Srovnání náhradní rodinné péče a ústavní péče

Pokud selže rodina ve výchově a péči o dítě, následují dvě možnosti, jak je o dítě postaráno. Obě možnosti jsou tzv. náhradní výchovou. Tedy výchovou, kdy dítě nemůže být z nejrůznějších důvodů vychováváno ve vlastní rodině. Tento článek vám stručně představí obě formy a nabídne rozdíly mezi nimi.

Typ náhradní výchovy	Náhradní rodinná péče	Ústavní péče
Forma péče	Prostředí, jež se nejvíce podobá životu v přirozené rodině.	Výchovné opatření, jež nařídí soud, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě.
Upřednostnění	Vždy se dá přednost tomuto typu péče.	Až poslední možnost.
Důvody	Opuštěné dítě, sirotek, smrt rodičů atd.	Výchovné problémy, nevyhovující sociální situace rodiny.
Kdo zaštituje fungování zařízení?	Ministerstvo práce a sociálních věcí.	Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Další formou pomoci dětem žijícím v ústavní péči, která není považována za formu náhradní rodinné péče, je tzv. „hostitelská péče“. Tato forma pomoci je vhodná především pro děti, které dlouhodobě žijí v ústavní péči. Jsou to děti převážně starší, děti s různými výchovnými nebo zdravotními problémy, děti odlišného etnika, sourozenecké skupiny.

 

Číst dál...

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Jak pracuje Orgán sociálně-právní ochrany dětí lidově pak sociálka? Co vše je v kompetencích tohoto orgánu? A na co dohlíží? Článek představí hlavní principy práce a činnosti Orgánu sociálně- právní ochrany dětí. Orgán sociálně-právní ochrany (dále jen OSPOD) dětí získal v České republice hovorový název "sociálka".

OSPOD zajišťuje práva dítěte:

• na život a příznivý vývoj,
• na rodičovskou péči a život v rodině,
• na svobodu myšlení, náboženství,
• na vzdělávání

dále OSPOD chrání dítě:

• před tělesným a psychickým násilím,
• před zanedbáváním,
• před zneužíváním,
• před vykořisťováním.

OSPOD vychází ze zákona zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje sociálně-právní ochranu dětí v § 1 jako:

• ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
• ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
• působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny.

Hlavní principy OSPODU

• Vždy se postupuje v nejlepším zájmu dítěte.
• Jakákoliv pomoc se poskytuje všem dětem bez rozdílu.
• Sociálně- první ochrana se poskytuje bezplatně.
• Sociálně- první ochrana se poskytuje všem nezletilým dětem mladším 18 let.
• Důležitý je princip preventivního působení.

Činnost OSPODU

• Podpora
  • sociální,
  • právní,
  • výchovné poradenství,
  • sociální terapie, práce s rodinou
• Kontrola
  • šetření v rodině,
  • kontrola individuálních plánů
• Represe
  • podněty, návrhy soudu na výchovná opatření,
  • předběžná opatření,
  • součinnost při realizaci ústavní a ochranné výchovy.

Úřady zajišťující sociálně-právní ochranu dětí

• krajské úřady
• obecní úřady obcí s rozšířenou působností
• obecní úřad
• ministerstvo práce a sociálních věcí
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu děti

Číst dál...

Kompetence a povinnosti OSPOD

Jaké jsou povinnosti a kompetence Orgánu sociálně-právní ochrany dětí? Článek jednotlivé kompetence logicky rozčlenil a pro přehlednost jsou zde uvedeny čtyři sekce. Týká se to rodičů, dětí, institucí a dalších osob, které jsou do celého procesu zainteresovány.

Kompetence OSPODU vůči rodičům

• Působit na rodiče, aby plnili povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti.
• Pomáhat rodičům při řešení výchovných či jiných problémů souvisejících s péčí o dítě.
• Projednat s rodiči a dítětem nedostatky ve výchově a chování dítěte.
• Poskytovat nebo zprostředkovat rodičům dětí odborné poradenství ve věcech výchovy, péče o nezletilé děti.
• Poskytnout pomoc rodiči po umístění dítěte do zařízení pro okamžitou pomoc nebo do zařízení pro výkon ústavní výchovy.
• Přijímat písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte.
• Navštěvovat rodiče dítěte umístěného v ústavní či ochranné výchově.

Kompetence OSPODU vůči dětem

• Řešit osobní problémy dítěte v prostředí, kde se zpravidla zdržuje, a to zejména osobním kontaktem s dítětem a rodinou.
• Zajistit dítěti, které se ocitne bez přiměřené péče, nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, neodkladnou péči.
• Poskytnout pomoc dítěti vyžadujícímu zvýšenou pozornost při překonávání nepříznivých sociálních podmínek se zaměřením:
  • na děti z rodin s nízkou sociokulturní úrovní,
  • na děti vyhledávající styky s osobami užívajícími alkohol či návykové látky.
• Rozhodovat o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů.
• Sledovat vývoj dětí svěřených do péče jiných fyzických osob než rodičů.
• Sledovat dodržování práv dítěte v zařízeních pro výkon v ústavní či ochranné výchově.
• Navštěvovat dítě, o něž pečuje obviněná nebo odsouzená žena ve věznici.
• Navštěvovat dítě umístěné ve výkonu vazby.
• Působit proti opakovaným poruchám chování a jednání se zvláštní pozorností zaměřenou na pachatele trestné činnosti.

Kompetence OSPODU vůči ostatním institucím

• Podávat návrhy k soudu ve věcech:
  • výchovy,
  • omezení,
  • zbavení rodičovské zodpovědnosti.
• Podávat soudu návrhy na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení:
  • určení nezájmu,
  • na omezení,
  • pozastavení výkonu,
  • zbavení rodičovské zodpovědnosti,
  • na nařízení prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
  • na svěření dítěte,
  • prodloužení nebo zrušení pobytu dítěte v ZDVOP,
  • na výkon rozhodnutí.
• Podávat soudu návrhy na nařízení předběžného opatření dle § 76 a občanského soudního řádu.
• Poskytovat součinnost soudům při výkonech rozhodnutí o výchově nezletilých dětí.
• Spolupracovat s dalšími institucemi, školami, zdravotnickými zařízeními v zájmu dítěte.

Kompetence OSPODU vůči osobám

• Poskytnout odbornou pomoc osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny.
• Vykonávat funkci poručníka a opatrovníka dle zákona o rodině, činit neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení, když není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se neujme funkce.
• Sledovat dodržování výchovných opatření.
• Rozhodovat o uložení výchovného opatření.
• Rozhodovat o uložení povinnosti využít pomoc odborného poradenského zařízení.
• Vést evidenci a spisovou dokumentaci.
• Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech.
• Sdělovat údaje a podávat zprávy.

Číst dál...

Z čeho je financováno fungování zařízené pro děti vyžadující okamžitou pomoc?

Jakákoliv činnost se odvíjí od skutečnosti, zda dotyčný subjekt disponuje dostatečnými finančními prostředky pro její provozování. Péče o děti, o které se nemohou postarat vlastní rodiče, se nedá provozovat bez zajištění finančních prostředků. Jak jsou tedy financována zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP)? Kdo vše se na financování podílí? A jaká je výše státního příspěvků? A od čeho se odvíjí maximální částka tohoto příspěvku?

Na rozdíl od školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, jejichž činnost je plně financována ze strany státu, ZDVOP jsou nucena získat finanční prostředky i z jiných zdrojů.

Financování ZDVOP je složeno z těchto částek:

Státní příspěvek

Ze strany státu může být poskytován pouze příspěvek pro zřizovatele ZDVOP, který však nepokrývá veškeré náklady na provoz. Průměrně se na financování provozních nákladů podílí z cca 58 %.

Příspěvek na úhradu pobytu a péče

Kromě státního příspěvku od státu mají ZDVOP za určitých podmínek zákonný nárok na příspěvek na úhradu pobytu a péče. Ve většině případů jsou povinni tento příspěvek platit rodiče umístěného dítěte. Avšak výše finančního obnosu získaná z těchto příspěvků by nepokryla náklady na provoz ZDVOP a péči o děti.

Dotace krajských či obecních úřadů, dotace na poskytování sociálních služeb (dotace státu na poskytování sociálních služeb, jestliže jsou ZDVOP současně jejich registrovanými poskytovateli), sociální dávky, jež náleží umístěným dětem, různé sponzorské dary

Výše státního příspěvku

Státní příspěvek náleží zřizovateli ZDVOP za poskytování pobytu péče a péče dítěti umístěnému v zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Číst dál...

Rodinné Klokánky

Zařízení Klokánek představuje alternativu v rámci ústavní péče. Co si ale představit pod pojmem rodinný Klokánek? A na jakých principech fungují samotné Klokánky? Jak je tato alternativa financovaná? A kdo ji personálně zaštiťuje?

Rodinné Klokánky jsou koncipovány a prezentovány jako rodinná alternativa ústavní péče. Hlavním cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči.

Dva typy Klokánků:

se střídavou péčí

• klokánky se střídavou péčí jsou příhodné spíše pro přechodnou péči cca do 6 měsíců až 1 roku
• v objektech jsou služební byty, kde o děti nepřetržitě střídavě pečují po týdnu dvě stabilní tety nebo manželský pár

tzv. rodinné Klokánky (RK)

• rodinné Klokánky jsou vhodné pro dlouhodobější, případně trvalou péči
• děti pobývají přímo v domácnostech zaměstnanců
• děti žijí u „klokaních“ tet a strýců, kteří jim poskytují „klasickou rodinnou péči“

Principy péče a požadavky na „klokaní“ tety a strýce

V obou typech Klokánků se povinnosti a požadavky na tety a strýce významně neliší. O svěřené děti pečují po všech stránkách obdobně jako v rodině, manželský pár nebo jen „teta" tedy:

• pečují o děti,
• vaří,
• nakupují,
• pečují o domácnost,
• hrají si s dětmi,
• mazlit se s nimi,
• chodit s nimi na vycházky,
• dohlíží na jejich školní docházku

Záměrem je vytvořit svěřeným dětem bezpečné, citově vřelé a vlídné prostředí.

Financování rodinných Klokánků

Financování je zajišťován z Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD). FOD přerozděluje peníze, které získá ze státního příspěvku a sociálních dávek. Provoz a potřeby dětí v jednotlivých rodinných Klokáncích jsou pak z tohoto účtu financovány dle jednotného systému, jehož základem jsou tři částky: nájemné, stravné, částka na ošacení a další potřeby pro děti

Personální zabezpečení

Je zajišťováno osobami v hlavním pracovním poměru - teta/strýc. Hrubá měsíční mzda tety/strýce činí 15 tisíc Kč při péči o dvě děti, v případě třetího dítěte se zvyšuje o 200 Kč na den, v případě dalšího dítěte o dalších 50 Kč na den.

Velikost pracovního úvazku se odvíjí od počtu dětí.

• dvě děti = plný úvazek jedné pečující osoby,
• jedno dítě = poloviční úvazek,
• dítě vyžadující zvýšenou péči= plný úvazek.

Zájemci jsou vybíráni na základě:

• osobní znalosti během poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny pořádaných FOD,
• osobní znalosti při péči o děti v Klokáncích se střídavou péčí.

Mezi základní požadavky patří kromě zkušeností s výchovou vlastních či přijatých dětí i vhodné bytové podmínky.

Číst dál...

Financování rodinných Klokánků

Kdo stojí za financováním rodinných Klokánků? A na co se dále vybrané peníze používají? Jak vysoké jsou částky, které se přispívají na provoz a potřeby dětí, a dle čeho se odvíjí? Na tyto stěžejní otázky dostanete odpovědi v tomto článku, který se týká financí a fungování Klokánků.

Financování je zajišťováno podle jednotných vnitřních pravidel Fondu ohrožených dětí (dále jen FOD), FOD na svém účtu shromažďuje:

• státní příspěvky pro zřizovatele ZDVOP
• sociální dávky
  • přídavky na děti
  • sirotčí důchody

Provoz a potřeby dětí v jednotlivých rodinných Klokáncích jsou pak z tohoto účtu financovány dle jednotného systému, jehož základem jsou tři částky:

• Nájemné
  • všechny objekty, ve kterých jsou provozovány rodinné Klokánky, jsou ve vlastnictví jejich zaměstnanců, ti proto dostávají od FOD za každé dítě měsíční příspěvek ve formě paušálu za využívání bytu a energie ve výši 2 000 Kč.
• Stravné
  • paušál na stravu činí na jedno dítě do 10 let 2 000 Kč
  • na dítě od 10 let věku 2500 Kč
• Částka na ošacení a další potřeby pro děti
  • 1 500 Kč na dítě do 10 let
  • 2 000 Kč na dítě od 10 let

Jestliže dítě pobývá v zařízení jen po část měsíce, finanční prostředky za ně jsou poměrně kráceny. S těmito prostředky přidělovanými z FOD hospodaří jednotlivé rodinné Klokánky samostatně. Rodinné Klokánky pak musí vést pokladní knihu a provádět měsíční vyúčtování. Paušál na byt a energie a paušál na stravu se s koncem měsíce nevyúčtovávají. Částka na ošacení a další potřeby pro děti se s koncem měsíce vyúčtovávají.

• Částku lze v případě potřeby v daném měsíci (měsících) přečerpat, nicméně v ročním průměru by neměla být vyšší.
• Odůvodněné a doložené výjimky jsou přirozeně možné např.:
  • škola v přírodě
  • drahé léky apod.

Účelové sponzorské dary (materiální, nebo finanční částky určené na konkrétní věc - např. vybavení, rekreaci atd.,) se od částek zasílaných FOD neodečítají. Je hrazen benzín za služební cesty nebo jiné cesty nezbytné pro zajištění péče o dítě (cesta k lékaři, do školy, ne však např. rodinné výlety).

Číst dál...

Rodičovský příspěvek - jak na to?

Lámete si hlavu, jaký je rozdíl mezi peněžitým příspěvkem v mateřství a rodičovským příspěvkem? Jaká částka Vám bude vyplácena při rodičovské dovolené a dá se s rodičovským příspěvek dále manipulovat? Lze na rodičovské dovolené pracovat? Na tyto a další otázky vám dá odpovědi následující článek.

Rodičovský příspěvek:

• nárok na něj má rodič, který osobně a po celý den pečuje o dítě,
• celková částka je 220 000 Kč, které se čerpají nejdéle do 4 let věku toho daného dítěte.

Výpočet rodičovského příspěvku

• Pro stanovení výše RP je rozhodující denní vyměřovací základ.
• Pokud alespoň jeden z rodičů dosáhne k datu narození nejmladšího dítěte 70% 30 násobku denního vyměřovacího základu (měsíční mzda x 12 měsíců / 365 dní), tak si pak rodič může volit délku i výši rodičovského příspěvku. Stanoví-li se denní vyměřovací základ u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší.
• Nelze-li vystavit denní vyměřovací základ ani jednomu z rodičů, je zde pevný rodičovský příspěvek 7600 Kč do konce 9. měsíce věku dítěte a následně je pak vyplácena částka ve výši 3800 do 4 let věku dítěte.
• Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku činní 11 500 Kč.
• Dále je zde možnost, že pokud dojde ke změně osob, které jsou posuzovány jako rodiče, a tím se změní či vznikne výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek nově.
• Příjem rodiče, který je na rodičovské dovolené, není sledován. Lze si tedy přivydělávat.
• Výši rodičovského příspěvku je možné měnit každé tři měsíce, lze si tedy zkracovat či naopak prodlužovat dobu rodičovské dovolené až do vyčerpání celé částky.

Pro rychlý výpočet rodičovského příspěvku slouží jednoduché kalkulačky, kde zadáte požadované informace a kalkulačka vám následně vygeneruje konečnou částku.

Rodičovská dovolená:

• nabíhá hned po skončení mateřské dovolené,
• časový rozsah rodičovské dovolené je na rodičích,
• o rodičovský příspěvek, který se váže k rodičovské dovolené, se musí zažádat a to nejlépe před koncem mateřské dovolené,
  • žádost o rodičovský příspěvek se podává na Úřad práce - Odbor státní sociální podpory dle trvalého bydliště,
• v rámci jedné rodiny nelze zároveň pobírat peněžitou podporu v mateřství tzv. mateřskou a rodičovský příspěvek,
  • přechodný měsíc mezi mateřskou a rodičovskou je upraven tak, že nárok na rodičovský příspěvek vzniká jen tehdy, je-li tento příspěvek vyšší než mateřská.

Jak postupovat v situaci, když jsem na rodičovské dovolené, a čekám další dítě?

Pokud pobíráte rodičovský příspěvek a čekáte další dítě, budete postupovat následovně:

• u gynekologa vyplníte formulář o zahájení mateřské dovolené a opět je odešlete na OSSZ či svému zaměstnavateli,
• pokud splníte všechny požadavky pro vyplácení peněžitého příspěvku v mateřské, uplatníte jej na příslušném Úřadu práce,
• Úřad práce vám pozastaví výplatu rodičovského příspěvku a obnoví jej zas po skončení nároku na peněžitý příspěvek v mateřské,
• na závěr myslete na to, že pokud jste neměly nárok na mateřskou u prvního dítěte, nebudete ji mít ani u druhého.

Číst dál...

Rizika ústavní péče pro děti

Ústavní péče má nezanedbatelná rizika pro svoje klienty. Tato rizika se liší podle toho, v kterém věku a v jaké životní situaci se dítě do ústavní péče dostalo. V tomto článku se podrobně zaměříme na tyto problémy a na to jak se promítají do existence klienta v ústavní péči.

Rizika ústavní péče:

• hospitalismus
• zhoršení komunikace
• ponorková nemoc
• nepřítomnost druhého pohlaví
• šikanování
• ztráta soukromí

Hospitalismus

Adaptace na přirozené prostředí se stává těžší a těžší. Klient se v ústavu stýká s omezeným počtem spoluobyvatel a týmem profesionálů. Pohybuje se v omezeném prostoru ústavu a jeho okolí. Je pro něho snazší orientovat se v ústavním redukovaném světě, než v komplexním, nepřehledném vnějším světě. Ztrácí schopnost orientace v přirozeném, pro něj složitém vnějším světě.

 

Zhoršení komunikace

Redukce nároků a omezení podnětů mají za následek:

• ztrátu zájmu o lidi,
• zhoršení komunikace,
• návrat do ranějších vývojových stádií,
• hledání náhradního uspokojení v jídle,
• spavost, atd.

Ztrácí se individualita jedince, jeho potřeby jsou redukovány na základní biologické, ostatním je přikládána menší váha.

Ponorková nemoc

V uzavřených ústavech snadno vzniká tzv. ponorková nemoc. Stereotyp, z něhož není úniku, zvyšuje únavu a snižuje toleranci. Lidé se stávají vztahovačnými, agresivními. Stávají se introverty, klesá jejich otevřenost, vstřícnost.

Nepřítomnost druhého pohlaví

Další nevýhodou je nepřítomnost opačného pohlaví. Klienti ústavů nepřestávají být pohlavně cítícími bytostmi. Sexualita si hledá a nachází průchod v homosexuálních vztazích.

Šikana

Všechny uzavřené instituce s autoritativním režimem jsou živnou půdou pro šikanování. Výchovné ústavy pro mládež mají tendenci vytvářet zvláštní subkulturu, v níž jsou násilné činy posuzovány zcela odlišně, než jak je posuzuje občanská společnost a soudy. Osoby se pak těší obdivu. Termín šikanování se užívá k označení násilného chování vůči klientům. Šikanování zahrnuje jak fyzické, tak psychické týrání.

Ztráta soukromí

Je daní za pobyt v ústavu. Některé instituce (dětské domovy, vesničky SOS) omezují soukromí minimálně.

Číst dál...

Úskalí adopce

Tento článek se podrobněji zaměří na všechna úskalí spojená s osvojením. Zjistíte, jaké druhy osvojení existují, na co jako osvojitel máte nárok, a co se rozumí pod pojmem právně volné dítě. Kdo může a nemůže osvojit dítě a lze opravdu osvojit jakékoliv dítě? Chcete se zorientovat v problematice adopce? Čtěte dál a dozvíte se, jak postupovat procesem adopce.

Náhradní rodinná péče (dále jen NRV) je forma péče o dítě, které je vychováváno jinými osobami než rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. NRV má několik forem, jak zajistit péči a výchovu opuštěných či osiřelých dětí. Mezi instituty NRV upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině tam můžeme zařadit:

1. svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
2. pěstounská péče
3. poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje

Osvojení (adopce)

Osvojení (§ 63 - § 77 zákona o rodině) je považováno za nejdokonalejší formu NRV. Tato forma je unikátní především tím, že mezi osvojitelem/osvojiteli a dítětem vzniká právní vztah jako mezi rodiči a dítětem. Vznikem právního vztahu osvojení zanikají všechna vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. Osvojitelé přebírají rodičovskou zodpovědnost v plném rozsahu. Dále se musí dodržet níže uvedené náležitosti:

• ·Mezi osvojencem a osvojitelemmusí být přiměřený věkový rozdíl.
• Lze osvojit jen nezletilé dítě.
• Nezletilé dítě lze osvojit za předpokladu, že je toto dítě tzv. právně volné.
• Dále je vyloučeno osvojení mezi sourozenci a mezi příbuznými v pokolení přímém.

Právní uvolnění dítěte pro osvojení

Existuje několik situací, kdy hovoříme o tzv. právně volném dítěti pro osvojení:

• Rodiče dali předem souhlas s osvojením svého dítěte, a to bez vztahu k určitým osvojitelům.
  • Tento souhlas může být dán nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte.
  • Souhlas je dán osobně přítomnými rodiči (matkou) písemně před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně právní ochrany dětí.
  • Odvolat souhlas lze pouze do doby, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí do péče budoucích osvojitelů.
• Soud určil tzv. absolutní nezájem rodičů o dítě.
  • To znamená, že po dobu nejméně 2 měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, přestože jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka.
• Soud určil tzv. kvalifikovaný nezájem rodičů o dítě.
  • To znamená, že rodiče neprojevili o dítě opravdový zájem po dobu nejméně 6 měsíců.
• Soud zbavil rodiče rodičovské zodpovědnosti.
• Rodiče dítěte zemřeli.

Podmínky osvojení

• K osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte.
• K osvojení je však třeba rovněž souhlasu nezletilého rodiče, i když není zákonným zástupcem dítěte.
• Pokud dítě chápe dosah osvojení, pak je třeba i jeho souhlasu.
• Pokud se jedná o osvojení dítěte do ciziny, je k osvojení nezbytný také souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (§ 67 zákona o rodině).
• Pokud jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte jeho rodiče,není třeba jejich souhlasu,jestliže zjevně nemají o dítě zájem.
  • Nezájem musí trvat alespoň 3 měsíce od posledního projeveného zájmu.
  • Nenajde-li se v  chování rodiče hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl orgánem sociálně-právní ochrany dětí poučen o možných důsledcích svého chování a aby od takového poučení uplynuly alespoň 3 měsíce.
    • Orgán sociálně-právní ochrany dětí je povinen poskytnout rodiči nejpozději po tomto poučení poradenství a pomoc.
    • Poučení rodiče o možných důsledcích jeho chování se nevyžaduje, opustil-li rodič místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo-li se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde rodič je.
    • oK osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů z důvodu jejich nezájmu o dítě a o všem dále rozhodne soud.
    • Souhlasu rodičů, kteří jsou zákonnými zástupci osvojovaného dítěte, není také třeba, jestliže dají souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. V těchto případech je pak třeba k osvojení souhlasu opatrovníka, který musí být osvojovanému dítěti v řízení o osvojení ustanoven.
• Souhlas s osvojením musí být dán předem a to osobně přítomným rodičem v písemné podobě před soudem nebo před příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí a může být dán nejdříve 6 týdnů po narození dítěte.
• Svůj souhlas s osvojením může rodič odvolat pouze do doby, než je dítě na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí umístěno do péče budoucích osvojitelů, do tzv. předadopční péče (§ 68, § 68b zákona o rodině).

Kdo může osvojit dítě?

• Fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života,že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti (§ 64 zákona o rodině).
• Společné osvojení pouze manžely.
• Soud zjišťuje:
  • zdravotní stav osvojitelů
  • jejich osobnostní dispozice
  • jejich motivaci k osvojení
• Soud má také povinnost vyžádat si vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

Jaké nároky mají osvojitelé?

• nároky dle předpisů o nemocenském pojištění
• nároky podle pracovněprávních předpisů
• ·nároky dle zákona o státní sociální podpoře

Co může bránit osvojení, když soud rozhodnul o nezájmu nebo rodiče dali souhlas s osvojením?

• Dítě nemůže být osvojeno, dokud nenabude právní moci rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství, zahájené na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte.

Jaké druhy osvojení existují?

Zákon rozlišuje dva druhy a osvojení zrušitelné a nezrušitelné.

• Zrušitelné
  • osvojení tzv. 1. stupně
  • vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou zanikají
  • tato práva a povinnosti přecházejí na osvojitele
  • v rodném listě dítěte ale zůstávají uvedeni původní rodiče.
  • tento typ osvojení se využívá u dětí mladší 1 roku, protože tyto děti nemohou být osvojeny nezrušitelně
  • toto osvojení může soud z vážných důvodů zrušit na návrh osvojence či osvojitele
  • zrušením tohoto osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojence a jeho původní rodinou včetně např. příjmení

• Nezrušitelné
  • osvojení tzv. 2. stupně
  • tento typ osvojení se využívá u dítěte, které je starší 1 roku věku
  • tato forma osvojení se v praxi vyskytuje častěji a od prostého osvojení se liší tím, že místo rodičů jsou do rodného listu dítěte zapsáni osvojitelé
  • toto osvojení není možné zrušit
  • Nezrušitelně mohou osvojit dítě pouze:
    • manželé
    • jeden z manželů, který žije s některým z rodičů dítěte v manželství
    • pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte
    • výjimečně může takto osvojit dítě i osamělá osoba za předpokladu, že jsou jinak splněny zákonné podmínky a osvojení bude ku prospěchu dítěte. V takovém případě soud též rozhodne, aby byl z matriky vypuštěn zápis o druhém rodiči dítěte (§ 74 zákona o rodině).

Jak dosáhnout osvojení?

• žádost o zprostředkování osvojení se poddává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě svého trvalého pobytu
• shromáždí se podklady potřebné pro zprostředkování osvojení
• a vše se postoupí k dalšímu řízení krajskému úřadu

Číst dál...

Poručenství

Dozvíte se, co se si vlastně představit pod pojmem poručenství. Přiblížíme situace, ve kterých se k této formě náhradní rodinné péče sahá. Dále se zaměříme se na samotný institut poručníka a podrobně představíme jeho práva a povinnosti. Článek vám pomůže se zorientovat v procesu poručenství a jeho podmínek.

Práva a povinností rodičů se ve vztahu k dítěti týkají především na výchovy a péče o přirozený vývoj dítěte. Ne všichni rodiče jsou však toho schopní. Buď se starat nemohou anebo nechtějí v tomto případě je tady tzv. institut náhradní rodinné péče (dále jen NRV). Náhradní rodinná péče je tedy forma péče o dítě, které je vychováváno jinými osobami než rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Mezi NRV řadíme 4 následující formy:

• svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
• pěstounská péče
• poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
• osvojení

Poručenství

Soud stanoví dítěti poručníka, který se stane zákonným zástupcem dítěte a je za řádné plnění své funkce odpovědný soudu. Poručníkem může být ustanoven:

• jednotlivec
• manželé
• nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Situace, kdy se sahá k poručenství:

• oba rodiče nezletilého dítěte zemřeli
• byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti
• výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven
• nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu

Poručník

• Poručník vykonává práva rodičů, nemusí však vykonávat některé jejich povinnosti.
  • Poručnictví proto nelze plně zařadit mezi instituty NRV, protože soudem ustanovený poručník o dítě může, ale nemusí pečovat.
• Nemusí dítě vychovávat ve své rodině a nemusí jej ani vyživovat.
• Mezi dítětem a poručníkem tak ze zákona nevzniká takový poměr, jako je mezi rodičem a dítětem.
• Jako o institutu NRV se tedy o poručnictví dá mluvit pouze v případech, kdy poručník o dítě osobně pečuje ve své domácnosti. Pokud poručník péči o dítě osobně vykonává, je na něho pro účely hmotného zabezpečení nahlíženo jako na pěstouna.
• Poručníkem ustanoví soud především toho, koho doporučili rodiče. Pokud nebyl nikdo doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu. Není-li ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Funkce poručníka

• vychovávat dítě
• zastupovat dítě
• spravovat jeho majetek místo rodičů (§ 78 zákona o rodině).

Práva a povinnosti poručníka

• Poručník nemá vyživovací povinnost vůči dítěti.
• Poručník odpovídá soudu za řádné plnění funkce poručníka a podléhá jeho pravidelnému dozoru.
• Poručník je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence.
• Poručník předkládat účty ze správy jmění poručence.
  • Soud může poručníka zprostit této povinnosti, pokud výnosy nepřesahují náklady na výchovu a výživu poručence.
  • Soud může poručníkovi přiznat na jeho žádost přiměřenou odměnu ze jmění dítěte, pokud je správa jmění spojena se značnou námahou.
• Poručník, který o dítě osobně pečuje, má obdobná práva a povinnosti jako pěstoun.
• Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění dítěte, soud však může poručníka této povinnosti zprostit.
• Poručník je povinen, si podstatné věci týkající se dítěte nechat schválit soudem.
  • Pokud poručník nechce poručenství dále vykonávat
• Poručníka může soud zprostit této funkce.
• Pokud poručník není způsobilý k vykovávání funkce nebo porušuje svoje povinnosti, soud zprostí poručníka jeho funkce.
• Pokud jsou poručníky manželé, kteří se chtějí rozvést, soud posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby funkci i nadále vykonávali oba rozvedení manželé. V jiném případě soud jednoho z manželů poručenství zprostí.

Číst dál...