Z čeho je financováno fungování zařízené pro děti vyžadující okamžitou pomoc?

Jakákoliv činnost se odvíjí od skutečnosti, zda dotyčný subjekt disponuje dostatečnými finančními prostředky pro její provozování. Péče o děti, o které se nemohou postarat vlastní rodiče, se nedá provozovat bez zajištění finančních prostředků. Jak jsou tedy financována zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP)? Kdo vše se na financování podílí? A jaká je výše státního příspěvků? A od čeho se odvíjí maximální částka tohoto příspěvku?

Na rozdíl od školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, jejichž činnost je plně financována ze strany státu, ZDVOP jsou nucena získat finanční prostředky i z jiných zdrojů.

Financování ZDVOP je složeno z těchto částek:

Státní příspěvek

Ze strany státu může být poskytován pouze příspěvek pro zřizovatele ZDVOP, který však nepokrývá veškeré náklady na provoz. Průměrně se na financování provozních nákladů podílí z cca 58 %.

Příspěvek na úhradu pobytu a péče

Kromě státního příspěvku od státu mají ZDVOP za určitých podmínek zákonný nárok na příspěvek na úhradu pobytu a péče. Ve většině případů jsou povinni tento příspěvek platit rodiče umístěného dítěte. Avšak výše finančního obnosu získaná z těchto příspěvků by nepokryla náklady na provoz ZDVOP a péči o děti.

Dotace krajských či obecních úřadů, dotace na poskytování sociálních služeb (dotace státu na poskytování sociálních služeb, jestliže jsou ZDVOP současně jejich registrovanými poskytovateli), sociální dávky, jež náleží umístěným dětem, různé sponzorské dary

Výše státního příspěvku

Státní příspěvek náleží zřizovateli ZDVOP za poskytování pobytu péče a péče dítěti umístěnému v zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Číst dál...

Jak je celý systém kojeneckých ústavů financován?

Má připravovaná transformace kojeneckých zařízení ekonomické důvody? Nebo jde především o nejmenší děti? Z jakých prostředků se pak financují kojenecké ústavy? A jaká je doopravdy realita financování? Nevíte? Čtěte dále a dozvíte se, co tvoří celkový rozpočet kojeneckých zařízení.

V České republice byl nastaven trend, kdy se od ústavní péče, v případech, kdy je to možné, upouští. Proto by se měly postupně rušit kojenecké ústavy. Do roku 2016 by se neměly v ústavech ocitnout děti mladší sedmi let. Tento zákaz ústavní péče by pomohl nejen dětem, ale i státu. Je zde totiž ekonomický argument. Dítě, jež pobývá v kojeneckém ústavu, stojí na celkových nákladech cca 37 tisíc korun měsíčně. Pokud by bylo v pěstounské péči, celkové náklady by činily necelých 10 tisíc korun. Nelze zde vidět pouze úsporu, ale i efektivnější vynaložení ušetřených financí.

Kojenecká zařízení náleží do soustavy zdravotnických zařízení, kdy vedle zdravotních služeb poskytují i tzv. zaopatření, tedy činnosti, které jinak zajišťuje rodina tj. stravování, ubytování, ošacení, výchova.

V případě dětí s těžším zdravotním postižením zařízení částečně suplují sociální službu, ovšem aniž by čerpaly z financí vynakládaných ze státního rozpočtu na fungování sociálních služeb.

Kojeneckým zařízením není umožněno uzavřít smlouvu se zdravotními pojišťovnami, protože zdravotní služby, které jsou poskytované, se hradí z rozpočtu zřizovatele.

Jak tedy vypadá rozpočet kojeneckých zařízení? 

Hlavní příjem kojeneckých zařízení tvoří především příspěvky zřizovatelů.

Doplňkový zdroj příjmů potom představují příspěvky osob, které mají vyživovací povinnost vůči dítěti. Mají tedy povinnost platit tzv. příspěvek na úhradu zaopatření dítěte.

• Pro výši příspěvku jsou rozhodující finanční možnosti povinných osob.
• Při stanovení výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte se pak přihlíží na věk dítěte s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám.
• Očekávaná výše doplňkových příjmů se tedy mění v závislosti na uvedených kritériích.

 

Číst dál...