Dětské skupiny versus klasické školky z pohledu rodičů

Vnímají maminky rozdíly mezi dětskou skupinou a klasickou školkou? A jaký názor na předškolní vzdělávání vlastně převládá ve společnosti? Lze vůbec vyslovit jedno stanovisko? Článek vychází z diskuzí a názorů těch nejpovolanějších, vás rodičů.

Kde je pravda? A co je vlastně nejdůležitější?

Dětské skupiny vznikly jako reakce na nedostatek míst ve školkách. Tyto skupiny jsou ukotveny v českém právním systému od roku 2014. Maminky si stěžovaly na laxní přístup státu k celkové situaci před rokem 2014.

"Já potřebuju školky pro mé děti, abych mohla pracovat, platit hypotéky, dům, náklady, energie a musíte vyžít s jedním platem a ještě se srovnat s tím, že nepřijetím Vašeho tříletého dítěte do školky Vám zaniká Vaše pracovní místo. A nikdo se Vás neptá, jestli na to máte nebo ne."

Dětské skupiny jsou vnímány jako příležitost, jak zpátky rychle naskočit do pracovního procesu a mít vyrovnaný domácí rozpočet.

"Lepší než když matka nemůže do práce a rodina pomalu nemá na zaplacení mandatorních výdajů."

Mnohdy dětské skupiny vytrhnou rodičům trn z paty, protože nejbližší škola je daleko. Cestování a dojíždění se stává časově i finančně náročné. Dále hovoří pro dětské skupiny to, že poskytují určitou záruku toho, že dítě bude umístěno do zařízení poskytující předškolní vzdělání. A opět se vrací k touze matek nevypadnout z pracovního tempa.

Někteří rodiče však nevidí velký rozdíl mezi klasickou školkou a dětskou skupinou. Děti jsou, pokud to počasí dovolí, stejně neustále venku. Často je skloňován názor, že nejdůležitější je, aby dítě i rodiče byli maximálně spokojeni a je jedno, zda se jedná o dětské skupiny či klasickou školku.

"Naše dcerka chodí do běžné mateřské školky na sídlišti, a když vyloženě neprší, není velký mráz či silný vítr, jsou venku skoro pořád. Někdy obdivuju učitelky, že s nimi jsou venku i v takovém počasí. Ať se nabízí, co nejvíce druhů péče o děti, aby si každý mohl vybrat."

Číst dál...

Hostitelská péče

Co si představit pod pojmem hostitelská péče? Jaký je její význam a role v rámci náhradní péče? Co je pro hostitelkou péči typické? A pro které děti je tato forma vhodná? Následující článek vám dá na tyto otázky jasné odpovědi. Hostitelská péče (dále HP) je realizována často, bez přesněji vymezených pravidel, především na základě iniciativy angažovaných pracovníků ústavů a dobrovolníků.

Charakteristické rysy hostitelské péče

Dlouhodobé a opakující se kontakty mezi dítětem, které žije v dětském domově, a rodinou či jednotlivci, kteří nejsou biologickými příbuznými dítěte. Hostitelská péče je realizovaná převážně u dětí, které mají objektivně nižší šance na náhradní rodinnou péči tj.:

• děti z velké sourozenecké skupiny,
• děti romského etnika,
• děti staršího věku apod.

Hostitelská péče je poskytována formou dobrovolnictví. Hostitelskou péči může nabízet samostatná osoba, a to nezávisle na věku, pár i celá rodina.

Význam hostitelské péče

stabilní citové pouto

• podporuje zdravý citový vývoj
• je důležité, aby dítě vědělo, že ho má někdo rád
• příklad toho, že vztah znamená brát i dát

model fungující rodiny a vztahů v ní

• učení rolí
• identifikace
• ukázka toho, jak to funguje mezi rodiči a dětmi, celkové fungování rodiny
• zažití i nestandardních situací a následných reakcí na ně

posílení důvěry dítěte v dospělého

• posílení narušené důvěry mezi dospělým a dítětem
• prostřednictvím splněných slibů, společných zážitků, stabilním zájmem

prostor pro zažití úspěchu

• chvála dítěte
• ocenění jeho snahy a úspěchů
• posílení vhodného chování

rozšíření sociálního prostředí

• přirozená integrace mezi širší rodinu hostitelů, tj. mezi známé a přátelé hostitelů

provázení mladého člověka dospělostí

• vytvoření místa, kam se dítě může obrátit s problémem
• tzv. psychosociální podpora

prevence rizikového chování

• možnosti, jak trávit čas jinak a vhodněji

V současné době rozlišujeme dvě hlavní formy hostitelské péče, a to dle jejího vzniku:

• hostitelskou péči spontánní,
• hostitelkou péči plánovanou.

Číst dál...

Dětský domov

Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování. Jaké typy dětských domovů máme a jaké jsou mezi nimi rozdíly? Víte to? Ne? Tak pokračujte ve čtení. Přiblížíme jednotlivé typy domovů a jejich fungování, věkové rozhraní a délku pobytu dětí.

Dětský domov je určen:

• duševně a tělesně zdravým dětem,
• od tří do osmnácti let,
• dětem bez závažných výchovných problémů, kterým byla soudně nařízena ústavní výchova ze sociálních důvodů nebo v případě, že nemůže být jejich výchova realizována ve vlastní rodině či v jiné formě náhradní rodinné péče.

Dětský domov je koedukované zařízení. Děti navštěvují školu v blízkosti domova či ve vzdálenějším místě, kde přes týden pobývají na internátě a do domova se pak vracejí pouze na víkendy.

Dětské domovy se dělí na:

• dětský domov rodinného typu,
• dětský domov internátního typu.

Typy dětských domovů až deseti dětech.

• Sourozenci jsou zařazováni výhradně pospolu.
• Každá rodinná buňka má své vlastní prostory.
• Vychovatelé jsou oslovováni jako teta a strýc.

Dětský domov internátního typu

• Je pro děti, u kterých se předpokládá kratší doba pobytu.
• Základní organizační jednotkou je výchovná skupina do patnácti dětí.

Dětský domov se školou

• Toto zařízení nahradilo dříve používané názvy dětský výchovný ústav a zvláštní školu internátní.
• Tyto dětské domovy jsou určeny pro děti:
  • S nařízenou ústavní výchovou mající závažné poruchy chování, nebo které z důvodu trvalé duševní poruchy vyžadují výchovně léčebnou péči.
  • S uloženou ochrannou výchovou.
  • Pro nezletilé matky, splňující dvě výše uvedené podmínky a jejich děti, jež nemohou být vzdělávány ve škole, která není součástí tohoto domova
• Pečuje se o děti od šesti let do ukončení školní docházky.

Číst dál...

Objevování popularity kombinovaných kočárků

Kombinované kočárky jsou populární především tím, že se dají použít po celou dobu vývoje dítěte a do jisté míry "rostou s ním". Jsou označovány za výdobytek moderní doby. Tyto multifunkční kočárky v sobě ukrývají hluboký kočárek pro nejmenší miminko i sporťák pro dítě sedící. Na co si dát pozor při koupi kombinovaného kočárku? A co všechno z toho typu kočárku dostaneme?

Proč jsou hitem právě kombinované kočárky?

Základem těchto moderních a populárních kočárků je dobrý podvozek, který vyhovuje vašim potřebám. Na jeden podvozek se umisťuje jak korbička hlubokého kočárku, tak sedačka sportovního. K podvozku jsou obvykle v ceně dodávány tzv. adaptéry, jež k němu umožňují připnout i autosedačku.

Jaké jsou výhody?

U kombinovaných kočárků se počítá s častým cestováním autem, proto se většinou velice dobře a jednoduše skládají. Vhodně vybraný podvozek může navíc dítěti navodit srovnatelný pocit z houpání jako u klasického jednoúčelového kočárku. Obecně kvalitní podvozek je hodně důležitý.

Mezi rodiči, kteří vlastní automobil, se kombinace podvozku a autosedačky stala velice oblíbenou. Tato kombinace dokáže dost usnadnit přepravu. Protože pokud dítě usne v autě, můžete jej jednoduše s autosedačkou přemístit na podvozek bez nutnosti vzbuzení.

Na co byste si měli dát pozor?

Zejména na velikost hlubokého lůžka, která může být kombinací se sportovní verzí omezena. Kočárek budete používat nejméně dva roky, proto by měl mít kvalitní podvozek a bytelné spoje, aby vydržel vašemu dítěti po celou dobu. Pokud často cestujete a neplánujete využití nosítek, případně máte malý byt, možná budete časem raději vozit dítě v tzv. „golfáčích“, které jsou lehké a skladnější. Nevýhodou může být i vyšší hmotnost a jejich vysoká cena. A už proto bychom jejich výběru měli věnovat mimořádnou pozornost.

Číst dál...

Je nošení vhodné a potřebné? A v čem dítě nosit?

Nošení dětí není žádný moderní vynález. Jen způsob přepravy dětí, který je praktikován skrze šátky, manduci a krosny. Nošení dětí je a bylo přirozené po celá staletí napříč národy na celém světě. A proč? Protože kočárky zažily svůj boom až v 19. století.

Proč dát šanci nošení dítěte?

Protože se dítě cítí v bezpečí a především je v kontaktu s matkou. Cítí její teplo, tep a lépe se vyrovnává s rušivými podněty jako je hluk, světlo a otřesy. Dítě je dále v poloze, kterou zná z dělohy, je schoulené do klubíčka na rozdíl od ležení na zádech v kočárku. Je konfrontováno s reálnými podněty, vidí svět očima dospělého člověka. Nošení dále zajišťuje lepší svalový tonus dítěte. Zcela jistě se upevňuje i vztah mezi tatínkem a dítětem. Matka pak díky šátkům může vykonávat běžné činnosti, protože má volné ruce. A různé způsoby nošení usnadňují i cestování a výlety. A nosit můžete dítě již od narození až do věku 5 let.

V čem se dá dítě nosit?

Šátek

Nejuniverzálnější pomůckou na nošení dětí je šátek. Šátek je dobrá volba zejména pro rodiče, kteří chtějí mít pouze jednu pomůcku na nošení. Důležité je dobré zvládnutí úvazů. A šátek pak můžete používat od narození dítěte až do věku 3 let. Styl a četnost používání šátku na nošení dětí je zcela individuální a vždy záleží na každém, kdo jej používá. Standardně jsou šátky v délkách 4,5m, 5m a 5,5m a výběr délky se váže na konfekční velikost maminky.

Manduca

Manduca je ergonomické nosítko jež má své kořeny v Německu. Díky konstrukčnímu řešení lze dítě nosit na břiše, na boku i na zádech. Můžete jej používat od narození dítěte až do jeho předškolního věku. Pro novorozence je pak připravena speciální vložka, která dítě fixuje. Manduca zajišťuje korektní M pozici končetin, která prospívá správnému vývoji kyčlí. Manduca je vyrobena z přírodních materiálů: ze 100% biobavlna nebo konopí.

Krosny

Krosny na nošení dětí jsou vhodné, jen pokud jsou splněny některé podmínky. Dítě se musí umět samo posadit a vydržet sedět. Krosna by dále měla poskytovat dostatečnou oporu pro záda, krční páteř a hlavu dítěte v případě, že usne. Krosny jsou skvělé na delší výlety či do města.

Číst dál...

Jaké jsou rozdíly mezi tříkolkou a čtyřkolkou? Kterou nakonec zvolit? A proč?

Výběr kočárku patří k příjemnějším povinnostem v těhotenství. Dokud však nezačneme hledat ten nejlepší a nejvhodnější. To se pak volba kočárku stává noční můrou. Dostatek prostoru v korbičce kočárku, nafukovací kola nebo plná, malá kolečka nebo raději větší, to všechno a spoustu dalších faktorů, jež je třeba zohlednit.
Dnes lze na trhu koupit kočárky drahé a luxusní, designové, ale i levnější varianty. Dnešní kočárky opravdu dokáží překvapit svou rafinovaností.

Je lepší tříkolka, nebo čtyřkolka? Na to odpověď asi neexistuje nebo ano?

Jaké jsou tedy rozdíly mezi trojkolkou a čtyřkolkou? Na trhu jsou k dostání trojkolky od různých firem. Kvalitní a méně kvalitní. Při výběru tříkolky se zaměřte především na stabilitu. Stabilita je jedením z faktorů, díky kterému zákaznice váhají nad konečnou koupí. A proto proveďte jednoduchý test. V obchodě si vyzkoušejte nájezd na obrubník a u toho mírně zatáčejte do strany, jako byste chtěla zahnout a najet na obrubník zároveň. Některé tříkolky mají problémy a nejsou tak stabilní. Před koupí si tedy kočárek řádně vyzkoušejte. Tříkolka má také obvykle menší úložný prostor, je o kolečko lehčí. Tříkolky jsou ale velice oblíbenou, módní volbou spousty maminek. Čtyřkolky neboli klasika, tak zde snad není co vytknout. Jsou stabilní i v nepříliš rovném terénu a nepřevrátí se. Designové provedení čtyřkolek už dnes bývá na velmi vysoké úrovni.

Kam s tříkolkou?
Pokud často vyrážíte na výlety do přírody a nejsou vám cizí aktivity v lese, na louce, nebo i štěrkové cestě, pak je vhodná tříkolka. Nebo rádi jezdíte na bruslích? Tedy pokud chcete spojit jízdu s kočárkem s jízdou na in-linech, není lepší volba než trojkolka. Kvalitní a dobře navržené trojkolky se pak v nerovném terénu neztratí a jednoduchost a pohodlnost v jejich ovládání vás překvapí. Tam, kde by vás mohla trojkolka zklamat, jsou zimní měsíce. Zde je manipulace přece jen náročnější.

Jaké jsou rozdíly mezi tříkolkou a čtyřkolkou? Kterou nakonec zvolit? A proč?

Výběr kočárku patří k příjemnějším povinnostem v těhotenství. Dokud však nezačneme hledat ten nejlepší a nejvhodnější. To se pak volba kočárku stává noční můrou. Dostatek prostoru v korbičce kočárku, nafukovací kola nebo plná, malá kolečka nebo raději větší, to všechno a spoustu dalších faktorů, jež je třeba zohlednit.

Dnes lze na trhu koupit kočárky drahé a luxusní, designové, ale i levnější varianty. Dnešní kočárky opravdu dokáží překvapit svou rafinovaností.

Je lepší tříkolka, nebo čtyřkolka? Na to odpověď asi neexistuje nebo ano?

Jaké jsou tedy rozdíly mezi trojkolkou a čtyřkolkou? Na trhu jsou k dostání trojkolky od různých firem. Kvalitní a méně kvalitní. Při výběru tříkolky se zaměřte především na stabilitu. Stabilita je jedením z faktorů, díky kterému zákaznice váhají nad konečnou koupí. A proto proveďte jednoduchý test. V obchodě si vyzkoušejte nájezd na obrubník a u toho mírně zatáčejte do strany, jako byste chtěla zahnout a najet na obrubník zároveň. Některé tříkolky mají problémy a nejsou tak stabilní. Před koupí si tedy kočárek řádně vyzkoušejte. Tříkolka má také obvykle menší úložný prostor, je o kolečko lehčí. Tříkolky jsou ale velice oblíbenou, módní volbou spousty maminek.

Čtyřkolky neboli klasika, tak zde snad není co vytknout. Jsou stabilní i v nepříliš rovném terénu a nepřevrátí se. Designové provedení čtyřkolek už dnes bývá na velmi vysoké úrovni.

 

Kam s tříkolkou?

Pokud často vyrážíte na výlety do přírody a nejsou vám cizí aktivity v lese, na louce, nebo i štěrkové cestě, pak je vhodná tříkolka. Nebo rádi jezdíte na bruslích? Tedy pokud chcete spojit jízdu s kočárkem s jízdou na in-linech, není lepší volba nežtrojkolka. Kvalitní a dobře navržené trojkolky se pak v nerovném terénu neztratí a jednoduchost a pohodlnost v jejich ovládání vás překvapí. Tam, kde by vás mohla trojkolka zklamat, jsou zimní měsíce. Zde je manipulace přece jen náročnější.

Číst dál...

Jak vybrat to správné lehátko pro děti?

Lehátka umožňují mamince bezpečně odložit dítě z náručí a zabavit jej melodiemi, vibracemi, houpáním. Je to tedy výborná pomůcka pro rodiče. A miminko získá pobytem v lehátku mnohem širší rozhled po okolí, možnost pohodlného odpočinku a zábavy. V lehátku se líbí každému děťátku, protože všechno vidí, a je to příjemná změna oproti postýlce. Jak vybrat ale to správné dětské lehátko?

Výběr lehátka pro miminko

Při výběru lehátka se nejdřív zamyslete nad tím, jaké funkce by mělo být lehátko splňovat. Na současném trhu jsou lehátka klasická, houpací, vibrační, hudební a polohovací. Funkce lehátka mohou být samozřejmě i kombinované.

Klasické lehátko

Je vyrobeno z kovové konstrukce, na kterou je natažena pevná a pratelná látka. Opěrka zad bývá vyztužena a brání tak přílišnému kulacení zádíček. Všechna lehátka mají tříbodový zádržný bezpečnostní systém a delší popruhy k přenášení. Většina z klasických lehátek mívá možnost houpání a také zarážku proti pohybu. Klasické lehátko váží asi 4 kg. Použít se dá pro miminka od narození do 8-11 kg.

Interaktivní lehátko

Neboli hrací koutek pro miminko. Není problém sehnat interaktivní lehátko s několika melodiemi, jež se linou ze zabudovaných reproduktorů, celou zábavu doprovází vibrace a světelné efekty. Samozřejmostí u těchto lehátek jsou hrazdičky se závěsnými hračkami podporujícími jemnou motoriku dítěte. Cena lehátek se odvíjí od materiálu a výrobce, cena se tak pohybuje od cca 900 - 5000 Kč.

Polohovací lehátka

Primární výhodou těchto lehátek je především možnost nastavení zádové opěrky. Lehátka jsou vybavena dvěma popruhy na přenášení, bočním kloubem na úpravu polohy lehátka- sed, leh, tříbodovým bezpečnostním pásem, který zajišťuje miminko proti případnému pádu. Polohovací lehátko pro miminko lze zafixovat do pevné polohy nebo jej využít jako kolébku. Pořizovací cena polohovatelných lehátek se pohybuje v rozmezí 1 200 - 2 500 Kč.

Číst dál...

Jak vázat?

Se šátkem můžete své dítě nosit mnoha různými způsoby. Úvazy pevných šátků se různí podle věku dítěte, pohodlí a potřeb nosiče, délky šátku a situace. Existuje velmi široká škála různých úvazů. Vliv na výběr úvazu má i postupný psychický, sociální vývoj dítěte, jeho povaha, živost a jeho pocity. Jaké typy úvazů máme? A od kterého věku jsou vhodné?

Nošení v klubíčku tzv. kolébka

Tento typ úvazů lze používat od narození. Existuje řada kolébkových úvazů, od těch jednoduchých z krátkých šátků a až po kolébku v kříži s kapsou a kolébku v dvojitém kříži. Kolébka je nejvhodnější tehdy, když chcete své novorozeňátko ukolébat do spánku a přitom stihnout ještě něco jiného. Jakmile dítě usne, můžete je jemně i se šátkem položit do postýlky, aniž byste je vzbudili.

Nošení na břiše

Tady mluvíme o vázání tzv. křížem. Tento úvaz je vhodný již od narození, protože je velmi pevný, dá se velmi dobře dotáhnout i na malé miminko a přetažením pruhu látky lze zafixovat miminku hlavičku. Úvaz lze použít i pro starší děti, neboť dobře roznáší váhu, jediné parametry jsou, aby nosiče nebolela záda a aby přes dítě viděl.

Nošení na boku - od třetího měsíce a pro kratší cesty

Jedná se o nejstarší a nejčastější metodu nošení dětí. Známe to. Dítě je takto nošeno i bez šátku, sedí rodiči na boku a nohama ho pevně objímá, přičemž rodič dítě přidržuje rukou. V šátku můžete tímto způsobem nést delší dobu i těžší dítě, aniž by vás bolela ruka.

Nošení na zádech - od třetího měsíce do třech let

Tyto úvazy jsou vhodné třeba na delší cesty. Jsou vhodné pro děti, které již samy bezpečně drží hlavičku. V období zimy při tomto typu úvazu, je potřeba dítě teple obléci a pravidelně kontrolovat, zda má stále teplé nožičky. A pamatujte, děti milují výhled.

Jaké jsou nejčastější chyby při vázání?

Obecně lze říci, že je chybou, pokud jsou úvazy příliš volné. Nezpevňují totiž dítěti páteř a nedrží ve spánku hlavičku. Stejně tak nenoste děti čelem dopředu. Protože záda dítěte nejsou správně podepřena, ale naopak zaujímají nepřirozenou vzpřímenou polohu a jsou tlačena do lordózy. Kromě toho se dítě v situacích, které se mu zdají nebezpečné, nemůže pohledem ubezpečit o vaší přítomnosti. Dítě rovněž nemá úniku před přemírou podnětů, a to ani, když je unavené, protože se k vám nemůže přitulit a schovat se tak před světem. A posledním nešvarem je nedodržení abdukčně-flekční polohy- tzn. že kolena nejsou výš než kyčle, dítě nemá podsazený zadeček a nožičky tak ze šátku visí.

Číst dál...

Jak na výběr dětské postýlky?

Nedílnou součástí každého dětského pokoje je postýlka. Výbava pro miminko není zrovna levná záležitost, ovšem velmi často šetříme na tom nejméně vhodném místě. Při výběru dětské postýlky dbejte v první řadě především na bezpečnost vašeho dítěte a funkčnost postýlky. Uvědomte si, že miminko tráví první dny a týdny svého života hlavně v postýlce. Poradíme vám, jak vybrat tu správnou postýlku.

Jak velká by měla být postýlka?

Při výběru dětské postýlky narazíme na dva základní rozměry: 120x60 nebo 140x70 centimetrů. Záleží na tom, jak dlouho předpokládáte, že dítě v postýlce bude. První bez problému vystačí dítěti zhruba do dvou let, do druhé se často vejdou ještě tříleté děti. Některé dětské postýlky jsou tzv. „rostoucí“ postýlky a to proto, že mají možnost přidávání jednotlivých dílů k lůžku. Postupně se mění až do klasického dětského lůžka a tak mohou sloužit až do věku deseti let. Nejčastěji se vybírá postýlka o rozměru 120x60 cm, protože se pak na ni lehce sežene matrace a povlečení.

Na co si dát pozor?

Nezáleží ani na tom, jestli je dětská postýlka dřevěná nebo kovová, ale jestli je opravdu kvalitní. Materiál, ze kterého je postýlka vyrobena, nesmí být poškozený. Dřevo nesmí vykazovat stopy po napadení hnilobou či hmyzem. A kovové materiály by měly být odolné vůči korozi. Barva pak musí být odolná a netoxická.

Nejčastějším problémem bývají nebezpečné mezery a otvory, ve kterých mohou uvíznout nejenom prstíky a celé ručičky a nožičky, ale dokonce i hlavička dítěte. Vzdálenost mezi tyčkami postýlek tak musí být mezi 45 mm a 65 mm. Pro novorozence zvolte postýlku s tyčkami. Zajistíte tak dostatečnou cirkulaci vzduchu a nebude tak docházet k přehřátí dítěte. Přehřátí je dáváno do souvislosti se syndromem náhlého úmrtí kojenců.

Postýlka musí mát dále buď čtyři pevné nohy, nebo dvě pevné a dvě nohy s kolečky. Pokud má postýlka čtyři nohy s kolečky, musí být dvě kolečka zajistitelná proti pohybu.

Pozor také na ostré rohy, hrany nebo hroty, ty musí být zaoblené nebo zakryté. Ale pozor na plastové krytky, které by dítě mohlo sejmout a spolknout či vdechnout.

Číst dál...

Rodina a dítě s autismem

V jednom se rodiče dětí s autismem shodují, že je nikdo nenaučil tolik, jako jejich děti. Děti, u kterých by schopnost někoho učit málokdo předpokládal. Jak vnímá svůj způsob života rodina, ve které je vychováváno dítě s autismem? Nakolik zasahuje toto postižení do života zdravých členů rodiny? Představuje pro rodinu opravdu především nesmírnou zátěž anebo přináší do jejího života nový rozměr, obohacení, jak tvrdí někteří rodiče dětí trpících autismem?

„Nenávidím klišé „Nemoc je dar.“ Já jsem se o takový dar neprosila a neprosím. Prosila jsem o dar zdraví, o dar rodiny, která se má ráda, zajímá se o sebe, komunikuje spolu. Autismus mi ukradl dítě. Autismus mi ukradl kus života. Nesmířila jsem se a nesmířím se nikdy. Nevidím v tom nic pozitivního. Netoužila jsem po žádném duševním vývoji ani po duchovní cestě. Sním o tom být tuctová máma s velmi omezeným duševním obzorem, ale zato se zdravými dětmi“

Ztracené naděje vkládané každým rodičem ve vlastní dítě a bezútěšný pohled do budoucnosti jsou projevy frustrace, kterou rodina prochází. Autismus přinese do rodiny stres, který je ve většině případů chronický.

Rodiče dítěte, již v období vypozorování prvních odlišností ve vývoji svého potomka, hledají informace, které by jim napomohly problém řešit. I když naše společnost pojem autismus již do určité míry zná, jedná se převážně o „lidové“ povědomí vytvořené nahodilými nebo dílčími informacemi ze snadno dostupných zdrojů, jakými jsou především média, beletrie a filmová tvorba.

„Vojtík si rval vlasy, schválně se škrábal a mlátil hlavou o zeď. Z jeho světa mu zmizel táta a to nedokázal vůbec pochopit. Manžel mi řekl do očí, že se za nás stydí a šel si svojí cestou“

Postoj každého z rodičů k dítěti s autismem se může projevovat velmi odlišně. Ačkoliv je jednoznačně častějším jevem při rozpadu těchto rodin, že odchází muž, je třeba si uvědomit, že někdy právě zmíněná hyperaktivita hendikepovaného člena staví druhého partnera do role nadbytečné osoby, která nepomáhá, protože se neumí se náležitě podílet na složitém a těžkém procesu výchovy a navíc vyžaduje ještě i určitou pozornost.

Přítomnost zdravých sourozenců v rodinách je pro zdravé fungování rodiny a vztahů v ní velmi prospěšná. Častá je obava rodičů, že s dalším dítětem nebudou zvládat péči o dítě s PAS. Zkušenosti ukazují, že v rodinách, kde se i přes rozhodnutí rodičů už nemít děti zdravé děti narodily neplánovaně, pozitiva jednoznačně převažují nad negativy“

Číst dál...