Je vaše dítě dysgrafik? Nebo jen jeho silnou stránkou není krasopis? Nevíte si rady? Co sledovat a na co si dávat pozor? Poradíme vám, kdy už je třeba situaci řešit a dle jakých kritérií je dítě nakonec shledáno dysgrafikem.

Jedná se tedy o poruchu psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu. Postihuje schopnost napodobit tvar písmen a řazení písmen. Problém se zapamatováním tvarů písmen, záměna tvarově podobných písmen, písmo je křečovité, neúhledné, neuspořádané, těžkopádné, neobratné. Psaní je pomalé, namáhavé, často chybné držení pera, přílišné soustředění na grafickou stránku projevu, časté chyby v opisu, přepisu a diktátu, časté přestávky.

Jak poznáme dysgrafika neboli vyšetření psaní

Aby byla určena správná diagnóza, je třeba vyšetřit psaní. Psaní se hodnotí z hlediska grafické, pravopisné a obsahoví stránky. Dítě píše opis, přepis, diktát a volný písemný projev. Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi opisem a přepisem, tak opis ukazuje grafomotorické zvládnutí tvarů písmen a jejich uspořádání ve slově, zatímco přepis sice sleduje tytéž cíle, ale navíc musí dítě zvládat vztah mezi tiskacími a psacími písmeny.

Co vše se hodnotí?

Je hodnocen způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, pracovní tempo dítěte. Dále se hodnocení týká tvarů písmen, a to plynulosti tahů a přítlaku, velikosti písmen, rychlost a vybavování písmen a v neposlední řadě uspořádání písmen na ploše.

Dle jakých kritérií je dítě shledáno dysgrafikem?

Dítě má trvale podprůměrné výsledky v písemných projevech, nezvládá tvary písmen a má problémy v diktátech. Dělá specifické chyby ve školních pracích. Dysgrafie však není spojena s intelektem, dítě má tedy IQ větší nebo rovno 90. Dále dítě nemá problémy se zrakem či sluchem. Jsou- li splněna všechna kritéria, lze přidělit diagnostiku dysgrafie.