V rámci tohoto článku se bude podrobněji věnovat tzv. svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. K této formě NRV se přistupuje právě tehdy, kdy začne být výchova rodičů z nějakého důvodu nedostatečná. Zodpovíme otázky typu: Jaké podmínky má tato forma péče? A pro koho je vhodná? A jaká je role rodičů? Ne vždy mohou rodiče dostát svým povinnostem vůči dětem. A v situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat taková řešení, která umožní dítěti optimální výchovu. Jedná se o tzv. náhradní rodinnou péči (dále jen NRV), kdy je dítě vychováváno jinými osobami než rodiči, a která je definována v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině. Mezi NRV řadíme: svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče pěstounská péče poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje osvojení Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče má následující prvky: Typ péče, ke které se sahá tehdy, kdy existuje reálná možnost, že se dítě bude moci v budoucnu vrátit do původní rodiny. Při výběru vhodné osoby, dává soud zpravidla přednost příbuznému dítěte. Svěření dítěte může být: do výchovy jednotlivce do společné výchovy manželů v případě, že jeden z manželů zemře, zůstává dítě ve výchově manžela druhého rozvodem manželství společná výchova manželů zaniká a musí přijít nová úprava práv a povinností manželů k dítěti soud může dítě svěřit do výchovy jen jednomu z manželů, může tak učinit jen se souhlasem druhého manžela Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče soud…
Označeno v
Pokud selže rodina ve výchově a péči o dítě, následují dvě možnosti, jak je o dítě postaráno. Obě možnosti jsou tzv. náhradní výchovou. Tedy výchovou, kdy dítě nemůže být z nejrůznějších důvodů vychováváno ve vlastní rodině. Tento článek vám stručně představí obě formy a nabídne rozdíly mezi nimi. Typ náhradní výchovy Náhradní rodinná péče Ústavní péče Forma péče Prostředí, jež se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Výchovné opatření, jež nařídí soud, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě. Upřednostnění Vždy se dá přednost tomuto typu péče. Až poslední možnost. Důvody Opuštěné dítě, sirotek, smrt rodičů atd. Výchovné problémy, nevyhovující sociální situace rodiny. Kdo zaštituje fungování zařízení? Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Další formou pomoci dětem žijícím v ústavní péči, která není považována za formu náhradní rodinné péče, je tzv. „hostitelská péče“. Tato forma pomoci je vhodná především pro děti, které dlouhodobě žijí v ústavní péči. Jsou to děti převážně starší, děti s různými výchovnými nebo zdravotními problémy, děti odlišného etnika, sourozenecké skupiny.
Označeno v
středa, 27 leden 2016 06:36
Na koho se obrátit v případě Orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Napsal(a) Vanda
Víte, kdo o vás rozhoduje? Co vše je v kompetenci jednotlivých úřadů? Víte, na co vše máte právo? Ne? Tak tento článek vám představí činnost jednotlivých úřadů. Čtěte dále a dozvíte se, kde vám pomůžou. Úřady zajišťující sociálně-právní ochranu dětí jsou obecní úřad obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady Obecní úřad - kompetence Vyhledání dětí, které potřebují sociálně-právní ochranu. Jedná se o cílenou terénní sociální práci, kdy ve spolupráci dalších subjektů hledají ohrožené děti. Projednávání s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte. Projednávání s dítětem nedostatky v jeho chování. Sledování, zda je zamezováno přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující. Poskytování nebo zprostředkování rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte na dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče. Obecní úřad s rozšířenou působností - kompetence Sledování nepříznivých vlivů působících na děti. Sledování příčin vzniku těchto nepříznivých vlivů. Zavádění opatření, které omezí působení nepříznivých vlivů na děti. Pomoc rodičů při řešení výchovných a jiných problémů, které souvisí s péčí o dítě. Zprostředkování poradenství rodičům při výchově a vzdělání dítěte, a to i v případě zdravotně postiženého dítěte. Jedná se o přednášky, kurzy se zaměřením na výchovné problémy. Zprostředkování poradenství pro osoby, které chtějí osvojit nebo získat do pěstounské péče dítě. Je v kompetencích úřadu uložit rodičům i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, povinnost využít poradenskou pomoc. Poskytování pomoci rodičům při umístění dítěte do zařízení ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Poskytování pomoci: v uspořádání rodinných poměrů, které by byly na…
V souvislosti s ústavní péčí se často skloňuje či používá odborný termín sanace rodiny. Je to zdlouhavý proces, kdy se podporuje a znovuobnovuje fungování rodiny. Kdy k tomu dochází? Jak daleko se musí nechat dojít situace v té dané rodině? Přečtěte si tedy, v jakých situacích přichází cílená pomoc. O jaké rodiny respektive situace jde? Jsou to situace, kdy je nejistá existenční situace celé rodiny. Dále případy, kde je všudypřítomný strach ze ztráty bydlení. Rodinné vztahy jsou pak nestabilní a nejisté. Celá rodina má pak statut sociální outsidera a mnohdy se ocitá až na okraji společnosti. Obtíže se pak nabalují na sebe a není pak úniku. A jak z této situace ven? Kdo této rodině pomůže? V těchto chvílích se pak přistupuje k sanaci rodiny. Cílem tedy je předcházet, zmírňovat či eliminovat tyto příčiny. Rodičům i dětem je nabídnuta veškerá možná pomoc. Dělá se vše pro to, aby byla zachována celistvost rodiny. To vše se děje napříč odbornými institucemi, tedy je zapojen dětský lékař, policie, odbor sociální péče o dítě. A tato pomoc (př. při jednání na úřadech či soudech, rozebírání konkrétních situací s odborníkem), je posykávána dlouhodobě. Ale jakými nástroji? Tým odborníků dělá vše pro to, aby dítě nebylo odebráno z rodiny, pokud k tomu však dojde, realizují se kontakty mezi dítětem a rodinou, aby dítě vědělo, že o něj mají zájem. Každý člen rodiny je podporován a je důležité, aby byly odhaleny zdroje problému a nastoleny možnosti řešení. Musí se nahlas říci, jaké role by měl každý plnit. Je třeba mluvit o představách,…
Jaké jsou povinnosti a kompetence Orgánu sociálně-právní ochrany dětí? Článek jednotlivé kompetence logicky rozčlenil a pro přehlednost jsou zde uvedeny čtyři sekce. Týká se to rodičů, dětí, institucí a dalších osob, které jsou do celého procesu zainteresovány. Kompetence OSPODU vůči rodičům Působit na rodiče, aby plnili povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti. Pomáhat rodičům při řešení výchovných či jiných problémů souvisejících s péčí o dítě. Projednat s rodiči a dítětem nedostatky ve výchově a chování dítěte. Poskytovat nebo zprostředkovat rodičům dětí odborné poradenství ve věcech výchovy, péče o nezletilé děti. Poskytnout pomoc rodiči po umístění dítěte do zařízení pro okamžitou pomoc nebo do zařízení pro výkon ústavní výchovy. Přijímat písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte. Navštěvovat rodiče dítěte umístěného v ústavní či ochranné výchově. Kompetence OSPODU vůči dětem Řešit osobní problémy dítěte v prostředí, kde se zpravidla zdržuje, a to zejména osobním kontaktem s dítětem a rodinou. Zajistit dítěti, které se ocitne bez přiměřené péče, nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, neodkladnou péči. Poskytnout pomoc dítěti vyžadujícímu zvýšenou pozornost při překonávání nepříznivých sociálních podmínek se zaměřením: na děti z rodin s nízkou sociokulturní úrovní, na děti vyhledávající styky s osobami užívajícími alkohol či návykové látky. Rozhodovat o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů. Sledovat vývoj dětí svěřených do péče jiných fyzických osob než rodičů. Sledovat dodržování práv dítěte v zařízeních pro výkon v ústavní či ochranné výchově. Navštěvovat dítě, o něž pečuje obviněná nebo odsouzená žena ve věznici. Navštěvovat dítě umístěné ve výkonu vazby. Působit proti opakovaným poruchám chování a jednání…
Označeno v
Jak pracuje Orgán sociálně-právní ochrany dětí lidově pak sociálka? Co vše je v kompetencích tohoto orgánu? A na co dohlíží? Článek představí hlavní principy práce a činnosti Orgánu sociálně- právní ochrany dětí. Orgán sociálně-právní ochrany (dále jen OSPOD) dětí získal v České republice hovorový název "sociálka". OSPOD zajišťuje práva dítěte: na život a příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na svobodu myšlení, náboženství, na vzdělávání dále OSPOD chrání dítě: před tělesným a psychickým násilím, před zanedbáváním, před zneužíváním, před vykořisťováním. OSPOD vychází ze zákona zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje sociálně-právní ochranu dětí v § 1 jako: ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Hlavní principy OSPODU Vždy se postupuje v nejlepším zájmu dítěte. Jakákoliv pomoc se poskytuje všem dětem bez rozdílu. Sociálně- první ochrana se poskytuje bezplatně. Sociálně- první ochrana se poskytuje všem nezletilým dětem mladším 18 let. Důležitý je princip preventivního působení. Činnost OSPODU Podpora sociální, právní, výchovné poradenství, sociální terapie, práce s rodinou Kontrola šetření v rodině, kontrola individuálních plánů Represe podněty, návrhy soudu na výchovná opatření, předběžná opatření, součinnost při realizaci ústavní a ochranné výchovy. Úřady zajišťující sociálně-právní ochranu dětí krajské úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností obecní úřad ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad pro mezinárodněprávní ochranu děti
Označeno v
neděle, 24 leden 2016 11:57
Z čeho je financováno fungování zařízené pro děti vyžadující okamžitou pomoc?
Napsal(a) Vanda
Jakákoliv činnost se odvíjí od skutečnosti, zda dotyčný subjekt disponuje dostatečnými finančními prostředky pro její provozování. Péče o děti, o které se nemohou postarat vlastní rodiče, se nedá provozovat bez zajištění finančních prostředků. Jak jsou tedy financována zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP)? Kdo vše se na financování podílí? A jaká je výše státního příspěvků? A od čeho se odvíjí maximální částka tohoto příspěvku? Na rozdíl od školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, jejichž činnost je plně financována ze strany státu, ZDVOP jsou nucena získat finanční prostředky i z jiných zdrojů. Financování ZDVOP je složeno z těchto částek: Státní příspěvek Ze strany státu může být poskytován pouze příspěvek pro zřizovatele ZDVOP, který však nepokrývá veškeré náklady na provoz. Průměrně se na financování provozních nákladů podílí z cca 58 %. Příspěvek na úhradu pobytu a péče Kromě státního příspěvku od státu mají ZDVOP za určitých podmínek zákonný nárok na příspěvek na úhradu pobytu a péče. Ve většině případů jsou povinni tento příspěvek platit rodiče umístěného dítěte. Avšak výše finančního obnosu získaná z těchto příspěvků by nepokryla náklady na provoz ZDVOP a péči o děti. Dotace krajských či obecních úřadů, dotace na poskytování sociálních služeb (dotace státu na poskytování sociálních služeb, jestliže jsou ZDVOP současně jejich registrovanými poskytovateli), sociální dávky, jež náleží umístěným dětem, různé sponzorské dary Výše státního příspěvku Státní příspěvek náleží zřizovateli ZDVOP za poskytování pobytu péče a péče dítěti umístěnému v zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Označeno v
Zařízení Klokánek představuje alternativu v rámci ústavní péče. Co si ale představit pod pojmem rodinný Klokánek? A na jakých principech fungují samotné Klokánky? Jak je tato alternativa financovaná? A kdo ji personálně zaštiťuje? Rodinné Klokánky jsou koncipovány a prezentovány jako rodinná alternativa ústavní péče. Hlavním cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči. Dva typy Klokánků: se střídavou péčí klokánky se střídavou péčí jsou příhodné spíše pro přechodnou péči cca do 6 měsíců až 1 roku v objektech jsou služební byty, kde o děti nepřetržitě střídavě pečují po týdnu dvě stabilní tety nebo manželský pár tzv. rodinné Klokánky (RK) rodinné Klokánky jsou vhodné pro dlouhodobější, případně trvalou péči děti pobývají přímo v domácnostech zaměstnanců děti žijí u „klokaních“ tet a strýců, kteří jim poskytují „klasickou rodinnou péči“ Principy péče a požadavky na „klokaní“ tety a strýce V obou typech Klokánků se povinnosti a požadavky na tety a strýce významně neliší. O svěřené děti pečují po všech stránkách obdobně jako v rodině, manželský pár nebo jen „teta" tedy: pečují o děti, vaří, nakupují, pečují o domácnost, hrají si s dětmi, mazlit se s nimi, chodit s nimi na vycházky, dohlíží na jejich školní docházku Záměrem je vytvořit svěřeným dětem bezpečné, citově vřelé a vlídné prostředí. Financování rodinných Klokánků Financování je zajišťován z Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD). FOD přerozděluje peníze, které získá ze státního příspěvku a sociálních dávek. Provoz a potřeby dětí v jednotlivých rodinných Klokáncích jsou pak z tohoto účtu financovány dle jednotného systému, jehož základem jsou tři částky: nájemné, stravné, částka na…
Označeno v
Co vše patří do kompetence klokaních tet a strýců? Liší se jejich starost a péče od té, kterou přirozeně poskytuje rodina? Na jakých principech funguje tato péče? A co vše musí tzv. "klokaní" tety a strýcové vykazovat? To vše jsou otázky, kterými se zabývá tento článek. Osobně zajišťují celkovou péči o svěřené děti a to místo jejich rodičů. Jsou zde dodržovány principy náhradní rodinné péče. Dbají o zdraví svěřených dětí. Pozornost je kladena na řádný: tělesný, citový, rozumový mravní vývoj svěřených dětí. Dále důsledně chrání zájmy svěřených dětí. Usměrňují chování a jednání svěřených dětí jednání a dohlíží na ně úměrně k jejich stupni vývoje. Snaží se vytvořit svěřeným dětem bezpečné, citově vřelé a vlídné rodinné prostředí. Vyvarují se fyzických či jiných ponižujících trestů či jednání, jímž by se dotkli cti nebo důstojnosti dítěte či jeho rodinných příslušníků. Osobně zajišťují vhodnou stravu pro svěřené děti, a to včetně vaření. Dohlížejí na řádnou školní přípravu dětí a jsou v pravidelném kontaktu se školou. Udržují v čistotě svěřenou rodinnou buňku, společnou kuchyň, společné sociální zařízení. Tedy svůj dům, byt, zahradu. Stejně tak udržují prádlo a ošacení v čistotě a pořádku, k tomu vedou i děti a vhodně je dle jejich věku a schopností zapojují do domácích prací. Tety a strýcové jsou také povinni vést denní záznamy: chování svěřených dětí, projevech svěřených dětí, zdravotním stavu svěřených dětí, návštěvách jejich rodinných příslušníků, propustkách domů či do jiného výchovného prostředí, dále musí vést pokladní knihu, provádět měsíční vyúčtování svěřených finančních prostředků, účastnit se pracovních porad, školení a supervizí, zúčastňovat se spolu…
Kdo stojí za financováním rodinných Klokánků? A na co se dále vybrané peníze používají? Jak vysoké jsou částky, které se přispívají na provoz a potřeby dětí, a dle čeho se odvíjí? Na tyto stěžejní otázky dostanete odpovědi v tomto článku, který se týká financí a fungování Klokánků. Financování je zajišťováno podle jednotných vnitřních pravidel Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD), FOD na svém účtu shromažďuje: státní příspěvky pro zřizovatele ZDVOP sociální dávky přídavky na děti sirotčí důchody Provoz a potřeby dětí v jednotlivých rodinných Klokáncích jsou pak z tohoto účtu financovány dle jednotného systému, jehož základem jsou tři částky: Nájemné všechny objekty, ve kterých jsou provozovány rodinné Klokánky, jsou ve vlastnictví jejich zaměstnanců, ti proto dostávají od FOD za každé dítě měsíční příspěvek ve formě paušálu za využívání bytu a energie ve výši 2 000 Kč. Stravné paušál na stravu činí na jedno dítě do 10 let 2 000 Kč na dítě od 10 let věku 2500 Kč Částka na ošacení a další potřeby pro děti 1 500 Kč na dítě do 10 let 2 000 Kč na dítě od 10 let Jestliže dítě pobývá v zařízení jen po část měsíce, finanční prostředky za ně jsou poměrně kráceny. S těmito prostředky přidělovanými z FOD hospodaří jednotlivé rodinné Klokánky samostatně. Rodinné Klokánky pak musí vést pokladní knihu a provádět měsíční vyúčtování. Paušál na byt a energie a paušál na stravu se s koncem měsíce nevyúčtovávají. Částka na ošacení a další potřeby pro děti se s koncem měsíce vyúčtovávají. Částku lze v případě potřeby v daném měsíci…
Více...
Ústavní péče má nezanedbatelná rizika pro svoje klienty. Tato rizika se liší podle toho, v kterém věku a v jaké životní situaci se dítě do ústavní péče dostalo. V tomto článku se podrobně zaměříme na tyto problémy a na to jak se promítají do existence klienta v ústavní péči. Rizika ústavní péče: hospitalismus zhoršení komunikace ponorková nemoc nepřítomnost druhého pohlaví šikanování ztráta soukromí Hospitalismus Adaptace na přirozené prostředí se stává těžší a těžší. Klient se v ústavu stýká s omezeným počtem spoluobyvatel a týmem profesionálů. Pohybuje se v omezeném prostoru ústavu a jeho okolí. Je pro něho snazší orientovat se v ústavním redukovaném světě, než v komplexním, nepřehledném vnějším světě. Ztrácí schopnost orientace v přirozeném, pro něj složitém vnějším světě. Zhoršení komunikace Redukce nároků a omezení podnětů mají za následek: ztrátu zájmu o lidi, zhoršení komunikace, návrat do ranějších vývojových stádií, hledání náhradního uspokojení v jídle, spavost, atd. Ztrácí se individualita jedince, jeho potřeby jsou redukovány na základní biologické, ostatním je přikládána menší váha. Ponorková nemoc V uzavřených ústavech snadno vzniká tzv. ponorková nemoc. Stereotyp, z něhož není úniku, zvyšuje únavu a snižuje toleranci. Lidé se stávají vztahovačnými, agresivními. Stávají se introverty, klesá jejich otevřenost, vstřícnost. Nepřítomnost druhého pohlaví Další nevýhodou je nepřítomnost opačného pohlaví. Klienti ústavů nepřestávají být pohlavně cítícími bytostmi. Sexualita si hledá a nachází průchod v homosexuálních vztazích. Šikana Všechny uzavřené instituce s autoritativním režimem jsou živnou půdou pro šikanování. Výchovné ústavy pro mládež mají tendenci vytvářet zvláštní subkulturu, v níž jsou násilné činy posuzovány zcela odlišně, než jak je posuzuje…
Označeno v
Ústavní péče má své chyby, jaké to jsou, a v jaké míře ovlivňují celý proces ústavní péče, odhalí tento článek. Článek se tedy soustředí na daná rizika a na to jak to negativně ovlivňují samotné děti. Meziresortní rozdělení Jedním z nedostatků ústavní výchovy je meziresortní rozdělení mezi různá ministerstva. Děti jsou přesouvány napříč institucemi třech různých ministerstev. To má negativní dopad především pro děti, jež jsou po narození umístěny do kojeneckého ústavu, ze kterého jsou po získání prvních citových vazeb umístěny do jiného zařízení. Díky věkově homogenním skupinám jsou i případní sourozenci od sebe na čas odloučeni. Děti jsou až do svého umístění do dětského domova nebo jiné formy náhradní rodinné péče neustále v kontaktu pouze s velkou skupinou vrstevníků, což znamená, že jim není věnována individuální péče a ani nemohou získávat podněty od starších dětí. Časté střídání personálu neumožňuje dítěti vytvořit si tolik důležité citové pouto na jednu osobu. Sjednocení ústavní péče pod jedno ministerstvo by vedlo: k lepší komunikaci mezi úředníky rozhodujícími o umístění dítěte do určitého zařízení, ke zrychlení procesu případného přemístění do jiného typu apod. Nedostatečná diferencovanost Zařízení pro výkon ústavní péče nejsou dostatečně diferencovány. Děti jsou umisťovány do ústavu na základě odlišných důvodů např. úmrtí rodičů, výchovné problémy atd. Dalším nedostatkem je možnost, že dítě bude umístěno do nevhodného typu zařízení. Podmínkou pro zařazení do systému ústavní péče je diagnostický pobyt. Diagnostický pobyt skrývá nebezpečí kontaktu dětí bez poruch chování s jedinci se zkušeností se sociálně patologickými jevy (záškoláctví, prostituce, drogy). Pouze děti bez závažných poruch chování mají šanci po…
Označeno v
Předadopční péče je tu především pro ty situace, kdy je třeba ověřit, zda je možné navázat mezi náhradními rodiči a dítětem skutečné rodinné vztahy. Na jaké konkrétní body se soud zaměří, než rozhodne, zda dítě svěří do předpěstounské péče? A jak dlouho trvá předadopční péče, než dojde k úplnému osvojení? A musí vždy před adopcí tato forma péče? Toto jsou základní otázky, které jsou zodpovězeny článkem. Jedná se o proces, který se realizuje před adopcí samotnou. Pojem předadopční péče je ukotven v §69 Zákon č. 94/1963Sb. Předadopční péče je důležitá zejména proto, aby se zjistilo, zda budoucí rodiče jsou schopni se o dítě opravdu postarat a dát mu vše, co potřebuje a vyžaduje. Účelem je tedy adaptace na novou životní situaci pro nové rodiče i dítě. Soud o předání dítěte do péče před osvojením tzv. předadopční péči rozhodne až poté, co prošetří vzájemné vztahy mezi dítětem a osvojitele. A zaměří se především na: osobnost a zdravotní stav osvojitele, dále na jeho sociální prostředí, se zřetelem na bydlení a domácnost, dále je posuzována schopnost osvojitele pečovat o dítě a záměr, který vedl osvojitele k osvojení, osobnost a zdravotní stav dítěte, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, a dále je posuzován právní statut dítěte, etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele, dobu, po kterou bylo dítě v péči osvojitele. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu 6 měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady. Doba, po kterou trvá předadopční péče, musí vést k přesvědčivému zjištění, že se mezi osvojitelem…
Tento článek se podrobněji zaměří na všechna úskalí spojená s osvojením. Zjistíte, jaké druhy osvojení existují, na co jako osvojitel máte nárok, a co se rozumí pod pojmem právně volné dítě. Kdo může a nemůže osvojit dítě a lze opravdu osvojit jakékoliv dítě? Chcete se zorientovat v problematice adopce? Čtěte dál a dozvíte se, jak postupovat procesem adopce. Náhradní rodinná péče (dále jen NRV) je forma péče o dítě, které je vychováváno jinými osobami než rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. NRV má několik forem, jak zajistit péči a výchovu opuštěných či osiřelých dětí. Mezi instituty NRV upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině tam můžeme zařadit: svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče pěstounská péče poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje Osvojení (adopce) Osvojení (§ 63 - § 77 zákona o rodině) je považováno za nejdokonalejší formu NRV. Tato forma je unikátní především tím, že mezi osvojitelem/osvojiteli a dítětem vzniká právní vztah jako mezi rodiči a dítětem. Vznikem právního vztahu osvojení zanikají všechna vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. Osvojitelé přebírají rodičovskou zodpovědnost v plném rozsahu. Dále se musí dodržet níže uvedené náležitosti: ·Mezi osvojencem a osvojitelemmusí být přiměřený věkový rozdíl. Lze osvojit jen nezletilé dítě. Nezletilé dítě lze osvojit za předpokladu, že je toto dítě tzv. právně volné. Dále je vyloučeno osvojení mezi sourozenci a mezi příbuznými v pokolení přímém. Právní uvolnění dítěte pro osvojení Existuje několik situací, kdy hovoříme o tzv. právně volném dítěti pro osvojení: Rodiče dali předem souhlas s osvojením svého…