Co si představit pod pojmem kosmická výchova? Proč má tato výchova místo v Montessori vzdělávacím systému? Kosmická výchova je také někdy nazývána jako kosmická práce, síla, moc či láska. Jak to funguje v praxi a na dětech?

Kosmická výchova

Montessori svět vnímá jako jednotný harmonický celek, kdy člověk má vědomě plnit úkoly plynoucí z jeho postavení v rámci systému, a budovat jednotu. To znamená, že dětem je nabídnuta jistá představa o souhře všech součástí světa hvězd a Země, nerostů, rostlin, zvířat a lidí. Vychází se zde z toho, že všechno se vším souvisí a tvoří tak jednotný celek. Tato myšlenka je tedy jedním z pilířů montessoriho vzdělávacího systému.

Dítě vnímá nejen předměty samotné, ale také vztahy mezi nimi. Dítě se stává aktivním a samo si utváří vlastní vztah ke světu, který ho obklopuje. Svět a dění kolem se má tedy dětem přibližovat jako celek, jelikož veškeré detaily jsou pro dítě zajímavé jen tehdy, pokud jim rozumí jako částem celku.

Převedení kosmické výchovy do praxe

Primárně se má kosmická výchova realizovat díky poznávání světa prostřednictvím sledování rozmanitých předmětů, osob a živých tvorů v okolí dítěte coby jednotného celku.

V dalších letech dochází k uvědomování vztahů mezi těmito předměty. Vnímají se barvy, velikosti apod. Následuje poznávání světa nikoliv prostřednictvím materiálu, ale v setkání s opravdovými součástmi světa v reálném životě.

Další etapa kosmické výchovy je charakteristická uvědomováním si lidstva a potažmo sebe sama coby součásti kosmu. Harmonie světa má být naplňována přátelstvím, úsilím o mír a snahou o jednotnost mezi lidmi. Jakékoliv jednání má respektovat zákony kosmického řádu, což v praxi předpokládá i ochranu životního prostředí.

Součástí této výchovy je i tzv. výchova k míru, na kterou je kladen velký důraz. Tato výchova má zabránit konfliktům mezi dítětem a dospělým, ke kterým přirozeně dochází z pocitu jisté nadřazenosti dospělého nad dítětem.