Ne všechny alternativní školy, mají uceleny vzdělávací systém, ve smyslu návaznosti škol. Waldorfská škola má stejně jako klasické školy několika stupňové vzdělávání, co se však liší je náplň jednotlivých stupňů. Je dáván důraz na napodobování, vlastní úsudek a názor. Jaké jsou stupně ve waldorfském systému? A co je pro ně důležité? Učební plán Učební plán ve waldorfských školách je postaven na zcela jiných zásadách než učební plán na běžných základních školách. Je postaven zejména na myšlence, že žádný předmět není nadřazen nad ostatní předměty, každému vyučovanému předmětu je tak dávána stejná důležitost. Všechny předměty jsou proto povinné od začátku do konce povinné školní docházky. Důležité nejsou informace, které si žáci jsou schopni zapamatovat a odříkat je zpaměti, ale hlavní je, aby získané informace byli schopni dávat do souvislostí a prakticky je využívat. Také od učitelů je očekávána vyučovací flexibilita. Předškolní stupeň Předškolní stupeň je popisován jako vývojové období do sedmi let dítěte a je reprezentován waldorfskou mateřskou školou. V tomto období je kladen důraz zejména na napodobování. V této době by dítě nemělo být k ničemu nuceno, rodiče a vychovatelé by v něm měli vzbuzovat přirozený zájem. Také bychom neměli zapomínat na to, že děti v tomto věku vnímají nejen, to co dospělí řekli, ale zejména to, co udělali nebo jak se chovali, což je nyní pro dítě rozhodující. Důležité je si také uvědomit a zvážit výši fyzických trestů a křiku. Jak již bylo zmíněno, dítě se v tomto věku učí zejména nápodobou a je tedy možné, že se později bude snažit trest uplatňovat například…
Označeno v
Waldorfská škola je škola alternativní. V čem spočívá tato alternativa? Jak se výuka a přístup k dětem liší a zda vůbec? Vyučování v epochách Epochy, je to, co waldorfské školy výrazně odlišuje od běžných základních škol. A co to teda ta epocha je? Výuka v epochách představuje probírání jednoho předmětu během každodenních dvou úvodních hodin po dobu několika týdnů. Je všeobecně známo, že v dopoledních hodinách jsou děti schopny se mnohem lépe soustředit, proto jsou úvodní hodiny věnovány právě epochám. Epochy jsou do výuky zařazeny zejména proto, že děti nejsou nuceny skončit s výukou předmětu, který je momentálně začal bavit a do kterého se ponořily. V nižších ročnících jsou epochy dlouhé a málo diferencované, postupem let se ale zkracují. Přibližné trvání jedné epochy je asi tři až šest týdnů s tím, že každá epocha se opakuje dvakrát ročně. Důvodem opakování epoch je právě zapomínání, které dítěti umožňuje si s odstupem času některá fakta lépe uvědomit a také se mu lépe utříbí myšlenky. Žák získává pocit, že se něco smysluplného naučil a druhé opakování epochy mu tak umožní z poznatků vytvářet schopnosti. Učebnice? Ne, epochové sešity a práce s nimi Často kladenou otázkou bývá, zda na waldorfské škole existují učebnice. S učebnicemi tu děti pracují, avšak zhotovují si je samy, jedná se o tzv. epochové sešity. Epochové sešity vznikají na základě výkladu učitele během jednotlivých epoch, děti si je samy ilustrují a různě doplňují. Učitel jim pouze pomáhá se skicami nebo maluje náčrty obrázků na tabuli. Učitelé se při svém výkladu orientují podle různých příruček, které…
V České republice v současné době existuje 11 waldorfských škol. Školy v Písku, v Příbrami, v Ostravě, v Praze- Jinonicích a v Praze Na Dědině, v Semilech a v Pardubicích už mají všech devět tříd, jejich absolventi tedy mohou postupovat na některé z waldorfských lyceí do Prahy, Semil či Ostravy, popř. do Příbrami, kde existuje waldorfsky zaměřené gymnázium a učební obory. Jak vypadá školní rok na waldorfském lyceu? Přesný počet plných vyučovacích týdnů v roce se každý rok trochu mění, nicméně je možné vycházet z počtu 40 plných vyučovacích týdnů. V každém ročníku konají 3-4 projektové či praktikové týdny, dostáváme se k počtu 36 klasických výukových týdnů. Studenti na střední škole absolvují kolem 32 vyučovacích hodin (45 min) týdně. Ve skutečnosti a vzhledem k velkému množství předmětů, žádná střední škola nemá tolik různých předmětů jako škola waldorfská, se často stává, že se týdenní počet hodin vyšplhá až na hranici 35 vyučovacích hodin. Jak vypadá vyučování? Těžiště výuky na střední waldorfské škole je v tzv. epochách, kdy se ráno vždy od 8.00 do 9.50 po dobu tří až čtyř týdnů probírá určitý předmět. Z hlediska rytmů učení jsou ideální čtyři týdny. Každá epoch má určité centrální téma, na kterém se exemplárně ukazují určité obecně platné zákonitosti, určitý styl myšlení či určité metodické postupy. Po hlavním vyučování následují tři až čtyři další hodiny, které probíhají v klasickém týdenním rytmu. Zde se probírají ty věci, které vyžadují pravidelné opakování. Cizí jazyky: Zpravidla se jedná o němčinu a angličtinu, tři hodiny týdně. Umělecké a řemeslné předměty: eurytmie - dvě…
Označeno v
Waldorfské školy začínají mít pevné místo i u nás. Změna politického systému v České republice umožnila i vznik prvních waldorfských škol. Kde tyto školy najdeme? A navazují na sebe? Jak to tedy bylo a je u nás? V letech 1990–1992 bylo založeno prvních šest základních škol - v Písku, Příbrami, Ostravě, Praze, Semilech a Pardubicích. Z hlediska zřizovatele jsou téměř všechny základní školy státní, s výjimkou později vzniklých škol v Českých Budějovicích a Olomouci a v září 2012 otevírané školy v Karlových Varech. Práci škol zaštiťuje a vůči veřejnosti a v legislativní oblasti školy zastupuje Asociace waldorfských škol České republiky. V České republice je tedy 11 základních waldorfských škol, 4 střední školy a jedna škola léčebně pedagogická. Co je to waldorf? Jméno waldorf je ochranná známka, majitelem této ochranné známky je německý svaz waldorfských škol - Bund der Freien Waldorfschulen, což je největší waldorfská organizace na světě. Některým zemím, jako České Republice, bylo toto právo delegováno. To znamená, že o udělení jména waldorf často rozhoduje místní waldorfská asociace. V našem případě se jedná o Asociaci waldorfských škol v České Republice. K tomu, aby škola mohla získat jméno waldorf, musí splňovat určité podmínky, které vycházejí z podmínek, které stanovil německý Bund. Jaká jsou tedy kritéria pro waldorf? Hlavní kritéria, která určují, zda má být dané škole uděleno jméno waldorf, jsou podle rozhodnutí německého Bundu z roku 2009 následující: Třídní učitel vede třídu po dobu 6-8 let. Vyučování je epochové a je zde výuka eurytmie. Výuka cizích jazyků probíhá už od první třídy. Probíhají celoškolní akce jako…
Označeno v
Co musí splňovat pedagog ve waldorfské škole? Liší se nějak nároky od těch, které jsou vyžadovány v klasických školách? Je vysokoškolský diplom opravdu to jediné, co musí pedagog mít? Co tedy požaduje po kantorech waldorfská škola? Vzdělání a příprava učitele Vysokoškolské vzdělání, ani vysoká inteligence nejsou dostatečnými parametry, které jsou potřebné k vykonávání povolání učitele waldorfské školy. Vedle vysokoškolského vzdělání je nutné, aby budoucí učitel absolvoval školení, po kterém je možné se učitelem stát. Jedná se o jednoroční školení, jež je určené pro budoucí učitele, kteří chtějí svou pedagogickou činnost vykonávat na nižším stupni waldorfské školy. Jestliže chce učitel vyučovat na stupni vyšším, je nutné, aby absolvoval jeden a půlletý až dvouletý kurz. Na waldorfské škole mohou učit také lidé, kteří nemají vysokou školu přímo zaměřenou na učitelství. Musejí ale mít vystudovaný obor příbuzný. Je také nutné, aby podstoupili učitelskou praxi, a musejí být starší 22 let. Také jejich školení je náročnější, neboť musejí absolvovat kurz, který je dvou až čtyřletý. Učitel waldorfské školy Důležité je, aby učitel byl přirozenou autoritou, ale v určitém slova smyslu také přítelem. Učitelova přirozená autorita je výsledkem vztahu mezi jím a žákem, tento vztah se formuje po celou školní docházku. Měl by být nejen inteligentní, ale také řemeslně zručný, musí být zdatný v komunikaci s dětmi a v práci s nimi. Samozřejmě by mu neměly chybět vlastnosti jako ochota pomáhat a odpovědnost. Jelikož je učitel dětem předkládán za vzor, měl by být celkově „silnou“ osobností. Waldorfští učitelé se musí neustále vzdělávat a postupně osvojovat a zpracovávat nová témata. Vztah…
Označeno v
Uvažujete, že dáte svoje děti do waldorfské školy? Pokud si myslíte, že tím vaše úloha končí, tak budete velmi překvapeni. Rodiče, jejichž děti jsou součástí waldorfského konceptu, se angažují do aktivit školy. Jak vypadá spolupráce mezi rodiči a školou? S čím počítat? Role rodiče ve waldorfské škole Rodiče už bývají s principy waldorfské pedagogiky seznámeni již před tím, než se rozhodnou, aby jejich dítě či děti začaly navštěvovat tuto školu. Nicméně s příchodem do první třídy musí vynaložit značnou míru aktivity pro pochopení principů výuky, stejně jako pochopení pohledu této pedagogiky na dítě. Vzájemná spolupráce učitelů a rodičů stojí na třídních schůzkách. Zejména v prvních třídách se konají schůzky více než jednou v rámci čtvrtletí. Velká část schůzky věnována praktickým ukázkám z hodin a rodiče se seznamují s průběhem vyučování a s postřehy učitele týkajícími se jejich dítěte i celého třídního kolektivu. Třídní učitel může blíže poznat rodinu žáka i během osobní návštěvy. Minimálně jednou za školní rok provádí třídní učitel osobní konzultace s rodiči každého dítěte své třídy. Aktivita mimo školu bez rodičů? Rodiče se podílejí na přípravě třídních a školních akcí, výletů, škol v přírodě a podobně. Přispívají ke zdokonalování školních prostor vlastní prací i materiálně. V některých případech vypomáhají i při samotné výuce, např. při pletení, háčkování atd. Několikrát v roce mají rodiče příležitost zúčastnit se veřejných i neveřejných vystoupení žáků. Typickou spoluprácí rodičů a školy jsou také jarmarky - jarní a adventní. Rodiče jsou také nápomocni při různých rukodělných činnostech nebo vybavování a zvelebování školních prostor. Každoročně se v přípravném týdnu…
Označeno v
Waldorfská škola představuje alternativu v našem školském systému. A jinakost waldorfského konceptu se promítá i do budov a organizace školy. Jak vypadá ideální budova waldorfské školy? A liší se něčím celková organizace školy? Architektura školy a její vybavení Ideálním prostředím pro vytvoření waldorfské školy je příroda, avšak realizace není vždy jednoduchá. Jak by měly vypadat budovy waldorfských škol? A jaká je realita? Komplex by měl zahrnovat několik budov ve tvaru mnohoúhelníku, jež by měly být spojeny chodbami. Uprostřed by měla být velká hala nebo sál sloužící pro různé kulturní příležitosti jako jsou koncerty, divadelní představení nebo setkávání s rodiči. Je samozřejmé, že každá waldorfská škola tyto normy nesplňuje. Školy bývají většinou zřizovány v budovách, které původně sloužily k jiným účelům. Dalším typickým znakem waldorfské školy jsou oblé tvary, které by údajně měly sloužit k lepšímu proudění pozitivních energií a člověk, který se pohybuje v prostředí s oblými tvary, by měl mít prostorovější myšlení a být více kreativní. Ve waldorfské škole jsou též žádoucí velká okna, dřevěné a další přírodní prvky. Chodby bývají zdobeny obrázky nebo výtvory žáků a stěny se často malují světlými barvami jako je žlutá, světle zelená, světle modrá, růžová a podobně. Použití barev vychází z nauky o barvách, která říká, že každá barva má svůj vlastní význam. Organizace školy Současná podoba školy je následující: předškolní stupeň – mateřská škola základní (1. - 4., 5. - 8) střední škola (9. - 12.) ve dvanácti ročnících, rozdělených na nižší, střední a vyšší stupeň 13. ročník s možností maturity Waldorfské školy bývají zakládány na podnět…
Označeno v
Nejsou vám cizí alternativní školy? Hledáte změnu k těm klasickým státním školám či školkám? Waldorfská škola má nepopiratelné místo mezi alternativními školami. Chcete vědět, jak probíhá přijímání nových žáku? Jak to funguje? Přijímání nových žáků Waldorfská pedagogika nedělá rozdíly mezi etnickými skupinami, náboženským vyznáním, sociální vrstvou nebo pohlavím dětí. I přesto existuje pár kritérií, které by děti potažmo rodiče dětí, které by chtěli waldorfskou školu navštěvovat, měli splňovat. A jaká to jsou? Při tzv. výběrovém řízení bývají „upřednostňovány“ děti, jejichž sourozenci již waldorfskou školu navštěvují. Toto kritérium je uplatňováno pouze z praktického hlediska, jelikož rodina, která má s waldorfskou školou zkušenosti je již seznámena s podmínkami a chodem školy a tudíž takříkajíc „ví, do čeho jde.“ Nicméně je samozřejmé, že ostatní děti odmítnuty nebudou. Další podmínkou bývá, že děti nastoupí ihned od začátku do waldorfské školy, tedy do první třídy. Přestupy z obyčejné základní školy do vyššího stupně na waldorfskou školu bývají povolovány jen velmi zřídka. Kdo rozhoduje o přijetí? O přijetí či nepřijetí žáka pak rozhoduje kolegium učitelů. Při přijímacím pohovoru jsou rodiče obeznámeni také s tím, že je od nich očekávána, pro waldorfskou školu typická spolupráce. Kdy své dítě přihlásit? Rodiče by své děti měly přihlašovat před začátkem školního roku. Při přijetí do první třídy dítě získává tříměsíční zkušební dobu, při přestupech do vyšších ročníků je pak tato doba šest měsíců. Zkušební dobu lze waldorfskou školou prodloužit. Rodiče přijatých dětí se zavazují, že budou každý měsíc platit poplatky, jež napomáhají spolufinancovat školu. I tyto poplatky lze upravovat podle finančních možností rodiny. Nejste s…
Liší se hodnocení žáků v klasických a alternativních školách? Pokud ano, jak? Na tyto rozdíly jsme se zaměřily právě v tomto článku. Podíváme se na způsob hodnocení v Montessori školách. Z jakého přesvědčení vychází a jak vnímají chyby. Hodnocení žáků v Montessori školách Než se pustíme do vysvětlování způsobu hodnocení, je třeba upozornit na přesvědčení, které hodnocení výrazně ovlivňuje. V Montessori školách se vychází z toho, že děti podávají maximální výkon, když jsou ve vhodném prostředí, kde naplňují své potřeby, a tím pracují soustředěněji. Čím více je jim umožněno, aby se samy rozhodly kolik času té, které činnosti věnují, pracují lépe. Hodnocení v Montessori třídách stojí na těchto pilířích: neposuzovat děti srovnáváním mezi sebou, hodnotit pokroky ve výkonu proti minulému období, nepracovat pro odměnu ve formě známky a pochvaly. Důležitým aspektem je pak možnost dítěte kontrolovat vlastní chyby. Při práci dítě samo odhaluje, že se dopouští chybného postupu. V Montessori třídách se neuplatňuje propadání, konkurenční rivalita ani selektivnost mezi dětmi navzájem. Vysvědčení mají vždy slovní formu. Rozdíly v hodnocení? Když tento způsob hodnocení srovnáme s tím klasickým, zjistíme určité rozdíly. V klasickém vzdělávacím systému má školní hodnocení žáka formu vyjadřování kladného nebo záporného stanoviska učitele o žákovi, výsledcích jeho učení, jeho činnosti, vědomostech, vlastnostech, postojích a projevech. Žákovi také hodnocení poskytuje určitý ukazatel jeho úspěšnosti ve srovnání s ostatními spolužáky ve třídním kolektivu. V současnosti se hodnocení více individualizuje a hodnotí se především individuální vývoj jednotlivých žáků. Nezapomeňme i na to, že hodnocení žáci často velmi emocionálně prožívají.
Pokud se chcete stát učitelem v Montessori škole, pak je tento článek určen právě vám. Poradíme vám, co udělat pro to, aby se vám otevřely dveře do Montessori škol. Mění se role a působení učitele v této alternativní škole od té klasické verze? Stačí jen kurz? Pedagogové, kteří chtějí učit na prvním stupni základních škol, musí absolvovat speciální vzdělávací kurz v rozsahu 300 hodin, který je pořádán metodickým střediskem Montessori. Tento kurz poskytuje seznámení s hlavními zásadami Montessori pedagogiky, získání praktických dovedností didaktického a metodického charakteru. Absolventi kurzu jsou schopni využívat a šířit ideje Montessori pedagogiky a hlavně dle ní prakticky s dětmi pracovat. Teprve po absolvování tohoto kurzu a úspěšném složení závěrečných zkoušek je od mezinárodní asociace udělen absolventovi diplom, který jej opravňuje k působení v montessoriovských zařízeních. Závěrečné zkoušky obsahují obhajobu závěrečné práce, ústní pohovor a praktickou ukázku znalosti práce s didaktickým materiálem. Tímto je zajištěna podobnost všech Montessori zařízení působících v rámci celého světa. Děti pak u nich najdou stejný didaktický materiál i stejný pedagogický přístup. Role učitele v Montessori třídě Učitel má roli pomocníka, který má napomáhat dítěti dosáhnout vlastní myšlenkové nezávislosti. Dobrý učitel vše v pozadí organizuje, ale nevměšuje se do práce dětí. Je tedy vždy připraven pomoci, ale pouze pokud je o to požádán. Učitel zde děti neposuzuje ani nehodnotí, protože cílem je, aby dítě umělo nezávisle uvažovat, a to se nejlépe naučí, když samo řeší nějaký pracovní úkol. A jak funguje učitel v klasické třídě? V klasickém vzdělávání je role pedagoga odlišná. Je vnímán jako organizátor a iniciátor…
Označeno v
Více...
Montessori systém vzdělávání je už nedílnou součástí alternativního systému vzdělávání v České republice. Článek se blíže zaměří na stručný vývoj a postupný rozvoj Montessori škol a školek. Jaké jsou cíle Společnosti Montessori u nás? O co usiluje a jak je tato Společnost financována? Vývoj Montessori pedagogiky Pedagogický systém Marie Montessoriové se v rámci širšího rozvoje alternativní pedagogiky začal pomalu rozvíjet i u nás, a to v období první republiky. V této době byla u nás přeložena a vydána jediná publikace Marie Montessoriové s názvem Příručka vědecké pedagogiky. Následující události pak znemožnily rozvoj této pedagogiky. Až po roce 1989 z důvodu otevření hranic, tlaku rodičů a zejména nadšených pedagogů se začal Montessori pedagogický systém prosazovat. Začaly vznikat první Montessori mateřské školy a základní školy. Na začátku milénia pak byla v naší republice založena Společnost Montessori. Členy této organizace jsou pedagogové, rodiče a všichni příznivci zajímající se o Montessori vzdělávání. Jaké jsou cíle? Cílem je pak rozvoj vzdělávání v programu Montessori v České republice a přispění k rozšíření nabídky vzdělávacích možností v České republice, zvláště vzdělávacích programů mezinárodně uznávaných. Tato možnost totiž usnadní školní vzdělání i dětem rodičů jiných národností migrujících z důvodů zaměstnání, azylantům apod. Společnost Montessori dále podporuje vznik a činnost škol a školských zařízení pracujících na základě metody Montessori. Zajišťuje proškolování pedagogů a spolupracuje s organizacemi, které vyrábějí pomůcky pro Montessori zařízení. Společnost má Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovaný kvalifikační kurz v rozsahu 300 hodin, který opravňuje k získání Národního diplomu Montessori. Kurzy jsou vedené českými i zahraničními lektory. Jak je zajištěno financování?…
Označeno v
V současné době převládá v tradičních školách názor či skutečnost, že děti stejného věku mají přibližně stejné dispozice naučit se základní gramotnosti a základům učiva všeobecně. Školní třídy jsou pokud možno stejnorodé, což má umožnit všem žákům postupovat v učivu stejným tempem. Je třeba říci, že pro pedagoga je tento způsob rozdělení tříd velmi pohodlný a mnohem jednodušší, než kdyby se měl každému dítěti věnovat individuálně. Každá odlišnost je pro učitele na obtíž a kolektivní postup v učení je tak komplikovanější. Není ale důležitější to, co je vhodnější a smysluplnější spíše pro dítě než pro učitele? Vzdělávací systém Montessori tak říká, že rozdělení dětí do ročníků podle věku zbytečné a neefektivní. Záleží na věku? Rozdílem v Montessori vzdělávání je tedy seskupování dětí z různých ročníků do jedné učební jednotky. Například jsou spojeny děti z prvního až čtvrtého ročníku. Jinde budují své třídy ze dvou ročníků. Důvodem je, že si jsou děti ve svém myšlení, v pocitech, řeči a představách mnohem blíže než dospělí, mohou si předávat poznatky a zkušenosti znatelně jednodušeji. Když mladší děti pozorují starší děti při činnostech, je tím povzbuzován první zájem o budoucí úkoly a ulehčen přístup k novým oblastem myšlení. Starší děti velmi rády pomáhají dětem mladším, cítí se důležitě, když mohou mladším spolužákům vysvětlit, jak mají pracovat s různými školními pomůckami a jak správně řešit nějaké úlohy. Díky této spolupráci se mladší děti učí něco nového, co je jim vysvětleno poněkud „lidštějším“ a pro ně pochopitelnějším způsobem dětmi staršími. Starší děti si tak své vědomosti utříbí a zopakují si je.…
Označeno v
Jak vypadá Montessori škola? Poznáme jí na první pohled od těch klasických? Marie Montessori si všimla, že přestože toužíme po svobodě, potřebujeme znát své místo. Jak se tato skutečnost promítla do organizace školy potažmo tříd, se dočtete níže. Co je pro organizaci školy montessori typu důležité a čím se liší? Máme své místo? Dítě potřebuje pro svůj rozvoj podnětné prostředí a samozřejmě pedagogy, kteří mu dokáží podat pomocnou ruku. Montessori školy fungují na principu, že se dítě samo a dobrovolně učí to, co se ostatní děti učit musejí. Svoboda, která je poskytována v těchto školách a školních zařízeních, není zneužívána, děti se nestaví proti učiteli. Tato volnost vede k formě demokratické disciplíny, která není vynucená, ale všichni se jí dobrovolně podřizují. Marie Montessori při svých pozorováních zjistila, že v každé lidské bytosti je zakotven to, že se spontánně zdržuje na svém místě. Toto místo člověk nerad opouští. Díky těmto pozorováním dospěla k závěru, že přestože člověk touží po svobodě je jeho přirozeností hledat místo, kde může zakotvit. Tento aspekt se pak odráží v požadavcích na organizaci školy. Ráz školy Škola je tedy místem, kde dítě může "volně žít" a zároveň se sociálně vyvíjet. V montessoriovských zařízeních je výuka převážně individuální a staví na svobodné volbě dítěte. Nezbytným předpokladem jsou architektonické úpravy, které umožňují společný život i práci. Nejvýznamněji v tomto směru působí organizace tříd, kde pracují děti různého věku. Optimální jsou tři ročníky spojené v jednu třídu. Pro určité činnosti je možné zařazovat do jedné třídy děti i s větším věkovým rozdílem. Je možné spojit…
Označeno v
I organizaci a metody školy provází stejné heslo typické pro Montessori: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Každá škola si klade za cíl harmonický rozvoj osobnosti. Jde o metody, kterými se tato harmonie, dosahuje. My se zaměříme na vzhled tříd, hodnocení a zadávání úkolů. Není škola jako škola. Pojďme si představit tu Montessori. Jak vypadají třídy? Třídy jsou dostatečně velké, aby v nich bylo možné vytvořit prostorná a světlá oddělení pro různé oblasti vyučování jako je český jazyk, matematika a kosmická výchova - přírodní vědy, prvouka, vlastivěda, dějepis, zeměpis a vztah ke světu kolem nás. Nechybí zde knihovna, vybavení pro výtvarné, pracovní a hudební činnosti. Dále jsou k dispozici počítače s výukovými programy a materiál i učební pomůcky v otevřených policích. Ve třídách je prostor pro společné činnosti a relaxaci. Každý žák má k dispozici dvě osobní zásuvky. Jedna je určena pro umístění pracovních sešitů či jiných výukových materiálů a druhá pro převlečení na tělocvik. Děti tak nemusí nosit každý den do i ze školy tašku plnou učebnic a sešitů. Organizace výuky je samozřejmě závislá na dané základní škole. Domácí úkoly Jsou nebo nejsou? To víte, že jsou, ale jsou jinak koncipovány. A to formou vyhledávání nejrůznějších informací. Děti dostávají za úkol něco přinést, vytvořit, nad něčím se zamyslet. Úkolem se může také stát to, co dítě nestihlo zpracovat ve vyučování. Známku nečekejte Hodnocení práce žáků se ve většině škol provádí slovně. Nejedná se tedy o běžný známkový systém. Děti dostávají vysvědčení formou dopisu, kde je popsán jejich osobní postup a zvládnutí učiva, ale i…
Označeno v