Dysortografie

Zde mluvíme o specifické poruše pravopisu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů. Často se vyskytuje v kombinaci s dyslexií a dysgrafií.

Jak poznáme dysortografii?

Jak už bylo řečeno výše, jedná se o specifickou poruchu pravopisu. Je narušena schopnost rozlišovat měkké a tvrdé slabiky (dy/di, ty/ti, ny/ni). Dítěti dále dělají problémy rozlišování sykavek a rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek.

Dysortografie postihuje celkovou oblast gramatiky či jen určitých jevů. Porucha se projevuje i v porozumění a aplikaci gramatických pravidel, tvarosloví, syntaxe. Obtíže nelze vysvětlit na základě neosvojení si daných gramatických pravidel mateřského jazyka.

Hlavní obtíže jsou v oblasti aplikace gramatických pravidel. Dítě vynechává či přidává písmena či slabiky ve slovech a nepozná hranice slov v písmu. Deficity jsou dále v oblasti pozornosti, paměti, automatizace a grafomotoriky.

Důsledky dysortografie

Dítě má problémy při učení cizího jazyka, špatně rozlišuje některé grafické symboly a zaměňuje slova. Osoby s dysortografií se dělí na dva typy: první tzv. hyperaktivní, kdy je osoba se psaním hotova dříve, než si stihne vše promyslet a ujasnit si. Dochází tak k velkým chybám. Druhý typ tzv. hypoaktivní typ, je pravý opak. Osoba píše zdlouhavě, trvá jí dlouho, než určitý výraz v paměti vyhledá.

Jak je vyšetřován pravopis neboli diagnostika dysortografie

Jsou využívány diktáty obsahující tzv. specifické dysortografické jevy. Důležité je porovnání diktátu psaného v PPP (pedagogicko - psychologická poradna) a ve škole, porovnáním prací lze odhalit některé možné příčiny.

Číst dál...

Lze předejít alergiím už v těhotenství?

Vzniku mnoha dětských alergií a ekzémů se nedá předejít. Přesto ale mezi nimi existuje spousta takových, kterým se vyhnout dá. Nebo je u nich možné alespoň snížit riziko, že propuknou. Prevence začíná už v těhotenství. Na co by si měli dát těhotné ženy pozor? A kde začít? Proč je strava důležitá a jak důležité je kojení?

Předcházení alergiím začíná již v těhotenství

U nastávajících matek alergiček existuje 50% pravděpodobnost, že rovněž její dítě bude trpět některým druhem alergie. Těhotné ženy však mohou předcházet rozvoji alergií u svých potomků. Vyvarují-li se dráždivých potravin a pobytu v nevhodném prostředí, mohou snížit riziko výskytu alergie u dítěte či její projev oddálit.

Proč je strava důležitá

Strava těhotné nebo kojící matky však prakticky vždy obsahuje řadu látek, které přecházejí přes placentu těhotné ženy do krve dítěte nebo mléčnou žlázou do mateřského mléka a imunitní systém plodu či kojence je vnímá. Je vhodné, aby těhotné a kojící ženy konzumovaly pestrou a kvalitní stravu. Žena by neměla jíst ořechy, vejce a čokoládu, neboť obsahují dráždivé látky. Alergické protilátky se v organismu pak začínají tvořit již v 17. či 18. týdnu těhotenství.

Kojení je klíč k životu bez alergie

Pro zdravý vývoj kojence je vhodná výživa, její složení a doba zavádění určitých potravin. Bylo jednoznačně prokázáno, že kojení má mnoho příznivých vlivů, proto je doporučováno výhradní kojení do 4. měsíce věku. Ochranný vliv kojení byl prokázán zejména u dětí s vysokým rizikem rozvoje astmatu.

I když kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání, protože vliv genetických faktorů je prostě někdy silnější, zůstává nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy.

Stejně tak jako u dospělých platí i u dětí, že vznik alergií ovlivňují nesprávná strava, způsob života, životní prostředí i dědičnost.

Číst dál...