Typy ústavní péče v rámci Ministerstva zdravotnictví

Ústavní péče je u nás poskytovaná třemi ministerstvy. Tento článek se zaměří na Ministerstvo zdravotnictví a jeho instituce. Podrobně se budeme věnovat důvodům pro přijetí dítěte, a tomu jak dlouhý může maximálně být pobyt v určitém zařízení.

Zařízení ústavní péče v gesci MZ ČR:

Tyto zařízení poskytují komplexní zdravotní, sociální, výchovnou péči pro děti nejčastěji do tří let věku. Ale výjimka není ani věk vyšší.

• Kojenecké ústavy
• Dětské domovy (do tří let)
• Dětská centra

Důvody pro přijetí jsou:

1. zdravotní
2. sociální
3. zdravotně-sociální

1. zdravotní indikace

• tělesné
• duševní
• smyslové
• kombinované

Příčiny lze pak hledat v genetických vadách, zátěži v rodině, kde je přítomný alkohol, kouření, drogy, psychiatrická onemocnění rodičů a řad atd.

2. sociální indikace:

• nezájem rodičů, případný souhlas s osvojením
• adolescentní (nezletilé) matky
• nechtěné děti narozené mimo manželství
• matky (rodiče) ve výkonu trestu
• ekonomické a bytové problémy
• týrání dítěte
• zanedbávání dítěte
• rozvrat rodiny, špatné rodinné poměry
• rodiče, kteří se nemohou, nechtějí nebo neumí o dítě postarat

3. zdravotně – sociální indikace:

• nutná intenzivní rehabilitační péče vzhledem k diagnóze postižení dítěte
• tzv. „právo na zdravé dítě“ – odložené dítě s postižením

Dítě je přijímáno z:

• porodnice
• nemocnice
• domova
• ulice

Pobyt v zařízení by měl být dočasný, co možná nejkratší

1. krátkodobý

• pomoc rodinám, které se akutně ocitly v tíživé sociální nebo zdravotní situaci

2. dlouhodobý

• těžký zdravotní stav dítěte vylučuje péči v rodině
• dítě ohrožené prostředím (zanedbávání, týrání, alkohol, drogy v rodině, psychiatrická diagnóza apod.)
• dítě opuštěné, nalezené

3. pobyty matek s dítětem - důvody:

• zdravotní
  • těhotné ženy
  • kojící matky
• sociální
  • utajené porody
  • azyl pro matky s dítětem
  • matka nemůže dále setrvávat ve vlastní rodině
• výchovné
  • zácvik nezkušené matky
  • zácvik matky nebo otce v základní péči o dítě
  • zácvik adoptivních rodičů nebo pěstounů v péči o dítě
• diagnostické
  • s psychiatrickou zátěží v osobní nebo rodinné anamnéze
  • užívání drog, alkoholu
  • s postižením (tělesným, duševním, smyslovým, kombinovaným)
  • s podezřením na syndrom CAN (syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte)

Číst dál...

Diagnostický ústav

Následující článek se zaměří na diagnostický ústav, který má své místo v ústavní péči. Jakou roli teda plní diagnostický ústav? A kolik takových to ústavů je na našem území? Jaká je věková hranice pro přijetí do diagnostického ústavu a jaká je maximální délka pobytu v tomto zařízení?

Diagnostický ústav je vstupním zařízením poskytující komplexní

• psychologický,
• pedagogický,
• sociální
• zdravotní

rozbor jedince, který má být umístěn v ústavní péči.

Délka pobytu dosahuje maximálně 8 týdnů, po nichž je jedinec zařazen do odpovídajícího ústavu a to do:

• dětského domova,
• dětského domova se školou,
• výchovného ústavu.

Diagnostický ústav vede

• evidenci všech jedinců umístěných v zařízeních
• evidenci volných míst v těchto zařízeních ve svém územním obvodu.

Diagnostický ústav poskytuje také na dobu nezbytně nutnou péči jedincům s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou zadrženým na útěku.

Do diagnostických ústavů jsou jedinci přijímáni na žádost:

• rodičů,
• zákonných zástupců,
• na základě rozhodnutí soudu.

Dle věku se dělí diagnostické ústavy

1. na dětské diagnostické ústavy (DDÚ) - v ČR 8 ústavů
2. na diagnostické ústavy pro mládež (DÚM) – v ČR 2 ústavy pro dívky a 3 ústavy pro chlapce

Dětský diagnostický ústav

• Internátní koedukované zařízení pro děti od 6 let (výjimečně již od tří) do 15 let.
• Důvody k přijetí mohou být sociální či výchovné.
• Při DDÚ je zřízena škola, která zajišťuje vzdělání dle vzdělávacího programu ZŠ, ZvŠ a PŠ.
  • V době mimo vyučování jsou děti rozděleny do výchovných skupin maximálně po 12 jedincích.

Diagnostický ústav pro mládež

• Internátní nekoedukované zařízení pro jedince od 15 do 18 let.
• Důvodem k přijetí jsou výchovné problémy.
• Jedinci jsou do DÚM nejčastěji odesíláni soudním rozhodnutím.
• Součástí ústavu je i škola či možnost zařazení do pracovní skupiny.
• V době mimo vyučování jsou svěřenci rozděleni do výchovných skupin po 10 jedincích.

Číst dál...

Jak je celý systém kojeneckých ústavů financován?

Má připravovaná transformace kojeneckých zařízení ekonomické důvody? Nebo jde především o nejmenší děti? Z jakých prostředků se pak financují kojenecké ústavy? A jaká je doopravdy realita financování? Nevíte? Čtěte dále a dozvíte se, co tvoří celkový rozpočet kojeneckých zařízení.

V České republice byl nastaven trend, kdy se od ústavní péče, v případech, kdy je to možné, upouští. Proto by se měly postupně rušit kojenecké ústavy. Do roku 2016 by se neměly v ústavech ocitnout děti mladší sedmi let. Tento zákaz ústavní péče by pomohl nejen dětem, ale i státu. Je zde totiž ekonomický argument. Dítě, jež pobývá v kojeneckém ústavu, stojí na celkových nákladech cca 37 tisíc korun měsíčně. Pokud by bylo v pěstounské péči, celkové náklady by činily necelých 10 tisíc korun. Nelze zde vidět pouze úsporu, ale i efektivnější vynaložení ušetřených financí.

Kojenecká zařízení náleží do soustavy zdravotnických zařízení, kdy vedle zdravotních služeb poskytují i tzv. zaopatření, tedy činnosti, které jinak zajišťuje rodina tj. stravování, ubytování, ošacení, výchova.

V případě dětí s těžším zdravotním postižením zařízení částečně suplují sociální službu, ovšem aniž by čerpaly z financí vynakládaných ze státního rozpočtu na fungování sociálních služeb.

Kojeneckým zařízením není umožněno uzavřít smlouvu se zdravotními pojišťovnami, protože zdravotní služby, které jsou poskytované, se hradí z rozpočtu zřizovatele.

Jak tedy vypadá rozpočet kojeneckých zařízení? 

Hlavní příjem kojeneckých zařízení tvoří především příspěvky zřizovatelů.

Doplňkový zdroj příjmů potom představují příspěvky osob, které mají vyživovací povinnost vůči dítěti. Mají tedy povinnost platit tzv. příspěvek na úhradu zaopatření dítěte.

• Pro výši příspěvku jsou rozhodující finanční možnosti povinných osob.
• Při stanovení výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte se pak přihlíží na věk dítěte s přihlédnutím k jeho specifickým potřebám.
• Očekávaná výše doplňkových příjmů se tedy mění v závislosti na uvedených kritériích.

 

Číst dál...

Hostitelská péče

Co si představit pod pojmem hostitelská péče? Jaký je její význam a role v rámci náhradní péče? Co je pro hostitelkou péči typické? A pro které děti je tato forma vhodná? Následující článek vám dá na tyto otázky jasné odpovědi. Hostitelská péče (dále HP) je realizována často, bez přesněji vymezených pravidel, především na základě iniciativy angažovaných pracovníků ústavů a dobrovolníků.

Charakteristické rysy hostitelské péče

Dlouhodobé a opakující se kontakty mezi dítětem, které žije v dětském domově, a rodinou či jednotlivci, kteří nejsou biologickými příbuznými dítěte. Hostitelská péče je realizovaná převážně u dětí, které mají objektivně nižší šance na náhradní rodinnou péči tj.:

• děti z velké sourozenecké skupiny,
• děti romského etnika,
• děti staršího věku apod.

Hostitelská péče je poskytována formou dobrovolnictví. Hostitelskou péči může nabízet samostatná osoba, a to nezávisle na věku, pár i celá rodina.

Význam hostitelské péče

stabilní citové pouto

• podporuje zdravý citový vývoj
• je důležité, aby dítě vědělo, že ho má někdo rád
• příklad toho, že vztah znamená brát i dát

model fungující rodiny a vztahů v ní

• učení rolí
• identifikace
• ukázka toho, jak to funguje mezi rodiči a dětmi, celkové fungování rodiny
• zažití i nestandardních situací a následných reakcí na ně

posílení důvěry dítěte v dospělého

• posílení narušené důvěry mezi dospělým a dítětem
• prostřednictvím splněných slibů, společných zážitků, stabilním zájmem

prostor pro zažití úspěchu

• chvála dítěte
• ocenění jeho snahy a úspěchů
• posílení vhodného chování

rozšíření sociálního prostředí

• přirozená integrace mezi širší rodinu hostitelů, tj. mezi známé a přátelé hostitelů

provázení mladého člověka dospělostí

• vytvoření místa, kam se dítě může obrátit s problémem
• tzv. psychosociální podpora

prevence rizikového chování

• možnosti, jak trávit čas jinak a vhodněji

V současné době rozlišujeme dvě hlavní formy hostitelské péče, a to dle jejího vzniku:

• hostitelskou péči spontánní,
• hostitelkou péči plánovanou.

Číst dál...

Důvody pro přijetí do kojeneckých ústavů

Tento článek se věnuje především důvodům, které stojí za pobytem ať už dobrovolným či nedobrovolným v kojeneckých ústavech. Víte, jaké jsou nejčastější důvody pro odnětí dítěte z rodiny? A co je pozitivní na dobrovolném pobytu v zařízení pro děti do 3 let? Čtěte a dozvíte se víc.

Jak už bylo řečeno v předchozích článcích, které se týkaly kojeneckých ústavů, do těchto zařízení se dostanou zpravidla děti do 3 let věku. Děti, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí. Mluvíme především o dětech týraných, zanedbávaných a zneužívaných.

Důvody pro přijetí se mění stejně jako jednotlivé případy. Ale lze definovat pobyty v zařízení na:

1. dobrovolné
2. nedobrovolné

Je třeba dodat, že dítě nesmí být z rodiny odňato pouze z důvodů nevhodného bydlení nebo jiných ekonomických důvodů.

Dobrovolný pobyt v zařízení

Děti jsou přijímány na žádost rodičů, popřípadě na žádost OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí tzv. "sociálka"), kterou rodiče potvrdili. Tzv. dobrovolnost pobytu dítěte je efektivním tlakem na rodiče, a to z toho důvodu, aby vyvíjeli aktivitu směrem ke zlepšení svých podmínek pro péči o dítě a vyhnuli se tak zásahu soudu. V případě dobrovolného pobytu není rodina poznamenána traumatem odnětí dítěte.

Nedobrovolný pobyt v zařízení

K tomuto opatření se sahá pouze v případě absolutní absence péče či její naprosté nedostatečnosti. Stejně se postupuje i v momentě, kdy je dítě bezprostředně ohroženo.

Zde jsou konkrétní důvody pro odebírání dětí:

• zdravotní problém dítěte
• týrání či zneužívání
• alkohol či drogy u rodičů
• psychiatrický problém u rodičů
• sociální důvody
• čistě bytové důvody
• nezájem rodičů
• rodiče, kteří jsou neschopni péče

Jaký důvod z výše uvedených je nejčastější příčinou odebrání dítěte? Na první pozici je především nezájem a sociální důvody. Nejméně častým důvodem, který stojí za nedobrovolným pobytem v zařízení je týrání či zneužívání.

Číst dál...

Dětský domov

Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou bez závažných poruch chování. Jaké typy dětských domovů máme a jaké jsou mezi nimi rozdíly? Víte to? Ne? Tak pokračujte ve čtení. Přiblížíme jednotlivé typy domovů a jejich fungování, věkové rozhraní a délku pobytu dětí.

Dětský domov je určen:

• duševně a tělesně zdravým dětem,
• od tří do osmnácti let,
• dětem bez závažných výchovných problémů, kterým byla soudně nařízena ústavní výchova ze sociálních důvodů nebo v případě, že nemůže být jejich výchova realizována ve vlastní rodině či v jiné formě náhradní rodinné péče.

Dětský domov je koedukované zařízení. Děti navštěvují školu v blízkosti domova či ve vzdálenějším místě, kde přes týden pobývají na internátě a do domova se pak vracejí pouze na víkendy.

Dětské domovy se dělí na:

• dětský domov rodinného typu,
• dětský domov internátního typu.

Typy dětských domovů až deseti dětech.

• Sourozenci jsou zařazováni výhradně pospolu.
• Každá rodinná buňka má své vlastní prostory.
• Vychovatelé jsou oslovováni jako teta a strýc.

Dětský domov internátního typu

• Je pro děti, u kterých se předpokládá kratší doba pobytu.
• Základní organizační jednotkou je výchovná skupina do patnácti dětí.

Dětský domov se školou

• Toto zařízení nahradilo dříve používané názvy dětský výchovný ústav a zvláštní školu internátní.
• Tyto dětské domovy jsou určeny pro děti:
  • S nařízenou ústavní výchovou mající závažné poruchy chování, nebo které z důvodu trvalé duševní poruchy vyžadují výchovně léčebnou péči.
  • S uloženou ochrannou výchovou.
  • Pro nezletilé matky, splňující dvě výše uvedené podmínky a jejich děti, jež nemohou být vzdělávány ve škole, která není součástí tohoto domova
• Pečuje se o děti od šesti let do ukončení školní docházky.

Číst dál...