Jak dítěti pomoc s dyspraxií?

Je vaše dítě dyspraktik? Děti s dyspraxií se mohou jevit jako líné, nevychované či bez zájmu. Často jim jsou vlastní pocity méněcennosti či nepochopení. Jak se k nim chovat či přiblížit? Jak jim pomoci? Na to se zaměříme v následující části.

Jak dítěti pomoci ve škole?

Má-li dítě problémy s koordinací, potřebuje pochopení svého učitele. Přistupuje-li učitel k dítěti citlivě, dítě ze sebe vydá maximum. Je však potřeba brát na jeho potíže ohled a snažit se mu činnosti, které jsou pro něj obtížné, usnadnit. Proto je třeba dodržovat určité zásady. Je třeba dát dítěti oddechový čas v momentě, kdy je evidentní, že je unavené a neschopné se soustředit. Důležité je také nesrovnávat ho s jinými dětmi ve třídě. Vždy je dobré ocenit snahu, a to nejlépe před celou třídou. Dítě potřebuje zažít úspěch.

Jak na čtení a psaní?

Není vhodné dávat dítěti přepisovat úkoly, u dyspraxie je totiž při opisování tendence spíše ke zhoršování. Nenuťte dítě číst nahlas, když je mu to nepříjemné. Dávejte mu na splnění úkolu více času a netrestejte ho, když práci nedokončí. Není rozumné nutit dítě k dokončení úkolu o přestávce nebo po vyučování, bude mít dojem, že je kvůli svým problémům trestáno, i když se snaží. Všechny pokyny zadávejte postupně po malých částech.

A co učební pomůcky?

Dítě by mělo používat takové tužky, se kterými se mu dobře pracuje např. trojhranné nebo silnější, to samé platí i u pera. Psaní může být snadnější na šikmé pracovní ploše, ke stolu lze tedy připevnit šikmou pracovní desku. A aby psaní bylo ještě snadnější, lze přichytit papír na podložku svorkou. Důležitá je i stabilita, dítě by mělo sedět na židli s nohama na podlaze.

Pracovní záznamy

Je důležité všechny nové informace opakovat. K vytvoření pracovních záznamů je dobré využívat třeba i notebook a tablet. Kopie textů by měly být takového rázu, že by tam dítě pouze doplňovalo odpovědi a nemuselo by tedy opisovat celá zadání, což by zabránilo přetěžování dítě psaním.

Jak s dítětem komunikovat?

Velmi důležitý je oční kontakt. Zajistíte si tak pozornost dítěte. V hovoru pak používejte pozitivní slovník např. „zapálené“, „hbité“, „zvídavé“. Dítě si vytvoří zpětnou vazbu, čímž se zvýší jeho sebevědomí.

Nezapomínejte, že některé děti s dyspraxií mívají problémy s orientací v čase a prostoru. To se projeví ve špatném odhadu trvání délky úkolu či určitého časového úseku, s odhadem vzdáleností, s orientací v rozlehlé budově, připomeňte mu, že už je čas na určitou činnost apod.

Číst dál...

Kdo a kde u nás felinoterapii provádí?

Felinoterapie je u nás méně známá. Jedná se o terapii s využitím koček. Na rozdíl od hipoterapie nebo canisterapie, terapie díky a prostřednictvím koček je zaměřena zejména na duševní stránku dítěte. Pokud máte otázky a chcete vědět jak na to, tak přinášíme informace na koho se obrátit.

Felinoterapie se v České republice provádí většinou v domovech důchodců a nemocnicích. Aktivní jsou v tomto směru v DD v Mladé Boleslavi, Brně, Soběslavi, na Slovensku mají úžasné výsledky v Kremnici. V Havířově probíhá felinoterapie v dětském domově. V Brně v dětské nemocnici, resp. ve škole při této nemocnici, a v Hustopečích u Brna v nemocnici na oddělení ošetřovatelské péče. Jak vidíte, není nás málo a bude nás víc.

Kam se obrátit, pokud vás felinoterapie zajímá?

Nejdéle se felinoterapii věnuje a největším odborníkem v ČR je paní Daniela Hypšová z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi.

Ale jak to všechno začalo?

Felinoterapii se u nás začala intenzivněji věnovat paní Daniela Hypšová z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi. Formulovala kritéria, která by měla splňovat každá terapeutická kočka. Se svým zvířetem můžete dokonce absolvovat i zkoušky, pokud je splníte, dostanete dvouletý certifikát, že jste dobrý felinoterapeutický tým. Zkoušky jsou však náročné, takže zatím je v republice absolvovalo jen několik málo zvířat.

Práce s kočkami je obtížnější než se psy, proto ji také málokdo dělá, ale zase je spousta lidí, zejména starších, kteří kočky preferují před ostatními zvířaty. Snad pro jejich ideální velikost na klín, pro jejich eleganci a vznešenost, ale také klid, vyrovnanost a uklidňující účinek, nebo pro jejich úžasné předení. A tak by mohly kočky, mnohdy samy v nouzi, pomáhat lidem, kteří je potřebují.

Výhody felinoterapie ve srovnání s canisterapií (léčba za přítomnosti psa)

Lze opravdu najít jasné výhody? Nelze samozřejmě srovnávat typické vrozené vlastnosti a povahové rysy zvířat tak odlišných, jako je například pes a kočka. Pes, extrovert, předurčen k družnosti a oddané poslušnosti je takřka protipólem introvertní kočky, která je vyhraněnou individualitou, samostatnou osobností s vlastním názorem. Tento moment je mnohdy rozhodujícím pro další soužití. Pokud ovšem kočka člověka přijme do svého teritoria, jde o vztah velmi silný a rovnocenný.

Léčebné působení kočky může probíhat i v omezeném prostoru, kočka nevyžaduje pravidelné venčení, výcvik, vyziskou spoluúčast. Kočka si vystačí, postará se o sebe sama, a přitom dokáže vyzařovat velice silnou pozitivní energii. Je tedy ideálním "terapeutem" a společníkem pro osoby s omezenou hybností. S kočkami lze komunikovat stejně tak, jako se sobě rovnými blízkými bytostmi. Jde jen o to, umět navázat vzájemný hlubší kontakt, čitelný pouhým pohledem.

Číst dál...

Jaké jsou účinky hipoterapie?

Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda, kdy se na dítě působí prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Přenosem impulzů přes koňský hřbet na dítě, který na koni sedí či zaujímá jinou, jeho možnostem odpovídající polohu např. vleže na břiše, s oporou o předloktí atd., dochází k oslovení centrálního nervového systému – mozku. Ten musí nejen zpracovat vjemy o změnách, které nastávají při kontaktu s pohybujícím se koňským hřbetem, ale i vyslat adekvátní rozkazy k tomu, aby organizmus reagoval správně a v rámci rovnovážných reakcí. Co může a měla by hipoterapie nabídnout? Co od ní očekávat a kde může nabídnout zlepšení?

Při jakých onemocnění volit hipoterapii?

Jedná se o dětskou mozkovou obrnu, roztroušenou sklerózu, skoliózu (do 25–30° dle Cobba), svalovou dysbalanci, vertebrogenní syndrom, astma bronchiale, cystickou fibrózu.

Co může hipoterapie nabídnout vašemu dítěti?

Hipoterapie je ve svých účincích velmi komplexní metodou. Co tedy můžete očekávat od této terapie?

Kožní stimulaci. U hipoterapie je důležité pro maximální efekt tohoto faktoru nepoužívat sedlo, pouze tenkou dečku. Zároveň by měl mít pacient lehký oděv v dotykové části.

Vliv tepla. Kůň má tělesnou teplotu 38 °C a tím podstatně ovlivňuje svalovou činnost a tlumí spasticitu (křeče).

Pro účely hipoterapie se používá balanční sed. „Balančnost“ sedu spočívá v tom, že s každým pohybem koně dochází k porušování rovnováhy a jejímu opětovnému nalézání. Asistovaný sed se pak využívá u pacientů s nestabilitou trupu (dětská mozková obrna, paraplegici). Fyzioterapeut sedí za pacientem a udržuje tak optimální sed pro pohybovou stimulaci. Také má možnost přímo sledovat stav, případně únavu pacienta. Tento způsob je však poměrně náročný pro koně.

Obrannou reakci proti pádu. Labilita koňského hřbetu podmiňuje zapínání posturálního svalstva podle naklánění pacientova těžiště během jízdy. Dítě si osvojí nové motorické dovednosti.

Relaxaci dítěte. Uplatňována v poloze napříč, která vyvolává kolébání a houpání, čímž dochází k výraznému odpočinutí pacienta.

Aktivaci limbického systému (ten se podílí se na podpoře mnoha funkcí, například emocí, chování, dlouhodobé paměti a čichu). Limbický systém je aktivní při každém pohybu, emocí ovlivňuje intenzitu pohybové reakce a zajišťuje i tvorbu paměťových stop pro fixaci pohybů.

Číst dál...

Hipoterapie

Hipoterapie soustřeďuje všechny aktivity, činnosti a terapie, ve kterých se setkává člověk se zdravotním postižením a kůň. Je to terapie, kde se blahodárné působení koně využívá v rozvoji tělesné, duševní i sociální složky zdraví. Proč je hipoterapie vyhledávaná? Kdy se po této metodě sahá? A co všechno dokáže kůň?

Na čem hipoterapie stojí?

Tato metoda stojí na tom, že klient cítí pohybových impulzů vznikajících při koňské chůzi. Přenosem těchto impulzů přes koňský hřbet na člověka dochází k probouzení celého CNS (centrálního nervového systému). Například díky tomu, že kůň má velice podobný pohybový stereotyp chůze jako člověk, nutíme tak CNS dítěte s tělesným postižením zpracovávat a vysílat vjemy a příkazy, které by za normálních okolností vysílal při chůzi. Můžeme tedy docílit určitých pokroků právě ve vývoji hrubé a jemné motoriky u dětí i dospělých. Jedná se o zlepšení koordinace, rovnováhy a vzpřímeného postoje.

Kdy se k hipoterapii přistupuje?

Hipoterapie může být nasazena nejen při aktuálním řešení stavu dítěte nebo dospělého s postižením, ale také preventivně, kupříkladu k oddalování vlivu některých úrazů, degenerativních onemocnění, pooperačních stavů.

Má hipoterapie přesah?

Pokud mluvíme o přesahu, je třeba zmínit tzv. hiporehabilitaci. Kůň jako terapeut může léčit všechny „složky“ našeho života. Proto hiporehabilitace je dnes oficiálně zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením. Aktivity s využitím koní mají vzdělávací a sociální přesah. Využívá se celkové atmosféry prostředí jezdecké stáje, kontaktu s koněm a vztahu s nimi. V tomto ohledu je třeba zmínit i parajezdectví. Kdy mluvíme o aktivní sportovní metodě, která nabízí sportovní vyžití pro jezdce se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním. Člověk, který se parajezdectví účastní, se pak aktivně učí jezdit na koni, voltižním cvikům a vedení koně.

Číst dál...

Druhy terapií

Jaké máme druhy terapií? Čím se liší? A slyšeli jste už o nich? Nejjednodušší dělení terapií je na ty, které vedou k uzdravení a paliativní, jenž zmírňující obtíže u klientů, u nichž se neočekává uzdravení. Terapii dělíme dle charakteru na čtyři základní formy: fyzioterapii, farmakoterapii, chirurgii a psychoterapii. Pojďme si stručně představit ty základní typy terapií, se kterými se běžně setkáváme.

Bobath terapie

Je to metoda, která se rozvinula během posledních třiceti let. V současné době je používán u dětí s onemocněním nervového systému. Tato metoda je popsána jako „živý koncept“, stále se měnící v důsledku pozorování reakcí dítěte v průběhu léčby. Uznává, že poškození CNS ovlivňuje senzomotorický, sociální a emocionální vývoj dítěte. Bobathova metoda využívá spolupráci rodičů a předpokládají i spolupráci dítěte, která je využitelná od začátku, jakmile je diagnóza stanovena.

Vojtova metoda

Vojtova terapie, která intenzivně pracuje na pohybových základech, je vhodná pro děti s poruchami rovnováhy. Toto platí i pro děti, jež disponují většími možnostmi pohybu, než odpovídá jejich schopnostem. Terapie je velice vhodná pro mladší kojence, u nichž je možno snadno zasahovat do jednotlivých pohybů. Této metodě se vytýká, že je příliš drastická, že děti při cvičení pláčou, a proto mohou být později neurotické. Tato výtka je nesprávná. Ve skutečnosti děti, které jsou více postižené, potřebují silnější podněty, aby se aktivovaly. Dítě musí být někdy stimulováno značným tlakem, aby se začalo motoricky projevovat.

Míčková facilitace

Je to komplexní masážní metoda, jež se zaměřuje na nádech a výdech. Relaxuje a protahuje břišní, hrudní a krční svaly, svaly pánve, páteře a pletence ramenního. Zpočátku dítěti ulehčí od podání pohotovostních léků v záchvatu dušnosti a od těžkých průběhů respiračních infekcí a nutnosti podávat antibiotika. Metoda počítá s dlouhodobou aplikací, subjektivní zlepšení se v plné míře projeví až po několika měsících.

Ergoterapie

Jedná se o soubor činností, převážně pohybových dovedností, spojených s působením na psychiku dítěte, zaměřených na odstranění, nebo alespoň zmírnění důsledků zdravotního poškození dítěte. Při ergoterapii dětí hraje velmi důležitou roli spolupráce rodičů.

Umělecké terapie

V procesu působení na děti s mentálním a tělesným postižením zaujímají významné místo tzv. umělecké terapie, zejména arteterapie a muzikoterapie, dále dramaterapie, biblioterapie, taneční a pohybová terapie. Zvláštní postavení mezi terapiemi pak zaujímají terapie s účastí zvířat -zooterapie. K zooterapii lze použít různých druhů zvířat, v praxi se nejčastěji používá kůň (hipoterapie) a pes (canisterapie).

Hipoterapie

Je založena na stimulaci kožní složky. Provádí se cviky jako je sed ve výšce, mimovolné stabilizační mechanismy, cvičení proti odporu, obranné cvičení proti pádu, protažení a uvolnění zkrácených nebo oslabených svalů. Hipoterapie nabízí nový pohled na svět bez berlí a vozíčků, pohyb s lehkostí dosud nepoznanou, nový cit, tedy navázání vztahu k živému tvoru, posílení sebevědomí a překonání sama sebe. Hipoterapie je metoda, která nachází častější uplatnění při práci s klienty s kombinovanými vadami.

Canisterapie

Je způsob terapie, při níž dochází k působení psa na člověka. Jedná se o novou formu psychoterapie, která získává ve světě stále větší uznání pro své vynikající výsledky. Z hlediska fyzioterapie tvoří pes součást rehabilitace, protože napomáhá procvičování některých částí těla, např. svalů rukou - házení míčku, hlazení psa, natahování těla při pomazlení, překonávání pohybových bariér ve snaze o kontakt se psem. K psychickým efektům patří navázání kontaktu se zvířetem. Pes je spolehlivý zdroj citových podnětů, vytváření kladného vztahu, pomoc při navazování kontaktu s jinými lidmi a také vědomí, že pes bere člověka takového, jaký je.

Číst dál...