Typy ústavní péče v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Článek představí jednotlivá zařízení ústavní péče, která má pod sebou Ministerstvo školství. O jaká zařízení se jedná, a které děti a jakého věku jsou zde umisťovány? A jaké rozdíly jsou mezi jednotlivými institucemi? To vše se dozvíte v tomto článku.

Obecnou snahou je, aby dětské domovy byly rodinného typu. To znamená, aby se co nejvíce se blížily rodině, proto se klade důraz i na to, aby v dětských domovech působili stálí vychovatelé, a to ženy i muži.

Zařízení v gesci MŠMT:

• Dětské domovy
  • Zajišťují péči o děti, které mají nařízenou ústavní výchovu bez závažných poruch chování.
  • Děti se pak vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova.
  • Do dětského domova mohou být umísťovány děti ve věku:
    • zpravidla od 3 do nejvýše 18 let
    • do ukončení studia nejdéle do 26 let.
  • Do dětského domova se rovněž umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi.

• Dětské domovy se školou
  • Toto zařízení zajišťuje péči o děti s nařízenou ústavní výchovou se závažnými poruchami chování.
  • Děti vyžadují pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu výchovně léčebnou péči nebo mají nařízenou ochrannou výchovu.
  • Tyto děti se většinou vzdělávají ve škole, která je součástí zařízení.
  • Do dětského domova se školou se umísťují děti:
    • zpravidla od 6 let do ukončení povinné školní docházky.

• Dětské diagnostické ústavy
  • Do diagnostických ústavů jsou umístěny děti za účelem komplexního vyšetření.
  • Na základě komplexního vyšetření zdravotního stavu dítěte a dle volné kapacity jednotlivých zařízení, umísťuje diagnostický ústav děti:
    • do dětských domovů,
    • do dětských domovů se školou,
    • do výchovných ústavů.
  • Pobyt v ústavu trvá zpravidla 8 týdnů.
  • Diagnostické ústavy nebo výchovné skupiny diagnostických ústavů jsou členěny:
    • podle pohlaví,
    • podle věku dítěte.

• Dětské výchovné ústavy
  • Výchovný ústav pečuje o děti se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.
  • Do výchovného ústavu se umisťují děti:
    • starších 15 let,
    • i děti starší 12 let, májí-li uloženu ochrannou výchovu a v jejichž chování se projevují závažné poruchy,
    • děti mladší 15 let, v případech zvláště závažných poruch chování
  • Výchovné ústavy se zřizují odděleně pro děti s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou.

Číst dál...

Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče

V rámci tohoto článku se bude podrobněji věnovat tzv. svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. K této formě NRV se přistupuje právě tehdy, kdy začne být výchova rodičů z nějakého důvodu nedostatečná. Zodpovíme otázky typu: Jaké podmínky má tato forma péče? A pro koho je vhodná? A jaká je role rodičů?

Ne vždy mohou rodiče dostát svým povinnostem vůči dětem. A v situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat taková řešení, která umožní dítěti optimální výchovu. Jedná se o tzv. náhradní rodinnou péči (dále jen NRV), kdy je dítě vychováváno jinými osobami než rodiči, a která je definována v zákoně č. 94/1963 Sb. o rodině. Mezi NRV řadíme:

• svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
• pěstounská péče
• poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
• osvojení

 

 

 

Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče má následující prvky:

• Typ péče, ke které se sahá tehdy, kdy existuje reálná možnost, že se dítě bude moci v budoucnu vrátit do původní rodiny.
• Při výběru vhodné osoby, dává soud zpravidla přednost příbuznému dítěte.
• Svěření dítěte může být:
  • do výchovy jednotlivce
  • do společné výchovy manželů
    • v případě, že jeden z manželů zemře, zůstává dítě ve výchově manžela druhého
    • rozvodem manželství společná výchova manželů zaniká a musí přijít nová úprava práv a povinností manželů k dítěti
    • soud může dítě svěřit do výchovy jen jednomu z manželů, může tak učinit jen se souhlasem druhého manžela
• Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče soud vždy vymezí rozsah jejich práv a povinností k dítěti. Většinou se jedná o:
  • právo a povinnost zajistit péči o osobu dítěte
  • zastupovat dítě v běžných záležitostech
  • právo osoby, do jejíž výchovy je dítě svěřeno, hospodařit s výživným a v případě neplacení výživného ho vymáhat po rodičích
• Trvá vyživovací povinnost rodičů k dítěti.
• Není-li rozhodnuto jinak, zůstává rodičům i zodpovědnost k dítěti a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci.

Číst dál...

Srovnání náhradní rodinné péče a ústavní péče

Pokud selže rodina ve výchově a péči o dítě, následují dvě možnosti, jak je o dítě postaráno. Obě možnosti jsou tzv. náhradní výchovou. Tedy výchovou, kdy dítě nemůže být z nejrůznějších důvodů vychováváno ve vlastní rodině. Tento článek vám stručně představí obě formy a nabídne rozdíly mezi nimi.

Typ náhradní výchovy	Náhradní rodinná péče	Ústavní péče
Forma péče	Prostředí, jež se nejvíce podobá životu v přirozené rodině.	Výchovné opatření, jež nařídí soud, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě.
Upřednostnění	Vždy se dá přednost tomuto typu péče.	Až poslední možnost.
Důvody	Opuštěné dítě, sirotek, smrt rodičů atd.	Výchovné problémy, nevyhovující sociální situace rodiny.
Kdo zaštituje fungování zařízení?	Ministerstvo práce a sociálních věcí.	Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Další formou pomoci dětem žijícím v ústavní péči, která není považována za formu náhradní rodinné péče, je tzv. „hostitelská péče“. Tato forma pomoci je vhodná především pro děti, které dlouhodobě žijí v ústavní péči. Jsou to děti převážně starší, děti s různými výchovnými nebo zdravotními problémy, děti odlišného etnika, sourozenecké skupiny.

 

Číst dál...

Jak se žádá o osvojení dítěte

Proces osvojení dítěte má několik fází. A každá fáze představuje několik na sebe navazujících kroků. Článek vás provede jednotlivými body, které žadatelé o osvojení musí projít, pokud chtějí adoptovat dítě. Zodpovíme otázky typu, jaké dokumenty musí být přiloženy k žádosti, a kdo posuzuje tyto žádosti, kdo rozhoduje o vhodnosti konkrétních kandidátů, a případně kam se obrátit s dalšími dotazy. Po přečtení článku se snadno zorientujete v této problematice.

Fáze procesu osvojení dítěte

1. podání žádosti o zprostředkování osvojení
2. odborné posouzení
3. vytipování vhodných žadatelů
4. podání návrhu k soudu

1. Podání žádosti o zprostředkování osvojení

• Žadatelé o osvojení se musí dostavit na oddělení sociálně právní ochrany dětí příslušného pověřeného obecního úřadu dle místa trvalého pobytu. Zde obdrží podrobné informace o formách náhradní rodinné péče a vlastně o celém procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.
• Žadatelé o osvojení si vyzvednou formuláře k vyplnění a to:
  • žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení
  • dotazníky týkající se osobních údajů žadatelů a jejich představy o přijatém dítěti.
  • K žádosti je třeba doložit:
    • doklad o trvalém pobytu,
    • doklad o výši příjmů,
    • zprávu o zdravotním stavu,
    • a také své fotografie.
• Sociální pracovník si vyžádá:
  • opis z rejstříku trestů,
  • hodnocení od zaměstnavatele

a v dohodnutém termínu navštíví žadatele v jejich domácnosti.

• Po shromáždění všech podkladů obecní úřad zašle celou spisovou dokumentaci, ke které připojí své vyjádření, příslušnému krajskému úřadu k odbornému posouzení.

2. Odborné posouzení

• Krajský úřad vede evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny.
• Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatelů do této evidence, a to na základě tzv. odborného posouzení.
• Všichni žadatelé absolvují psychologické vyšetření. Posudkový lékař pak nabídne posouzení jejich zdravotního stavu.
• Odborné posouzení zahrnuje přípravu žadatelů, která se zaměřuje na specifická témata související s náhradní rodinnou péčí a schopnosti pečovat o přijaté dítě.
  • Součástí odborného posouzení je zjištění bezúhonnosti žadatelů.
  • Součástí odborného posouzení je i názor vlastních dětí, pokud je žadatelé mají.
• Následné vyhodnocení všech skutečností zjištěných v rámci odborného posouzení provede krajský úřad.
  • A na základě rozhodnutí krajského úřadu, je buď žadatel zařazen do evidence, nebo ne.
    • V případě negativního rozhodnutí mají žadatelé právo se odvolat k Ministerstvu práce a sociálních věcí.

3. Vytipování vhodných žadatelů

• Po vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů o osvojení, je zde čas, kdy krajský úřad hledá vhodné žadatele pro konkrétní děti, jež má ve své evidenci.
  • Nelze tedy určit dobu, kdy budou nalezeni vhodní náhradní rodiče pro určité dítě.
  • Záleží zejména na žadatelích a na:
    • jejich představě o přejímaném dítěti
    • jejich toleranci a otevřenosti,
    • zda jsou ochotni přijmout a pečovat i o dítě se specifickými potřebami
• Pokud poradní sbor vybere žadatele a posoudí je jako vhodné náhradní rodiče pro konkrétní dítě, zašle žadatelům písemné oznámení o vhodnosti stát se osvojiteli. Na základě tohoto rozhodnutí se pak žadatelé mohou s dítětem během 30 dní seznámit.
  • Pokud se žadatelé rozhodnou přijmout dítě do své péče, požádají příslušný obecní úřad o vydání rozhodnutí o svěření dítěte do předadopční péče.

4. podání návrhu k soudu

• Po uplynutí zákonem stanovené doby pobytu dítěte v předadopční péči (alespoň 6 měsíců), proběhne soud o osvojení na návrh budoucího osvojitele.
• Děti jsou svěřovány do osvojení na základě soudního rozhodnutí.

Kam se obrátit s případnými dotazy?

• Vždy se obracejte na příslušný obecní či krajský úřad v místě trvalého bydliště.
• Další informace jsou také na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.
• Právní oporu hledejte v ustanoveních § 63 – 77 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině a v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
• Významným mezinárodním dokumentem v oblasti práv dětí je Úmluva o právech dítěte.

Číst dál...

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Jak pracuje Orgán sociálně-právní ochrany dětí lidově pak sociálka? Co vše je v kompetencích tohoto orgánu? A na co dohlíží? Článek představí hlavní principy práce a činnosti Orgánu sociálně- právní ochrany dětí. Orgán sociálně-právní ochrany (dále jen OSPOD) dětí získal v České republice hovorový název "sociálka".

OSPOD zajišťuje práva dítěte:

• na život a příznivý vývoj,
• na rodičovskou péči a život v rodině,
• na svobodu myšlení, náboženství,
• na vzdělávání

dále OSPOD chrání dítě:

• před tělesným a psychickým násilím,
• před zanedbáváním,
• před zneužíváním,
• před vykořisťováním.

OSPOD vychází ze zákona zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje sociálně-právní ochranu dětí v § 1 jako:

• ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
• ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
• působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.

Hlavní principy OSPODU

• Vždy se postupuje v nejlepším zájmu dítěte.
• Jakákoliv pomoc se poskytuje všem dětem bez rozdílu.
• Sociálně- první ochrana se poskytuje bezplatně.
• Sociálně- první ochrana se poskytuje všem nezletilým dětem mladším 18 let.
• Důležitý je princip preventivního působení.

Činnost OSPODU

• Podpora
  • sociální,
  • právní,
  • výchovné poradenství,
  • sociální terapie, práce s rodinou
• Kontrola
  • šetření v rodině,
  • kontrola individuálních plánů
• Represe
  • podněty, návrhy soudu na výchovná opatření,
  • předběžná opatření,
  • součinnost při realizaci ústavní a ochranné výchovy.

Úřady zajišťující sociálně-právní ochranu dětí

• krajské úřady
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• obecní úřad
• ministerstvo práce a sociálních věcí
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu děti

Číst dál...

Na koho se obrátit v případě Orgánu sociálně-právní ochrany dětí

Víte, kdo o vás rozhoduje? Co vše je v kompetenci jednotlivých úřadů? Víte, na co vše máte právo? Ne? Tak tento článek vám představí činnost jednotlivých úřadů. Čtěte dále a dozvíte se, kde vám pomůžou.

Úřady zajišťující sociálně-právní ochranu dětí jsou

• obecní úřad
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• krajské úřady

Obecní úřad - kompetence

• Vyhledání dětí, které potřebují sociálně-právní ochranu.
  • Jedná se o cílenou terénní sociální práci, kdy ve spolupráci dalších subjektů hledají ohrožené děti.
• Projednávání s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte.
• Projednávání s dítětem nedostatky v jeho chování.
• Sledování, zda je zamezováno přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující.
• Poskytování nebo zprostředkování rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte na dávky státní sociální podpory a dávky sociální péče.

Obecní úřad s rozšířenou působností - kompetence

• Sledování nepříznivých vlivů působících na děti.
• Sledování příčin vzniku těchto nepříznivých vlivů.
• Zavádění opatření, které omezí působení nepříznivých vlivů na děti.
• Pomoc rodičů při řešení výchovných a jiných problémů, které souvisí s péčí o dítě.
• Zprostředkování poradenství rodičům při výchově a vzdělání dítěte, a to i v případě zdravotně postiženého dítěte.
  • Jedná se o přednášky, kurzy se zaměřením na výchovné problémy.
• Zprostředkování poradenství pro osoby, které chtějí osvojit nebo získat do pěstounské péče dítě.
• Je v kompetencích úřadu uložit rodičům i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, povinnost využít poradenskou pomoc.
• Poskytování pomoci rodičům při umístění dítěte do zařízení ústavní výchovy nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
• Poskytování pomoci:
  • v uspořádání rodinných poměrů, které by byly na tolik vhodné pro návrat dítěte do rodiny,
  • při řešení životní a sociální situace, zejména v otázce hmotné
  • při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, úřady práce a dalšími státními a jinými orgány.

Krajský úřad - kompetence

• Zajišťování přípravy fyzických osob stát se vhodnými osvojiteli nebo pěstouny.
• Poskytování poradenské pomoci v souvislosti s osvojením či svěřením dítěte do pěstounské péče.
• Uskutečnění speciální přípravy, která má za cíl adaptaci rodiny a dítěte na novou rodinnou situaci
• Poskytování poradenské pomoci osvojitelům nebo pěstounům zejména v otázkách výchovy.
• Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče.
  • Konzultací se zúčastňují odborníci a pěstouni.
  • Dochází ke sdílení zkušeností.

Číst dál...

Kompetence a povinnosti OSPOD

Jaké jsou povinnosti a kompetence Orgánu sociálně-právní ochrany dětí? Článek jednotlivé kompetence logicky rozčlenil a pro přehlednost jsou zde uvedeny čtyři sekce. Týká se to rodičů, dětí, institucí a dalších osob, které jsou do celého procesu zainteresovány.

Kompetence OSPODU vůči rodičům

• Působit na rodiče, aby plnili povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti.
• Pomáhat rodičům při řešení výchovných či jiných problémů souvisejících s péčí o dítě.
• Projednat s rodiči a dítětem nedostatky ve výchově a chování dítěte.
• Poskytovat nebo zprostředkovat rodičům dětí odborné poradenství ve věcech výchovy, péče o nezletilé děti.
• Poskytnout pomoc rodiči po umístění dítěte do zařízení pro okamžitou pomoc nebo do zařízení pro výkon ústavní výchovy.
• Přijímat písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte.
• Navštěvovat rodiče dítěte umístěného v ústavní či ochranné výchově.

Kompetence OSPODU vůči dětem

• Řešit osobní problémy dítěte v prostředí, kde se zpravidla zdržuje, a to zejména osobním kontaktem s dítětem a rodinou.
• Zajistit dítěti, které se ocitne bez přiměřené péče, nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, neodkladnou péči.
• Poskytnout pomoc dítěti vyžadujícímu zvýšenou pozornost při překonávání nepříznivých sociálních podmínek se zaměřením:
  • na děti z rodin s nízkou sociokulturní úrovní,
  • na děti vyhledávající styky s osobami užívajícími alkohol či návykové látky.
• Rozhodovat o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů.
• Sledovat vývoj dětí svěřených do péče jiných fyzických osob než rodičů.
• Sledovat dodržování práv dítěte v zařízeních pro výkon v ústavní či ochranné výchově.
• Navštěvovat dítě, o něž pečuje obviněná nebo odsouzená žena ve věznici.
• Navštěvovat dítě umístěné ve výkonu vazby.
• Působit proti opakovaným poruchám chování a jednání se zvláštní pozorností zaměřenou na pachatele trestné činnosti.

Kompetence OSPODU vůči ostatním institucím

• Podávat návrhy k soudu ve věcech:
  • výchovy,
  • omezení,
  • zbavení rodičovské zodpovědnosti.
• Podávat soudu návrhy na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení:
  • určení nezájmu,
  • na omezení,
  • pozastavení výkonu,
  • zbavení rodičovské zodpovědnosti,
  • na nařízení prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
  • na svěření dítěte,
  • prodloužení nebo zrušení pobytu dítěte v ZDVOP,
  • na výkon rozhodnutí.
• Podávat soudu návrhy na nařízení předběžného opatření dle § 76 a občanského soudního řádu.
• Poskytovat součinnost soudům při výkonech rozhodnutí o výchově nezletilých dětí.
• Spolupracovat s dalšími institucemi, školami, zdravotnickými zařízeními v zájmu dítěte.

Kompetence OSPODU vůči osobám

• Poskytnout odbornou pomoc osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny.
• Vykonávat funkci poručníka a opatrovníka dle zákona o rodině, činit neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení, když není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se neujme funkce.
• Sledovat dodržování výchovných opatření.
• Rozhodovat o uložení výchovného opatření.
• Rozhodovat o uložení povinnosti využít pomoc odborného poradenského zařízení.
• Vést evidenci a spisovou dokumentaci.
• Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech.
• Sdělovat údaje a podávat zprávy.

Číst dál...

Rodičovský příspěvek - jak na to?

Lámete si hlavu, jaký je rozdíl mezi peněžitým příspěvkem v mateřství a rodičovským příspěvkem? Jaká částka Vám bude vyplácena při rodičovské dovolené a dá se s rodičovským příspěvek dále manipulovat? Lze na rodičovské dovolené pracovat? Na tyto a další otázky vám dá odpovědi následující článek.

Rodičovský příspěvek:

• nárok na něj má rodič, který osobně a po celý den pečuje o dítě,
• celková částka je 220 000 Kč, které se čerpají nejdéle do 4 let věku toho daného dítěte.

Výpočet rodičovského příspěvku

• Pro stanovení výše RP je rozhodující denní vyměřovací základ.
• Pokud alespoň jeden z rodičů dosáhne k datu narození nejmladšího dítěte 70% 30 násobku denního vyměřovacího základu (měsíční mzda x 12 měsíců / 365 dní), tak si pak rodič může volit délku i výši rodičovského příspěvku. Stanoví-li se denní vyměřovací základ u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší.
• Nelze-li vystavit denní vyměřovací základ ani jednomu z rodičů, je zde pevný rodičovský příspěvek 7600 Kč do konce 9. měsíce věku dítěte a následně je pak vyplácena částka ve výši 3800 do 4 let věku dítěte.
• Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku činní 11 500 Kč.
• Dále je zde možnost, že pokud dojde ke změně osob, které jsou posuzovány jako rodiče, a tím se změní či vznikne výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek nově.
• Příjem rodiče, který je na rodičovské dovolené, není sledován. Lze si tedy přivydělávat.
• Výši rodičovského příspěvku je možné měnit každé tři měsíce, lze si tedy zkracovat či naopak prodlužovat dobu rodičovské dovolené až do vyčerpání celé částky.

Pro rychlý výpočet rodičovského příspěvku slouží jednoduché kalkulačky, kde zadáte požadované informace a kalkulačka vám následně vygeneruje konečnou částku.

Rodičovská dovolená:

• nabíhá hned po skončení mateřské dovolené,
• časový rozsah rodičovské dovolené je na rodičích,
• o rodičovský příspěvek, který se váže k rodičovské dovolené, se musí zažádat a to nejlépe před koncem mateřské dovolené,
  • žádost o rodičovský příspěvek se podává na Úřad práce - Odbor státní sociální podpory dle trvalého bydliště,
• v rámci jedné rodiny nelze zároveň pobírat peněžitou podporu v mateřství tzv. mateřskou a rodičovský příspěvek,
  • přechodný měsíc mezi mateřskou a rodičovskou je upraven tak, že nárok na rodičovský příspěvek vzniká jen tehdy, je-li tento příspěvek vyšší než mateřská.

Jak postupovat v situaci, když jsem na rodičovské dovolené, a čekám další dítě?

Pokud pobíráte rodičovský příspěvek a čekáte další dítě, budete postupovat následovně:

• u gynekologa vyplníte formulář o zahájení mateřské dovolené a opět je odešlete na OSSZ či svému zaměstnavateli,
• pokud splníte všechny požadavky pro vyplácení peněžitého příspěvku v mateřské, uplatníte jej na příslušném Úřadu práce,
• Úřad práce vám pozastaví výplatu rodičovského příspěvku a obnoví jej zas po skončení nároku na peněžitý příspěvek v mateřské,
• na závěr myslete na to, že pokud jste neměly nárok na mateřskou u prvního dítěte, nebudete ji mít ani u druhého.

Číst dál...

Rizika hostitelské péče

Každá lidská činnost má svá rizika a stejně tomu je u hostitelské péče. My si tato rizika představíme podrobně v následujícím článku. Zaměříme se především na promítnutí rizik do celkového procesu hostitelské péče.

Rizika hostitelské péče

• Ohrožení dítěte
• Zklamání dítěte
• Zklamání hostitele
• Zklamání vychovatelů, sociálních pracovnic
• Nezralost dítěte

Při zahájení hostitelské péče (dále jen HP) je důležité si rizika uvědomit, přijmout je jako součást procesu a vědomě jim předcházet. Základem je pak příprava hostitelů a dítěte na celý proces.

Ohrožení dítěte

Obavy vycházejí z vědomí, že děti z dětských domovů si už zažily zlých chvil dost, a proto je nikdo nechce vystavovat dalšímu ohrožení. Proto je třeba vytvořit jednotný systém povinného schvalování k HP, který by vždy zahrnoval psychologické vyšetření vylučující patologie osobnosti. Doporučují se pouze takoví hostitelé, kteří prošli schválením příslušných úřadů.

Zklamání dítěte

Možnost, že dítě bude zklamané, je nejčastějším argumentem proti hostitelské péči. Jde tedy především o dostatečnou přípravu dítěte k HP, kdy jsou vysvětleny všechny výhody i nevýhody HP a přesně popsáno, co dítě může od konkrétních lidí čekat. Dále je nutná kvalitní příprava a provázení hostitelů tak, aby v kontaktu s dítětem:

• nevědomky nezpůsobovali nereálná očekávání,
• neslibovali, co nemohou splnit,
• otevřeně mluvili o HP s dětmi.

Je potřeba říci, že riziko zklamání dítěte není důvodem pro nerealizování HP. Dále je třeba říci, že mnoho dětí, kteří dlouhodobě vyrůstají v ústavní výchově, jsou je natolik citově ploší, že případné rozvolnění vztahů s hostitelskou rodinou nemusí prožívat jako hlubokou ztrátu.

Zklamání hostitele

Zklamání hostitelů je rizikem, se kterým se pracovníci dětských domovů setkávají poměrně často. Jedná se o moment, kdy dítě z nějakého důvodu, ukončí probíhající hostitelskou péči. Hostitelé pak cítí zklamání, vinu, lítost, zmatení atd. Především nerozumí tomu, co se děje, co udělali špatně, a proč dítě v HP nechce pokračovat.

• Těmto situacím se dá předejít kvalitní přípravou k HP, a to:
  • porozumět deprivačním projevům,
  • individuální provázení hostitelů,
  • vedení dítěte k odpovědnosti za vztah, který navázali.

Ukončení HP z rozhodnutí dítěte stává mnohem častěji než ukončení ze strany hostitelů. Důvody ukončení HP je různé:

• běžné vzdalování se v době puberty,
• citová plochost dítěte,
• strach dítěte z příliš těsného vztahu k hostitelům,
• pocity viny vůči rodičům.

Další zklamání hostitelé mohou prožívat z uzavřenosti až nepřátelskosti některých institucí zainteresovaných v procesu HP (OSPOD, úřady, ústavy).

Zklamání vychovatelů, sociálních pracovnic

Objevuje se především při ukončení hostitelské péče, ať již ze strany dítěte či hostitele.

• V případech, kdy se v hostitelské péči angažovali více:
  • aktivně vyhledávali hostitele,
  • intenzivně je provázeli.
• Je důležitá reflexe konkrétních případů.

Opět je třeba mít kvalitní přípravu, intenzivní komunikace a uvědomění si, co dítěti dávají dobrého a smíření se s tím, že pokud bychom hledali pro dítě opravdu ideální osoby, nenašli bychom je nikdy.

Nezralost dítěte

Nezralost dítěte může způsobit mnohé potíže.

• V dítěti vzniká nejistota, kam patří, kdo jsou jeho lidé, co je správné.

Nejčastěji se nezralost týká dětí do 6 let věku, které nedokáží zpracovat, proč se jim mění prostředí a lidé. Zmatenost se může projevit:

• nárazovým problémem s pomočováním či s udržením stolice,
• vyšší neklidností dítěte,
• pláčem, který se dříve nevyskytoval.

Z těchto důvodů se nedoporučuje hostitelskou péči u malých dětí.

Specifická dílčí rizika

Všechna rizika nelze shrnout do výše uvedeného výčtu, který představuje nejběžnější argumenty o přínosu hostitelské péče. Další specifická rizika jsou tato:

Rizika ze strany hostitelské rodiny:

• nezvládnutí projevů dítěte,
• náročnost komunikace,
• neakceptování specifik, limitů a potřeb dítěte,
• nezvládnutí časové a finanční náročnosti hostitelské péče,
• změna situace hostitelské rodiny.

Rizika ze strany dítěte:

• nereálná očekávání,
• rychlé nasycení zvědavosti a touhy po změně,
• obavy z navázání hlubšího vztahu,
• nízká důvěra ve svět dospělých,
• naivita,
• využívání hostitelů.

Rizika ze strany kompetentních osob kolem dítěte a hostitelské rodiny:

• malá informovanost,
• špatná úroveň komunikace,
• nedostatečně ošetřené role jednotlivých stran,
• povinná mlčenlivost.

Rizika ze strany biologické rodiny:

• nepochopení přínosu HP pro dítě a původní rodinu dítěte,
• nízká důvěra v dětský domov a sociální pracovnici,
• obava o ztrátu náklonnosti dítěte,
• majetnický vztah k dítěti.

Číst dál...

Příprava na hostitelství aneb podmínky k hostitelství

Víte, za jakých podmínek funguje hostitelská péče? Jak striktní je v tomto ohledu česká legislativa? A jak vlastně probíhá samotná příprava na hostitelskou péči? Jaké otázky jsou kladeny budoucím hostitelům? Nebo jak probíhá postupný proces seznámení? Tento článek vám všechny tyto otázky zodpoví. Čtěte dál a dozvíte se podrobnosti.

Podmínky

Podmínky, které jsou v České republice nastaveny, nejsou jednotné. Což má za následek zpomalený rozvoj a hlavně rozšiřování této formy pomoci a péče dětem.

Existují dva typy hostitelské péče (dále jen HP):

• spontánní HP
• plánovaná HP

Nejednotnost podmínek pak vyplývá z:

• v praxi se rozvíjí teprve v posledních letech,
• formálně neexistuje vůbec,
• jsou pouze ojedinělé případy HP,
• neurčitost legislativy.

Legislativa

Hostitelská péče se řeší prostřednictvím zákona §30 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí.

• Je zde definován pobyt mimo zařízení u osob jiných než rodičů
• Je zde stanovena maximální doba 14 dní.
• Je zde stanoveno dle čeho se rozhodovat při udělení souhlasu k HP.
• Je zde uvedeno, že obecní úřad může požádat o odborné posouzení daných osob.
• Každý kraj přistupuje k posuzování osob jinak.

Díky nejednotným podmínkám není HP tak častá. Lze počítat s různorodými reakcemi na všech úrovních institucí, které jsou do procesu zainteresovány.

Příprava jak se stát hostitelem?      

Osoba - budoucí hostitel musí projít přípravou, kde je kladen důraz na:

• představení projevů deprivace dětí,
• pochopení z jakého prostředí děti přišly,
• definování vztahu mezi HP a pěstounskou péčí,
• respektování rodinných vztahů.

Dále jsou pokládány otázky týkající se:

• motivace k HP,
• očekávání od HP,
• životních zkušeností.

Postupný proces

• První setkání proběhne v dětském domově a je detailně naplánováno.
• Pokud si obě strany přejí pokračovat, hostitel dítě navštěvuje v zařízení.
• Dochází postupně k tomu, že hostitel bere dítě ven do okolí.
• Poté následují odpolední výlety, celodenní výlet, celodenní pobyt s návštěvou v domácnosti hostitele.
• Teprve potom přichází na řadu pobyt přes noc a přes víkend.

Celý tento proces postupuje tak rychle, aby odpovídal potřebám obou stran.

Číst dál...