Waldorfské školy u nás aneb kde je najdeme

Waldorfské školy začínají mít pevné místo i u nás. Změna politického systému v České republice umožnila i vznik prvních waldorfských škol. Kde tyto školy najdeme? A navazují na sebe?

Jak to tedy bylo a je u nás?

V letech 1990–1992 bylo založeno prvních šest základních škol - v Písku, Příbrami, Ostravě, Praze, Semilech a Pardubicích. Z hlediska zřizovatele jsou téměř všechny základní školy státní, s výjimkou později vzniklých škol v Českých Budějovicích a Olomouci a v září 2012 otevírané školy v Karlových Varech.

Práci škol zaštiťuje a vůči veřejnosti a v legislativní oblasti školy zastupuje Asociace waldorfských škol České republiky. V České republice je tedy 11 základních waldorfských škol, 4 střední školy a jedna škola léčebně pedagogická.

Co je to waldorf?

Jméno waldorf je ochranná známka, majitelem této ochranné známky je německý svaz waldorfských škol - Bund der Freien Waldorfschulen, což je největší waldorfská organizace na světě.

Některým zemím, jako České Republice, bylo toto právo delegováno. To znamená, že o udělení jména waldorf často rozhoduje místní waldorfská asociace. V našem případě se jedná o Asociaci waldorfských škol v České Republice. K tomu, aby škola mohla získat jméno waldorf, musí splňovat určité podmínky, které vycházejí z podmínek, které stanovil německý Bund.

Jaká jsou tedy kritéria pro waldorf?

Hlavní kritéria, která určují, zda má být dané škole uděleno jméno waldorf, jsou podle rozhodnutí německého Bundu z roku 2009 následující:

• Třídní učitel vede třídu po dobu 6-8 let.
• Vyučování je epochové a je zde výuka eurytmie.
• Výuka cizích jazyků probíhá už od první třídy.
• Probíhají celoškolní akce jako měsíční a roční slavnosti, dále třídní akce, výlety, praktika, nacvičování divadelních představení.
• Rozvrh hodin vycházející z psychologicko-hygienických kritérií.
• Vysvědčení je slovní, kromě výsledků popisují i vývoj žáka a dávají mu podněty do budoucna.
• Společenství třídy zůstává až do 12. třídy zachováno bez ohledu na individuální výkony žáků
• Všichni učitelé se podílejí na nějaké formě vnitřní a vnější evaluace.
• Každý učitel se týdně účastní pedagogické konference.
• O pedagogických otázkách rozhodují společně učitelé, v žádném případě by o těchto věcech neměl rozhodovat jeden člověk.
• Za ekonomické a právní aspekty odpovídají společně učitelé a rodiče.

Waldorfské školy dnes

Jak už bylo řečeno výše, v České republice v současné době existuje 11 waldorfských škol. Školy v Písku, v Příbrami, v Ostravě, v Praze- Jinonicích a v Praze Na Dědině, v Semilech a v Pardubicích už mají všech devět tříd, jejich absolventi tedy mohou postupovat na některé z waldorfských lyceí do Prahy, Semil či Ostravy, popř. do Příbrami, kde existuje waldorfsky zaměřené gymnázium a učební obory.

Při přijímacích pohovorech na waldorfskou střední školu je kromě všeobecného rozhledu a vyspělosti kandidáta velmi důležitá motivace. Rozhodnutí jít na střední školu tohoto typu by mělo být vědomé, na rozdíl od základní waldorfské školy by to už nemělo být primárně rozhodnutí rodičů.

Číst dál...

Chcete přihlásit dítě do waldorfské školy?

Nejsou vám cizí alternativní školy? Hledáte změnu k těm klasickým státním školám či školkám? Waldorfská škola má nepopiratelné místo mezi alternativními školami. Chcete vědět, jak probíhá přijímání nových žáku? Jak to funguje?

Přijímání nových žáků

Waldorfská pedagogika nedělá rozdíly mezi etnickými skupinami, náboženským vyznáním, sociální vrstvou nebo pohlavím dětí. I přesto existuje pár kritérií, které by děti potažmo rodiče dětí, které by chtěli waldorfskou školu navštěvovat, měli splňovat. A jaká to jsou?

1. Při tzv. výběrovém řízení bývají „upřednostňovány“ děti, jejichž sourozenci již waldorfskou školu navštěvují. Toto kritérium je uplatňováno pouze z praktického hlediska, jelikož rodina, která má s waldorfskou školou zkušenosti je již seznámena s podmínkami a chodem školy a tudíž takříkajíc „ví, do čeho jde.“ Nicméně je samozřejmé, že ostatní děti odmítnuty nebudou.
2. Další podmínkou bývá, že děti nastoupí ihned od začátku do waldorfské školy, tedy do první třídy. Přestupy z obyčejné základní školy do vyššího stupně na waldorfskou školu bývají povolovány jen velmi zřídka.

Kdo rozhoduje o přijetí? 

O přijetí či nepřijetí žáka pak rozhoduje kolegium učitelů. Při přijímacím pohovoru jsou rodiče obeznámeni také s tím, že je od nich očekávána, pro waldorfskou školu typická spolupráce.

Kdy své dítě přihlásit?

Rodiče by své děti měly přihlašovat před začátkem školního roku. Při přijetí do první třídy dítě získává tříměsíční zkušební dobu, při přestupech do vyšších ročníků je pak tato doba šest měsíců. Zkušební dobu lze waldorfskou školou prodloužit. Rodiče přijatých dětí se zavazují, že budou každý měsíc platit poplatky, jež napomáhají spolufinancovat školu. I tyto poplatky lze upravovat podle finančních možností rodiny.

Nejste s waldorfskou školou spokojeni? Dítě lze i odhlásit. Jak na to? 

Pokud nastane situace, že je dítě nutné z waldorfské školy odhlásit, mělo by toto odhlášení proběhnout na konci školního roku. Rodiče nejsou po odhlášení zproštěni od závazků, které ke škole měli. Je nutné doplatit měsíční příspěvky, vrátit půjčené knihy a podobně. Při odhlašování žáka proběhne rozhovor mezi ním, jeho rodiči a školou o jeho následném vzdělávání. Pokud žák přechází do jiného vzdělávacího zařízení, obvykle se nevyskytují žádné problémy s tímto přechodem. Naskytne-li se ale nějaký problém s žákovým nevhodným chováním (neplnění úkolů, ohrožování ostatních žáků) nebo s chováním jeho rodičů, které obvykle souvisí s jejich nespoluprácí či neplacením poplatků, žák může být ze školy vyloučen kolegiem učitelů.

Číst dál...

Rozvoj Montessori pedagogiky v České republice

Montessori systém vzdělávání je už nedílnou součástí alternativního systému vzdělávání v České republice. Článek se blíže zaměří na stručný vývoj a postupný rozvoj Montessori škol a školek. Jaké jsou cíle Společnosti Montessori u nás? O co usiluje a jak je tato Společnost financována?

Vývoj Montessori pedagogiky

Pedagogický systém Marie Montessoriové se v rámci širšího rozvoje alternativní pedagogiky začal pomalu rozvíjet i u nás, a to v období první republiky. V této době byla u nás přeložena a vydána jediná publikace Marie Montessoriové s názvem Příručka vědecké pedagogiky. Následující události pak znemožnily rozvoj této pedagogiky.

Až po roce 1989 z důvodu otevření hranic, tlaku rodičů a zejména nadšených pedagogů se začal Montessori pedagogický systém prosazovat. Začaly vznikat první Montessori mateřské školy a základní školy.

Na začátku milénia pak byla v naší republice založena Společnost Montessori. Členy této organizace jsou pedagogové, rodiče a všichni příznivci zajímající se o Montessori vzdělávání.

Jaké jsou cíle?

Cílem je pak rozvoj vzdělávání v programu Montessori v České republice a přispění k rozšíření nabídky vzdělávacích možností v České republice, zvláště vzdělávacích programů mezinárodně uznávaných. Tato možnost totiž usnadní školní vzdělání i dětem rodičů jiných národností migrujících z důvodů zaměstnání, azylantům apod.

Společnost Montessori dále podporuje vznik a činnost škol a školských zařízení pracujících na základě metody Montessori. Zajišťuje proškolování pedagogů a spolupracuje s organizacemi, které vyrábějí pomůcky pro Montessori zařízení. Společnost má Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovaný kvalifikační kurz v rozsahu 300 hodin, který opravňuje k získání Národního diplomu Montessori. Kurzy jsou vedené českými i zahraničními lektory.

Jak je zajištěno financování?

Společnost Montessori je neziskovou organizací, zdrojem příjmů jsou pak finanční prostředky získané pomocí členských příspěvků, příjmy z pořádaných kurzů, prostředky z grantů a nadací a případné dary fyzických a právnických osob.

Číst dál...

Svoboda Montessori škol

Jak vypadá Montessori škola? Poznáme jí na první pohled od těch klasických? Marie Montessori si všimla, že přestože toužíme po svobodě, potřebujeme znát své místo. Jak se tato skutečnost promítla do organizace školy potažmo tříd, se dočtete níže. Co je pro organizaci školy montessori typu důležité a čím se liší?

Máme své místo?

Dítě potřebuje pro svůj rozvoj podnětné prostředí a samozřejmě pedagogy, kteří mu dokáží podat pomocnou ruku. Montessori školy fungují na principu, že se dítě samo a dobrovolně učí to, co se ostatní děti učit musejí. Svoboda, která je poskytována v těchto školách a školních zařízeních, není zneužívána, děti se nestaví proti učiteli. Tato volnost vede k formě demokratické disciplíny, která není vynucená, ale všichni se jí dobrovolně podřizují.

Marie Montessori při svých pozorováních zjistila, že v každé lidské bytosti je zakotven to, že se spontánně zdržuje na svém místě. Toto místo člověk nerad opouští. Díky těmto pozorováním dospěla k závěru, že přestože člověk touží po svobodě je jeho přirozeností hledat místo, kde může zakotvit. Tento aspekt se pak odráží v požadavcích na organizaci školy.

Ráz školy

Škola je tedy místem, kde dítě může "volně žít" a zároveň se sociálně vyvíjet. V montessoriovských zařízeních je výuka převážně individuální a staví na svobodné volbě dítěte. Nezbytným předpokladem jsou architektonické úpravy, které umožňují společný život i práci.

Nejvýznamněji v tomto směru působí organizace tříd, kde pracují děti různého věku. Optimální jsou tři ročníky spojené v jednu třídu. Pro určité činnosti je možné zařazovat do jedné třídy děti i s větším věkovým rozdílem. Je možné spojit i třídu předškolní s třídou základní školy.

Optimální je, když je ve třídě 30 až 40 dětí. Může jich být i více, ale to záleží na schopnostech učitele. Pokud počet dětí klesne pod 25, snižuje se úroveň.

Pojďme k požadavkům

Prvním požadavkem je možnost rozhodnout se pro objekt učení tedy volná práce. Druhým požadavkem je spolupráce dětí různého věku. Třetí požadavek je připoutání se k určitému místu. Požadavkem číslo čtyři jsou věkově smíšené skupiny. Pátý je volný pohyb a komunikace mezi různými ročníky. Šestým požadavkem se pak stal princip otevřených dveří, kdy takto funguje organizace i architektura školy. Poslední požadavek je, že škola má být organizována tak, že utváří jednotnou cestu vzdělávání, ale každé dítě jde svým tempem.

Číst dál...

Není škola jako škola

I organizaci a metody školy provází stejné heslo typické pro Montessori: „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ Každá škola si klade za cíl harmonický rozvoj osobnosti. Jde o metody, kterými se tato harmonie, dosahuje. My se zaměříme na vzhled tříd, hodnocení a zadávání úkolů. Není škola jako škola. Pojďme si představit tu Montessori.

Jak vypadají třídy?

Třídy jsou dostatečně velké, aby v nich bylo možné vytvořit prostorná a světlá oddělení pro různé oblasti vyučování jako je český jazyk, matematika a kosmická výchova - přírodní vědy, prvouka, vlastivěda, dějepis, zeměpis a vztah ke světu kolem nás.

Nechybí zde knihovna, vybavení pro výtvarné, pracovní a hudební činnosti. Dále jsou k dispozici počítače s výukovými programy a materiál i učební pomůcky v otevřených policích. Ve třídách je prostor pro společné činnosti a relaxaci.

Každý žák má k dispozici dvě osobní zásuvky. Jedna je určena pro umístění pracovních sešitů či jiných výukových materiálů a druhá pro převlečení na tělocvik. Děti tak nemusí nosit každý den do i ze školy tašku plnou učebnic a sešitů. Organizace výuky je samozřejmě závislá na dané základní škole.

Domácí úkoly

Jsou nebo nejsou? To víte, že jsou, ale jsou jinak koncipovány. A to formou vyhledávání nejrůznějších informací. Děti dostávají za úkol něco přinést, vytvořit, nad něčím se zamyslet. Úkolem se může také stát to, co dítě nestihlo zpracovat ve vyučování.

Známku nečekejte

Hodnocení práce žáků se ve většině škol provádí slovně. Nejedná se tedy o běžný známkový systém. Děti dostávají vysvědčení formou dopisu, kde je popsán jejich osobní postup a zvládnutí učiva, ale i chování či spolupráce s ostatními. Také se všechny zúčastněné strany rodiče, děti i pedagog mohou setkávat na konzultacích, kde společně proberou otázky týkající se výchovy a vzdělávání dítěte. I Montessori základní školy nabízejí nespočetné množství mimoškolních aktivit. Ty jsou vedeny formou kroužků, jako v mateřských školách, cizích jazyků, výtvarné činnosti, pohybové činnosti a mnohé další. Školy pořádají i školy v přírodě a lyžařské výcviky.

Číst dál...

Základní stavební kameny Montessori výuce

Co si představit pod pojmem kosmická výchova? Proč má tato výchova místo v Montessori vzdělávacím systému? Kosmická výchova je také někdy nazývána jako kosmická práce, síla, moc či láska. Jak to funguje v praxi a na dětech?

Kosmická výchova

Montessori svět vnímá jako jednotný harmonický celek, kdy člověk má vědomě plnit úkoly plynoucí z jeho postavení v rámci systému, a budovat jednotu. To znamená, že dětem je nabídnuta jistá představa o souhře všech součástí světa hvězd a Země, nerostů, rostlin, zvířat a lidí. Vychází se zde z toho, že všechno se vším souvisí a tvoří tak jednotný celek. Tato myšlenka je tedy jedním z pilířů montessoriho vzdělávacího systému.

Dítě vnímá nejen předměty samotné, ale také vztahy mezi nimi. Dítě se stává aktivním a samo si utváří vlastní vztah ke světu, který ho obklopuje. Svět a dění kolem se má tedy dětem přibližovat jako celek, jelikož veškeré detaily jsou pro dítě zajímavé jen tehdy, pokud jim rozumí jako částem celku.

Převedení kosmické výchovy do praxe

Primárně se má kosmická výchova realizovat díky poznávání světa prostřednictvím sledování rozmanitých předmětů, osob a živých tvorů v okolí dítěte coby jednotného celku.

V dalších letech dochází k uvědomování vztahů mezi těmito předměty. Vnímají se barvy, velikosti apod. Následuje poznávání světa nikoliv prostřednictvím materiálu, ale v setkání s opravdovými součástmi světa v reálném životě.

Další etapa kosmické výchovy je charakteristická uvědomováním si lidstva a potažmo sebe sama coby součásti kosmu. Harmonie světa má být naplňována přátelstvím, úsilím o mír a snahou o jednotnost mezi lidmi. Jakékoliv jednání má respektovat zákony kosmického řádu, což v praxi předpokládá i ochranu životního prostředí.

Součástí této výchovy je i tzv. výchova k míru, na kterou je kladen velký důraz. Tato výchova má zabránit konfliktům mezi dítětem a dospělým, ke kterým přirozeně dochází z pocitu jisté nadřazenosti dospělého nad dítětem.

Číst dál...

Jak vnímá dítě Montessori systém vzdělávání?

Jak dítě roste, jde spolu s tím i jeho rozvoj a vývoj. My se v následujícím článku zaměříme na to, jak k tomu přistupuje Montessori. Na jaké oblasti je kladen důraz a jak se v nich pracuje? Čtete dále a dozvíte se, jak se dá nacvičit praktický život.

Do tří let věku dítěte je možné jen nepřímé výchovné působení. Podpora dospělých je později, cca od tří do šesti let věku, rozšiřována na přípravu a používání vhodného materiálu. Mezi sedmým a dvanáctým rokem věku se dítě učí novým znalostem zejména manipulací s předměty, vnímáním detailů, které si později dokáže samo spojit do smysluplných celků. Od dvanácti let dítě poznává svět nejen díky prostředí, ale i díky studiu a přemýšlení.

Pět základních oblastí, a které to jsou?

1. Cvičení praktického života
2. Smyslová výchova
3. Čtení a psaní
4. Matematika
5. Kosmická výchova

Cvičení praktického života

Do cvičení praktického života je řazena chůze, nošení předmětů, zavírání a otvírání (např. dveří či skříněk), starost o sebe samého, osobní hygiena, starost o čisté oblečení a obuv, a spousta ostatních činností, kterými se děti snaží napodobit chování dospělých.

Smyslová výchova

Zde se rozeznává kontrast mezi předměty, rozvíjejí se zraková, sluchová a hmatová vnímání. Dítě se učí vnímat a rozpoznávat vůni, chuť, velikost, hmotnost, teplotu, atp. různých předmětů.

Čtení a psaní

V rámci jazykové výchovy se dítě setkává s materiálem, který má za úkol obeznámit dítě s písmeny a číslicemi, naučit jak skládat slabiky, případně slova, cílem je rozšířit slovní zásobu. Dítě se učí základním pohybům ruky, které bude potřebovat při psaní. Obecně lze konstatovat, že díky tomuto materiálu se dítě naučí číst, psát už v předškolním věku.

Matematika

Dítě je na oblast matematiky připraveno i díky již výše zmíněným oborům, díky řádu a připravenosti prostředí je již schopno řešit úkoly logicky a systematicky. Matematický materiál naučí dítě rozeznávat poměry mezi velikostmi, vytváří v něm smysl pro rozdíly a zálibu v přesnosti.

Kosmická výchova

V rámci této oblasti je poznáván svět díky setkávání s opravdovými součástmi světa v reálném životě. Uvědomění si sebe sama coby součásti kosmu. Harmonie světa je pak naplňována přátelstvím, úsilím o mír a snahou o jednotnost mezi lidmi.

Číst dál...

Jak to chodí v Montessori mateřských školkách?

"Pomoz mi, abych to dokázal sám." To je ústřední motto všech vzdělávacích zařízení Montessori. Čím se liší tyto školky od těch klasických? A co očekávat od Montessori školky? Zaměříme se i na vás na rodiče a případnou vaší roli ve školce.

Školka hrou?

Děti se v mateřských školách učí skrze vlastní tvořivost. Školka typu Montessori má za cíl přípravu na život a harmonický rozvoj osobnosti. Hlavní důraz se klade na připravené prostředí a na odhalení skutečné přirozenosti dítěte. Hra je tady nahrazena skutečnou činností. Prostředí mateřské školy je vždy uspořádáno tak, aby umožnilo dítěti zkoumat a učit se samostatně, bez vnější pomoci. Prostředí školky nesmí působit chaoticky, protože mnoho podnětů ztěžuje dítěti orientaci.

Již v mateřské škole jsou děti připravovány na roli budoucího školáka. Toto je podporováno takzvaným „těšením se na školu“ a návštěvou dětí mateřské školy v základní škole.

Aktivita rodičů

Mateřské školy spolupracují také intenzivně s rodiči. Rodiče mají možnost kdykoliv se účastnit pobytu svého dítěte ve školce. Školky pořádají společné oslavy svátků, posezení s rodiči, výlety a různé další programy, které mají za úkol podporovat vztahy mezi rodinou a školou. O rozvrhu jsou rodiče dětí také vždy informováni.

Program školky

Péče o děti je rozdělena na volnou hru, individuální a praktické činnosti, dále jsou zde aktivity navozené vychovatelkou, a to aktivity na elipse – koncentrace, relaxace, jóga či rozhovory.

Činnost je pak přerušena svačinou. Po ní přicházejí opět Montessori činnosti - individuální či skupinové dle výběru dětí. V případě příznivého počasí jsou děti venku až do oběda. Stejně jako v klasických školkách následuje po obědě spánek či relaxace vše dle svobodné volby dětí.

Po odpočinku a odpolední svačině, následují volné hry a zájmové činnosti. Montessori mateřské školy nabízejí i řadu mimoškolních zájmových činností. Tyto činnosti jsou vedeny jako kroužky. Jedná se o studium cizích jazyků, keramické a výtvarné kroužky, kroužky vaření a další.

Číst dál...

Didaktické pomůcky

Liší se pomůcky, které jsou používány ve výuce na Montessori škole od těch klasických? Tento článek vám přiblíží některé pomůcky a materiály, se kterými pedagogové pracují. Pomůcky jsou uspořádány do systémů cvičení. Většina materiálu je vyrobena ve velkých kontrastech, prostě tak aby dítě poznalo rozdíly na první pohled. Materiál je barevně odlišen, aby byl pro děti co nejvíc lákavý. Je uspořádán podle určitých fyzikálních vlastností – barva, tvar, rozměry, zvuk, hrubost, váha, teplota apod. Pomůcky jsou uloženy v krabicích nebo na tácech v otevřených skříňkách. Na všechny poličky musí dítě bez problémů dosáhnout. Smyslová výchova je velice důležitá, je to základ pro další činnosti, jako je matematika či jazyk. Pro rozvoj každého smyslu je připraveno několik různých cvičení.

Jak na barvy?

Pro rozpoznání barev jsou určeny tři krabičky s barevnými kartičkami. První obsahuje pouze tři barvy: červenou, zelenou a modrou. Ve druhé je rozšířené spektrum barev a třetí krabice obsahuje i sady různých odstínů.

Hmatová cvičení

Pro tyto cvičení slouží hmatové destičky s proužky různě hrubého smirkového papíru a geometrická skříňka. Ta obsahuje demonstrační rám a jednotlivé šuplíky, v nichž se nacházejí základní geometrické tvary a jejich varianty (krychle, kvádr, válec, koule, jehlan, kužel). Všechna tělesa mají jasnou modrou barvu a lesklý povrch. Děti je berou do rukou a poznávají, která z nich jsou kulatá, hranatá, špičatá, která se koulí, překlápí, stojí.

Jak se cvičí čich?

Čichové skleničky jsou naplněny kořením, chuťové skleničky obsahují roztoky slaného, sladkého, kyselého a hořkého a je nutné nalézt vždy dvě stejné. Podobně se hledá dvojník i u kovových lahviček naplněných různě teplou vodou tzv. termoláhve.

Pomůcky pro kosmickou výchovu

Tady se pracuje třeba s plakátem lidského těla, s kartičky a obrázky zvířat, stromů, ročních období. Využívají se miniatury skutečných zvířat, planety, glóbus a velké množství přírodnin jako plody, listy a další. Součástí pomůcek pro kosmickou výuku jsou obrázky lidských ras, znázornění jejich zvyklostí, styl života, skutečné peníze národů, vlajky. Mapy jako puzzle, kde se dají vytahovat jednotlivé státy i kontinenty. Pomůcky tvoří základ poznávání okolního světa.

Číst dál...

Jaké jsou nejčastější chyby při přebalování?

S narozením miminka přichází také mnoho otázek. Jak co dělat? Co je nejlepší? A dělám to správně? My se zaměříme na ty nejčastější chyby při přebalování, které se stane nejčastější činností prvních dnů a týdnů.

Jak často měnit plenky?

Názory na počet se sice různí. Množství závisí na věku dítěte a individuální spotřebě. Každopádně platí, že lépe znamená častěji. Když přebalujete dítě méněkrát, hrozí opruzeniny, které se léčí mnohem složitěji než samotné časté přebalování. Novorozeně by se určitě mělo přebalit před kojením a po něm, protože během krmení funguje peristaltika střeva. Postupem času se potřeba měnit plínky zmenší, jak narůstá schopnost dítěte moč udržet. Roční batole potřebuje denně zhruba šest nebo sedm plen.

Značkové nebo no name?

Názory na to určitě najdete různé. Někomu vyhovují ty značkové a někdo si nemůže vynachválit ty z DM drogerie. Kvalitní -značkové plenky jsou oceňovány především pro jejich značnou savost. Někdy není třeba přebalovat po každé potřebě, protože moderní jednorázové plenky vydrží i několik čůrání. No name plenky často takovou sací sílu nemají. V této otázce doporučujeme zkoušet a zkoušet. Novorozeně spotřebuje za den průměrně dvanáct plen, a to i těch kvalitních. Čurá totiž až dvacetkrát za den.

Pozor na alergeny

Problémem je nevyhovující kosmetika, případně levné prací prášky, které citlivou pokožku miminka dráždí. Je nutné používat dětskou kosmetiku bez alergenů. Stejně tak perte v přípravku pro citlivou pokožku. Ideální jsou dermatologicky testované prací prostředky bez barviv a parfému.

Jak na opruzeniny?

Opruzeninám lze předejít častou výměnou plen a užíváním adekvátní kosmetiky, obsahující měkkou zinkovou pastu. V lékárně ji dostanete také pod názvem krém s oxidem zinečnatým. Pleny, jak už bylo řečeno, používejte podle toho, jaké vám vyhovují. Na značky nekoukejte, samy brzy poznáte, které jsou pro vaše miminko nejlepší.

Peníze, peníze, peníze

Nezáleží na tom, jestli používáte plenky jednorázové nebo látkové, rozhodující je jejich kvalita a hlavně jak často je vyměňujete. Pokud se rozhodnete pro látkové pleny, počítejte s počáteční investicí několika tisíc korun. Ta by se vám ale v průběhu několika měsíců měla vrátit.

Číst dál...