Je vaše dítě dyspraktik? Děti s dyspraxií se mohou jevit jako líné, nevychované či bez zájmu. Často jim jsou vlastní pocity méněcennosti či nepochopení. Jak se k nim chovat či přiblížit? Jak jim pomoci? Na to se zaměříme v následující části. Jak dítěti pomoci ve škole? Má-li dítě problémy s koordinací, potřebuje pochopení svého učitele. Přistupuje-li učitel k dítěti citlivě, dítě ze sebe vydá maximum. Je však potřeba brát na jeho potíže ohled a snažit se mu činnosti, které jsou pro něj obtížné, usnadnit. Proto je třeba dodržovat určité zásady. Je třeba dát dítěti oddechový čas v momentě, kdy je evidentní, že je unavené a neschopné se soustředit. Důležité je také nesrovnávat ho s jinými dětmi ve třídě. Vždy je dobré ocenit snahu, a to nejlépe před celou třídou. Dítě potřebuje zažít úspěch. Jak na čtení a psaní? Není vhodné dávat dítěti přepisovat úkoly, u dyspraxie je totiž při opisování tendence spíše ke zhoršování. Nenuťte dítě číst nahlas, když je mu to nepříjemné. Dávejte mu na splnění úkolu více času a netrestejte ho, když práci nedokončí. Není rozumné nutit dítě k dokončení úkolu o přestávce nebo po vyučování, bude mít dojem, že je kvůli svým problémům trestáno, i když se snaží. Všechny pokyny zadávejte postupně po malých částech. A co učební pomůcky? Dítě by mělo používat takové tužky, se kterými se mu dobře pracuje např. trojhranné nebo silnější, to samé platí i u pera. Psaní může být snadnější na šikmé pracovní ploše, ke stolu lze tedy připevnit šikmou pracovní desku. A aby psaní bylo ještě…
Zde mluvíme o specifické poruše pravopisu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů. Často se vyskytuje v kombinaci s dyslexií a dysgrafií. Jak poznáme dysortografii? Jak už bylo řečeno výše, jedná se o specifickou poruchu pravopisu. Je narušena schopnost rozlišovat měkké a tvrdé slabiky (dy/di, ty/ti, ny/ni). Dítěti dále dělají problémy rozlišování sykavek a rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek. Dysortografie postihuje celkovou oblast gramatiky či jen určitých jevů. Porucha se projevuje i v porozumění a aplikaci gramatických pravidel, tvarosloví, syntaxe. Obtíže nelze vysvětlit na základě neosvojení si daných gramatických pravidel mateřského jazyka. Hlavní obtíže jsou v oblasti aplikace gramatických pravidel. Dítě vynechává či přidává písmena či slabiky ve slovech a nepozná hranice slov v písmu. Deficity jsou dále v oblasti pozornosti, paměti, automatizace a grafomotoriky. Důsledky dysortografie Dítě má problémy při učení cizího jazyka, špatně rozlišuje některé grafické symboly a zaměňuje slova. Osoby s dysortografií se dělí na dva typy: první tzv. hyperaktivní, kdy je osoba se psaním hotova dříve, než si stihne vše promyslet a ujasnit si. Dochází tak k velkým chybám. Druhý typ tzv. hypoaktivní typ, je pravý opak. Osoba píše zdlouhavě, trvá jí dlouho, než určitý výraz v paměti vyhledá. Jak je vyšetřován pravopis neboli diagnostika dysortografie Jsou využívány diktáty obsahující tzv. specifické dysortografické jevy. Důležité je porovnání diktátu psaného v PPP (pedagogicko - psychologická poradna) a ve škole, porovnáním prací lze odhalit některé možné příčiny.
Označeno v
Má vaše dítě obtíže se čtením? Čte pomalu, nepřesně, namáhavě? Stále jen slabikuje? Čte nerado a jenom z donucení? A i když se snaží, přesto mu čtení nejde? Takové obtíže mívají děti trpící specifickou vývojovou poruchou učení - dyslexií, přičemž mají přiměřenou inteligenci a dostatečně podnětné prostředí. Jedná se o poruchu, která postihuje základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu. Tato vývojová porucha je buď vrozená, nebo získaná poškozením mozku. U některých jedinců lze poruchu odstranit, u jiných přetrvává v určité podobě až do dospělosti. Jak poznáme, že je dítě dyslektik? Dyslektické projevy mohou mít různé příčiny a mohou se vyskytovat v různých oblastech čtenářského výkonu. První příznaky dyslexie mohou být různé: dítě začíná pozdě mluvit, obtížně se vyjadřuje, má malou slovní zásobu, nedokáže vytleskat slovo po slabikách. Zaměřte se především na tyto znaky při čtení: Rychlost: Dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte zbrkle, domýšlí slova. Není výjimkou, když dítě má dobrou rychlost čtení, umí tedy převést tvar slov do zvukové podoby, ale není schopno chápat obsah přečteného. Chybovost: Dítě zaměňuje tvarově blízká písmena např. a/e, m/n, b/d/p. Může také zaměňovat zvukově blízká písmena t/d. Dochází k zaměňování pořadí písmen ve slově, kdy například slovo sen je přečteno jako nes, někdy může vynechávat písmena případně i slabiky některých slov. Další častou chybou je domýšlení slov podle jejich začátku nebo kontextu. Technika čtení: Dítě například slovo potichu předčítá po hláskách a pak jej vysloví nahlas, nebo neúměrně dlouho zůstává ve čtenářském vývoji u slabikování,…
Dyskalkulii je možné definovat jako poruchu matematických schopností. Dyskalkulie se odráží v manipulaci s čísly, v číselných operacích, matematických představách a geometrii. Dítě s dyskalkulií má obtíže při osvojování matematických pojmů, chápání a provádění matematických operací. Často si osvojuje početní spoje především pamětně, a pokud paměť selže, dopouští se „neobvyklých chyb“. Neúměrně dlouho setrvává na počítání s užitím prstů a nechápe základní postupy. Co teda dětem dělá problémy? Problémy se týkají základních početních úkonů, jako je sčítání, odčítání, násobení a dělení. Je třeba dodat, že dyskalkulie nesouvisí s nižší inteligencí. Jaké typy dyskalkulie máme? Praktognostická vývojová dyskalkulie, zde je narušená praktická manipulace s předměty a poznání tvarů a počtu. Poruchy se projevují i v matematické manipulaci s konkrétními předměty nebo jejich symboly – číslicemi. Verbální dyskalkulie, dochází k porušení schopnosti slovně označovat množství a počty předmětů. Je zde cítit nejistota při slovním pojmenování číselné řady. Děti nechápou význam označení „o 4 více“ a nezvládání jmenovat číselnou řadu ani po jedné. Lexická dyskalkulie, zde mluvíme o snížené schopnosti číst matematické symboly. Problémy se projevují při čtení několikamístných čísel. Tato porucha se může vyskytovat i bez poruchy čtení. Častým projevem jsou záměny, přesmyčky. Projevuje se i porucha pravolevé orientace. Grafická dyskalkulie, je definována narušením schopnosti psát číslice, operační znaky, kreslit geometrické tvary. Projevuje se psaním nepřiměřeně velkých neúhledných číslic, narušená je i schopnost umístit do prostoru zapisované číslice a problémy bývají i s rýsováním jednoduchých obrazců. Operacionální dyskalkulie, zde je přímo narušena schopnost provádět matematické početní operace. Dítě častěji chybuje v provádění sčítání o odčítání do 20,…
Označeno v
Je vaše dítě dysgrafik? Nebo jen jeho silnou stránkou není krasopis? Nevíte si rady? Co sledovat a na co si dávat pozor? Poradíme vám, kdy už je třeba situaci řešit a dle jakých kritérií je dítě nakonec shledáno dysgrafikem. Jedná se tedy o poruchu psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu. Postihuje schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen. Problém se zapamatováním tvarů písmen, záměna tvarově podobných písmen, písmo je křečovité, neúhledné, neuspořádané, těžkopádné, neobratné. Psaní je pomalé, namáhavé, často chybné držení pera, přílišné soustředění na grafickou stránku projevu, časté chyby v opisu, přepisu a diktátu, časté přestávky. Jak poznáme dysgrafika neboli vyšetření psaní Aby byla určena správná diagnóza, je třeba vyšetřit psaní. Psaní se hodnotí z hlediska grafické, pravopisné a obsahoví stránky. Dítě píše opis, přepis, diktát a volný písemný projev. Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi opisem a přepisem, tak opis ukazuje grafomotorické zvládnutí tvarů písmen a jejich uspořádání ve slově, zatímco přepis sice sleduje tytéž cíle, ale navíc musí dítě zvládat vztah mezi tiskacími a psacími písmeny. Co vše se hodnotí? Je hodnocen způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, pracovní tempo dítěte. Dále se hodnocení týká tvarů písmen, a to plynulosti tahů a přítlaku, velikosti písmen, rychlost a vybavování písmen a v neposlední řadě uspořádání písmen na ploše. Dle jakých kritérií je dítě shledáno dysgrafikem? Dítě má trvale podprůměrné výsledky v písemných projevech, nezvládá tvary písmen a má problémy v diktátech. Dělá specifické chyby ve školních pracích. Dysgrafie však není spojena s intelektem, dítě má tedy…
ADHD neboli hyperaktivita s poruchou pozornosti, mluvíme o neuro-vývojové vadě, která je charakteristická především poruchou pozornosti, impulzivitou a hyperaktivitou. Všechny tyto příznaky se projevují už od raného dětství Dříve se používaly také termíny LDE-lehká dětská encefalopatie nebo LMD-lehká mozková dysfunkce. Takové diagnózy jsou však v současnosti dávno přežité a z lékařského hlediska chybné. Dnes je i v Česku běžně používaná zkratka ADHD pocházející z americké klasifikace nemocí. V zásadě jsou touto zkratkou definovány dvě poruchy, které se ve svém výskytu často doplňují. 1. porucha aktivity a pozornosti 2. hyperkinetická porucha chování Jaké jsou příčiny ADHD? Příčiny nejsou přesně definovány, ale lze říci, že daný syndrom může souviset s tzv. novorozeneckou žloutenkou, čili se stavem vyšší hladiny bilirubinu v krvi. Vysoký bilirubin může poškodit mozek, proto se novorozenci od určitých hodnot musejí ozařovat takzvaným „modrým světlem“, které urychluje rozklad a zpracování barviva. Dále se v ADHD může projevit mechanické porodní poškození mozkové tkáně nebo nedostatečný příjem jódu v těle matky. Jak je na tom populace? Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých, kde se jedná o pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti. Je zajímavé, že příznaky impulzivity a hyperaktivity se projevují třikrát až pětkrát častěji u chlapců. Ti tak na sebe poutají mnohem větší pozornost, protože ADHD je u nich rozpoznatelná snáze než u opačného pohlaví. Okolím jsou pak považováni za „zlobivé“, „uličnické“ apod. Dívky častěji postihuje porucha pozornosti…
Děti s dyspraxií se mohou jevit také jako líné, nevychované, bez zájmu či neukázněné. Společné jsou jim ve většině případů pocity méněcennosti, nepochopení, osamění a bezmocnosti. Z toho často pramení i sekundární poruchy chování, kterými se tyto děti na sebe snaží upozornit. Co tedy je dyspraxie? A jak se projevuje? Dyspraxie patří k méně známým poruchám. Zapříčiňuje celkovou neobratnost jemné, někdy i hrubé motoriky. Případem dětí s touto poruchou jsou například velmi úspěšní žáci ve vzdělávacích předmětech, kteří mají obtíže při výuce pracovního vyučování, v tělocviku, či výtvarné výchově. Většina dětí určitou rukodělnou dovednost zvládá jen tak „mimochodem“. Výsledky dítěte postiženého vývojovou dyspraxií, přestože vyvine značné úsilí, jsou ve srovnání s těmito dětmi velmi slabé. Jednodušeji řečeno, jedná se o děti, jejichž obratnost a zručnost neodpovídají jejich vývojovému stupni a nadání. Tyto problémy jsou patrny již v předškolním věku. Jak se dyspraxie projevuje? Předškolní věk Dítě je neobratné při dětských hrách, má problémy např. při jízdě na koloběžce, na kole, při hře s míčem i s udržováním rovnováhy. Potíže se dostavují i v oblasti sebeobsluhy např. při stolování, zde je špatná koordinace pohybů ruka - ústa, dále pak při oblékání, zapínání knoflíků, obouvání, zavazování tkaniček apod. Problémy se projevují dále ve výtvarné činnosti, kreslení, modelování, stříhání, skládání. A v neposlední řadě může být horší srozumitelnost, potíže jsou zejména při vyslovování artikulačně náročnějších slov Mladší školní věk Problémy se objevují v souvislosti s adaptací na školní režim, dítě je nešikovné a pomalé, často bývá poslední. Pohybová neobratnost a špatná koordinace se projevují zejména v tělesné výchově…