Těhotenství a porod s nemocí Crohn

Pacientů s Crohnovou chorobou je v Česku téměř 20 000. Žádná terapie nedokáže toto chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu spolehlivě vyléčit, jen potlačit a regulovat. Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění střeva, které se může vyskytovat téměř ve všech částech trávicího ústrojí. A touto nemocí trpí statisticky čím dál víc lidí. Proto je jasné, že budoucí maminky si pokládají otázky, jak tato nemoc ovlivní průběh těhotenství. Mohu vůbec otěhotnět? Jak bude vypadat těhotenství? Co medikace? A jak na tom bude miminko?

Co je typické pro Crohnovu chorobu?

Všeobecnými příznaky je úbytek energie, únava, ztráta chuti k jídlu a někdy horečnaté stavy, ale hlavní příznaky jsou spjaty s trávicím ústrojím. Jsou to nepravidelné střevní pohyby, výjimkou není ani krev ve stolici a jsou také uváděny těžké průjmy. Bolest může mít formu záchvatů anebo může být trvalá. Nevolnost a zvracení jsou rovněž velmi časté. A to se rozhodně nedá označit za optimální stav budoucí maminky.

Jak otěhotnět s Crohnem?

Otěhotnět lze i „s Crohnem“. Na základě studií, ve kterých byl posuzován vliv Crohnovy choroby na průběh těhotenství a zdraví narozeného dítěte, lze říci, že přibližně 85 % žen s Crohnovou chorobou mělo normální nekomplikované těhotenství.

Ženy s Crohnovou nemocí však musí velmi plánovat, protože vrchol výskytu Crohnovy choroby je mezi 18 a 35 lety, čili v reprodukčním věku. Žena s touto nemocí by měla početí plánovat vždy do klidové fáze. Ve stádiu, kdy se nemoc neprojevuje, nebývá plodnost nijak ovlivněna, ale v období relapsu čili období, kdy je nemoc aktivní, může být přechodně snížena. Je třeba tedy sladit zdravotní stav a medikaci, o to vše se postará ošetřující lékař.

V každém případě se ukazuje, že ženy se střevními záněty mívají méně dětí než ostatní, jedná se však o dobrovolné rozhodnutí. Především kvůli obavám o průběh těhotenství a o zdraví ještě nenarozeného dítěte, protože ženy i během těhotenství stále užívají léky.

Číst dál...

Sex po porodu

Těhotenství a porod jsou důležitými mezníky v životě. Při narození dítěte probíhá velká změna ve vztahu mezi partnery, mění se také sexuální život, žena je unavená, všechen čas věnuje dítěti, trápí ji porodní poranění, nemá dostatek času na partnera ani na sebe. V sexuálním životě páru mohou vznikat problémy. Je ale žena dostatečně informována o změně sexuálního života po porodu a potížích, které mohou nastat? Tématu sexuality po porodu je v knihách gynekologie a porodnictví věnováno většinou jen pár řádků. Kapitola sexuality je stále opomíjená, protože ženská sexualita byla dlouhou dobu tabuizována.

Co ovlivňuje sexualitu žen po porodu? A proč mají ženy menší zájem?

Jedním z faktorů je kojení, které ovlivňují hormony. Třeba vysoká hladina prolaktinu, který sice udržuje kojení, ale tlumí sexuální apetit. Nebo nízká hladina estrogenu způsobuje nízkou vzrušivost pohlavních orgánů, sliznice pochvy je tenčí a méně zvlhčená. Pohlavní styk tak může být vnímán jako nepříjemný až bolestivý. A každý porod je provázen pohmožděním či poraněním porodních cest.

Kdy obnovit sexuální život?

Podle některých odborníku je možné sexuální život obnovit, pokud se žena cítí připravená, obvykle za 4 až 6 týdnů, pokud není šestinedělí komplikováno infekcí nebo špatným hojením poranění, jiní zase doporučí sexuální abstinenci po celou dobu šestinedělí.

Role partnera

Poporodní těhotenské změny mohou být zdrojem nejistoty. Ženy si připadají méně atraktivní pro pár kil navíc, strie na břiše nebo stehnech, ráně po císařském řezu nebo po poranění hráze. Bojí se reakce partnera na tyto změny. „V těhotenství jsem nabrala 15 kilo a 5 mi ještě zůstalo dlouho po porodu, tělo se mi hodně změnilo, povislé břicho, potom prsa, vypadávající vlasy. Připadala jsem si tlustá a neforemná.“

Sexualita ženy je mnohem složitější než sexualita muže. Aby si žena sex mohla patřičně vychutnat, musí být naladěna. Rušivě mohou působit například myšlenky, jestli dítě spí, zda nemá hlad, obavy, že se probudí. „Manžel na mě po šestinedělí pořád naléhal, ale já spíš než na sex, měla chuť se pořádně vyspat celou noc.“

Mluvte se svým partnerem o vašich obavách i pocitech.

Číst dál...

Příznaky poporodní deprese a její případná léčba

Po návratu z porodnice do domácího prostředí je žena silně zatížena péčí o dítě a prací v domácnosti. A v naší společnosti zatím chybí kvalitní následná domácí péče o matku a dítě a je nedostatek porodních asistentek pracujících v komunitní péči. Jak odhalit počínající poporodní depresi? A jak efektivní je následná léčba?

Příznakem samotné deprese je porucha nálady, ale kromě ní je zasaženo také myšlení, chování i tělesné fungování. Deprese je onemocnění celého těla, nejen duše. Mnoho lidí v depresi pociťuje únavu, tíhu, malátnost, vyčerpanost. Pocity se během dne mění, jejich intenzita může být největší ráno nebo naopak, je to různé. Depresivní nálada se projevuje smutkem, vymizením radosti, úzkostí, strachem, pocity ztráty a beznaděje, nerozhodností a podrážděností. K dalším příznakům patří narušená schopnost správně myslet, pamatovat si, soustředit se, správně se rozhodnout a v neposlední řadě i ztráta sebedůvěry. Objevují se výčitky, které nemají reálný podklad, a také myšlenky na sebevraždu.

Typické projevy poporodní deprese

Insuficientní typ se vyskytuje nejčastěji a projevuje se pocity „jsem špatná matka“. K typickým příznakům patří, že se rozvíjí ze zcela z normálního pocitu nejistoty, až se dostanou do samotného sebepojetí ženy. Objevuje se pocit neschopnosti milovat své dítě. Tyto myšlenky mohou vést až k sebevražedným úmyslům. Pokud není tento typ deprese včas podchycen a léčen, vede k chronickým pocitům. Je zde nutná antidepresivní léčba. V případě sebevražedných myšlenek je samozřejmě nutná psychiatrická léčba.

Nutkavý typ, který je doprovázen myšlenkami typu: jak může matka dítěti ublížit. Nahánějí strach, vyvolávají pocity viny a studu. Pro ženu je velmi obtížné o těchto myšlenkách mluvit. Pro lékaře nebo pro porodní asistentku je velmi těžké se o nich dovědět. „Mluvila jsem s řadou maminek, u kterých se v podobné situaci objevovaly myšlenky, že nějak svému dítěti ublíží.

Panický typ se pak projevuje pocitem úzkosti a hrůzy. Vzniká náhle, je doprovázen symptomy, mezi které patří napětí ve svalech, zrychlený dech, roztřesenost, bušení srdce, pocení. Velmi zřídka se vyskytuje panický typ deprese. Tento typ je velmi zatěžující pro ženu a partnera. Žena může mít během záchvatu pocit na omdlení, strach ze smrti, nebo ze ztráty sebeovládání.

Léčba

Deprese jsou léčitelné během týdnů až měsíců, pokud se neléčí, přetrvávají celoživotně. Léčba poporodních depresivních stavů záleží na typu a závažnosti příznaků. U poporodních blues pomůže emocionální podpora, vysvětlení situace a pomoc se staráním seo novorozence. Informovanost pacientky je také důležitá. Měla by být rozhodně informována i o tom, žže pokud příznaky neodezní do dvou týdnů, měla by vyhledat lékaře. Velmi důležitá je pomoc okolí, matky nebo partnera, kteří pomohous dítětem a starostí o domácnost. Pokud jsou příznaky závažnější nebo trvají více než 14 dnů, je vždy na místě psychiatrická léčba. Pokud jsou však příznaky závažnější, je důležité nasadit antidepresivní medikaci.

Číst dál...

Poporodní deprese

„Žena se pokusila zabít své dítě a následně i sebe. Nechce vidět své dítě. Co je to za matku.“ To jsou některé komentáře, které si vyslechne žena, jež trpí poporodní depresí. Když ale o něčem takovém slyšíte nebo čtete, říkáte si: „To se mně nemůže stát.“ O to víc jste potom zaskočeni a překvapeni, když se to týká vás.

S poporodní depresí se může setkat kterákoliv žena, protože deprese si nevybírá. Obvykle se projeví nečekaně a zanechá za sebou spoušť. Ovlivní život celé rodiny, je to zkouška. Pravdou je, že nejvíce je zasažená žena, a tím tedy následně i celá rodina. Trpí-li žena poporodní depresí, je narušen její vztah k dítěti, k partnerovi, k nejbližšímu okolí a k sobě samé. Návrat do „normálního“ života je běh na dlouhou trať.

S poporodní depresí se setkává poměrně velké procento žen a neměla by zůstat bez povšimnutí. Je to nemoc jako každá jiná, která ovlivňuje nejen ženu samotnou, ale také její nejbližší okolí. Má mnoho negativních účinků na dítě a jeho následný vývoj.

Mezi 50-80 % žen prožívá 3 a 4. den po porodu krátkou epizodu zhoršené nálady projevující se typicky podrážděností, kolísáním nálady a epizodami pláče. Kolísání nálady je charakterizováno stavy euforie,které se střídají s úzkostí, smutkem, napětím nebo podrážděností. Některé ženy říkají, že se cítí zmatené.

Poporodní blues

V anglosaských zemích mluví o „maternity blues“ neboli poporodní blues. Tato krátkodobá změna nálad je způsobena hormonálním poklesem. Dá se říci, že je v zásadě neškodná a spontánně odezní. Nejčastěji poporodní blues provází prvorodičky a ženy, které před těhotenstvím trpěly premenstruální krizí. Déle trvající zhoršení nálady postihuje 10-15 % žen po porodu. Plně depresivní stav postihuje 8-14% rodiček.

Co provází typické poporodní blues? Mezi ty hlavní příznaky patří labilita, podrážděnost, úzkost, únava, plačtivost, zmatenost, neklid, pocity nejistoty, osamělost, snížená sebeúcta. Mohou se střídat stavy euforie s úzkostí, smutkem, často žena pláče, ani neví proč.

Co patří ke spouštěcím momentům? Především obavy o novorozence, problémy s kojením, pocity neschopnosti. V této chvíli se mohou objevit i somatické obtíže, jako jsou bolesti v zádech, bolesti hlavy, poruchy spánku. Jak už bylo řečeno, poporodní blues obvykle rychle odeznívá. Přesná příčina vzniku však není známá.

Číst dál...

Vybírání poplatků za otce u porodu, aktuální stav?

Dříve bylo rození dětí s vyloučením mužů, zatímco dnes muži statečně nastupují do první linie. Přítomnost otce u porodu je tedy už naprosto běžná věc. Až do dubna letošního roku se v řadě českých porodnic otec připlatil. Cena se pohybovala od dvou do patnácti stovek dle nemocnice. Jak je tomu dnes? V čem jsme se díky rozhodnutí Ústavního soudu posunuli?

V těhotenství jsem si myslela, že manžela u porodu možná ani chtít nebudu, že to zvládnu radši sama s porodní asistentkou a on se bude vedle modlit. Během porodu ale bylo vše jinak, potřebovala jsem jeho neustálou přítomnost a plnil i funkci nepostradatelné fyzické opory během kontrakcí. Po porodu tak měl skoro víc namožených svalů, než já.

Proč Ústavní soud zrušil poplatky?

Konkrétní spor, který vedl k tomu, že Ústavní soud zrušil poplatky za přítomnost otce u porodu, se týkal otce, jež musel v říjnu 2011 platit v Nemocnici Chomutov 500 korun. Podle soudců totiž nemocnice nesmí vybírat poplatek za samotnou přítomnost u porodu. Soudci ale uznali právo nemocnice na úhradu skutečných zvýšených nákladů, v konkrétním případě 250 korun za "instruktáž osoby doprovázející rodičku" a 150 korun za jednorázový oblek a přezutí. Co to tedy ve výsledku znamená?

Platím nebo neplatím?

Za přítomnost otce při porodu mohou nemocnice chtít zaplatit jen přiměřené a doložené náklady za nadstandardní služby, které s ní mají. Mezi ně ale nepatří základní zdravotnické potřeby jako rouška, dezinfekce nebo návleky na boty. Nelze ani vybírat poplatek za samotnou přítomnost, na niž má rodička nárok přímo ze zákona. A v neposlední řadě platí, že pokud otec nezaplatí předem, nemůže přijít o právo na přítomnost u porodu. Totéž se týká i duly nebo dalších osob. Pozor, nemocnice mohou chtít platby, ale jen za služby poskytované nad rámec povinností podle zákona, pokud o ně otec či jiná osoba výslovně projevili zájem.

Je vyhráno?

Co jsou ale přiměřené náklady a co je nadstandard? Kdo to určí? Další problémem jsou i ale obrovské rozdíly u stejných položek, například za hygienický oděv. Ombudsmanka pak zpochybňuje i náklady na školení zdravotníků, protože komunikace s rodičkou i jejím doprovodem by měla být základem jejich vzdělání.

Nález Ústavního soudu pak rozšiřuje okruh osob s právem přítomnosti u porodu vedle otce, případně osoby blízké, i na jinou pacientem (rodičkou) určenou třetí osobu. Tou může být např. i tzv. dula

Číst dál...

Porodní plán nebo spíš porodní přání?

Porod je ryze přírodní proces, který se prostě do detailu naplánovat nedá. Přesto má ale porodní plán své místo a svojí funkci. Je to jakýsi soupis přání, jak by měl vypadat ideální porod. Jakou má porodní plán strukturu? Co by měl obsahovat? A opravdu se jím porodnice řídí?

Stále více lékařů gynekologů-porodníků proklamuje, že jejich porodnice ráda vyjde ženám vstříc. Je tedy na čase, aby ženy začaly této nabídky využívat. Dnes již máte při porodu v mnohém možnost volby. Nejdůležitějším aspektem je pak komunikace mezi vámi a vaším porodníkem. K utřídění myšlenek, přání a požadavků před porodem, pak slouží právě tzv. porodní plán. Jen je třeba vědět, co mohou v nemocnici při svém porodu vyžadovat.

Jak sestavit porodní plná, základní indicie

Porodní přání by mělo být formulováno jasně a pokud možno co nejstručněji. Přání by měla být rozepsaná na jednotlivé doby porodní. Berte v úvahu, že ti, co se o vás budou starat, jsou časově vytížení, a je pravděpodobné, že kromě péče o vás mají ještě spoustu dalších úkolů, které prostě musí během své směny zvládnout. Proto platí stručně a jasně. A přizvěte k sestavování porodního plánu i partnera.

Porodní plán-vzor

První doba porodní v porodní plánu se dotýká činností rodičky, jídla a pití, doprovodu, tlumení porodních bolestí, klystýru, holení a vnitřního vyšetření.

• projednávat s námi a žádat nás o poskytnutí souhlasu v případě jakéhokoliv lékařského zákroku

• aby mi nebyly nabízeny prostředky tlumení bolesti, pokud bude porod fyziologický
• používat fetální monitor co nejméně, jen ve zcela nezbytném případě
• možnost se pohybovat a procházet dle vlastních pocitů
• možnost prožít porod ve vlastním tempu, bez hovorů o tom, že je třeba „jít dál“ nebo „stimulovat“ porod
• v případě pomalého nebo zastaveného porodu mít možnost použít přirozených prostředků stimulujících oxytocin (např. stimulování bradavek)
• velice ráda bych měla možnost použít toto vybavení, pokud je máte: gymnastický míč, ribstol, sprcha, porodní bazének nebo vana

 

Druhá doba porodní se dotýká polohy při porodu, techniky tlačení, nástřihu hráze a přestřihnutí pupeční šňůry.

• tlačit podle svých pocitů, nepřeji si být do tlačení nucena
• používat k porodu pozici, kterou si zvolíme a která pomůže se vyhnout poraněním a nástřihům hráze
• aby nebyl proveden nástřih hráze

Třetí doba porodní v porodní plánu se týká císařského řezu, placenty, kontaktu dítěte po narození, krmení či následného pobytu v nemocnici.

• aby mi bylo dítě po porodu okamžitě uloženo do náruče a zůstalo stále se mnou
• aby byl můj manžel přítomen u všech poporodních vyšetření dítěte
• aby otec mohl přestřihnout pupeční šňůru, a to po jejím dotepání
• aby pupeční šňůra byla zasvorkována nebo přestřihnuta teprve po úplném dotepání
• přikládat miminko k prsu pro urychlení porodu placenty
• vyčkat přirozeného porodu placenty
• aby otec mohl zůstat se mnou na pooperačním sále v případě potřeby císařského řezu
• aby v případě císařského řezu otec mohl vzít dítě do náruče pro navázání vizuálního kontaktu s ním

V porodním plánu mají místo také přání v případě komplikací.

Číst dál...

Porodní asistentka a její role v porodnictví

Povolání porodních asistentek je v dnešní době diskutované téma. S proměnou porodnictví se mění i jejich role. Klidné vody porodnictví v ČR se rozvíří v momentě, kdy na řadu přichází téma domácích porodů. Jaké ale je poválí a role porodních asistentek? Jak se mění se společenskými tendencemi? A na co naráží v české společnosti?

Role porodních asistentek a jejich kompetence

Co očekávat od porodních asistentek? Co je v jejich kompetencích? Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník, pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku.

Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství.

Společenské proměny

I v naší zemi se v 50. letech minulého století přesunuly tradiční porody v domácnostech do nemocnic. Na jednu stranu se zvýšila odbornost poskytované péče a snížila úmrtnost rodiček i dětí, na druhou stranu se porody staly medicínskou záležitostí s mnoha rutinně prováděnými zákroky bez ohledu na přání a individualitu žen a s nedostatkem klidu a soukromí. V českých zemích se tradice péče o ženu v domácnosti zcela přerušila a systém přestal ženám nabízet alternativu k porodům v nemocnici. Rodit v nemocnici se stalo takřka „povinností“ každé ženy.

Po roce 1989 se situace v českých porodnicích částečně zlepšila. Porodnice se do jisté míry polidštily, například se začala umožňovat přítomnost partnera rodičky u porodu a děti se začaly umisťovat na pokoje spolu s jejich matkami. Od devadesátých let začalo přibývat otců u porodu, rooming-in přestal být zvláštností a výrazně stoupl počet úspěšně kojících matek.

Se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 došlo k výrazným legislativním změnám. Podle uvedené vyhlášky může samostatně pečovat o zdravou těhotnou ženu, samostatně vést nekomplikovaný porod, pečovat o ženu i novorozence po porodu, působit na školách v rámci výchovy dětí a mladých lidí v oblasti sexuální výchovy nebo přípravy na rodičovství. Může pracovat samostatně mimo porodnici v komunitní péči nebo být zaměstnaná v porodnici či ordinaci gynekologa.

A proč chtějí některé ženy raději rodit s porodní asistentkou?

Protože její přístup k péči je jiný. Zatímco lékař je odborník vyškolený na řešení patologií, zvyklý jednat rychle a "technicky", asistentka poskytuje ženám podporu časově neomezenou, trpělivou a neintervenční, která výrazně napomáhá k potřebnému rozpoložení mysli a pocitu intimity, jež spontánní porod tolik potřebuje.

Nabízí na míru šitou kontinuální péči, tj. doprovází ženu od početí přes porod až k šestinedělí, a často i déle. Porodní asistentka pracující v terénu zná i rodinná zázemí a může pracovat také s psychologickými faktory, které průběh porodu zásadně ovlivňují.

Porodní asistentka jde za ženou tam, kam si to ona přeje. A v neposlední řadě výzkumy potvrzují, že čím méně intervencí žena při porodu zažívá, tím rychleji se po porodu zotaví, lépe kojí a radostněji prožívá rané mateřství. Také dětem takový porod svědčí. Někomu vyhovuje žít podle trendů doby, k nimž v současnosti patří porod lékařsky vedený. Jiní volí cestu vlastní odpovědnosti, která může jít proti trendům.

Číst dál...

Lékařsky vedený porod

Pod pojmem lékařsky vedený porod rozumíme aktivní zasahování lékaře do průběhu porodního děje. To znamená vyvolání porodu, urychlování porodu nebo dochází k provádění rutinních porodnických opatření jako je holení pubického ochlupení, nedobrovolný klystýr, zákaz jídla a pití během porodu, nemožnost výběru polohy ve druhé době porodní, omezení přítomnosti blízkých osob apod.

Tento způsob vedení porodu má preventivně zajistit bezpečnost rodičky i plodu při porodu určitými činnostmi lékaře za účelem eliminace možných komplikací, urychlení a znebolestnění porodu medikamenty a invazivními technikami.

Jaká cesta vedla k pasivním neboli lékařsky vedeným porodům?

Lékařsky vedený porod se na území České republiky začal užívat po 1. světové válce. Zmíněný způsob vedení porodu byl umožněn rozvojem porodnické analgezie pro tlumení porodních bolestí a objevem oxytocinu pro urychlení porodu. Obou technik však nebylo možné použít v domácnostech, a tak se rodičky stále více soustřeďovaly do nemocnic.

Další velkou úlohu hrálo snížení úmrtnosti jak novorozenců, tak žen. Medicína se v první polovině dvacátého století začala prudce rozvíjet. V porodnictví se promítl vývoj elektroniky, jež se zaměřoval na sledování plodu, a v širší míře se využívaly operační techniky. Porody se začaly soustřeďovat do porodnic. Zavedly se povinné pravidelné kontroly v průběhu těhotenství.

Tyto pozitivní výsledky však vedly k přeceňování významu lékařské péče a zdravotnické techniky. Do povědomí lidí se dostalo, že porod je obtížně zvladatelný, velice riskantní, nebezpečný, dokonce život ohrožující. Tak se zrodil fenomén – strach z porodu.

Je to mýtus? 

A tak se zrodil mýtus, že porod je bezpečný pouze v nemocnici a zvládnutelný pouze pod vedením lékaře s pomocí nejmodernější techniky a léků. Všechny dosavadní způsoby začaly být rázem odmítány, považovány za hazard nebo dokonce za nelegální. Stalo se tak normou, že žena jde rodit do nemocnice. Jiná možnost prostě nepřichází v úvahu.

A tak se díky dlouhodobému ustálení této zavedené praxe lékařsky vedenému porodu začalo říkat klasický, ačkoli skutečně klasický porod – porod přírodní – trval až do té doby po miliony let.

Porod v rukou lékaře, stále ještě běžná praxe?

Jak probíhá porod v nemocnicích nyní? Porod jako operace? A kdo hraje hlavní roli lékař nebo matka? Jsou následující řádky někde pořád stálou praxí nebo už je tomu jinak?

Děj porodu je koncipován a organizován jako gynekologická operace. K porodu je rodička převezena na sterilní porodní sál připomínající sál operační. Porod se odehrává za přítomnosti specialistů, s reflektory soustředěnými na operační pole. Samotný porod v podání lékařů vypadá skutečně jako operace. Přeháníme? Nebo máte stejnou zkušenost?

Porod pak probíhá v jedině správné poloze vleže na zádech na porodnickém lůžku. Stalo se normou požadovat od rodičky, aby rodila vleže na zádech, jako by byla nemocný pacient při operačním výkonu a nikoli žena plnící svou přirozenou funkci. Poloha rodičky na zádech zvyšuje komfort lékařům, protože je pro ně pohodlná, mají „vše potřebné“ na očích a po ruce.

Vojenské cvičení? Direktivní způsob vedení porodu. „Tlačte! Ještě tlačte! Dost, stačí! Dýchejte! Pořádně dýchejte!“ Na konci vypuzovací doby dostává žena příkaz sklonit hlavu k hrudníku a rukama si přitáhnout nohy k tělu. Mezi kontrakcemi musí zhluboka dýchat. Po každé kontrakci se poslouchají ozvy dítěte, jeho stav se monitoruje. Zdravotníci zasahují i do průběhu tlačení: diktují ženě, kdy má tlačit a kdy ne, přestože její vlastní pocity jí signalizují něco jiného.

Lékařsky vedený porod.

Číst dál...

Kde rodit? Co zvážit při výběru porodnice?

Jsou ženy, které hledají nemocnici prosazující co nejpřirozenější porod, jiné zase požadují vymoženosti moderní doby od epidurálu ulevujícího od bolesti až po císařský řez na přání. To je sice nezákonné, ale není to nemožné. Některé maminky preferují soukromí, další chtějí rodit mimo Prahu, v malé „rodinné“ porodnici, některé volí porod doma, protože nenajdou takovou kliniku, která by jim umožnila porod dle jejich představ. Jak vycházejí v hodnocení rodiček ale samotné nemocnice? Kde se rodí nejlépe? Který kraj má nejlepší péči v šestinedělí? A které porodnice v hodnocení propadají?

Asi pětina děti se rodí v 5 porodnicích, všechny mají za poslední roky více jak 3000 porodů. Vůbec největší nápor podle dostupný informací z roku 2014 mají v brněnské Fakultní nemocnici (6201), Ústav péče pro matku a dítě v Praze- Podolí (5179), Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí (4962), FN v Plzni (3370), FN Motol (3328).

Kde se ale rodí nejlépe?

Podle výzkumu FF UK v Praze, který byl prováděn v roce 2012, byla dle spokojenosti rodiček první pětice nemocnic následující: Jablonec nad Nisou (95%) ÚPMD Praha-Podolí (93%), Mladá Boleslav (90%) Hořovice (89,7%), Nemocnice Milosrdných bratří v Brně (88%).

Lépe ženy pak hodnotí menší nemocnice pro přátelskou atmosféru, lepší přístup ze strany personálu, klid a soukromí. Paradoxem pak je, že nemocnice, které mají lepší technické vybavení, v testu oblíbenosti propadají. Nejvíce si maminky pochvalují nemocnice v Olomouckém a Zlínském kraji. Co se týče péče oddělení v šestinedělí, nejlépe dopadl kraj Vysočina, dále pak opět kraj Olomoucký a v závěsu byl Středočeský kraj. Při srovnání krajů skončila Praha jako poslední.

Kterým porodnicím se naopak vyhnout?

Nejhorší porodnice, které nedoporučuje 25 % a více nespokojených maminek, jsou následující: Nemocnice Most (50 %), Porodnice Nový Jičín (36 %), Praha, porodnice Thomayerova (27 %), Mladá Boleslav, Klaudiánova nemocnice (26 %), Nemocnice Cheb (25 %).

České porodnice poskytují ne vždy nejideálnější péči. Některé postupy užívané v našich porodnicích jsou i Světovou zdravotnickou organizací (WHO) považovány za problematické. A které to jsou? Klystýr, kdy WHO uvádí, že rutinní provádění klystýru je praktika jednoznačně škodlivá, která by měla být eliminována. Omezování jídla a pití, kdy názor WHO je, že dehydratace a hladovění je pro ženu zdrojem nepohodlí a stresu a může nežádoucím způsobem ovlivnit průběh porodu. Odpírání jídla a pití rodičkám nemá žádné opodstatnění. Nástřih hráze, kdy WHO tvrdí, že neexistují žádné důkazy o tom, že provádění nástřihu má příznivé účinky, existují však jasné důkazy o tom, že může způsobit komplikace. Přerušovaný kontakt matky a dítěte, kdy WHO říká, že tělesný kontakt s matkou je nejlepším prostředkem k udržování tělesné teploty dítěte. Kontakt podněcuje vzájemné seznámení matky a dítěte a poskytuje dítěti důležitý pocit bezpečí.

Číst dál...

Jak vyvolat porod aneb babské rady

Impuls k porodu nedává maminka, nýbrž miminko. Pokud není připravené, nebo se mu na svět prostě jen nechce, jsou zde rady, jak ho malinko popostrčit. Netrpělivá maminka tak začíná hledat zaručené i méně zaručené rady, jak na to. Na řadu se tedy dostávají tzv. babské rady, získané a prověřené zkušenosti našich předků. Pojďme si říci, co může pomoci.

Babské rady

Na různých fórech a diskuzích najdete rad nepřeberně. Některé maminky na ně ale nedají dopustit, pojďme si je tedy představit. Začneme u jídla, přesuneme se pak k fyzické námaze a zakončíme sadu rad příjemněji.

Čaj z maliníku

Tento čaj je doporučován k pití v posledních týdnech těhotenství. Bioaktivní látky obsažené v sušených listech maliníku prý tonizují svaly pánve a stimulují stahy. Díky jeho účinkům by měl být porod kratší a lehčí, obsahuje totiž látky, které uvolňují dělohu a posilují pánev.

Kořeněná jídla

Jídlo může vyvolat podráždění střev, které způsobí průjem a následně může podnítit tělo k porodu. Pokud to však nevyjde, ženě zbude jen nepříjemné pálení žáhy.

Červené víno

Už na užívání alkoholu během těhotenství existují různé názory. Ovšem touží-li nastávající maminka vyzkoušet i tento recept, mělo by zůstat pouze u jedné skleničky.

Fyzická námaha

Domácí práce jako úklid, mytí oken nebo luxování, tyto činnosti mohou vést k urychlení porodu. Uvádí se i dlouhé procházky, kdy se díky pohybujícím se bokům a gravitaci, dítě během chůze posunuje dolů do pánve. Pozor ale, aby ženě zbyla dostatek energie k samotnému porodu.

Horká koupel

Voda by měla mít 40°C, takto teplá koupel uvolňuje podbřišek, krouživými pohyby masírujte bříško sprchou s teplou vodou, porod by se pak měl spolehlivě rozběhnout.

Masáž hráze

Je doporučená pro uvolnění a prokrvení svalstva při průchodu hlavičky dítěte během porodu a je částečnou prevencí nástřihu či protržení. Masáž provádějte pupalkovým, olivovým či masážním olejem, rozhodně nikdy ne nasucho.

Stimulace bradavek

Masáž a stimulace se provádí od 39. týdne těhotenství. Touto masáží lze docílit vyplavování hormonu oxytocinu, který může nastartovat porod a vyvolat kontrakce. A uvádí se, že tato metoda patří k nejúčinnějším způsobům, jak vyvolat kontrakce.

Pohlavní styk

Sperma obsahuje podobné látky těm, ze kterých jsou vyráběny vaginální tablety používané porodnicemi k umělému vyvolání porodu. Ejakulát změkčuje a uvolňuje děložní hrdlo, čímž se ulehčuje jeho otevírání. Dokonce i ženský orgasmus může pomoci k uspíšení porodu, neboť obsahuje oxytocin, který napomáhá k vyvolávání kontrakcí. Doporučuje se však poradit se s lékařem, ne vždy je tento způsob vyvolávání porodu doporučovaný.

Číst dál...