Daňové zvýhodnění na dítě pro rok 2014

Při čerpání této slevy, je třeba zohlednit rok 2014 zvlášť a stejně tak i rok 2015. Jsou zde drobné nuance, na které je třeba upozornit. Nejdříve shrneme pravidla pro rok 2014 a následně vyzdvihneme rozdíly týkající se roku 2015. Článek se zaměří na podmínky čerpání této daně a také na to co je třeba přiložit k daňovému přiznání.

ROK 2014

Daňové zvýhodnění na dítě vychází z §35 c) zákona o daních z příjmů

• V daňovém přiznání za rok 2014 lze snížit daň o 13 404 Kč.
• Daňové zvýhodnění je možné uplatnit na každé žijící dítě v domácnosti.
• Dítě je buď nezletilé, nebo je mu maximálně 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání.
• Musí jít o dítě vlastní, osvojené, v náhradní péči, dítě druhého z manželů či vnouče, jehož rodiče nemají příjmy, na kterých by slevu mohli uplatnit.
• Nelze uplatnit slevu na dítě družky.
• Pokud žijete v registrovaném partnerství, lze uplatnit slevu na dítě druhého z partnerů.
• Slevu lze také uplatnit i v případě, že dítě studuje v zahraničí. Zde je však třeba doložit potvrzení zahraniční školy a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že dané studium je postaveno na stejnou úroveň studia v ČR.
• Daňový bonus: Máme-li nízkou daň a nevyčerpáme slevu, získáme zbytek daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, a to až do výše 60.300 Kč ročně.

Pro uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je třeba přiložit k daňovému přiznání čestné prohlášení o tom, že dítě žije s námi v domácnosti. Finanční úřad si dále vyžaduje i čestné prohlášení druhého rodiče, že neuplatňuje slevu na dítě.

Jestliže víme, že slevu na dítě budeme využívat jen část roku, uplatníme 1/12 z částky za každý kalendářní měsíc, kdy byly splněny podmínky.

Dále je možné uplatnit slevu na dani, pokud dítě soustavně studuje a zde jsou podmínky slevy:

Student

• Sleva na studenta je ve výši 4020 Kč.
• Sleva se uplatňuje po dobu, po kterou se student řádně studuje.
• Při prezenční formě studia se sleva může čerpat až do dovršení 26 let věku studenta.
• V doktorském studijním programu se čerpá sleva až do 28 let věku studenta.

Číst dál...

Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče

V rámci tohoto článku se bude podrobněji věnovat tzv. svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. K této formě NRV se přistupuje právě tehdy, kdy začne být výchova rodičů z nějakého důvodu nedostatečná. Zodpovíme otázky typu: Jaké podmínky má tato forma péče? A pro koho je vhodná? A jaká je role rodičů?

Ne vždy mohou rodiče dostát svým povinnostem vůči dětem. A v situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat taková řešení, která umožní dítěti optimální výchovu. Jedná se o tzv. náhradní rodinnou péči (dále jen NRV), kdy je dítě vychováváno jinými osobami než rodiči, a která je definována v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině. Mezi NRV řadíme:

• svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
• pěstounská péče
• poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
• osvojení

 

 

 

Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče má následující prvky:

• Typ péče, ke které se sahá tehdy, kdy existuje reálná možnost, že se dítě bude moci v budoucnu vrátit do původní rodiny.
• Při výběru vhodné osoby, dává soud zpravidla přednost příbuznému dítěte.
• Svěření dítěte může být:
  • do výchovy jednotlivce
  • do společné výchovy manželů
    • v případě, že jeden z manželů zemře, zůstává dítě ve výchově manžela druhého
    • rozvodem manželství společná výchova manželů zaniká a musí přijít nová úprava práv a povinností manželů k dítěti
    • soud může dítě svěřit do výchovy jen jednomu z manželů, může tak učinit jen se souhlasem druhého manžela
• Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče soud vždy vymezí rozsah jejich práv a povinností k dítěti. Většinou se jedná o:
  • právo a povinnost zajistit péči o osobu dítěte
  • zastupovat dítě v běžných záležitostech
  • právo osoby, do jejíž výchovy je dítě svěřeno, hospodařit s výživným a v případě neplacení výživného ho vymáhat po rodičích
• Trvá vyživovací povinnost rodičů k dítěti.
• Není-li rozhodnuto jinak, zůstává rodičům i zodpovědnost k dítěti a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci.

Číst dál...

Jak se žádá o osvojení dítěte

Proces osvojení dítěte má několik fází. A každá fáze představuje několik na sebe navazujících kroků. Článek vás provede jednotlivými body, které žadatelé o osvojení musí projít, pokud chtějí adoptovat dítě. Zodpovíme otázky typu, jaké dokumenty musí být přiloženy k žádosti, a kdo posuzuje tyto žádosti, kdo rozhoduje o vhodnosti konkrétních kandidátů, a případně kam se obrátit s dalšími dotazy. Po přečtení článku se snadno zorientujete v této problematice.

Fáze procesu osvojení dítěte

1. podání žádosti o zprostředkování osvojení
2. odborné posouzení
3. vytipování vhodných žadatelů
4. podání návrhu k soudu

1. Podání žádosti o zprostředkování osvojení

• Žadatelé o osvojení se musí dostavit na oddělení sociálně právní ochrany dětí příslušného pověřeného obecního úřadu dle místa trvalého pobytu. Zde obdrží podrobné informace o formách náhradní rodinné péče a vlastně o celém procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.
• Žadatelé o osvojení si vyzvednou formuláře k vyplnění a to:
  • žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení
  • dotazníky týkající se osobních údajů žadatelů a jejich představy o přijatém dítěti.
  • K žádosti je třeba doložit:
    • doklad o trvalém pobytu,
    • doklad o výši příjmů,
    • zprávu o zdravotním stavu,
    • a také své fotografie.
• Sociální pracovník si vyžádá:
  • opis z rejstříku trestů,
  • hodnocení od zaměstnavatele

a v dohodnutém termínu navštíví žadatele v jejich domácnosti.

• Po shromáždění všech podkladů obecní úřad zašle celou spisovou dokumentaci, ke které připojí své vyjádření, příslušnému krajskému úřadu k odbornému posouzení.

2. Odborné posouzení

• Krajský úřad vede evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny.
• Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatelů do této evidence, a to na základě tzv. odborného posouzení.
• Všichni žadatelé absolvují psychologické vyšetření. Posudkový lékař pak nabídne posouzení jejich zdravotního stavu.
• Odborné posouzení zahrnuje přípravu žadatelů, která se zaměřuje na specifická témata související s náhradní rodinnou péčí a schopnosti pečovat o přijaté dítě.
  • Součástí odborného posouzení je zjištění bezúhonnosti žadatelů.
  • Součástí odborného posouzení je i názor vlastních dětí, pokud je žadatelé mají.
• Následné vyhodnocení všech skutečností zjištěných v rámci odborného posouzení provede krajský úřad.
  • A na základě rozhodnutí krajského úřadu, je buď žadatel zařazen do evidence, nebo ne.
    • V případě negativního rozhodnutí mají žadatelé právo se odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí.

3. Vytipování vhodných žadatelů

• Po vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů o osvojení, je zde čas, kdy krajský úřad hledá vhodné žadatele pro konkrétní děti, jež má ve své evidenci.
  • Nelze tedy určit dobu, kdy budou nalezeni vhodní náhradní rodiče pro určité dítě.
  • Záleží zejména na žadatelích a na:
    • jejich představě o přejímaném dítěti
    • jejich toleranci a otevřenosti,
    • zda jsou ochotni přijmout a pečovat i o dítě se specifickými potřebami
• Pokud poradní sbor vybere žadatele a posoudí je jako vhodné náhradní rodiče pro konkrétní dítě, zašle žadatelům písemné oznámení o vhodnosti stát se osvojiteli. Na základě tohoto rozhodnutí se pak žadatelé mohou s dítětem během 30 dní seznámit.
  • Pokud se žadatelé rozhodnou přijmout dítě do své péče, požádají příslušný obecní úřad o vydání rozhodnutí o svěření dítěte do předadopční péče.

4. podání návrhu k soudu

• Po uplynutí zákonem stanovené doby pobytu dítěte v předadopční péči (alespoň 6 měsíců), proběhne soud o osvojení na návrh budoucího osvojitele.
• Děti jsou svěřovány do osvojení na základě soudního rozhodnutí.

Kam se obrátit s případnými dotazy?

• Vždy se obracejte na příslušný obecní či krajský úřad v místě trvalého bydliště.
• Další informace jsou také na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
• Právní oporu hledejte v ustanoveních § 63 – 77 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině a v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
• Významným mezinárodním dokumentem v oblasti práv dětí je Úmluva o právech dítěte.

Číst dál...

Na koho se obrátit v případě Orgánu sociálně-právní ochrany dětí

Víte, kdo o vás rozhoduje? Co vše je v kompetenci jednotlivých úřadů? Víte, na co vše máte právo? Ne? Tak tento článek vám představí činnost jednotlivých úřadů. Čtěte dále a dozvíte se, kde vám pomůžou.

Úřady zajišťující sociálně-právní ochranu dětí jsou

• obecní úřad
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• krajské úřady

Obecní úřad - kompetence

• Vyhledání dětí, které potřebují sociálně-právní ochranu.
  • Jedná se o cílenou terénní sociální práci, kdy ve spolupráci dalších subjektů hledají ohrožené děti.
• Projednávání s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte.
• Projednávání s dítětem nedostatky v jeho chování.
• Sledování, zda je zamezováno přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující.
• Poskytování nebo zprostředkování rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte na dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče.

Obecní úřad s rozšířenou působností - kompetence

• Sledování nepříznivých vlivů působících na děti.
• Sledování příčin vzniku těchto nepříznivých vlivů.
• Zavádění opatření, které omezí působení nepříznivých vlivů na děti.
• Pomoc rodičů při řešení výchovných a jiných problémů, které souvisí s péčí o dítě.
• Zprostředkování poradenství rodičům při výchově a vzdělání dítěte, a to i v případě zdravotně postiženého dítěte.
  • Jedná se o přednášky, kurzy se zaměřením na výchovné problémy.
• Zprostředkování poradenství pro osoby, které chtějí osvojit nebo získat do pěstounské péče dítě.
• Je v kompetencích úřadu uložit rodičům i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, povinnost využít poradenskou pomoc.
• Poskytování pomoci rodičům při umístění dítěte do zařízení ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
• Poskytování pomoci:
  • v uspořádání rodinných poměrů, které by byly na tolik vhodné pro návrat dítěte do rodiny,
  • při řešení životní a sociální situace, zejména v otázce hmotné
  • při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, úřady práce a dalšími státními a jinými orgány.

Krajský úřad - kompetence

• Zajišťování přípravy fyzických osob stát se vhodnými osvojiteli nebo pěstouny.
• Poskytování poradenské pomoci v souvislosti s osvojením či svěřením dítěte do pěstounské péče.
• Uskutečnění speciální přípravy, která má za cíl adaptaci rodiny a dítěte na novou rodinnou situaci
• Poskytování poradenské pomoci osvojitelům nebo pěstounům zejména v otázkách výchovy.
• Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče.
  • Konzultací se zúčastňují odborníci a pěstouni.
  • Dochází ke sdílení zkušeností.

Číst dál...

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče (dále jen NRV) je forma péče o dítě, které je vychováváno jinými osobami než rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. NRV je tak vedle ústavní výchovy druhou cestou, jak zajistit péči a výchovu opuštěných či osiřelých dětí. Mezi instituty NRV upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině v ČR můžeme zařadit:

• svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
• pěstounská péče
• poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
• osvojení

Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče

Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče je prvním z institutů NRV, který přichází v úvahu, pokud začne být výchova rodičů z nějakého důvodu nedostatečná. Tento typ péče soud upřednostňuje především v situacích, kdy existuje reálná možnost, že se dítě bude moci v budoucnu vrátit do původní rodiny.

Podle zákona č. 94/1963 Sb. o rodině v platném znění při výběru vhodné osoby dá soud zpravidla přednost příbuznému dítěte.

• Svěření dítěte do výchovy jednotlivce.
• Svěření dítěte do společné výchovy manželů.

Při tomto typu opatření je povinností pečující osoby vychovávat dítě a pečovat o něho v souladu s právy a povinnostmi vymezenými příslušným soudním rozhodnutím. Zároveň však trvá vyživovací povinnost rodičů k dítěti a rodičovská zodpovědnost je omezena soudním roz¬hodnutím v takovém rozsahu, v jakém právo a povinnost přešly na jinou osobu.

Pěstounská péče

Pěstounská péče je formou státem kontrolované a řízené dlouhodobé NRV. Lze říci, že pěstounská péče je v poměru k vlastní rodině hned za adopcí a je tak na celé škále NRV dětí druhou nejoptimálnější cestou výchovy opuštěných dětí.

Podle zákona č. 94/1963 Sb. o rodině v platném znění jde o formu NRV, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a zároveň odměnu těm, kteří se dítěte ujali. Odměna pěstounům a výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je stanovena zákonem. Dítě může být soudem svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Svěřením dítěte do pěstounské péče nevzniká mezi pěstounem a dítětem takový vztah, jaký je mezi rodičem a dítětem, ale nezanikají právní vztahy dítěte k jeho vlastní rodině. Pěstoun má tak právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti pouze v běžných věcech, stává se nositelem práv a povinností v oblasti výchovy a je povinen se o dítě osobně starat.

Poručnictví

V konkrétních zákonem vymezených případech soud stanoví dítěti poručníka, který se stane zákonným zástupcem dítěte a je za řádné plnění své funkce odpovědný soudu. Poručníkem může být ustanoven jednotlivec nebo také manželé. Pokud nemůže být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Funkcí poručníka je podle zákona č. 94/1963 Sb. o rodině:

• vychovávat dítě
• zastupovat dítě
• spravovat jeho jmění

Poručník vykonává práva rodičů, nemusí však vykonávat některé jejich povinnosti. Poručnictví proto nelze plně zařadit mezi instituty NRV, protože soudem ustanovený poručník o dítě může, ale nemusí pečovat. Nemusí dítě vychovávat ve své rodině a nemusí jej ani vyživovat. Mezi dítětem a poručníkem tak ze zákona nevzniká takový poměr, jako je mezi rodičem a dítětem

Osvojení (adopce)

Poslední formou NRV je osvojení neboli adopce. Můžeme říct, že osvojení je považováno za nejdokonalejší formu NRV.

Mezi osvojitelem/osvojiteli a dítětem vzniká právní vztah jako mezi rodiči a dítětem. Vznikem právního vztahu osvojení zanikají všechna vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. Osvojitelé přebírají rodičovskou zodpovědnost v plném rozsahu. Dítě si může osvojit fyzická osoba, společně pak pouze manželé. Nezletilé dítě lze osvojit za předpokladu, že je toto dítě tzv. právně volné. To znamená, že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte, že rodiče dítěte zemřeli nebo že soud určil nezájem rodičů nebo je zbavil rodičovské odpovědnosti.

Existují dva typy osvojení:

• zrušitelné osvojení
• nezrušitelné osvojení

Číst dál...

Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Víte, jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou? A v čem tkví zásadní rozdíly? Následující článek vám umožní snadnější orientaci a ujasnění si pojmů. Dozvíte se, s jakou částkou pro dané období můžete počítat. Zda se mění podmínky pro zaměstnance či osoby samostatně výdělečně činné. A kdo vlastně na mateřskou či rodičovskou dovolenou může nastoupit a lze si v této době přivydělávat? Tento text má orientační charakter. Veškeré podrobnější informace najdete vždy v samostatném článku.

	Mateřská dovolená	Rodičovská dovolená
Kdy se na ní nastupuje	Žena nastupuje 6-8 týdnů před termínem.	Nástup je ihned po mateřské dovolené.
Jak dlouho trvá	1 dítě - 28 týdnů	Časový rozvrh je na rodičích.
	2 a více dětí- 37 týdnů
Kolik se vyplácí	70% z denního vyměřovacího základu. DVZ= měsíční mzda x 12 měsíců / 365 dní. Max. 32 640 Kč Min. 7 600 Kč	220 000 Kč se vyplácí postupně nejdéle však po 4 roky. Max. 11 500 Kč Min. 3 800 Kč
Žádost se poddává	Příslušná OSSZ.	Úřad práce - Odbor státní sociální podpory dle trvalého bydliště.
Kdo na ní může nastoupit	Může nastoupit i otec, ale až v 7 týdnu od narození dítěte.	Rodič, který osobně a po celý den pečuje o dítě.
OSVČ	Musí hradit dobrovolné nemocenské pojištění 180 dní v období 1 roku před porodem a zároveň musí být pojištěná 270 dní v posledních 2 letech.	PŘEDTÍM NEVZNIKL NÁROK NA MATEŘSKOU. Méně výhodná pravidla. Prvních 9 měsíců se vyplácí 7 600 Kč. Dále až do 4 let dítěte 3 800 Kč. Nelze si zvolit dobu a tím i měsíční částku čerpání.
		PŘEDTÍM VZNIKL NÁROK NA MATEŘSKOU. Lze si vybrat rychlost i dobu čerpání.
Zaměstnanci	Obecně platí, že žena musí být zaměstnaná, pokud je ukončen zaměstnanecký poměr platí ochranná lhůta 180 dní.	Lze si nastavit rychlost i dobu čerpání.
Lze pracovat?	ANO	ANO

 

Číst dál...

Změny při vyplácení porodného

V roce 2014 byla schválena zákonná úprava, která mění stávající podmínky pro výplatu porodného. Pro všechny nastávající maminky, které očekávají narození dítěte v tomto kalendářním roce tj. 2015, přináší tento článek ryze pozitivní zprávy. Změny se týkají nároku na porodné a vyplácení porodného i na druhé dítě.       

Obecně platí, že porodné je:

Porodné je sociální dávka, která je určena příslušným zákonem o státní sociální podpoře, tedy zákon číslo č. 117/1995 Sb. Dávka poskytována v závislosti na výši příjmu. Jednorázový příspěvek pro rodinu s nízkými příjmy.

Nejdříve stručně shrneme právní úpravu týkající se porodného do 31. 12. 2014.

• Porodné se vyplácelo, pokud vznikl nárok na dávku, a to pouze při narození prvního dítěte.
• Nárok na porodné byl vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině a ty musely být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny.
  • Nezapočítává se rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.

• Porodné bylo stanoveno pevnou částkou a činilo 13 000 Kč na první živě narozené dítě. Narodilo-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč.

Právní úprava týkající se porodného od 1.1 2015

• Porodné je dávka poskytovaná v souvislosti s výškou příjmů, a kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního nebo druhého živého dítěte.
• Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. 
  • Nezapočítává se rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
• Porodné náleží ženě, která porodila své první nebo druhé živé dítě.
  • Pokud žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte.
• Nárok na porodné vzniká i tehdy, pokud je dítě mladší jednoho roku převzato do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek
  • Rozhodný příjem rodiny do 2,7násobku životního minima, první nebo druhé dítě.
• Porodné náleží v rodině pouze dvakrát.
  • na první nebo druhé živě narozené dítě
  • na první nebo druhé dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů
• Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě.

Kdo má nárok na porodné?

• Nárok na porodné má tedy ten, komu se narodí první nebo druhé dítě.
• Žadatel o porodné musí být občanem ČR, nebo mít trvalý pobyt na území České republiky nebo na území některého ze států Evropské Unie.
• Při stanovení hranice příjmů pro posouzení nároku na porodné se jako příjem započítává:
  • Výplata či příjmy z podnikání.
  • Náhrady mzdy, jako jsou nemocenské dávky, podpora v nezaměstnanosti.
  • Další příjmy.
• K žádosti o porodné je pak nutné doložit:
  • u nově narozeného dítěte se dokládá rodný list
  • potvrzení o příjmech v rozhodném období
  • porodné se vyřizuje na příslušném Úřadu práce odbor- sociální dávky.

Pro jednoduchý a rychlý výpočet lze použít i kalkulačku.

Číst dál...

Za jakých podmínek může otec dítěte čerpat mateřskou?

Na mateřskou dovolenou nastupuje většinou žena, ale je možné, aby tím, kdo bude s dítětem doma, byl muž. Jaké podmínky se musí dodržet? Od kolikátého týdne je možné, aby muž nastoupil na mateřskou dovolenou? Jak vysoká bude peněžní podpora pro otce? Na tyto otázky dostanete odpovědi v následujícím článku.

Odkdy je možné, aby na mateřskou dovolenou nastoupil muž?

Od 7 týdne po narození dítěte, tedy po skončení 6 nedělí. Mateřská se pak vyplácí 22 týdnů, v případě, že je více dětí, vyplácí se mateřská 31 týdnů.

V jakých případech nastupuje muž na mateřskou dovolenou?

Pokud převezme dítě do péče nahrazující péči rodičů. Pokud je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. Pokud se matka dítěte nemůže o dítě postarat pro závažné onemocnění. Pokud je uzavřena písemná dohoda mezi matkou a otcem.

• Dohoda musí obsahovat den, od kterého bude otec na mateřské dovolené, den porodu a úředně ověřený podpis.
• Dále musí být písemná dohoda doručena na příslušnou Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ)

Pokud matka dítěte zemřela.

V péči o dítě se mohou rodiče střídat, a to platí i v případě vyplácení peněžité podpory v mateřství. Většinou se jedná o tyto modelové situace:

• Matce nevznikl nárok na mateřskou (viz. článek Mateřská dovolená)
• Muž jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) si platil dobrovolné nemocenské pojištění a vznikl mu tak nárok na mateřskou, na kterou žena nedosáhla. Zde platí stejné podmínky jako u žen-matek OSVČ.

Číst dál...

Příprava na hostitelství aneb podmínky k hostitelství

Víte, za jakých podmínek funguje hostitelská péče? Jak striktní je v tomto ohledu česká legislativa? A jak vlastně probíhá samotná příprava na hostitelskou péči? Jaké otázky jsou kladeny budoucím hostitelům? Nebo jak probíhá postupný proces seznámení? Tento článek vám všechny tyto otázky zodpoví. Čtěte dál a dozvíte se podrobnosti.

Podmínky

Podmínky, které jsou v České republice nastaveny, nejsou jednotné. Což má za následek zpomalený rozvoj a hlavně rozšiřování této formy pomoci a péče dětem.

Existují dva typy hostitelské péče (dále jen HP):

• spontánní HP
• plánovaná HP

Nejednotnost podmínek pak vyplývá z:

• v praxi se rozvíjí teprve v posledních letech,
• formálně neexistuje vůbec,
• jsou pouze ojedinělé případy HP,
• neurčitost legislativy.

Legislativa

Hostitelská péče se řeší prostřednictvím zákona §30 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí.

• Je zde definován pobyt mimo zařízení u osob jiných než rodičů
• Je zde stanovena maximální doba 14 dní.
• Je zde stanoveno dle čeho se rozhodovat při udělení souhlasu k HP.
• Je zde uvedeno, že obecní úřad může požádat o odborné posouzení daných osob.
• Každý kraj přistupuje k posuzování osob jinak.

Díky nejednotným podmínkám není HP tak častá. Lze počítat s různorodými reakcemi na všech úrovních institucí, které jsou do procesu zainteresovány.

Příprava jak se stát hostitelem?      

Osoba - budoucí hostitel musí projít přípravou, kde je kladen důraz na:

• představení projevů deprivace dětí,
• pochopení z jakého prostředí děti přišly,
• definování vztahu mezi HP a pěstounskou péčí,
• respektování rodinných vztahů.

Dále jsou pokládány otázky týkající se:

• motivace k HP,
• očekávání od HP,
• životních zkušeností.

Postupný proces

• První setkání proběhne v dětském domově a je detailně naplánováno.
• Pokud si obě strany přejí pokračovat, hostitel dítě navštěvuje v zařízení.
• Dochází postupně k tomu, že hostitel bere dítě ven do okolí.
• Poté následují odpolední výlety, celodenní výlet, celodenní pobyt s návštěvou v domácnosti hostitele.
• Teprve potom přichází na řadu pobyt přes noc a přes víkend.

Celý tento proces postupuje tak rychle, aby odpovídal potřebám obou stran.

Číst dál...

Diagnostický ústav

Následující článek se zaměří na diagnostický ústav, který má své místo v ústavní péči. Jakou roli teda plní diagnostický ústav? A kolik takových to ústavů je na našem území? Jaká je věková hranice pro přijetí do diagnostického ústavu a jaká je maximální délka pobytu v tomto zařízení?

Diagnostický ústav je vstupním zařízením poskytující komplexní

• psychologický,
• pedagogický,
• sociální
• zdravotní

rozbor jedince, který má být umístěn v ústavní péči.

Délka pobytu dosahuje maximálně 8 týdnů, po nichž je jedinec zařazen do odpovídajícího ústavu a to do:

• dětského domova,
• dětského domova se školou,
• výchovného ústavu.

Diagnostický ústav vede

• evidenci všech jedinců umístěných v zařízeních
• evidenci volných míst v těchto zařízeních ve svém územním obvodu.

Diagnostický ústav poskytuje také na dobu nezbytně nutnou péči jedincům s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou zadrženým na útěku.

Do diagnostických ústavů jsou jedinci přijímáni na žádost:

• rodičů,
• zákonných zástupců,
• na základě rozhodnutí soudu.

Dle věku se dělí diagnostické ústavy

1. na dětské diagnostické ústavy (DDÚ) - v ČR 8 ústavů
2. na diagnostické ústavy pro mládež (DÚM) – v ČR 2 ústavy pro dívky a 3 ústavy pro chlapce

Dětský diagnostický ústav

• Internátní koedukované zařízení pro děti od 6 let (výjimečně již od tří) do 15 let.
• Důvody k přijetí mohou být sociální či výchovné.
• Při DDÚ je zřízena škola, která zajišťuje vzdělání dle vzdělávacího programu ZŠ, ZvŠ a PŠ.
  • V době mimo vyučování jsou děti rozděleny do výchovných skupin maximálně po 12 jedincích.

Diagnostický ústav pro mládež

• Internátní nekoedukované zařízení pro jedince od 15 do 18 let.
• Důvodem k přijetí jsou výchovné problémy.
• Jedinci jsou do DÚM nejčastěji odesíláni soudním rozhodnutím.
• Součástí ústavu je i škola či možnost zařazení do pracovní skupiny.
• V době mimo vyučování jsou svěřenci rozděleni do výchovných skupin po 10 jedincích.

Číst dál...