Jak na výběr dětské postýlky?

Nedílnou součástí každého dětského pokoje je postýlka. Výbava pro miminko není zrovna levná záležitost, ovšem velmi často šetříme na tom nejméně vhodném místě. Při výběru dětské postýlky dbejte v první řadě především na bezpečnost vašeho dítěte a funkčnost postýlky. Uvědomte si, že miminko tráví první dny a týdny svého života hlavně v postýlce. Poradíme vám, jak vybrat tu správnou postýlku.

Jak velká by měla být postýlka?

Při výběru dětské postýlky narazíme na dva základní rozměry: 120x60 nebo 140x70 centimetrů. Záleží na tom, jak dlouho předpokládáte, že dítě v postýlce bude. První bez problému vystačí dítěti zhruba do dvou let, do druhé se často vejdou ještě tříleté děti. Některé dětské postýlky jsou tzv. „rostoucí“ postýlky a to proto, že mají možnost přidávání jednotlivých dílů k lůžku. Postupně se mění až do klasického dětského lůžka a tak mohou sloužit až do věku deseti let. Nejčastěji se vybírá postýlka o rozměru 120x60 cm, protože se pak na ni lehce sežene matrace a povlečení.

Na co si dát pozor?

Nezáleží ani na tom, jestli je dětská postýlka dřevěná nebo kovová, ale jestli je opravdu kvalitní. Materiál, ze kterého je postýlka vyrobena, nesmí být poškozený. Dřevo nesmí vykazovat stopy po napadení hnilobou či hmyzem. A kovové materiály by měly být odolné vůči korozi. Barva pak musí být odolná a netoxická.

Nejčastějším problémem bývají nebezpečné mezery a otvory, ve kterých mohou uvíznout nejenom prstíky a celé ručičky a nožičky, ale dokonce i hlavička dítěte. Vzdálenost mezi tyčkami postýlek tak musí být mezi 45 mm a 65 mm. Pro novorozence zvolte postýlku s tyčkami. Zajistíte tak dostatečnou cirkulaci vzduchu a nebude tak docházet k přehřátí dítěte. Přehřátí je dáváno do souvislosti se syndromem náhlého úmrtí kojenců.

Postýlka musí mát dále buď čtyři pevné nohy, nebo dvě pevné a dvě nohy s kolečky. Pokud má postýlka čtyři nohy s kolečky, musí být dvě kolečka zajistitelná proti pohybu.

Pozor také na ostré rohy, hrany nebo hroty, ty musí být zaoblené nebo zakryté. Ale pozor na plastové krytky, které by dítě mohlo sejmout a spolknout či vdechnout.

Číst dál...

Přebalovací pulty a komody

Očekáváte nový přírůstek do rodiny? Těšíte se a nakupujete vše, co se týká miminka? K základní výbavě, která se pořizuje pro kojence, většinou patří i přebalovací pult. Co by měl správný přebalovací pult splňovat? Na co se zaměřit a čeho se vyvarovat?

Vybíráme přebalovací pult krok za krokem

Hned na začátku je třeba určit místo, kde budete přebalování provádět. Nabízí se koupelna, chodba vedle koupelny, dětský pokoj či ložnice. Praktické jsou ty přebalovací pulty, které disponují prostory pro uložení potřebných věcí. V případě nutnosti tak máte vše hned po ruce. V nabídce obchodů jsou jak jednoduché přebalovací pulty, tak přebalovací komody. Jedno mají společné, musí být bezpečné a musí po všech stránkách vyhovovat potřebám dítěte.

Přebalování musí být maximálně pohodlné jak pro miminko, tak pro rodiče. První na co se zaměřte, je výška. Je dobré se rozhodnout, jakou výšku vlastně potřebujete. Na trhu jsou přebalovací pulty většinou ve dvou velikostech, a to ve výšce 85 cm, což je standardní velikost a ve výšce 100 cm pro maminky vyšší než 180 cm. Rozhodnout se pro správnou výšku je velmi důležité, předejdete tak bolesti zad při nahýbání nad přebalovacím pultem.

Dalším krokem je stanovení šíře přebalovacího pultu. Pokud čekáte jedno miminko, stačí Vám klasická šíře přebalovacího pultu, která je 80cm. Pokud ale čekáte dvojčata či vícerčata, je vhodné pořídit větší přebalovací pult.

 

Komoda nebo pult?

Zajímavou variantu představují také přebalovací komody. Zatímco pult Vám bude v určitém věku miminka zřejmě na nic, případně si jej budete moci ponechat pro dalšího potomka, u přebalovacích komod to samé nehrozí. Pult z nich lze totiž jednoduše odejmout a máte klasickou komodu, kterou budete moci používat i v dalších letech.

Číst dál...

První přebalování

První přebalování může být pro nezkušené rodiče velmi stresující. Obávají se, že své dítě zraní. Cítí se nervózní. A proto je dobré se na to připravit. Přebalování plenek je součástí jednoduchého, láskyplného režimu péče, kterou můžete miminku poskytnout, aby bylo zdravé. Není třeba říkat, že tuto dovednost budete praktikovat poměrně často!

Před prvním přebalováním

Je třeba mít vhodné místo pro přebalování. Rozhodně to nepodceňte. I přesto, že protože plenku můžete vyměnit prakticky kdekoliv, na posteli, na gauči, pak věřte, že přebalovací stolek ve vhodné výšce je k nezaplacení. Pokud totiž budete na posteli přebalovat desetkrát za den, budete se muset nepříjemně ohýbat, což rozhodně není vhodné pro páteř. Řešíte nedostatek místa? Můžete si koupit přebalovací stůl, který můžete položit na dětskou postýlku.

Mějte veškeré příslušenství po ruce. Plenky, vlhčené ubrousky, bavlněné tampony k očištění pokožky dítěte a krém proti vyrážce. Výhodou je pak mít v okolí stolku skříně nebo komody, pro případ, že potřebujete dítěti vyměnit oblečení.

Samotné přebalování

Rozbalíme plenu dítěte. Dítě může začít ihned čůrat, protože když se svléknou, je jim chladno. Mějte na paměti, že při každém přebalování je nutné pečlivě očistit zadeček od zbytků stolice a moči. Nejlepší je po každé stolici dítě omýt pod tekoucí vlažnou vodou a potom dočistit vlhkou gázou či vlhčeným ubrouskem. Nezapomeňte na tělesné záhyby. A zadeček pak otírejte vždy směrem zepředu dozadu. Zamezíte tak zanesení bakterií do genitálií. Dodržování tohoto postupu je důležité hlavně u dívek. Když je zadeček a jeho okolí čisté, natřeme ho krémem proti opruzeninám. V ideálním případě nechte namazané dítě ležet chvíli bez plenky, vyvětrání totiž prospívá zdraví dítěte. Na závěr zvedněte zadeček dítě a dejte pod něj novou plenku. A první přebalování je právě za vámi.

Jaká je spotřeba plenek?

U novorozenců je třeba měnit plenku alespoň desetkrát za den a také vždy po jídle, po probuzení a před spaním. V prvních dnech budete možná zoufalá z množství použitých plenek, ale s postupem času se frekvence sníží. V dnešní době máte navíc spoustu možností vybrat správnou plenku, abyste byla spokojená vy i vaše dítě.

Číst dál...

Je vhodné používat vlhčené ubrousky?

Jaká je pravda ohledně vlhčených ubrousků? Můžou způsobit zdravotní problémy u dětí? Vlhčené ubrousky se jeví jako velký pomocník. Dětský zadeček rychle zbaví všech nečistot. Bez koupelny, bez vody a mýdla, na procházce v parku či ve vlaku. Slaví úspěch u rodičů malých dětí. Mnozí z nich si je tak oblíbili, že je používají ke každodenní péči o svá miminka. Jenže i to má svou stinnou stránku. Ubrousky své čisticí schopnosti získávají za přispění mnoha chemických látek. Problém je o to větší, že se jedná o kosmetické prostředky, které se neoplachují a navíc přicházejí do míst, kde je pokožka často podrážděná a tedy i citlivější.

Co mít stále na paměti?

Novorozenec se narodí s plně funkční kůží, která je však oproti kůži dospělých tenčí, kožní bariéra je tedy zranitelnější. Kůže novorozenců a kojenců je náchylná k vysušování a je vnímavější k podráždění. Měli bychom ji ošetřovat daleko šetrněji a volit speciální přípravky denní hygieny s velkou pečlivostí.

Na jedné straně stojí snadno narušitelná kožní bariéra, na druhé kontakt s látkami, které je nutno z kůže šetrně odstranit, aby kůži nepoškodily. Několikrát denně, při každém přebalování je nutné kůži zadečku a genitálií očistit od moči a zbytků stolice. A proto je třeba zvolit ten správný a citlivý produkt.

Výhody a nevýhody vlhčených ubrousků

Výhodou je, že jsou velmi praktické. Maminka je má po ruce, kdekoli potřebuje dítě přebalit. Negativní stránkou věci je pak to, že obsahují velký koktejl chemických látek, které zůstávají na kůži. Mnohé z nich jsou potencionální alergeny, které mohou dráždit. Předmětem kritiky jsou především konzervační látky, které se do ubrousků přidávají. Nejspornější jsou ty, které mají negativní vliv na hormonální systém člověka.

Při konečném výběru vlhčených ubrousků čtěte jejich složení. Dejte na rady a nenechte se zmást tvrzením „hypoalergenní“ nebo „pro citlivou pokožku“. Neznamená to, že nejsou napuštěny chemickými látkami a že nemohou obsahovat alergenní nebo dráždivé složky.

Číst dál...

Druhy a systém látkovek

Praní, žehlení, praní a žehlení, skládání a k tomu obtížné nasazování? Určitě je toto pravý obraz látkování? Na trhu je několik druhů látkových plen. A my si je postupně představíme. Jejich výhody a nevýhody a nástrahy.

Druhy látkových plenek a jejich systém

Kalhotkové, kapsové, tvarované, vkládací a čtvercové. To jsou druhy látkových plen. Každá se zapíná či zavazuje trochu jinak. Některé mají suché zipy, jiné patentky nebo tkaničky. Pojďme se na ně podívat blíže.

Kalhotkové pleny

Kalhotové pleny jsou velmi savé. Jsou praktické a přebalování je rychlé. Skládání je pohodlné, ale počítejte s objemnějším skladováním. Tyto pleny ale déle schnou a cena se pohybuje kolem 180 Kč až 400 Kč.

Kapsové pleny

Lze říci, že jsou jednoduché. Dobře schnou a miminko má opticky menší zadeček v těchto plenkách. Určitě oceníte, že se dají dobře předpřipravit třeba pro hlídací babičku, a plenky nemusíte vrstvit, stačí pouze vložit. Cena se pak pohybuje mezi 380 - až 460 Kč.

Čtvercové pleny

Jedná se o klasické čtvercové pleny, takové z dob našich maminek. Mají široké využití od přebalování po utírání. Jaké jsou jejich výhody? Proč si pořídit zrovna je? Velmi dobře schnou a dají se využít od narození po nočník. Jedná se také o nejlevnější varianta ze všech. A jsou vhodné pro bezplenkovou komunikační metodu. A na co si dát pozor? Velmi snadno protečou a je zde složitější skládání. Cena se pohybuje od 20 - 50Kč.

Pleny all in one, vše v jednom, 2v1, AIO

Plenku tvoří jak vnitřní savé jádro, tak svrchní nepropustné kalhotky, tudíž jsou velmi praktické při přebalování miminka. Největší výhodou je tedy savost, tento druh není ani objemný. Jen možná budete bojovat s vyšší cenou, protože kupujete kompletní plenu. Připravte se tedy na cenu kolem 250 až 450 Kč.

Svrchní kalhotky

Na všechny pleny, kromě plenek "all in one", je nutné použít také svrchní kalhotky. Svrchní kalhoty nabízejí řadu krásných a neotřelých barev a designů. Nemusíte je pokaždé prát, stačí jen vyměnit kalhotkovou plenu. Svrchní kalhoty se kupují ke kalhotkovým plenkám, dávají se na samotnou plenu, aby nedošlo k úniku moči nebo stolice. Cena je zde kolem 250 až 500 Kč.

Číst dál...

Bezplenková komunikační metoda

Bezplenková komunikační metoda neboli přirozená hygiena nemluvňat je způsob péče o děti, který praktikují rodiče na různých místech světa. V Asii, Jižní Americe, Africe a tato metoda se vrací i zpět do Evropy. Bezplenkování je běžné například v Japonsku, Indii, Číně, Německu, Polsku, Rusku, na Ukrajině. Nejedná se tedy o žádný výdobytek technické revoluce, nýbrž naopak jde o návrat ke kořenům. Podle odborníků stejně tak jak dokážeme u miminka vypozorovat hlad či žízeň, tak stejně dobře díky gestům odvodíme, kdy chce miminko vykonat malou nebo velkou potřebu. Co se tedy skrývá pod tzv. bezplenkovou metodou? Co vám může tato metoda nabídnout? A kdy s ní začít?

 

Co si představit pod bezplenkovou metodou?

Miminka hned po porodu mají schopnost vědomě uvolňovat své svěrače. Neumí je vědomě zadržet, to se teprve učí a trénují. Tato metoda tedy umožňuje dětem od nejútlejšího věku vyměšovat do nočníku, záchodu bez klasického použití plen. Maminka děťátko podrží v klubíčku nad vhodnou nádobou, aby si ulevilo. Miminka na nočník či jinou nádobu neposazujeme. Nejde jenom o to, ušetřit co nejvíc plen, ale jde o zesílení komunikace s dítětem, o reagování na další z jeho potřeb. Miminka brzy dávají najevo, že raději vylučují mimo plenku.

V čem je tedy dobrá bezplenková metoda?

Je prospěšná pro zdravý rozvoj vyměšovacích schopností dítěte. Vyměšování je bez stresu, dítě je v čistotě a suchu a dochází tak k méně "nevysvětlitelného" pláče. Netrápí je kožní problémy v oblasti genitálií. A navíc roste mezi dítětem a rodičem důvěra a zlepšuje se komunikace. Bezplenková metoda umožňuje rodičům ušetřit nemalé finanční prostředky vydané za plenky a masti. Rozhodně nespotřebujeme tak značné množství jednorázových plen, které tolik zatěžují přírodu, protože jednorázovky nelze recyklovat.

Kdy začít?

Metodu začínáme praktikovat co nejdříve, maximálně do šestého měsíce. U starších dětí je to již klasické učení na nočník, u kterého můžeme využívat prvky z bezplenkové metody.

Číst dál...