číst dál...

Jak se stát canisterapeutickým týmem?

Canisterapie probíhá pod vedením canisterapeuta a většinou ve spolupráci se zaměstnanci zařízení, kam týmy docházejí. Canisterapie může být skupinová nebo individuální, vždy záleží na konkrétní potřebě klienta. V žádném případě nejde o to vypustit psa do skupinky dětí či babiček a dědečků a za hodinu když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů. Jak funguje správný canisterapeutický tým? Chcete se stát aktivní součástí? Co všechno musí člověk a pes splnit, jaké podmínky a zkoušky?

Podmínky k účasti na zkouškách

Aby se mohli pes i jeho majitel stát canisterapeutickým týmem, musí nejdříve složit zkoušky, které testují povahu psů, a musí splnit podmínky k účasti na zkouškách. Ty podmínky jsou následující: zkoušek se nesmí zúčastnit psi s kupírovanýma ušima, dále v den zkoušek musí pes dosáhnout věku nejméně: 12 měsíců - „malý“(cca do 35 cm), 15 měsíců - „střední“ (cca do 60 cm) a 18 měsíců - „velký“ (cca nad 60 cm). V den zkoušek se pes podrobí vstupní prohlídce u veterináře a psovod musí prokázat pravidelnou veterinární péči. Pes musí být samozřejmě v dobrém zdravotním stavu, bolestivost jakékoli části těla vylučuje psa ze zkoušek. Zkoušek se nesmí zúčastnit feny v době hárání, kojící feny a feny v druhé polovině březosti.

Canisterapeutická průprava

Příprava člověka a psa, tedy budoucího canisterapeutického týmu, na činnost se sestává ze základních kroků, které si dále rozebereme. Musíte ovládnout teorii canisterapie - základní potřebné informace o canisterapii, jejích metodách a normách, typech klientů, péči o psa atd., což si osvojíte v průběhu tréninku. Cílem zkoušek je pak rozeznat ty psy, kteří se projevují agresivně nebo nemají přirozený zájem o kontakt s lidmi. Zkoušky se sestávají z povelů základní poslušnosti a simulovaných situací, se kterými se můžete setkat v zařízeních: hluk, berle, invalidní vozíky, neobvyklé chování klientů apod..

Simulace návštěvy u postiženého

Součástí zkoušky je i simulovaná návštěva a kontakt s cizím člověkem. Zkoušející si lehne na deku a majitel k němu přivede psa. Zkoušející se snaží napodobit polohování: obejme psa, jemně si na něj položí hlavu, položí mu přes bok nohu, neustále psa hladí, jemně ho může zatahat za ucho apod. Během celého bodu je přítomna osoba v bílém plášti. V tomto bodě se hodnotí také práce psovoda s „klientem“.

Máte zájem stát se canisterapeutickým týmem?

Číst dál...

Hipoterapie

Hipoterapie soustřeďuje všechny aktivity, činnosti a terapie, ve kterých se setkává člověk se zdravotním postižením a kůň. Je to terapie, kde se blahodárné působení koně využívá v rozvoji tělesné, duševní i sociální složky zdraví. Proč je hipoterapie vyhledávaná? Kdy se po této metodě sahá? A co všechno dokáže kůň?

Na čem hipoterapie stojí?

Tato metoda stojí na tom, že klient cítí pohybových impulzů vznikajících při koňské chůzi. Přenosem těchto impulzů přes koňský hřbet na člověka dochází k probouzení celého CNS (centrálního nervového systému). Například díky tomu, že kůň má velice podobný pohybový stereotyp chůze jako člověk, nutíme tak CNS dítěte s tělesným postižením zpracovávat a vysílat vjemy a příkazy, které by za normálních okolností vysílal při chůzi. Můžeme tedy docílit určitých pokroků právě ve vývoji hrubé a jemné motoriky u dětí i dospělých. Jedná se o zlepšení koordinace, rovnováhy a vzpřímeného postoje.

Kdy se k hipoterapii přistupuje?

Hipoterapie může být nasazena nejen při aktuálním řešení stavu dítěte nebo dospělého s postižením, ale také preventivně, kupříkladu k oddalování vlivu některých úrazů, degenerativních onemocnění, pooperačních stavů.

Má hipoterapie přesah?

Pokud mluvíme o přesahu, je třeba zmínit tzv. hiporehabilitaci. Kůň jako terapeut může léčit všechny „složky“ našeho života. Proto hiporehabilitace je dnes oficiálně zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením. Aktivity s využitím koní mají vzdělávací a sociální přesah. Využívá se celkové atmosféry prostředí jezdecké stáje, kontaktu s koněm a vztahu s nimi. V tomto ohledu je třeba zmínit i parajezdectví. Kdy mluvíme o aktivní sportovní metodě, která nabízí sportovní vyžití pro jezdce se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním. Člověk, který se parajezdectví účastní, se pak aktivně učí jezdit na koni, voltižním cvikům a vedení koně.

Číst dál...

Druhy terapií

Jaké máme druhy terapií? Čím se liší? A slyšeli jste už o nich? Nejjednodušší dělení terapií je na ty, které vedou k uzdravení a paliativní, jenž zmírňující obtíže u klientů, u nichž se neočekává uzdravení. Terapii dělíme dle charakteru na čtyři základní formy: fyzioterapii, farmakoterapii, chirurgii a psychoterapii. Pojďme si stručně představit ty základní typy terapií, se kterými se běžně setkáváme.

Bobath terapie

Je to metoda, která se rozvinula během posledních třiceti let. V současné době je používán u dětí s onemocněním nervového systému. Tato metoda je popsána jako „živý koncept“, stále se měnící v důsledku pozorování reakcí dítěte v průběhu léčby. Uznává, že poškození CNS ovlivňuje senzomotorický, sociální a emocionální vývoj dítěte. Bobathova metoda využívá spolupráci rodičů a předpokládají i spolupráci dítěte, která je využitelná od začátku, jakmile je diagnóza stanovena.

Vojtova metoda

Vojtova terapie, která intenzivně pracuje na pohybových základech, je vhodná pro děti s poruchami rovnováhy. Toto platí i pro děti, jež disponují většími možnostmi pohybu, než odpovídá jejich schopnostem. Terapie je velice vhodná pro mladší kojence, u nichž je možno snadno zasahovat do jednotlivých pohybů. Této metodě se vytýká, že je příliš drastická, že děti při cvičení pláčou, a proto mohou být později neurotické. Tato výtka je nesprávná. Ve skutečnosti děti, které jsou více postižené, potřebují silnější podněty, aby se aktivovaly. Dítě musí být někdy stimulováno značným tlakem, aby se začalo motoricky projevovat.

Míčková facilitace

Je to komplexní masážní metoda, jež se zaměřuje na nádech a výdech. Relaxuje a protahuje břišní, hrudní a krční svaly, svaly pánve, páteře a pletence ramenního. Zpočátku dítěti ulehčí od podání pohotovostních léků v záchvatu dušnosti a od těžkých průběhů respiračních infekcí a nutnosti podávat antibiotika. Metoda počítá s dlouhodobou aplikací, subjektivní zlepšení se v plné míře projeví až po několika měsících.

Ergoterapie

Jedná se o soubor činností, převážně pohybových dovedností, spojených s působením na psychiku dítěte, zaměřených na odstranění, nebo alespoň zmírnění důsledků zdravotního poškození dítěte. Při ergoterapii dětí hraje velmi důležitou roli spolupráce rodičů.

Umělecké terapie

V procesu působení na děti s mentálním a tělesným postižením zaujímají významné místo tzv. umělecké terapie, zejména arteterapie a muzikoterapie, dále dramaterapie, biblioterapie, taneční a pohybová terapie. Zvláštní postavení mezi terapiemi pak zaujímají terapie s účastí zvířat -zooterapie. K zooterapii lze použít různých druhů zvířat, v praxi se nejčastěji používá kůň (hipoterapie) a pes (canisterapie).

Hipoterapie

Je založena na stimulaci kožní složky. Provádí se cviky jako je sed ve výšce, mimovolné stabilizační mechanismy, cvičení proti odporu, obranné cvičení proti pádu, protažení a uvolnění zkrácených nebo oslabených svalů. Hipoterapie nabízí nový pohled na svět bez berlí a vozíčků, pohyb s lehkostí dosud nepoznanou, nový cit, tedy navázání vztahu k živému tvoru, posílení sebevědomí a překonání sama sebe. Hipoterapie je metoda, která nachází častější uplatnění při práci s klienty s kombinovanými vadami.

Canisterapie

Je způsob terapie, při níž dochází k působení psa na člověka. Jedná se o novou formu psychoterapie, která získává ve světě stále větší uznání pro své vynikající výsledky. Z hlediska fyzioterapie tvoří pes součást rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla, např. svalů rukou - házení míčku, hlazení psa, natahování těla při pomazlení, překonávání pohybových bariér ve snaze o kontakt se psem. K psychickým efektům patří navázání kontaktu se zvířetem. Pes je spolehlivý zdroj citových podnětů, vytváření kladného vztahu, pomoc při navazování kontaktu s jinými lidmi a také vědomí, že pes bere člověka takového, jaký je.

Číst dál...

Dramaterapie

Dramaterapie je metoda pomáhající použitím dramatických (divadelních) postupů upravit psychické poruchy, sociální vztahy, důsledky tělesného nebo mentálního postižení. Slouží také k podpoře duševní i fyzické integrace, rozvoji slovní i mimoslovní komunikace a podněcuje osobnostní růst. Patří do šířeji chápané arteterapie. Stává se nástrojem zjednodušeného symbolického vyjadřování, díky němuž jedinec poznává sám sebe, a to prostřednictvím tvořivosti. Jak vypadá taková terapie? Jak probíhá samotný proces a co by mi měl dát?

Jak vypadá dramaterapeutický proces?

Ten se skládá z částí, které se opakují v každé lekci a vytvářejí tím jeho strukturu. Za prvé je třeba správné naladění, navození příjemné atmosféry. Dále následuje rozcvička, a to jak slovní tak tělesná. Pak dochází k otevření hracího prostoru a zde si představíme jakýsi rituál. Po tomto kroku následuje už samotné nastartování hry a vstupování do rolí a hra tím začíná. Závěrem terapie dochází je zklidnění, sdílení a jakési reflexi.

Prostředky dramaterapie

Co si představit? Jedná se o mimická a řečová cvičení, dramatické a verbální hry, scénáře, mýty a příběhy, hra v roli, práce s textem, vyprávění příběhů atd. Prostředky se s rozvojem techniky, experimentováním a získáváním nových poznatků z minulosti, přítomnosti i budoucnosti divadla stále rozšiřují. V dramaterapii je velice důležitý prostor pro improvizaci, pro klientovo zkoumání svého prožívání i pro jeho spontánní projevy.

Co nám dramaterapie dává?

Cíle dramaterapie jsou velmi variabilní, ale k těm hlavním se řadí potlačení tenze, rozvoj empatie fantazie a kreativity, schopnost komunikovat, rozvíjení sebedůvěry, vytváření pocitu zodpovědnosti. Terapie se také zaměřuje na sociální interakci, schopnosti uvolnit se, zvládnutí kontroly svých emocí, získání schopnosti spontánního chování a rozvoj koncentrace.

Číst dál...

Felinoterapie

Tato forma terapie je u nás méně známá. Jedná se o terapii s využitím koček. Na rozdíl od hipoterapie nebo canisterapie, terapie prostřednictvím koček je zaměřena zejména na duševní stránku dítěte. Základem felinoterapie je využití vrozeného daru empatie, intuice a léčivé energie kočky, schopné odnímat bolest a utrpení, navozovat duševní harmonii a napomáhat najít ztracenou životní rovnováhu. Pořád si nejste jisti, že víte, o co jde? Následující článek vám prozradí více.

Co je to felinoterapie?

Možná jste to slovo ještě ani neslyšeli. Nejedná se zcela o novou formu zooterapie. Spíše je to tak, že terapie s kočkou, které se už i v naší republice začínají věnovat dobrovolníci z řad odborné i laické veřejnosti, dostala svůj název. Co je to vlastně felinoterapie?

Jedná se o využití kočky v rámci AAA (animal assisted activities), při které dochází k vzájemnému pozitivnímu působení kočky a člověka. Přínosy jsou podobné jako u jiných forem zooterapie, až na to, že pomáhající práce s kočkou je velice náročná, a proto se jí zatím věnuje tak málo lidí.

Cílová skupina? Komu je vlastně určena tato terapie?

Pacienty jsou obvykle senioři, handicapovaní lidé, pacienti s Alzheimerovou chorobou, autistické děti, děti s kombinovanými postiženími, ale i děti zdravé, které jsou ohroženy emocionálními a výchovnými problémy. Může také posloužit jako podpůrná metoda při léčbě závislostí, neuróz, stresů a neklidu.

Nedílnou součástí felinoterapie je přirozené rozvíjení schopnosti dětí postižených jak fyzicky, tak dětí s mentální poruchou a jejich kvalitní začlenění do plnohodnotného života. Tato oblast si zaslouží stále více pozornosti, neboť kočka v takovém případě funguje jako zcela přirozený léčitel a přítel postiženého dítěte, které, aniž se to uvědomuje, je nuceno utvářet si své priority, učit se zodpovědnosti a rozvíjet své schopnosti, jak motorické, tak mentální, jenž by jinak mohly zůstat nevyužity.

Živé zvíře je často nejspolehlivějším a někdy jediným přítelem člověka. Nahrazuje často chybějící rodinné vztahy a to při nedostatečné citové vřelosti v rodinách nebo v případě, že člověk žije sám.

Číst dál...

Canisterapie

Canisterapii je léčba lidské duše psí láskou. Canisterapie má pozitivních psychických účinky a lze ji využít jako podporu léčby konkrétních zdravotních problémů. U nás se začala pořádně rozvíjet po roce 1990. Jak probíhá tato terapie? Pro koho je canisterapie určena? Jak lečí?

Jak canisterapie léčí?

Rozvíjí hrubou a jemnou motoriku, podněcuje verbální i neverbální komunikaci, rozvíjí orientaci v prostoru a čase, pomáhá při nácviku koncentrace a paměti, rozvíjí sociální cítění, poznávání a složku citovou, působí také v rovině rozvoje motoriky s atributem rehabilitační práce, v polohování a v relaxaci, na druhou stranu ale tam, kde je to třeba, psi podněcují ke hře a k pohybu, zároveň mají velký vliv na psychiku a přispívají k duševní rovnováze a motivaci.

Na co vše může být práce při canisterapii zaměřena?

Na rozvoj citových schopností, jako je hlazení, mazlení, komunikace se psem. Na rozvoj rozumových schopností zde máme na mysli cílenou hru či rozšiřování slovní zásoby. Na rozvoj pohybových schopností, to se týká jemné, hrubé motoriky, házení míčků. A v neposlední řadě na relaxaci, což se odráží v psychice klienta.

Kdo jsou canisterapeutičtí klienti?

Canisterapie má výborné využití pro tělesně postižené (nejčastěji DMO, LMD, svalová dystrofie, epilepsie), pro mentálně postižené, pro klienty v rehabilitaci a jinak nemocné. U autistů pozvolným a dlouhodobým působením může pes plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím.

Věková škála klientely je opravdu široká od kojenců po seniory v nejrůznějších prostředích - sociální, vzdělávací a zdravotnická zařízení, ale třeba i v rodině klienta.

Klienty mohou být také lidé celkově zdraví, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. Například jsou evakuováni mimo domov v důsledku přírodní katastrofy, nehody nebo teroristického útoku, lidé momentálně přebývající v azylových domech apod. V těchto případech se canisterapie využívá především k odbourání stresu.

Pro provozování cílené terapie je vždy za potřebí kromě psovoda (canisasistenta) a jeho psa také odborník, který vede klienta - terapeut.

Číst dál...