Potravinová alergie aneb problémy moderní doby

Alergie na potraviny jsou v dnešní době stále rozšířenější. Čím to je? Koho se tyto alergie nejvíce dotýkají? A jde jim předcházet? A jaké typy potravinových alergií známe a lze je vůbec klasifikovat nebo je to hodně individuální, stejně tak jako člověk?

Není potravina jako potravina

Potravinová alergie je stav, při kterém pozření určité potraviny vyvolá v těle alergika aktivaci imunitního systému. Potravinovou alergií trpí po celém světě až 4 % populace, ve věkové skupině do 3 let dokonce až 8 %. Alergické symptomy vznikají do jedné hodiny po požití potraviny.

Jehla v kupce sena

Člověk může být alergický na všechno, kromě čisté pramenité vody. Zde se tedy nachází široké pole možných alergenů. Situaci nám rozhodně nezlehčují ani výrobci potravin, kteří do svých výrobků přidávají širokou paletu přídatných látek. Co tedy s tím? Nezbývá nic jiného, než v pověstné kupce sena hledat osudovou jehlu, která nám potíže vyvolává, a po jejímž odstraněním se nám uleví. Ovšem těch jehel v kupce sena může být několik. Pokud se tedy chceme svých potíží zbavit nebo je alespoň zmírnit, nezbývá nám nic jiného než všechny jehly najít.

Příznaky potravinových alergií

Kožní reakce se projeví v podobě otoku, atopického ekzému a kopřivky. Reakce dýchacích cest se nejčastěji projeví jako rýma. Nemůžeme opomenout zvracení, průjem a bolesti břicha. Ale je třeba dodat, že každý člověk je originál, proto i na stejný alergen, mohou dva jedinci reagovat různými způsoby.

Problematické potraviny

Přestože každá potravina může být teoreticky alergenem, všechny potraviny nemají stejnou schopnost alergizovat organismus. Existují skupiny potravin, o kterých se již dlouho ví, že mají tendenci alergické potíže způsobovat. Patří mezi ně například tyto potraviny: mléko, vaječný bílek, ryby, kdy je člověk většinou alergický pouze na jeden druh ryb, případně na několik příbuzných druhů, jablka, hrušky, meruňky, broskve a jahody, ze zeleniny jsou to rajčata, celer, špenát, petržel a pak ořechy

V případě alergie je třeba vyloučit danou potravinu z jídelníčku. Někdy se to může zdát těžké až nemožné, ale většina pacientů po nějaké době zjistí, že to jde. Samozřejmě je nutné také podrobně sledovat složení jednotlivých průmyslově vyráběných potravin, které v sobě obsahují mnoho různých složek a přídavných látek.

Číst dál...

Lepek, lepek, lepek

Lepek je proměnlivá směs bílkovin vyskytující se ve čtyřech druzích obilovin. Tyto obiloviny poznáme podle toho, že jejich zrno má podélnou rýhu. Lepek je hlavní bílkovinou ve všech typech pšenice, žita, ječmene a ovsa.

Obsah lepku se i u jednoho druhu obilí může lišit, a to v závislosti na podmínkách, v jakých bylo pěstováno. Čím více lepku obilovina obsahuje, tím je považována za kvalitnější a výživnější, alespoň z pohledu mlynářského a pekařského. Díky lepku jsou výrobky z mouky pružné, dobře kynou a po upečení si drží tvar. Lepek, jeho název, je odvozen od lepivosti.

Víte, že jste alergik?

Existuje více než 55 nemocí, které jsou spojovány s lepkem, bílkovinou, nacházející se v pšenici, žitu a ječmeni. Odhaduje se, že zhruba 99 % lidí, kteří trpí nesnášenlivostí lepku, nebylo nikdy vyšetřeno. Své občasné nebo dlouho přetrvávající obtíže považují za samozřejmost, na kterou si již za ta léta zvykli, ale jejich tělu to velmi ubírá na síle, energii, regeneraci a obranyschopnosti a rychleji stárne.

Příznaky, které byste neměli opomíjet

Máte trávicí problémy? Plynatost, nafouknuté břicho, průjem nebo zácpu? To vše může být příznakem alergie. Trápí vás drsné hrbolky na kůži, které se vyskytují na vnitřní i vnější části paží? Tyto drsné hrbolky se můžou se objevit i na stehnech, bocích, břiše nebo jiných částech vyjma hladké kůže na dlaních či chodidlech. Toto onemocnění vzniká v důsledku nízké schopnosti střeva absorbovat lepek, který pak střevo velmi zatěžuje a poškozuje. Neopomíjejte své tělo, které křičí, že je něco špatně a řešte problém včas.

Bezlepková dieta nutné zlo nebo ne?

Ačkoli můžete při vyslovení slovního spojení „bezlepková dieta“ propadat panice, věřte, že se nejedná o dietu jako takovou, nýbrž speciální režim, který dnes dodržují také osoby, které si zakládají na správném stravování a chtějí pro své tělo udělat něco navíc.

Musíme-li vyřadit všechny lepkové obiloviny, existuje velké množství bezlepkových obilovin: rýže, kukuřice, pohanka, amarant, proso (jáhly), quinoa atd. Moučná jídla lze nahradit také jídly z brambor nebo luštěnin. Doporučujeme pak kvalitní tvrdé sýry, tvaroh, jogurty a kysané mléčné výrobky, libové maso, kvalitní šunku, vejce, ovoce, zeleninu.

Číst dál...

Potravinová alergie

Alergická nebo jiná přecitlivělost se může u člověka vytvořit prakticky na kteroukoli potravinu. Vystopovat viníka je často detektivní práce. Alergologické testy se nedají udělat na stovky potravin současně, proto je nutné okruh podezřelých potravin co nejvíce zúžit. Jak probíhá proces diagnostiky u potravinové alergie?

 

Diagnostika potravinové alergie

Pokud máme podezření na nějaký druh přecitlivělosti na potraviny, měli bychom v první řadě navštívit svého praktického lékaře a podrobně ho o svých potížích informovat. Jaké otázky můžou u doktora vyvstat? Na která jídla jsme zaznamenali nějakou nepříjemnou reakci? Jak se tato reakce projevila? Kolikrát se už projevila? Po jaké době od pozření dané potraviny se reakce projevila? Co jiného jsme ten den dělali nebo prožili? Byli jsme v okamžiku reakce oslabeni, například vlivem nemoci, těžké fyzické aktivity, stresu nebo třeba menstruace? Buďte na ně připraveni.

Otázky, testy a doba trvání

Na vybrané podezřelé potraviny se provedou imunologické testy, a to buď na kůži, nebo z krve. V nemocničním prostředí se provádějí časově náročné provokační testy, při nichž se podávají zvyšující se dávky alergenů, a pozoruje se reakce.

Další diagnostickou metodou jsou náplasťové kožní testy, které jsou vhodné zejména pro děti s atopickým ekzémem a jsou schopny odhalit i tzv. pozdní přecitlivělost na potravinové alergeny. Test trvá tři dny a kůže pod náplastmi obsahujícími vzorky alergenů se po 48 a 72 hodinách kontroluje.

Nejprůkaznější metoda

Nejprůkaznější metodou, jak potvrdit většinu intolerancí, je biopsie tenkého střeva. Jedná se o téměř bezbolestné vyšetření, při kterém se do žaludku pacienta spustí hadička s kamerou a „kleštičkami“, kterými se odebere malý vzorek sliznice tenkého střeva. Laboratorní vyšetření tohoto vzorku pak ukáže, co ve střevě chybí či nadbývá.

Diagnóza u nejmenších dětí

U nejmenších dětí nejsou alergologické testy vždy vhodné, a to z důvodu nízké průkaznosti nebo obtížné proveditelnosti. Přesto je rozumné snažit se zjistit, zda zdravotní problémy dítěte opravdu souvisejí se stravou a případně který alergen tyto projevy vyvolává. V tom nám mohou pomoci testovací diety spojené s vlastním pozorováním. Testovací dietu je možné samozřejmě použít i u dospělého člověka, pokud lékařské vyšetření příčinu problémů neodhalilo.

 

Číst dál...