Jak dítěti pomoc s dyspraxií?

Je vaše dítě dyspraktik? Děti s dyspraxií se mohou jevit jako líné, nevychované či bez zájmu. Často jim jsou vlastní pocity méněcennosti či nepochopení. Jak se k nim chovat či přiblížit? Jak jim pomoci? Na to se zaměříme v následující části.

Jak dítěti pomoci ve škole?

Má-li dítě problémy s koordinací, potřebuje pochopení svého učitele. Přistupuje-li učitel k dítěti citlivě, dítě ze sebe vydá maximum. Je však potřeba brát na jeho potíže ohled a snažit se mu činnosti, které jsou pro něj obtížné, usnadnit. Proto je třeba dodržovat určité zásady. Je třeba dát dítěti oddechový čas v momentě, kdy je evidentní, že je unavené a neschopné se soustředit. Důležité je také nesrovnávat ho s jinými dětmi ve třídě. Vždy je dobré ocenit snahu, a to nejlépe před celou třídou. Dítě potřebuje zažít úspěch.

Jak na čtení a psaní?

Není vhodné dávat dítěti přepisovat úkoly, u dyspraxie je totiž při opisování tendence spíše ke zhoršování. Nenuťte dítě číst nahlas, když je mu to nepříjemné. Dávejte mu na splnění úkolu více času a netrestejte ho, když práci nedokončí. Není rozumné nutit dítě k dokončení úkolu o přestávce nebo po vyučování, bude mít dojem, že je kvůli svým problémům trestáno, i když se snaží. Všechny pokyny zadávejte postupně po malých částech.

A co učební pomůcky?

Dítě by mělo používat takové tužky, se kterými se mu dobře pracuje např. trojhranné nebo silnější, to samé platí i u pera. Psaní může být snadnější na šikmé pracovní ploše, ke stolu lze tedy připevnit šikmou pracovní desku. A aby psaní bylo ještě snadnější, lze přichytit papír na podložku svorkou. Důležitá je i stabilita, dítě by mělo sedět na židli s nohama na podlaze.

Pracovní záznamy

Je důležité všechny nové informace opakovat. K vytvoření pracovních záznamů je dobré využívat třeba i notebook a tablet. Kopie textů by měly být takového rázu, že by tam dítě pouze doplňovalo odpovědi a nemuselo by tedy opisovat celá zadání, což by zabránilo přetěžování dítě psaním.

Jak s dítětem komunikovat?

Velmi důležitý je oční kontakt. Zajistíte si tak pozornost dítěte. V hovoru pak používejte pozitivní slovník např. „zapálené“, „hbité“, „zvídavé“. Dítě si vytvoří zpětnou vazbu, čímž se zvýší jeho sebevědomí.

Nezapomínejte, že některé děti s dyspraxií mívají problémy s orientací v čase a prostoru. To se projeví ve špatném odhadu trvání délky úkolu či určitého časového úseku, s odhadem vzdáleností, s orientací v rozlehlé budově, připomeňte mu, že už je čas na určitou činnost apod.

Číst dál...

Dyspraxie

Děti s dyspraxií se mohou jevit také jako líné, nevychované, bez zájmu či neukázněné. Společné jsou jim ve většině případů pocity méněcennosti, nepochopení, osamění a bezmocnosti. Z toho často pramení i sekundární poruchy chování, kterými se tyto děti na sebe snaží upozornit. Co tedy je dyspraxie? A jak se projevuje?

Dyspraxie patří k méně známým poruchám. Zapříčiňuje celkovou neobratnost jemné, někdy i hrubé motoriky. Případem dětí s touto poruchou jsou například velmi úspěšní žáci ve vzdělávacích předmětech, kteří mají obtíže při výuce pracovního vyučování, v tělocviku, či výtvarné výchově. Většina dětí určitou rukodělnou dovednost zvládá jen tak „mimochodem“. Výsledky dítěte postiženého vývojovou dyspraxií, přestože vyvine značné úsilí, jsou ve srovnání s těmito dětmi velmi slabé. Jednodušeji řečeno, jedná se o děti, jejichž obratnost a zručnost neodpovídají jejich vývojovému stupni a nadání. Tyto problémy jsou patrny již v předškolním věku.

Jak se dyspraxie projevuje?

Předškolní věk

Dítě je neobratné při dětských hrách, má problémy např. při jízdě na koloběžce, na kole, při hře s míčem i s udržováním rovnováhy. Potíže se dostavují i v oblasti sebeobsluhy např. při stolování, zde je špatná koordinace pohybů ruka - ústa, dále pak při oblékání, zapínání knoflíků, obouvání, zavazování tkaniček apod. Problémy se projevují dále ve výtvarné činnosti, kreslení, modelování, stříhání, skládání. A v neposlední řadě může být horší srozumitelnost, potíže jsou zejména při vyslovování artikulačně náročnějších slov

Mladší školní věk

Problémy se objevují v souvislosti s adaptací na školní režim, dítě je nešikovné a pomalé, často bývá poslední. Pohybová neobratnost a špatná koordinace se projevují zejména v tělesné výchově a pracovním vyučování. Objevují se potíže s psaním, tempo psaní je pomalé tempo a rukopis je neúhledný. Přetrvává také pomalost při oblékání a jídle. Manipulace s oděvem a příborem je pro dítě náročnější. Dítě si hůře pamatuje více instrukcí najednou, neví, kde má začít. Častý je tzv. motorický neklid, to znamená, že se dítě stále vrtí, neposedí, pohyby jsou nekoordinované. A mohou se objevovat i somatické obtíže jako jsou bolesti břicha, hlavy, únava, nevolnost. To je důsledkem napětí, které dítě prožívá.

Starší školní věk

Pohybová neobratnost dítě vyřazuje ze sportovních aktivit a některých zájmových činností. Nešikovnost a pomalé tempo ztěžují život při plnění běžných denních činností. Dítě se snadno unaví, což se může projevit neklidem a vyrušováním v pozdějších vyučovacích hodinách, popřípadě doma při přípravě na vyučování.

Číst dál...