Čtvrtá fáze mezinárodního osvojení neboli vzájemná informovanost o postupu osvojení a opatření přijaté po jeho dokončení

Čtvrtá a závěrečná fáze mezinárodního osvojení se týká informovanosti, tedy jak se dítěti vede v nové rodině. Jak se tyto informace získávají a kdo je za ně zodpovědný? V jakých intervalech se zasílají na příslušný úřad? A mají vliv na konečné rozhodnutí o osvojení? Odpovědi na tyto otázky získáte v tomto článku.

• Po předání dítěte do péče osvojitelů před osvojením jsou zainteresované orgány povinny zasílat Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí zprávy o situaci dítěte v rodině tzv. follow-up-report.
• Dále pověřená osoba v přijímacím státě vypracuje zprávu o výsledcích, které získá návštěvou rodiny. Ke zprávě je dále přiložena aktuální lékařská zpráva a fotografie dítěte spolu s ostatními členy rodiny.
• Zprávy budou zasílány v těchto intervalech:
  • po 1 měsíci pobytu dítěte v přijímajícím státě,
  • po 3 měsíci pobytu dítěte v přijímajícím státě,
  • po 6 měsíci pobytu dítěte v přijímajícím státě,
  • po 12 měsíci pobytu dítěte v přijímajícím státě.
• Následovně budou Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí zasílány v souvislosti s dosaženým věkem dítěte, a to takto:
  • ve 3 letech věku dítěte,
  • v 7 letech věku dítěte,
  • ve 12 letech věku dítěte,
  • v 15 letech věku dítěte,
  • v 18 letech věku dítěte.
• Vypracované zprávy jsou zasílány na příslušný orgán.
• Pokud v rámci šetření zjistí pověřený sociální pracovník, že umístění dítěte v péči osvojitelů před osvojením, není v nejlepším zájmu dítěte, informuje příslušný orgán a následují potřebná opatření pro ochranu dítěte.
• Po 6 měsících od umístění dítěte v přijímacím státě a po předložení 3 zpráv mohou osoby, kterým je dítě předáno do péče osvojitelů před osvojením, zažádat o vydání rozhodnutí o souhlasu s osvojením dítěte do ciziny.
  • Žádost se podává prostřednictvím pověřeného orgánu.
• Úřad vydá rozhodnutí o souhlasu v případě, že z doposud zasílaných zpráv o vývoji dítěte vyplývá, že osvojení je v nejlepším zájmu dítěte.
• Dojde-li k osvojení dítěte v cizině, přijímající stát o této skutečnosti uvědomí stát původu. Zašle doklad, kde je potvrzeno, že osvojení proběhlo dle Haagské úmluvy.

Číst dál...

Třetí fáze mezinárodního osvojení aneb výběr vhodných žadatelů pro dítě a interakce

Třetí fáze procesu mezinárodního osvojení se týká seznámení budoucích rodičů s dítětem. Představíme si dílčí kroky, které musí podstoupit žadatelé spolu s dítětem. Dozvíte se, co žadatelé mohou zjistit o dítěti před první návštěvou. Jak probíhá samotné seznámení žadatelů s dítětem. A jak se postupuje v momentě, kdy dojde ke komplikacím v interakci. Článek vás podrobně provede jednotlivými body třetí fází mezinárodního osvojení.

Třetí fáze mezinárodního osvojení má několik bodů, které musí žadatelé a dítě absolvovat. A jedná se o:

1. Výběr vhodných žadatelů pro dítě tzv. matching
2. Seznámení žadatelů s dítětem tzv. interakce
3. Předání dítěte do péče osvojitelům před finalizací celého procesu
4. Odjezd žadatelů po předání dítěte do péče osvojitelů před osvojením

Co se žadatelé mohou dozvědět o dítěti - evidence dětí vhodných k osvojení

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí vede evidenci dětí vhodných k osvojení. Každé dítě má svojí spisovou dokumentaci, ve které jsou obsaženy:

• osobní údaje dítěte
• zpráva o sociální situaci dítěte
• zpráva o psychologickém vyšetření dítěte
• zpráva o zdravotním stavu dítěte
• kopie osvědčení o státním občanství dítěte
• kopie rodného listu dítěte
• doklad prokazující osvojitelnost dítěte
• doklad prokazující zachování principu subsidiarity- podpůrnost mezinárodního osvojení viz. první fáze mezinárodního osvojení
• rozhodnutí příslušného orgánu o výchově dítětefotografie dítěte

1. Výběr vhodných žadatelů pro dítě tzv. matching

• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí provede na základě dokumentace žadatelů a dítěte spárování tzv. matching.
• Návrhy matchingu předkládá k posouzení Poradnímu sboru Úřadu pro náhradní rodinnou péči.
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí zašle poté příslušnému orgánu oznámení o výběru tzv. matching letter, který obsahuje:
  • zdravotní zprávu dítěte
  • psychologickou zprávu dítěte
  • zprávu o sociální situaci dítěte
  • důvody, na jejichž základě je dítě osvojitelné
  • fotografii dítěte či video dítěte

2. Seznámení žadatelů s dítětem tzv. interakce

• V případě zájmu žadatelů o dítě, jsou žadatelé povinni okamžitě kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí po dohodě se zařízením, kde je dítě umístěno, sjedná termín návštěvy žadatelů.
• Zařízení, kde je dítě umístěno, obdrží následující informace:
  • termín příjezdu žadatelů
  • pokyny k průběhu návštěvy
  • hodnocení interakce
• Délka interakce je individuální, zpravidla se ale pohybuje v rozmezí 7 až 21 dny.
• Žadatelé jsou vždy seznámeni s průběhem interakce.
• První návštěva žadatelů a dítěte, probíhá za přítomnosti tlumočníka a psychologa. Dochází k vyhodnocení celé interakce.
• V situaci, kdy je interakce úspěšná, jsou žadatelé povinni sdělit Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, zda mají v úmyslu dítě osvojit nebo ne.
• Po skončení interakce zůstávají žadatelé s dítětem až do nabytí právní moci rozhodnutí o předání dítěte do péče osvojitelům před osvojením.
• Pokud dojde ke komplikaci v interakci, jsou okamžitě uvědomena všechna zainteresovaná zařízení.
• Psycholog Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí pak na základě zjištěných faktů postupuje následovně:
  • doporučí nová opatření, která by situaci pomohla řešit, aby interakce dále probíhala, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je vyhodnotí do 3 až 5 dnů.
  • navrhne ukončení interakce, protože zlepšení dosavadního vývoje není reálné
  • navrhne ukončení interakce, protože se žadatelé rozhodli od zprostředkování osvojení odstoupit

3. Předání dítěte do péče osvojitelům před finalizací celého procesu

• Návrh na předání dítěte do péče osvojitelů před osvojením podávají žadatelé k Městskému soudu v Brně.
• Celý proces se pak řídí českými právními předpisy.
• Žadatelé mohou s dítětem vycestovat z České republiky až poté, co obdrží rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče osvojitelů před osvojením.

4. Odjezd žadatelů po předání dítěte do péče osvojitelů před osvojením

• Po vydání rozhodnutí o předání do péče osvojitelů před osvojením, žadatelé obdrží cestovní doklad dítěte.
  • Vystavení tohoto dokladu je bezplatné.
  • Doklad vystavuje příslušný správní úřad.
• Budoucí osvojitelé obdrží při převzetí dítěte v zařízení:
  • originál rodného listu dítěte, případně ověřenou kopii
  • propouštěcí zdravotní zprávu dítěte
  • průkaz zdravotní pojišťovny dítěte
  • očkovací průkaz dítěte
• Po převzetí dítěte budoucími osvojiteli zašle Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí ústřednímu orgánu nebo pověřené organizaci přijímajícího státu:
  • osvědčení o předání dítěte do péče osvojitelů před osvojením
  • kopii osvědčení o státním občanství dítěte
  • kopii dokladu, na základě kterého je dítě osvojitelné
• Veškeré náklady spojené s tlumočením v průběhu interakce a překlady veškerých potřebných dokumentů hradí žadatelé.

Číst dál...

Druhá fáze procesu mezinárodního osvojení neboli jak se dostat do evidence žadatelů.

Mezinárodní osvojení má svojí evidenci žadatelů, jakým způsobem se do ní dostane a za jakých podmínek dojde k vyřazení z evidence? To jsou stěžejní otázky pro tento článek. Podrobně se tedy budeme věnovat žádosti o zařazení do evidence, zaměříme se na dokumenty, které musí být součástí. A v případě vyřazení z evidence zájemců se budeme věnovat důvodům a řešením.

Evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli

V této sekci se zaměříme především na:

1. Zařazení do evidence žadatelů
2. Vyřazení z evidence žadatelů

A. Zařazení do evidence žadatelů

• Žádost se podává na Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí nebo na pověřenou organizaci přijímajícího státu.
• Řízení o zařazení do evidence probíhá písemnou formou.
• K žádosti se musí přiložit následující dokumenty:
  • schválení žádosti o osvojení
    • schválení musí být provedeno příslušným orgánem přijímajícího státu
    • musí obsahovat jasné vyjádření, že žadatelé jsou vhodní a způsobilí k osvojení
    • musí obsahovat charakteristiku dětí, o které by se byli schopni žadatelé postarat
  • rodné listy žadatelů
  • doklady o státním příslušenství
  • osvědčení o bezúhonnosti žadatelů
    • výpis z rejstříku trestů, ne starší 3 měsíců
  • oddací list žadatelů
  • zprávu o sociální šetření, ne starší 1 roku
  • zprávu o posouzení žadatelů, ne starší 1 roku
    • zpráva musí být vypracovaná psychologem
    • zpráva musí obsahovat vyšetření případné psychopatologie
  • zprávu o zdravotním posouzení žadatelů, ne starší 6 měsíců
    • zpráva musí být vypracovaná praktickým lékařem
  • zprávu o zaměstnání žadatelů
  • doklad o příjmech žadatelů
  • souhlas žadatelů s provádění kontrol dítěte v dobách stanovených Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí
  • vyplněný dotazník
  • fotodokumentaci
    • fotografie žadatelů
    • fotografie všech osob žijících ve společné domácnosti spolu s žadateli
    • fotografie širší rodiny
    • fotografie bytových podmínek žadatelů
• Předkládají se originály dokumentů nebo jejich ověřené kopie.
• Všechny dokumenty i žádosti musejí být v českém jazyce.
• V momentě, kdy je na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí doručena žádost, zahájí se řízení o zařazení do evidence žadatelů.
• Pokud žádost neobsahuje veškeré dokumenty, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí přeruší řízení o zařazení a je na žadateli, aby doplnil chybějící doklady a údaje.
• Rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence uchazečů se doručuje v českém jazyce a žadatelé mají 15 denní lhůtu ode dne oznámení pro podání odvolání.
  • Odvolání se podává na Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
• Žadatelé mají právo nahlédnout do celkové dokumentace, která vedla k rozhodnutí.
• Žadatelé mají povinnost hlásit Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí všechny změny, které by měly vliv na osvojení do 15 dnů.
• S podáním žádosti se nepojí žádná poplatková povinnost.
• Přílohy, které se podávají k žádosti, se musí pravidelně aktualizovat.
• V případě, že budou chtít žadatelé po úspěšném osvojení dítě, žádat o osvojení dalšího dítěte, a to i pokud by se jednalo o biologického sourozence osvojeného dítě, musí znovu žádat o zařazení do evidence.

B. Vyřazení z evidence žadatelů

• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí vyřadí žadatele z evidence v následujících případech:

1. zjištění závažných důvodů, díky kterým nelze zprostředkovat osvojení
2. žadatelé poruší povinnosti sdělovat údaje, které jsou důležité pro evidenci
3. žadatelé sami požádají o vyřazení z evidence

• Proces o vyřazení se vede v písemné formě.
• Proces o vyřazení se rozběhne v momentě, kdy Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí obdrží žádost žadatelů, nebo když zjistí závažné důvody.
• Rozhodnutí o vyřazení se doručuje v českém jazyce.
• Žadatelé pak mají 15 denní lhůtu, ode dne oznámení rozhodnutí, se odvolat.
• Odvolání se podává k Ministerstvu práce a sociálních věcí a to prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Číst dál...

První fáze procesu mezinárodního osvojení neboli začínáme u možnosti osvojit

Proces mezinárodního osvojení začíná u možnosti osvojení. Zaměříme se tedy na to, jaké dítě lze osvojit ve spojitosti s mezinárodním osvojením a kdo je vhodným kandidátem. Vše, co potřebujete vědět o první fázi procesu mezinárodního osvojení, naleznete v tomto článku.

Možnost zprostředkování osvojení dětí z České republiky do zahraničí

Osvojení dítěte z České republiky do zahraničí lze pouze prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který je ústředním orgánem. Osvojit dítě lze pouze v případě, že je dítě tzv. právně volné, tedy pokud:

1. rodiče dítěte dali souhlas s osvojení dítěte;

• takový souhlas může dát matka dítěte nejdříve po 6 týdnech od narození,
• otec dítěte může souhlasit i před uplynutím této doby; nejdříve však po narození dítěte,
• souhlas s osvojením rodiče dávají před soudem,
• po 3 měsících od souhlasu s osvojením se pozastavují práva a povinnosti rodičů,
• soud jmenuje poručníka dítěte- orgán sociálně-právní ochrany dětí.

1. soud rozhodl, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení, a to z těchto důvodů:

• rodiče osvojovaného dítěte jsou zbaveni rodičovské povinnosti a práva dát souhlas k osvojení,
• rodiče dítěte nejsou schopni projevit své stanovisko,
• rodiče osvojovaného dítěte se pohybují na neznámém místě, které se nedaří soudu a dalším orgánům zjistit,
• rodiče o dítě nemají zjevný zájem.

1. rodiče dítěte nejsou známi,
2. jedná se o osiřelé dítě bez dalších příbuzných.

Kdo se mlže stát osvojitelem

• manželé nebo jeden z manželů
• ve výjimečných případech může osvojit i samostatná osoba
• páry stejného pohlaví nemůžou osvojit dítě

Mezi osvojitelem a dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl. Zpravidla takový, který odpovídá přirozenému věkovému rozdílu mezi rodičem a dítětem.

V ČR probíhá proces hledání náhradní rodiny, od doby kdy je dítě osvojitelné, 6 měsíců. V případě, že pro dítě není v uvedené lhůtě nalezena vhodná náhradní rodina na území ČR, zašle příslušný krajský úřad spisovou dokumentaci dítěte Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který následně hledá pro dítě vhodnou náhradní rodinu v zahraničí. To je označováno jako princip subsidiarity.

Číst dál...

Mezinárodní osvojení

Mezinárodní osvojení je jednou z forem náhradní rodinné péče. K tomuto druhu osvojení se sahá v momentě, kdy se nedaří pro dítě najít náhradní rodinu v zemi, ve které se narodilo. Mezinárodní osvojení má svá pravidla a zákonitosti. Tento článek se zaměří především na ty úmluvy, ze kterých mezinárodní osvojení vychází. V České republice mezinárodní osvojení zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Jaká je agenda úřadu, a které úkoly plní? A jak vlastně daný úřad pracuje? V neposlední řadě se článek věnuje i samotnému procesu mezinárodního osvojení.

• Mluvíme tedy o adopci dětí do ciziny a z ciziny.
• Tenhle druh adopce se používá v případě, kdy se nepodaří dítěti najít náhradní rodinu v zemi, kde se dítě narodilo.
• Tato forma adopce vychází z:

1. Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference.

• Haagská úmluva stanovuje postup při osvojování dítěte do zahraničí:
  • určuje povinnosti a kompetence jednotlivých institucí,
  • definuje právo dítěte na přednostní osvojení v zemi, kde se dítě narodilo,
  • zaručuje biologickým rodičům anonymitu,
  • zásadně vylučuje jakékoliv zisky z adopcí,
  • nařizuje signatářským státům, aby na svém území určily jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do zahraničí odpovědný.

1. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

• Důležitou roli při mezinárodní adopci zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně.
  

Co to je mezinárodní osvojení?

• Určující pro mezinárodní osvojení (adopci) je „obvyklé bydliště žadatele“. Rozumí se tím, kde žadatel pracuje, skutečně bydlí a kde má zázemí.
• Není tedy rozhodující státní občanství žadatele, ani jeho trvalý pobyt.
• Příklady mezinárodního osvojení:
  • v případě, že český státní občan žijící ve Francii bude chtít adoptovat dítě žijící na území České republiky, bude se jednat o mezinárodní osvojení.
  • Stejně tomu bude i v případě, že si bulharští státní občané žijící na území České republiky, budou chtít osvojit dítě s obvyklým pobytem v Bulharsku, mohou tak učinit jen prostřednictvím mezinárodního osvojení.
    

Druhy osvojení

1. osvojení do ciziny
2. osvojení z ciziny

Jak pracuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně.

Oblast činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí

• První a primární oblastí činnosti Úřadu představuje zprostředkování osvojení dítěte s obvyklým pobytem v České republice do zahraničí, tedy osvojení do ciziny.
  • Úřad zprostředkoval v této oblasti více jak 370 osvojení dětí ve věku od 1 do 9 let do 11 převážně evropských zemí.
  • Nejčastější cílovou zemí je Dánsko, Německo a Itálie.
  • Druhá oblast agendy Úřadu, osvojování z ciziny, zůstává prozatím v pozadí.
    • Důvody jsou:
      • složitost navazování spolupráce
      • malá ochota ostatních států
      • vysoká finanční náročnost procesu, která mnohdy odradí potencionální žadatele
• To vede ke skutečnosti, že počet států, z nichž je možné osvojovat, je minimální.
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se v poslední době intenzivně pokouší o prohloubení činnosti v této oblasti.
  • V současné době tak je možné žádat o osvojení dítěte:
    • z Filipín
    • z Bulharska
    • z afrických zemí - Burkina Faso, Burundi,  Togo,
    • z asijských zemí - Indie

Úkoly Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí

• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v rámci agendy mezinárodního osvojení poskytuje informace o českém právu a další všeobecné informace, které souvisí s mezinárodním osvojením.
• Úřad v této  oblasti mezinárodního osvojení usnadňuje a sleduje řízení o osvojení.
• Úřad po skončení mezinárodního osvojení informuje příslušné orgány státní správy.
• Úřad aktivně vyhledává děti vhodné k mezinárodnímu osvojení a následně se věnuje nelezení vhodných osvojitelů pro tyto děti. 

Jak probíhá proces mezinárodního osvojení prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí

• Osvojení se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem o mezinárodní osvojení.
• Úřad spolupracuje při zprostředkování mezinárodních osvojení výlučně s ústředními orgány nebo ve spolupracujících státech řádně pověřenými organizacemi. 
• Proces mezinárodního osvojení je velmi složitý formální proces. Cílem je pak chránit nejlepší zájem dítěte.
• Úmluva definuje základní pravidla tohoto procesu.
  • Konkrétní podmínky se přitom liší v závislosti na situaci a právních úpravách ve státech, které v konkrétním případě mezinárodní adopce spolupracují.
  • Ročně Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí zprostředkuje přibližně 30 mezinárodních osvojení.

Číst dál...