Zde mluvíme o specifické poruše pravopisu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů. Často se vyskytuje v kombinaci s dyslexií a dysgrafií.

Jak poznáme dysortografii?

Jak už bylo řečeno výše, jedná se o specifickou poruchu pravopisu. Je narušena schopnost rozlišovat měkké a tvrdé slabiky (dy/di, ty/ti, ny/ni). Dítěti dále dělají problémy rozlišování sykavek a rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek.

Dysortografie postihuje celkovou oblast gramatiky či jen určitých jevů. Porucha se projevuje i v porozumění a aplikaci gramatických pravidel, tvarosloví, syntaxe. Obtíže nelze vysvětlit na základě neosvojení si daných gramatických pravidel mateřského jazyka.

Hlavní obtíže jsou v oblasti aplikace gramatických pravidel. Dítě vynechává či přidává písmena či slabiky ve slovech a nepozná hranice slov v písmu. Deficity jsou dále v oblasti pozornosti, paměti, automatizace a grafomotoriky.

Důsledky dysortografie

Dítě má problémy při učení cizího jazyka, špatně rozlišuje některé grafické symboly a zaměňuje slova. Osoby s dysortografií se dělí na dva typy: první tzv. hyperaktivní, kdy je osoba se psaním hotova dříve, než si stihne vše promyslet a ujasnit si. Dochází tak k velkým chybám. Druhý typ tzv. hypoaktivní typ, je pravý opak. Osoba píše zdlouhavě, trvá jí dlouho, než určitý výraz v paměti vyhledá.

Jak je vyšetřován pravopis neboli diagnostika dysortografie

Jsou využívány diktáty obsahující tzv. specifické dysortografické jevy. Důležité je porovnání diktátu psaného v PPP (pedagogicko - psychologická poradna) a ve škole, porovnáním prací lze odhalit některé možné příčiny.