Alergie na zvířata

Co dělat, když se domácí mazlíček změní v alergen? Rýma, slzení, pálení a otoky očí, vyrážka či ekzém, astma, kašel a sípání? I to můžeme získat s novým mazlíčkem. Jak reagovat, když mazlíček není jen zdrojem radosti a potěšení?

Mýty spojené s touto alergií

Řada lidí se mylně domnívá, že alergenem je srst domácích zvířat, ale alergie vyvolávají i zvířata bezsrstá. Největší obtíže totiž mají původ ve slinách, výkalech nebo kožních šupinkách zvířat. Tyto alergeny se váží na domácí prach, případně se dostávají do srsti zvířat.

Jak nám je?

Alergie na zvířata přichází postupně, může trvat až rok než se projeví její viditelné příznaky. Ty většinou představují dýchací potíže, kašel, kýchání a zduření sliznic nosní dutiny. Alergie může vést až k chronickým onemocněním dýchacích cest. Může vyvolat i slzení a pálení očí, záněty středního ucha, také kožní vyrážky, příp. nevolnosti a bolesti hlavy nebo zažívací obtíže.

Které zvíře je „nejagresivnější“, když přijde na alergii?

Nejagresivnější alergeny produkuje kočka, v závěsu jsou psy, králíci, morčata nebo křečci. Zatímco u koček zpravidla alergie nesouvisí s rasou, alergie u psů se může lišit dle jednotlivých ras. Nejvíce alergií je zaznamenáno na plemena jezevčíků, jorkšírů, pudlů, kníračů a boxerů. Zpravidla však nehraje roli délka srsti. Psí alergeny nejsou tak agresivní jako ty kočičí, takže pro spuštění alergie je většinou nutné se psa přímo dotknout.

Významné alergeny produkují i domácí hlodavci jako je křeček, morče, myš nebo potkan. Pravým původcem potíží u těchto zvířat bývá většinou moč, její bílkoviny se velmi snadno šíří vzduchem. U plazů mívají alergeny především podobu drobných šupinek kůže, u papoušků se může jednat o alergii na peří. Alergie na peří je však velmi vzácná. Alergie na zvířata může mít původ také v krmení, mohou ji způsobovat i roztoči, bakterie a další paraziti zvířat.

Je možná léčba? Nebo musí mazlíček z domu?

Mnohdy je však jediným efektivním řešením domácího mazlíčka dát pryč. I poté, co zvíře opustilo domácnost, v ní zůstávají jeho alergeny, a to až po dobu jednoho roku. Pokud tohle řešení nepřipadá v úvahu, je další možnost omezení množství alergenu uvolňovaného zvířetem, a to díky pravidelnému koupání zvířete, a to alespoň dvakrát týdně. Léčba alergie na zvířata spočívá v podávání léků ke zmírnění alergických projevů, především antihistaminik či kortikosteroidů.

Číst dál...

Alergie na roztoče

Roztoči. Malí, průsvitní a pouhým oken neviditelní. A přesto nám dokážou pěkně zatopit. Největší nebezpečí pro alergiky představují roztoči přítomní v domácím prostředí, kteří jsou zdaleka nejčastější příčinou alergie. Průměrná délka života roztočů je 20 až 30 dnů, tak dlouho s námi žijí.

Domácí mazlíček? Těžko

Domácí roztoči se zabydlují v bytových textiliích, jako jsou koberce, záclony, přehozy, čalounění a plyšové hračky. Největší hnízdem se ovšem stávají lůžka a lůžkoviny. Právě zde mají tito členovci ideální podmínky pro život. Lidské tělo je každou noc samo zásobuje dostatkem potravy, vyhřívá jim lůžko a rovněž dechem a potem příhodně zvlhčuje vzduch. Proto mají alergici největší problémy v noci a po ránu.

Co dokážou roztoči?

Alergie na roztoče se může projevit jako kýchání, rýma či pocit ucpaného nosu, pálení a otoky očí, či jako kašel, dušnost, které mohou přejít až v astma. Dalším z projevů může být zhoršení atopického ekzému. Všechny tyto příznaky mohou být provázeny spánkovými potížemi a pocitem únavy.

Diagnostika a následná léčba aneb jak na ně

Alergii na roztoče potvrdí lékař na základě klinického vyšetření, anamnézy, kožních testů či vyšetření specifických protilátek IgE.

Dále by mělo následovat odstranění alergenů z domu, zejména tzv. „lapačů prachu“ jako jsou koberce, závěsy, záclony, různé přehozy apod. Je nutné odstranit z domácího prostředí alergika i domácí zvíře, jehož srst popř. peří je „přístavem“ pro roztoče. Pozornost je třeba věnovat zejména lůžku alergika. Ale jak? Jediným spolehlivým způsobem omezení množství roztočů a jejich alergenů v bytě je použití tzv. bariérových povlaků, které jsou neprostupné pro roztoče a roztočové alergeny. Toto povlečení určené konkrétně pro alergiky. Povlaky proto představují základní nezbytné opatření pro osoby trpící či ohrožené alergií na roztoče, astmatem a atopickým ekzémem.

Číst dál...

Alergické astma

Víte, že každý třetí astmatik je dítě? Že u 80 % dětí s astmatem jsou první příznaky patrné již před pátým rokem života? A u 85 % dětí má jejich astma alergický podklad? Co rozumíme pod pojmem astma? Je to každý horší kašel? Důležitá je správná a včasná diagnóza a následná léčba.

Co je astma?

Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi, suchému dráždivému kašli, který se objevuje zejména po námaze anebo v noci, a ruší tak spánek a omezuje fyzickou aktivitu. Astmatický kašel může být vyvolán i silnými emocemi, jako je smích nebo pláč, a také kontaktem s alergenem, například se zvířetem.

Jak správně určit, že se jedná o astma?

Určitě je dobré navštívit doktora. Kde dostane následující otázky: Kašle a sípá dítě? Má pocit tíže na hrudi nebo často "nemůže chytnout dech"? Rozvíjí se při běžném nachlazení opakovaně kašel a zánět průdušek, který trvá nepřiměřeně dlouho? Kašle a hvízdá dítě při sportu, hře nebo smíchu a pláči? Má někdo v rodině astma nebo alergii? Co spouští příznaky – nachlazení, kontakt s alergenem, sportování? Jak časté jsou příznaky ve dne a jak časté jsou v noci, a jak jsou závažné? Budí kašel a hvízdání dítě ze spaní? Má dítě mnoho zameškaných hodin ve škole?

Pokud jsou odpovědi na tyto otázky kladné, jedná se s velkou pravděpodobností o astma. Diagnóza se dále potvrzuje provedením funkčního vyšetření plic – spirometrie, které nám přesně ukáže, jak průdušky pacienta fungují. Další potřebné je alergologické vyšetření, které určí, jakým alergenům se má pacient vyhýbat.

Dá se astma vyléčit?

Astma neumíme vyléčit, umíme je ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život.

Léčba astmatu vede k úplné kontrole nad nemocí. Pacient by neměl mít žádné příznaky během dne, žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky nebo probouzení pro astma, častou potřebu úlevových léků, normální nebo téměř normální funkci plic a žádné opakování záchvatů dušnosti.

Jen velmi malá část dětí z astmatu "vyroste". Jsou to nejčastěji ti, kteří hvízdají pouze během nachlazení a netrpí alergií. Naopak ti, kteří jsou alergici nebo pasivní kuřáci nebo jejichž matka má astma, z astmatu většinou nevyrostou. U někoho se astma v dospívání zlepší, u někoho zhorší. Velmi malé děti se astmatu na čas zbaví, ale v pozdějším věku u nich většinou znovu propukne.

Pokud mají rodiče astma, mají i děti zvýšené riziko astmatu. Důležitou roli hraje prostředí, do kterého se dítě narodí, a způsob života. Rozhodně by matka neměla kouřit v těhotenství ani po porodu. V bytě i domě je ideální prostředí bez tabáku, prachu, roztočů a plísní. Domácí zvířata, zejména kočky, by neměly v bytě žít.

Číst dál...

Alergeny

Alergen je látka schopná navodit alergickou reakci. Reakce přecitlivělosti může být vyvolána velkým množstvím různých látek. Jaké jsou nejčastější typy alergenů? Kdy mají největší sílu?

Co je alergen?

Alergen je látka, která vyvolává alergickou reakci. V podstatě to může být jakákoliv látka, která je schopná vyvolat imunitní odpověď. Alergeny podle výskytu můžeme rozdělit na venkovní a domácí. Další skupinou jsou potravinové alergeny, zvířecí jedy, chemikálie a léky.

Co jsou to venkovní alergeny?

Nejvýznamnějšími venkovními alergeny jsou pyly a spory plísní. Pylová zrna jsou buňky, které slouží k rozmnožování rostlin. Pyly barevně kvetoucích rostlin, například růží, většinou alergii nevyvolávají. Oproti tomu pyly mnoha stromů, trav a plevelů jsou lehké a jsou snadno unášeny větrem. Právě tyto pyly vyvolávají alergické reakce. Každá rostlina má období kvetení, které se v různých letech příliš neliší. Do jisté míry ho však může ovlivňovat počasí v daném roce. Množství pylu v ovzduší je také výrazně ovlivněno počasím. V naší republice může začít pylová sezona většinou již během časného jara – února – a trvá až do října. Stromy sezonu zahajují, trávy kvetou od května do srpna a plevele na vrcholu léta do podzimu. Čím severněji a čím vyšší poloha, tím je vegetace opožděnější, a pylová sezona se tak posouvá někdy i o měsíc.

Plísně jsou příbuzné hub. Jejich spory poletují vzduchem stejně jako pyly. Vyskytují se v průběhu celého roku a nemají svoji vyhraněnou sezonu. Jejich tvorba je výrazně ovlivněna počasím, vlhkostí a teplotou.

Máte doma vnitřní alergeny?

Hlavními alergeny domácího prostředí jsou roztoči a jejich exkrementy, zvířecí alergeny, domácí plísně a jejich spory a švábi a jejich exkrementy.

Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům. Živí se zvířecím a lidským kožním odpadem. Nejvíce jich nalézáme v lůžku, protože je tam pro ně nejpříznivější prostředí. Potřebují teplo a vlhkost vzduchu. Nejvíce alergizují jejich exkrementy.

Domácí mazlíčkové jsou zdrojem velmi agresivních alergenů. Často se lidé mylně domnívají, že hlavním zdrojem alergenů jsou jejich chlupy. Je to omyl. Zvířecí alergeny jsou obsaženy ve slinách, v moči, v krevním séru, v lupech a kožních šupinách a ve výměšcích. Je proto lhostejné, zda má zvíře dlouhou nebo krátkou srst anebo zda pelichá. Každé jednotlivé zvíře vytváří určité množství alergenu týdně. Zvířecí alergeny na rozdíl od roztočových mohou dlouhou dobu setrvávat ve vzduchu, protože jsou lehké. Mohou tak být ve vlasech a v šatech zaneseny i do jiných budov, například do školních tříd.

Číst dál...

Potravinová alergie

Alergická nebo jiná přecitlivělost se může u člověka vytvořit prakticky na kteroukoli potravinu. Vystopovat viníka je často detektivní práce. Alergologické testy se nedají udělat na stovky potravin současně, proto je nutné okruh podezřelých potravin co nejvíce zúžit. Jak probíhá proces diagnostiky u potravinové alergie?

 

Diagnostika potravinové alergie

Pokud máme podezření na nějaký druh přecitlivělosti na potraviny, měli bychom v první řadě navštívit svého praktického lékaře a podrobně ho o svých potížích informovat. Jaké otázky můžou u doktora vyvstat? Na která jídla jsme zaznamenali nějakou nepříjemnou reakci? Jak se tato reakce projevila? Kolikrát se už projevila? Po jaké době od pozření dané potraviny se reakce projevila? Co jiného jsme ten den dělali nebo prožili? Byli jsme v okamžiku reakce oslabeni, například vlivem nemoci, těžké fyzické aktivity, stresu nebo třeba menstruace? Buďte na ně připraveni.

Otázky, testy a doba trvání

Na vybrané podezřelé potraviny se provedou imunologické testy, a to buď na kůži, nebo z krve. V nemocničním prostředí se provádějí časově náročné provokační testy, při nichž se podávají zvyšující se dávky alergenů, a pozoruje se reakce.

Další diagnostickou metodou jsou náplasťové kožní testy, které jsou vhodné zejména pro děti s atopickým ekzémem a jsou schopny odhalit i tzv. pozdní přecitlivělost na potravinové alergeny. Test trvá tři dny a kůže pod náplastmi obsahujícími vzorky alergenů se po 48 a 72 hodinách kontroluje.

Nejprůkaznější metoda

Nejprůkaznější metodou, jak potvrdit většinu intolerancí, je biopsie tenkého střeva. Jedná se o téměř bezbolestné vyšetření, při kterém se do žaludku pacienta spustí hadička s kamerou a „kleštičkami“, kterými se odebere malý vzorek sliznice tenkého střeva. Laboratorní vyšetření tohoto vzorku pak ukáže, co ve střevě chybí či nadbývá.

Diagnóza u nejmenších dětí

U nejmenších dětí nejsou alergologické testy vždy vhodné, a to z důvodu nízké průkaznosti nebo obtížné proveditelnosti. Přesto je rozumné snažit se zjistit, zda zdravotní problémy dítěte opravdu souvisejí se stravou a případně který alergen tyto projevy vyvolává. V tom nám mohou pomoci testovací diety spojené s vlastním pozorováním. Testovací dietu je možné samozřejmě použít i u dospělého člověka, pokud lékařské vyšetření příčinu problémů neodhalilo.

 

Číst dál...

Proč přibývá stále více alergických dětí?

Mezi českými dětmi přibývá alergiků. Malých alergiků je v populaci kolem 30 až 40% a podle lékařů jich neustále přibývá. Nejvíc alergiků je v Praze a jižních Čechách. Vyšší výskyt alergií pak bývá u dorostu než u dětí.
Většina rodičů má připravený dlouhý seznam léků a to převážně právě na různé projevy alergií svých dětí. Jak je možné, že v dnešní době trpí alergiemi tolik dětí? Proč děti reagují tak přecitlivě na normální věci jako jsou pyl květů, prach, psí či kočičí srst apod.? Vždyť tyto látky jsou na světě od nepaměti a lidé se s nimi setkávají celá staletí. Rozkvetlá louka je přece krásná, není důvod nad ní brečet alergickými slzami a rýmou.
Máme zvlhčovače vzduchu, speciální vysavače, bezprašné prostředí, všemožné pomůcky zajišťující naše domácnosti stále čistější a antialergicky vybavenější, ale děti jsou stále nemocnější a alergičtější na co se dá. Pojďme se tedy podívat na to, proč stále přibývá alergických dětí.

Kde hledat příčiny zvyšujícího se počtu alergiků?
Nad vysvětlením každoročního přírůstku alergiků si odborníci lámou hlavu. Dá se říci, že je to jakási daň za výdobytky moderní civilizace a potlačení velkých infekcí. Odborníci mluví o mozaice příčin. Změny ve výživě, v potravinářských výrobcích, v hygieně, v bydlení, změny prostředí, automobilismus, životní styl, volný čas, kontakt se zvířaty ve městě, chemické látky, to vše se podílí na zvyšujícím se počtu alergiků.
Imunologové a alergologové se pak většinou shodují. Pro dětský organismus je devastující zejména špatné životní prostředí. Dětský imunitní systém se od narození asi do věku šesti let bouřlivě vyvíjí, a proto je v tomto období velmi zranitelný. Rozhodně tedy platí, že prostředí, znečištěné technologickými aktivitami lidí, s rozvojem alergií souvisí. Mezi důležité spouštěče alergií patří i chemické látky, které nás na každém kroku provází, jedná se o čistící a prací prostředky, průmyslové exhaláty, výfukové plyny, průmyslově vyráběné potraviny, nápoje, dále stres, infekce, zejména ty přechozené, či jiné oslabení organismu.

"Semisterilní" děti
Hypotéza předpokládá, že růst alergií souvisí se současným způsobem našeho života, bydlením v domech bez bakterií. Vše je vydezinfikované - podlahy, koupelny, WC a vlastně i potraviny. Děti si stále myjí ruce, maminky kontrolují, zda pískoviště, kde si hrají, je čisté. Představa dítěte, které si jako za starých časů vleze do boudy k psovi, který se nikdy nemyl šampónem, je pro většinu rodičů děsivá. Přitom se ale ukazuje, že děti, které prodělaly nějaké infekční nemoci nebo vyrostly na farmách, mívají méně ekzémů a vyskytuje se mezi nimi podstatně méně astma.

Číst dál...