Povinnost pěstouna udržovat a rozvíjet vztahy mezí dítětem a jeho rodinou

Povinnost pěstouna udržovat, rozvíjet a prohlubovat vztahy dítěte s jeho původní rodinou se prolíná s právem pěstouna na pomoc v tomto ohledu. Ve výsledku je kladen důraz především na individuální vývoj dítěte. Jsou zde uvedeny nástroje, které lze využít při styku dítěte s rodinou či blízkými. A dále se touto povinností pojí i tzv. IPOD, což je individuální plán ochrany dítěte. K čemu slouží a v čem je dlouhodobě důležitý? To vše je součástí tohoto článku.

• Osoba pečující či osoba v evidenci má povinnost v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte (tzv. IPOD) udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými. Především se pak jedná o rodiče. Je zde povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud tedy soud nerozhodl jinak.
• Tato povinnost je zároveň provázána s právem pěstouna na pomoc při udržování, rozvíjení a prohlubování sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými.

Příklady dalších služeb, které mohou být zakotveny v dohodě:

• klubová setkání náhradních rodin
• svépomocné skupiny náhradních rodin
• setkávání dětí vyrůstajících v náhradních rodinách
• doučování dětí
• doprovod na volnočasové aktivity, do školy nebo předškolního zařízení
• relaxační pobyty pro náhradní rodiny
• supervize pro osoby pečující/v evidenci
• průvodce pro dítě v náhradní rodině
• úhrada části nákladů na bydlení (obdobně jako ve stávajících zařízeních pro výkon pěstounské péče)

Individuální plán ochrany dítěte (IPOD) 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností má od ledna 2013 povinnost zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny individuální plán ochrany dítěte (IPOD), který zejména slouží:

• k vymezení příčin ohrožení dítěte,
• ke stanovení opatření na ochranu dítěte,
• k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte,
• k přijetí opatření na posílení funkcí rodiny,

a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu.

• IPOD se zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu.
• IPOD se vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději však do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
• IPOD se pravidelně aktualizuje, a to zejména v situacích, kdy je uloženo:
  • výchovné opatření,
  • ústavní výchova,
  • nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
  • nebo do pěstounské péče,
  • nebo jiné náhradní výchovy.

Číst dál...

Právo na pomoc při rozvíjení a udržování vztahů dítěte s jeho rodinou a osobami blízkými

Jedním z nejtěžších úkolů pěstouna je nadále a mnohdy i přesto rozvíjet vztahy mezi dítětem, které je mu svěřeno do péče, a jeho rodinou a příbuznými. V této situaci má pak pěstoun právo na pomoc. Jak vypadá taková pomoc? A co vše si lze pod touto pomocí představit? To se dočtete v následujícím článku.

• Jedná se o pomoc při udržování, rozvíjení a především prohlubování vztahů mezí dítětem a blízkými osobami.
• Jde především o rodiče.
• Osoba pečující či osoba v evidenci má právo na pomoc při realizaci styku rodičů s dítěte, která je zajišťovaná příslušným orgánem úřadu př. sociální pracovnice.
• Osoba pečující či osoba v evidenci má právo na pomoc při zajištění místa, kde dojde ke styku oprávněných osob s dítětem.
• Osoba pečující či osoba v evidenci má právo na asistenci při tomto styku.
• Režim kontaktu dítěte s oprávněnými osobami je řešen buď rozhodnutím soudu nebo individuálním plánem ochrany dítěte(zkráceně IPOD).

V čem zejména spočívá pomoc

• Příprava dítěte, oprávněné osoby, osoby pečující nebo osoby v evidenci na kontakt.
• Zajištění předběžného kontaktu pečující osoby/v evidenci s oprávněnou osobou (př. rodič/e či jiné blízká osoba)
• Zajištění vhodného místa pro kontakt.
• Doprovázení dítěte v průběhu kontaktu.
• Sledování průběhu kontaktu.
• Vyhodnocení, zda kontakt probíhá v zájmu dítěte.

Podpora a pomoc je poskytována i při realizaci jiných forem kontaktu, než je osobní setkání. Pokud tedy dítě není v kontaktu s rodiči ani jinými osobami blízkými, je třeba podporovat rozvoj jeho identity ve vztahu k jeho původu. K tomu slouží tzv. kniha života dítěte, kde dítě doplňuje informace o sobě, o rodině, náhradní rodině, je možné zde přidat i fotky. Tato kniha složí k budování identity dítěte.

Číst dál...

Sanace rodiny

V souvislosti s ústavní péčí se často skloňuje či používá odborný termín sanace rodiny. Je to zdlouhavý proces, kdy se podporuje a znovuobnovuje fungování rodiny. Kdy k tomu dochází? Jak daleko se musí nechat dojít situace v té dané rodině? Přečtěte si tedy, v jakých situacích přichází cílená pomoc.

O jaké rodiny respektive situace jde?

Jsou to situace, kdy je nejistá existenční situace celé rodiny. Dále případy, kde je všudypřítomný strach ze ztráty bydlení. Rodinné vztahy jsou pak nestabilní a nejisté. Celá rodina má pak statut sociální outsidera a mnohdy se ocitá až na okraji společnosti. Obtíže se pak nabalují na sebe a není pak úniku.

A jak z této situace ven? Kdo této rodině pomůže?

V těchto chvílích se pak přistupuje k sanaci rodiny. Cílem tedy je předcházet, zmírňovat či eliminovat tyto příčiny. Rodičům i dětem je nabídnuta veškerá možná pomoc. Dělá se vše pro to, aby byla zachována celistvost rodiny. To vše se děje napříč odbornými institucemi, tedy je zapojen dětský lékař, policie, odbor sociální péče o dítě. A tato pomoc (př. při jednání na úřadech či soudech, rozebírání konkrétních situací s odborníkem), je posykávána dlouhodobě.

Ale jakými nástroji?

Tým odborníků dělá vše pro to, aby dítě nebylo odebráno z rodiny, pokud k tomu však dojde, realizují se kontakty mezi dítětem a rodinou, aby dítě vědělo, že o něj mají zájem. Každý člen rodiny je podporován a je důležité, aby byly odhaleny zdroje problému a nastoleny možnosti řešení. Musí se nahlas říci, jaké role by měl každý plnit. Je třeba mluvit o představách, které má daná rodina o fungování.

Co vše je zanedbávání péče o dítě?

Zanedbávání dítěte se projevuje nedostatečnou péčí rodičů, která se často opakuje generačně. Obvykle jsou rozlišovány čtyři typy zanedbávání:

• fyzické, kdy nejsou uspokojeny tělesné potřeby dítěte př. hlad, není dostatečně oblečeno
• výchovné, kdy není zabezpečena možnost vzdělávání, chybí třeba ochrana před dětskou prací
• emoční, kdy nedochází k uspokojování citových potřeb dítěte, př. chybí citová pouta, láska
• zanedbávání zdravotní péče, chybí preventivní péče

V rodině se často vyskytují všechny 4 typy zanedbávání.

Číst dál...

Financování rodinných Klokánků

Kdo stojí za financováním rodinných Klokánků? A na co se dále vybrané peníze používají? Jak vysoké jsou částky, které se přispívají na provoz a potřeby dětí, a dle čeho se odvíjí? Na tyto stěžejní otázky dostanete odpovědi v tomto článku, který se týká financí a fungování Klokánků.

Financování je zajišťováno podle jednotných vnitřních pravidel Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD), FOD na svém účtu shromažďuje:

• státní příspěvky pro zřizovatele ZDVOP
• sociální dávky
  • přídavky na děti
  • sirotčí důchody

Provoz a potřeby dětí v jednotlivých rodinných Klokáncích jsou pak z tohoto účtu financovány dle jednotného systému, jehož základem jsou tři částky:

• Nájemné
  • všechny objekty, ve kterých jsou provozovány rodinné Klokánky, jsou ve vlastnictví jejich zaměstnanců, ti proto dostávají od FOD za každé dítě měsíční příspěvek ve formě paušálu za využívání bytu a energie ve výši 2 000 Kč.
• Stravné
  • paušál na stravu činí na jedno dítě do 10 let 2 000 Kč
  • na dítě od 10 let věku 2500 Kč
• Částka na ošacení a další potřeby pro děti
  • 1 500 Kč na dítě do 10 let
  • 2 000 Kč na dítě od 10 let

Jestliže dítě pobývá v zařízení jen po část měsíce, finanční prostředky za ně jsou poměrně kráceny. S těmito prostředky přidělovanými z FOD hospodaří jednotlivé rodinné Klokánky samostatně. Rodinné Klokánky pak musí vést pokladní knihu a provádět měsíční vyúčtování. Paušál na byt a energie a paušál na stravu se s koncem měsíce nevyúčtovávají. Částka na ošacení a další potřeby pro děti se s koncem měsíce vyúčtovávají.

• Částku lze v případě potřeby v daném měsíci (měsících) přečerpat, nicméně v ročním průměru by neměla být vyšší.
• Odůvodněné a doložené výjimky jsou přirozeně možné např.:
  • škola v přírodě
  • drahé léky apod.

Účelové sponzorské dary (materiální, nebo finanční částky určené na konkrétní věc - např. vybavení, rekreaci atd.,) se od částek zasílaných FOD neodečítají. Je hrazen benzín za služební cesty nebo jiné cesty nezbytné pro zajištění péče o dítě (cesta k lékaři, do školy, ne však např. rodinné výlety).

Číst dál...

Vybíráme mateřskou školku

Vybíráte mateřskou školku? A nevíte dle čeho vybírat? Od čeho se odrazit? Tak následující článek je určen právě vám. Přiblížíme vám základní kritéria či otázky, na které se je třeba odpovědět při finálním výběru školky.

Kde by se měla nacházet školka?

Tady je možné vybírat ze dvou možností. Buď budete hledat školku v blízkosti vašeho bydliště. Což vám ušetří cestu s rozespalým a nevrlým dítětem přes půl města. A jak výhodné to je, objevíte v momentě, kdy je třeba dítě nemocné a vy můžete vyzvedávat ze školky obědy. A navíc se děti budou potkávat i po školce na hřišti či kroužcích. Nebo zvolíte variantu, že najdete školku v místě vašeho pracoviště. Odpadnou vám tak stresy z vyzvedávání na poslední chvíli.

Jaký typ školky upřednostňujete? 

Vězte, že existuje několik typů mateřských školek. Už dávno se MŠ nedělí pouze na státní a soukromé. Mateřské školky mohou dle toho, jak uchopí rámcový vzdělávací program, nabízet různé alternativní metody. Za všechny "nové" alternativní školky uveďme třeba Montessori školky, Walfdorské školky či Lesní školky.

Jaká je reputace mateřské školky?

Většina mateřských škol nabízí rodičům osobní setkání. O osobní setkání mají zájem i pedagogové mateřské školy, protože osobním setkáním rodiče blíže seznámí s prostředím a způsobem vzdělávání v mateřské škole a předejde se tak pozdějším výrazným nedorozumění či nepochopením. Mateřské školy pořádají pro rodiče i dny otevřených dveří. V dubnu a květnu pořádají mateřské školy dny zápisu nových dětí. V tyto dny mají rodiče další možnost, jak se blíže seznámit s mateřskou školou.

Je daná mateřská školka aktivní?

Chcete přeci, aby vaše dítě prožilo den plný zážitků. Proto pátrejte, zda školka pořádá výlety, návštěvy divadel, bazénu či zda má v nabídce odpolední kroužky. Zajímejte se o webové stránky či facebook školky.

Jaká je otevírací doba školky?

V dnešní uspěchané době jde o jedno z možná nejdůležitějších kritérií. Ne všechny školky totiž zavírají ve stejnou dobu. Otevírací doba se liší ve městech i napříč městy. Většina mateřských škol je v provozu 7 do 16:30 nebo do 17 hodin. Zjistěte si tak dopředu otevírací dobu školky a popřípadě se domluvte se zaměstnavatelem.

Číst dál...

Rodina a dítě s autismem

V jednom se rodiče dětí s autismem shodují, že je nikdo nenaučil tolik, jako jejich děti. Děti, u kterých by schopnost někoho učit málokdo předpokládal. Jak vnímá svůj způsob života rodina, ve které je vychováváno dítě s autismem? Nakolik zasahuje toto postižení do života zdravých členů rodiny? Představuje pro rodinu opravdu především nesmírnou zátěž anebo přináší do jejího života nový rozměr, obohacení, jak tvrdí někteří rodiče dětí trpících autismem?

„Nenávidím klišé „Nemoc je dar.“ Já jsem se o takový dar neprosila a neprosím. Prosila jsem o dar zdraví, o dar rodiny, která se má ráda, zajímá se o sebe, komunikuje spolu. Autismus mi ukradl dítě. Autismus mi ukradl kus života. Nesmířila jsem se a nesmířím se nikdy. Nevidím v tom nic pozitivního. Netoužila jsem po žádném duševním vývoji ani po duchovní cestě. Sním o tom být tuctová máma s velmi omezeným duševním obzorem, ale zato se zdravými dětmi“

Ztracené naděje vkládané každým rodičem ve vlastní dítě a bezútěšný pohled do budoucnosti jsou projevy frustrace, kterou rodina prochází. Autismus přinese do rodiny stres, který je ve většině případů chronický.

Rodiče dítěte, již v období vypozorování prvních odlišností ve vývoji svého potomka, hledají informace, které by jim napomohly problém řešit. I když naše společnost pojem autismus již do určité míry zná, jedná se převážně o „lidové“ povědomí vytvořené nahodilými nebo dílčími informacemi ze snadno dostupných zdrojů, jakými jsou především média, beletrie a filmová tvorba.

„Vojtík si rval vlasy, schválně se škrábal a mlátil hlavou o zeď. Z jeho světa mu zmizel táta a to nedokázal vůbec pochopit. Manžel mi řekl do očí, že se za nás stydí a šel si svojí cestou“

Postoj každého z rodičů k dítěti s autismem se může projevovat velmi odlišně. Ačkoliv je jednoznačně častějším jevem při rozpadu těchto rodin, že odchází muž, je třeba si uvědomit, že někdy právě zmíněná hyperaktivita hendikepovaného člena staví druhého partnera do role nadbytečné osoby, která nepomáhá, protože se neumí se náležitě podílet na složitém a těžkém procesu výchovy a navíc vyžaduje ještě i určitou pozornost.

Přítomnost zdravých sourozenců v rodinách je pro zdravé fungování rodiny a vztahů v ní velmi prospěšná. Častá je obava rodičů, že s dalším dítětem nebudou zvládat péči o dítě s PAS. Zkušenosti ukazují, že v rodinách, kde se i přes rozhodnutí rodičů už nemít děti zdravé děti narodily neplánovaně, pozitiva jednoznačně převažují nad negativy“

Číst dál...