Učíme dítě jízdu na kole s pomocnými kolečky nebo ne?

První jízda, na kole sedí dítě, které se klátí ze stranu na stranu, rodič nervózně přešlapuje opodál. Jak naučit dítě jezdit na kole a neznechutit mu to? Čeho se vyvarovat, protože každému někdy ujedou nervy a přirozeně děláme chyby. Kontroverzní otázkou při výuce jízdy na kole je, používat či nepoužívat přídavná kolečka. Představme tedy argumenty pro a proti.

Jasně, že bez koleček

Čím menší dítě se naučí držet rovnováhu, tím snadněji se mu adaptuje mozek na novou úlohu. Díky přídavným kolečkům se podporují nesprávné návyky pro držení rovnováhy. Upozorňuje se pak i na karamboly, které jdou na vrub právě těm pomocníkům, kdy dítě s postranními kolečky, pokud chce zatočit tak správně jak na kole tzn. s naklopením kola na stranu zatáčky, se nakonec rozhoupalo a převrátilo se. Nejlepší je za začátečníkem běžet a jistit, zní z názorové skupiny proti kolečkům.

Nezatracujte přídavná kolečka

Ač jsou přídavná kolečka v dnešní době tak trochu „out“, a spíše se ve výuce razí trend, kdy si děti osvojují práci s těžištěm na jednostopém odrážedle a techniku šlapaní do pedálů na tříkolce, stále existují i děti, kterým přídavná kolečka velmi pomohou.

Patří mezi ně především děti velmi nejisté a bojácné. Dále děti, které dlouho nemohou pochopit spojitost mezi pohybem vpřed a šlapáním, a tak jim neustále hrozí převržení. Hrozí i vypěstování si odporu k samotnému kolu.

Ano, přídavná kolečka sice obvykle prodlužují dobu, než se děti na kole opravdu naučí, ale pokud dětem spolu s kolečky vezmete i radost z jízdy na kole, vzali jste jim něco, co v žádném obchodě nekoupíte.

Takže pomocná kolečka ano či ne?

Záleží na každém rodiči, co preferuje, ale mnohdy pomocná kolečka jen prodlouží dobu učení jízdy na kole. Nabízí se ještě jedno řešení, kdy k pevné konstrukci kola pod sedlem připevněte násadu od smetáku. Tu v průběhu jízdy malého cyklisty přidržujte. Když ji čas od času pustíte, vaše dítko si toho ani nevšimne a velmi rychle se tak naučí jezdit samo.

Číst dál...

Právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci

Další z důležitých práv pěstouna je právo na odbornou pomoc. Pěstounská péče je náročná ve všech směrech, a proto zákon myslí i na psychologickou pomoc. Osoba, která má tedy v péči svěřené dítě, má právo tuto pomoc využít. Jak často se lze na terapeutickou či jinou odbornou pomoc obrátit? Kým je zajišťována? A jakým způsobem funguje? Čtěte dále a dozvíte se, co vše zahrnuje právo na odbornou pomoc.

• Odborná pomoc se poskytuje alespoň jednou za 6 měsíců.
• Je třeba brát ohled na potřeby osob pečujících/v evidenci a všech dětí v jejich péči.
• Je stanoven minimální rámec odborné pomoci, která je poskytnuta bezplatně.
• Tato pomoc je nad rámec poradenství, jehož rozsah je stanoven vyhláškou. Služba je poskytována obecním nebo krajským úřadem nebo pověřenou osobou.
• Je možné zajistit odbornou pomoc v intenzivnější podobě, což znamená, že není vyloučena finanční spoluúčast osob pečujících/v evidenci na hrazení nákladů odborné pomoci.

Jak je zajišťována tato pomoc

• Odbornou pomoc může zajistit sám subjekt, který dohodu uzavírá, a to prostřednictvím svého psychologa, terapeuta, supervizora atd.
• Dále lze odbornou pomoc, osobě pečující/v evidenci a svěřenému dítěti či dalším dětem žijícím v rodině, domluvit u příslušného odborníka, kde lze chodit na konzultace v potřebných intervalech.
  • • u pověřené osoby
    • sociální služby
    • v ústavním zařízení
    • v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Odborná pomoc poskytovaná dítěti v pěstounské péči by měla vycházet z IPOD (individuálním plán ochrany dítěte) dítěte.

Příklady odborných služeb:

• supervize
• psychoterapie
• právní poradenství související s péčí o svěřené děti
• sociální služby

Číst dál...

Právo na bezplatné zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě

Víte, na co vše máte právo v souvislosti s pěstounskou péčí? Pokud jste osoba pečující či osoba v evidenci mělo by vám být umožněno bezplatné vzdělávání v rámci výchovy a péče o dítě. Níže vám představíme jednotlivé situace, na které je vzdělávání zaměřeno. A v neposlední řadě zde najdete i to, kdo tuto službu pro osoby pečující či v evidenci zajišťuje.

Cílené zvyšování znalostí a dovedností osoby pečující či osoby v evidenci, které vychází z § 5 vyhlášky č.473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se zaměřuje především na následující situace.

• Získávání nových informací, dovedností a schopností v oblasti péče o dítě.
• Získávání znalostí a dovedností při péči o specifické skupiny dětí tj.
  • děti jiného etnika
  • děti se zdravotním postižením
  • děti z tzv. sourozeneckých skupin
  • děti, které zažily týrání
  • děti, které zažily zneužívání
  • děti, které zažily zanedbávání
• Jak nabídnout a poskytnout pomoc a péči při změnách spojených se vzděláváním nebo vývojovými fázemi dítěte.
• Zvládání krizových situací.
• Jak zvládat návrat dítěte do původní rodiny či přechod do náhradní rodiny.
• Příprava dítěte na postupné osamostatňování v souvislosti s jeho zletilostí a odchodem z náhradní péče. A samozřejmě se přihlíží na věk dítěte a jeho vývojové a sociální potřeby.

Kdo zajišťuje pomoc při zvyšování znalostí a dovedností?

• Zvyšování znalostí a dovedností pro osobu pečující nebo osobu v evidenci, zajišťuje ten, kdo s touto osobou uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo upravil podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností.
• Na subjektu, který dohodu uzavřel, pak leží zodpovědnost, aby zajistil vzdělání u odborně způsobilých osob (akreditované kurzy či vzdělávací programy dle zákona o sociálních službách).

Číst dál...

Právo pěstouna na krátkodobou pomoc aneb zajištění péče o svěřené dítě

Co dělat, pokud jako pěstoun potřebujete zajistit hlídání na dobu nezbytně nutnou? Existují zákonem definované a dané okolnosti, kdy má pěstoun nárok na krátkodobou pomoc při zajišťování péče o svěřené dítě. O kterých okolnostech je řeč a jak konkrétně vypadá tato pomoc, se dozvíte v následujícím článku.

• Jedná se o krátkodobou pomoc, kdy je zajištěna péče o svěřené děti, a to v případě, že osoba pečující nebo osoba v evidenci není schopna sama tuto péči zajistit.
• Jedná se zejména o tyto okolnosti:
  • po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou
  • při ošetřování osoby blízké
  • při narození dítěte
  • při vyřizování nezbytných osobních záležitostí
  • při úmrtí osoby blízké
• Záleží tedy nejen na tom, zda nastanou výše uvedené okolnosti, ale je třeba vzhledem k věku dítěte, jeho rozumové vyspělosti, schopnostem, zdravotnímu stavu a dalším okolnostem posoudit, zda je třeba zajišťovat osobní péči.
  • V případě dětí, které dochází do školy, není třeba zajišťovat osobní péči po dobu, kdy jsou děti ve škole nebo ve školní družině.
  • V případě, že se jedná o manžele, nastupuje nejdříve povinnost druhého manžela podílet se na péči o svěřené dítě.
• Je třeba mít na paměti, citlivé uplatňování tohoto práva.
  • Zda je to v zájmu dítěte.
  • Zvážit zejména u nejmenších dětí formu této pomoci a výběr osoby, která bude o dítě pečovat.

Jak vypadá krátkodobá péče

• Je třeba předem dohodnout režim, v jakém budou osoby pečující nebo osoby v evidenci o tuto formu pomoci žádat.
• Je třeba určit, jakým způsobem se bude dítě předávat a přebírat a na jakém místě.
• Je možné s osobami pečujícími/v evidenci dohodnout úhradu za stravu v rámci ubytování dítěte. Výše úhrady by měla odpovídat obvyklým cenám v daném místě.
• Osoby pečující/v evidenci jsou odpovědné za předání informací o dítěti, které mohou mít vliv na průběh péče.
  • informace o zdravotním stavu dítěte
  • informace o specifických potřebách dítěte

Kdo poskytuje krátkodobou péči

• komunitní a mateřská centra
• jiné pěstounské rodiny
• dobrovolníci
• pracovníci subjektu, se kterým je uzavřena dohoda (tuto péči může subjekt poskytovat více rodinám)
• mateřská školka či jiné obdobné zařízení
  • dětská skupina
  • soukromá školka
• „paní na hlídání“
  • může jí mít zajištěnou osoba pečující/v evidenci
  • může jí nasmlouvat subjekt uzavírající dohodu pro více pěstounských rodin

Osoby, které poskytují krátkodobou péči

• V případě této služby není nutné využívat jen pověřené osoby, ale je třeba dodržovat předpisy a respektovat pravidla pro zvolený typ péče.
• Je třeba, aby tyto osoby, které krátkodobou péči o děti poskytují, znaly specifika dětí vyrůstajících v náhradní rodinné péči a byly tedy alespoň v základní míře v tomto směru poučeny a proškoleny např. vzdělávací kurz.
• Odpovědnost v případě hlídání dětí má vždy ta osoba, která dítě hlídá, tak jako je tomu např. i u vlastních dětí dle § 422 občanského zákoníku.
• Je- li pobírán státní příspěvek na tu danou pomoc/službu, je pomoc/služba hrazena z tohoto příspěvku. Je tedy třeba vždy dohodnout např. s paní na hlídání či jinou pěstounskou rodinou formu úhrady. A částka by měla odpovídat cenám obvyklým v dané lokalitě.

Číst dál...

Právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě

Každá osoba, která je v systému pěstounská péče, má svá práva a povinnosti. Jedním z práv je i pomoc se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě. De facto se jedná o to, aby si pěstoun mohl odpočinout. O jakou dobu se jedná? A jak tato pomoc pěstounovi vypadá? Na co všechno má v tomto ohledu pěstoun právo? To vše je předmětem tohoto článku.

• Právo pěstouna si odpočinout od celodenní náročné péče o děti.
• Jedná se o pomoc v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů. A svěřené dítě musí být alespoň ve věku 2 let.
• Toto ustanovení tedy slouží především k psychohygieně osob pečujících/v evidenci.
• Toto právo nabývá platnost v případě, že osoba pečující/v evidenci skutečně poskytuje intenzivní péči svěřeným dětem.
  • V případě, že je dítě studentem střední školy a ve školním roce bydlí na internát, není nutná respitní péče, tedy právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče.
• Tato pomoc osobám pečujícím/v evidenci však nesmí být v rozporu s potřebami a zájmy svěřených dětí.
  • Především u dětí předškolního věku nebo u dětí, které jsou v rodině umístěny teprve krátkou dobu, je třeba citlivě zvážit, jakou formou tuto podporu poskytovat, aby nedošlo k další traumatizaci dětí.
  • Pro některé děti bude vhodnější, aby odlehčovací péče probíhala v kratších časových úsecích opakovaně. Například jen po část dne, jeden den v týdnu nebo víkend.
• Je možné se domluvit s osobou v evidenci a se subjektem, se kterým byla uzavřena dohoda, na zajištění 14 dní i formou přestávky před příchodem dalšího dítěte do rodiny na přechodnou dobu.
  • Tedy po odchodu jednoho dítěte budou mít pěstouni na přechodnou dobu potřebné volno pro odpočinek a odlehčení.
• Poskytnutím služby se rozumí samotné zajištění péče o dítě, osoby pečující/v evidenci si mohou připlácet přiměřenou částku na stravu a ubytování dítěte.

Jak se tato péče zajišťuje?

• Pobyt pro děti z náhradních rodin s terapeutickým programem zaměřeným na potřeby dětí v náhradní rodinné péči.
• Obdobným způsob jako zjištění krátkodobé péče.
• Zajištěním účasti dítěte na dětském táboře v souladu s jeho zájmy a potřebami. Nemusí se jednat o výchovně-rekreační tábor pro děti.
• Vhodná forma u malých dětí je hlídání dítěte přes den. Odpočinek osoby pečujících či v evidenci je tedy zajištěn, ale dítě není pryč z domova přes noc.
• Je možná také účast dětí na tzv. příměstském táboře.
• Lze tedy zajistit celodenní péči tak, že dítě nebude přes noc odloučeno od pečujících osob.

Dále je možné, aby si sama osoba pečující/v evidenci zařídila pobyt dítěte na táboře či na odlehčovacím pobytu a po subjektu, se kterým, má uzavřenu dohodu, bude chtít pouze úhradu.

• Toto je však vždy nutné v dohodě vymezit a specifikovat.
• Musí být posouzena vhodnost takového pobytu pro dítě.
• Úhrada musí být přiměřená, nadstandardní služby (např. pobyt u moře) musí osoby pečující/v evidenci hradit (částečně) samy.

Této nabídky může a nemusí osoba pečující či v evidenci využít. Proto je nutné v dohodě či rozhodnutí jasně nastavit termíny. Je samozřejmě možné dohodnout větší rozsah této pomoci, než je zákonem dané minimum 14 dnů.

Číst dál...

Právo na pomoc při rozvíjení a udržování vztahů dítěte s jeho rodinou a osobami blízkými

Jedním z nejtěžších úkolů pěstouna je nadále a mnohdy i přesto rozvíjet vztahy mezi dítětem, které je mu svěřeno do péče, a jeho rodinou a příbuznými. V této situaci má pak pěstoun právo na pomoc. Jak vypadá taková pomoc? A co vše si lze pod touto pomocí představit? To se dočtete v následujícím článku.

• Jedná se o pomoc při udržování, rozvíjení a především prohlubování vztahů mezí dítětem a blízkými osobami.
• Jde především o rodiče.
• Osoba pečující či osoba v evidenci má právo na pomoc při realizaci styku rodičů s dítěte, která je zajišťovaná příslušným orgánem úřadu př. sociální pracovnice.
• Osoba pečující či osoba v evidenci má právo na pomoc při zajištění místa, kde dojde ke styku oprávněných osob s dítětem.
• Osoba pečující či osoba v evidenci má právo na asistenci při tomto styku.
• Režim kontaktu dítěte s oprávněnými osobami je řešen buď rozhodnutím soudu nebo individuálním plánem ochrany dítěte(zkráceně IPOD).

V čem zejména spočívá pomoc

• Příprava dítěte, oprávněné osoby, osoby pečující nebo osoby v evidenci na kontakt.
• Zajištění předběžného kontaktu pečující osoby/v evidenci s oprávněnou osobou (př. rodič/e či jiné blízká osoba)
• Zajištění vhodného místa pro kontakt.
• Doprovázení dítěte v průběhu kontaktu.
• Sledování průběhu kontaktu.
• Vyhodnocení, zda kontakt probíhá v zájmu dítěte.

Podpora a pomoc je poskytována i při realizaci jiných forem kontaktu, než je osobní setkání. Pokud tedy dítě není v kontaktu s rodiči ani jinými osobami blízkými, je třeba podporovat rozvoj jeho identity ve vztahu k jeho původu. K tomu slouží tzv. kniha života dítěte, kde dítě doplňuje informace o sobě, o rodině, náhradní rodině, je možné zde přidat i fotky. Tato kniha složí k budování identity dítěte.

Číst dál...

Poradenská pomoc pro každého v rámci pěstounské péče

V rámci pěstounské péče se poskytuje i poradenství, které je určeno nejen osobám pečujícím/v evidenci ale i dětem. Požádá-li osoba o poradenství, je jí zprostředkováno. Jaký je smysl poradenství a jaké situace si jej žádají? Smyslem tohoto článku, je popsat případy, ve kterých je poradenství trvale nebo dočasně poskytováno.

• Subjekt, který s osobou pečující nebo osobou v evidenci uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, poskytuje této osobě též poradenství.
• Požádá-li osoba pečující/v evidenci o poskytnutí poradenství, je pověřená osoba povinna poradenství poskytnout.
• Poradenství je možné poskytovat v rámci pravidelného osobního styku osoby pečující/v evidenci se zaměstnanci subjektu, který uzavřel dohodu.
• Smyslem poradenství je zejména pomoci osobám pečujícím /v evidenci posilovat jejich kompetence při péči o svěřené děti. Jedná se třeba o zvládání následků deprivace, traumatu, poruch citových vazeb apod.
• Osoba pečující a osoba v evidenci se mohou se žádostí o poskytnutí poradenství obrátit také na orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo na krajský úřad nebo na jinou pověřenou osobu.

Minimální rozsah poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče

• Poradenství při řešení sociálních nebo psychických problémů.
• Poradenství při řešení problémů souvisejících:
  • s péčí o dítě,
  • zdravím dítěte,
  • výchovou dítěte.
• Poradenství při zabezpečení péče o dítě se zdravotním postižením.
• Poradenství v oblasti vzdělávání dítěte.
  • Při výběru a hodnocení možností dítěte v budoucnosti.
  • Výběr budoucího a vhodného zaměstnání.
• Poradenství v oblasti kulturní, sportovní a jiné zájmové činnosti svěřeného dítěte.
• Poradenství při uplatňování nároků osoby pečující nebo osoby v evidenci a svěřeného dítěte v oblasti:
  • nemocenského pojištění,
  • důchodového pojištění,
  • podpory v nezaměstnanosti,
  • podpory při rekvalifikaci,
  • státní sociální podpory,
  • dávek pomoci v hmotné nouzi,
  • dávek pro osoby se zdravotním postižením,
  • veřejného zdravotního pojištění,
  • při uplatňování jiných nároků a pohledávek.
• Poradenství při využívání sociálních služeb.
• Poradenství při přípravě svěřeného dítěte na odchod z náhradní rodinné péče.
• Poradenství při zabezpečení bydlení pro svěřené dítě odcházející z náhradní rodinné péče,
• Poradenství při poskytování pomoci dítěti v situaci, kdy je třeba vyřídit úřední záležitosti.
  • Poradenství v případě hledání zaměstnání.
  • Poradenství v rámci finanční gramotnosti.
• Poradenství v řešení dalších otázek spojených se vstupem dítěte do samostatného života.
• Poradenství při jednání s rodiči nebo jinými osobami blízkými dítěti.
• Poradenství při udržování a rozvíjení kontaktů dítěte s rodiči nebo jinými osobami blízkým.
• Poradenství při doplňování a rozvíjení jejich odborných znalostí a dovedností.
• Poradenství v období po přijetí dítěte do rodiny osoby pečující nebo osoby v evidenci.
• Poradenství v období návratu svěřeného dítěte do původní rodiny.

Číst dál...

Jak funguje zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc?

Jak fungují zařízení, které poskytují okamžitou pomoc dětem? V jakých situacích se sahá po tomto řešení? A jak se dítě může dostat do center, které poskytují tuto okamžitou pomoc? Kolik dětí je schopno pojmout takové zařízení? Odpovědi na tyto otázky hledá následující článek.

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP)

Tato zařízení nespadají pod žádný rezort. Nevztahuje se na ně zákon o výkonu ústavní výchovy. Financování je řešeno ze systému dávek státní sociální podpory.

V jakých situacích zasahuje ZDVOP?

Poskytuje ochranu a pomoc dítěti, které:

• se ocitlo bez jakékoliv péče,
• se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,
• se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva.
• je ohroženo na zdraví či životě,
• je tělesně, duševně týrané nebo zneužívané.

Zajišťuje tedy:

• Ochranu a pomoc v základních životních potřebách.
• Ubytování.
• Zdravotní péči včetně té psychologické.

Kdo může zřizovat a provozovat ZDVOP?

• Obec, kraj, pověřené osoby.

Jak se dítě dostane do ZDVOP?

Dítě může být umístěno do ZDVOP na základě:

• žádosti rodiče
  • max. 3 měsíce (lze prodloužit o další max. 3 měsíce
• žádosti OSPOD OÚ ORP (pouze se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte)
  • max. 6 měsíců (lze prodloužit o dalších max. 6 měsíců pouze za předpokladu, že si rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte prokazatelně upravují poměry tak, aby mohli převzít dítě do své osobní péče)
• žádosti dítěte
• rozhodnutím soudu

Počet dětí v zařízení:

• max. 28 dětí v jednom zařízení;
  • počet lze překročit pouze v případě umístění sourozenců
  • počet lze překročit dále pouze na základě výjimky udělené MPSV

Počet dětí na jednoho pečujícího zaměstnance ZDVOP:

• max. počet 4 děti na 1 zaměstnance zajišťujícího osobní péči.

Číst dál...

Sanace rodiny

V souvislosti s ústavní péčí se často skloňuje či používá odborný termín sanace rodiny. Je to zdlouhavý proces, kdy se podporuje a znovuobnovuje fungování rodiny. Kdy k tomu dochází? Jak daleko se musí nechat dojít situace v té dané rodině? Přečtěte si tedy, v jakých situacích přichází cílená pomoc.

O jaké rodiny respektive situace jde?

Jsou to situace, kdy je nejistá existenční situace celé rodiny. Dále případy, kde je všudypřítomný strach ze ztráty bydlení. Rodinné vztahy jsou pak nestabilní a nejisté. Celá rodina má pak statut sociální outsidera a mnohdy se ocitá až na okraji společnosti. Obtíže se pak nabalují na sebe a není pak úniku.

A jak z této situace ven? Kdo této rodině pomůže?

V těchto chvílích se pak přistupuje k sanaci rodiny. Cílem tedy je předcházet, zmírňovat či eliminovat tyto příčiny. Rodičům i dětem je nabídnuta veškerá možná pomoc. Dělá se vše pro to, aby byla zachována celistvost rodiny. To vše se děje napříč odbornými institucemi, tedy je zapojen dětský lékař, policie, odbor sociální péče o dítě. A tato pomoc (př. při jednání na úřadech či soudech, rozebírání konkrétních situací s odborníkem), je posykávána dlouhodobě.

Ale jakými nástroji?

Tým odborníků dělá vše pro to, aby dítě nebylo odebráno z rodiny, pokud k tomu však dojde, realizují se kontakty mezi dítětem a rodinou, aby dítě vědělo, že o něj mají zájem. Každý člen rodiny je podporován a je důležité, aby byly odhaleny zdroje problému a nastoleny možnosti řešení. Musí se nahlas říci, jaké role by měl každý plnit. Je třeba mluvit o představách, které má daná rodina o fungování.

Co vše je zanedbávání péče o dítě?

Zanedbávání dítěte se projevuje nedostatečnou péčí rodičů, která se často opakuje generačně. Obvykle jsou rozlišovány čtyři typy zanedbávání:

• fyzické, kdy nejsou uspokojeny tělesné potřeby dítěte př. hlad, není dostatečně oblečeno
• výchovné, kdy není zabezpečena možnost vzdělávání, chybí třeba ochrana před dětskou prací
• emoční, kdy nedochází k uspokojování citových potřeb dítěte, př. chybí citová pouta, láska
• zanedbávání zdravotní péče, chybí preventivní péče

V rodině se často vyskytují všechny 4 typy zanedbávání.

Číst dál...

Z čeho je financováno fungování zařízené pro děti vyžadující okamžitou pomoc?

Jakákoliv činnost se odvíjí od skutečnosti, zda dotyčný subjekt disponuje dostatečnými finančními prostředky pro její provozování. Péče o děti, o které se nemohou postarat vlastní rodiče, se nedá provozovat bez zajištění finančních prostředků. Jak jsou tedy financována zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP)? Kdo vše se na financování podílí? A jaká je výše státního příspěvků? A od čeho se odvíjí maximální částka tohoto příspěvku?

Na rozdíl od školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, jejichž činnost je plně financována ze strany státu, ZDVOP jsou nucena získat finanční prostředky i z jiných zdrojů.

Financování ZDVOP je složeno z těchto částek:

Státní příspěvek

Ze strany státu může být poskytován pouze příspěvek pro zřizovatele ZDVOP, který však nepokrývá veškeré náklady na provoz. Průměrně se na financování provozních nákladů podílí z cca 58 %.

Příspěvek na úhradu pobytu a péče

Kromě státního příspěvku od státu mají ZDVOP za určitých podmínek zákonný nárok na příspěvek na úhradu pobytu a péče. Ve většině případů jsou povinni tento příspěvek platit rodiče umístěného dítěte. Avšak výše finančního obnosu získaná z těchto příspěvků by nepokryla náklady na provoz ZDVOP a péči o děti.

Dotace krajských či obecních úřadů, dotace na poskytování sociálních služeb (dotace státu na poskytování sociálních služeb, jestliže jsou ZDVOP současně jejich registrovanými poskytovateli), sociální dávky, jež náleží umístěným dětem, různé sponzorské dary

Výše státního příspěvku

Státní příspěvek náleží zřizovateli ZDVOP za poskytování pobytu péče a péče dítěti umístěnému v zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Číst dál...