Dozvíte se, co se si vlastně představit pod pojmem poručenství. Přiblížíme situace, ve kterých se k této formě náhradní rodinné péče sahá. Dále se zaměříme se na samotný institut poručníka a podrobně představíme jeho práva a povinnosti. Článek vám pomůže se zorientovat v procesu poručenství a jeho podmínek.

Práva a povinností rodičů se ve vztahu k dítěti týkají především na výchovy a péče o přirozený vývoj dítěte. Ne všichni rodiče jsou však toho schopní. Buď se starat nemohou anebo nechtějí v tomto případě je tady tzv. institut náhradní rodinné péče (dále jen NRV). Náhradní rodinná péče je tedy forma péče o dítě, které je vychováváno jinými osobami než rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Mezi NRV řadíme 4 následující formy:

• svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
• pěstounská péče
• poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
• osvojení

Poručenství

Soud stanoví dítěti poručníka, který se stane zákonným zástupcem dítěte a je za řádné plnění své funkce odpovědný soudu. Poručníkem může být ustanoven:

• jednotlivec
• manželé
• nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Situace, kdy se sahá k poručenství:

• oba rodiče nezletilého dítěte zemřeli
• byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti
• výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven
• nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu

Poručník

• Poručník vykonává práva rodičů, nemusí však vykonávat některé jejich povinnosti.
  • Poručnictví proto nelze plně zařadit mezi instituty NRV, protože soudem ustanovený poručník o dítě může, ale nemusí pečovat.
• Nemusí dítě vychovávat ve své rodině a nemusí jej ani vyživovat.
• Mezi dítětem a poručníkem tak ze zákona nevzniká takový poměr, jako je mezi rodičem a dítětem.
• Jako o institutu NRV se tedy o poručnictví dá mluvit pouze v případech, kdy poručník o dítě osobně pečuje ve své domácnosti. Pokud poručník péči o dítě osobně vykonává, je na něho pro účely hmotného zabezpečení nahlíženo jako na pěstouna.
• Poručníkem ustanoví soud především toho, koho doporučili rodiče. Pokud nebyl nikdo doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu. Není-li ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Funkce poručníka

• vychovávat dítě
• zastupovat dítě
• spravovat jeho majetek místo rodičů (§ 78 zákona o rodině).

Práva a povinnosti poručníka

• Poručník nemá vyživovací povinnost vůči dítěti.
• Poručník odpovídá soudu za řádné plnění funkce poručníka a podléhá jeho pravidelnému dozoru.
• Poručník je povinen podávat soudu zprávy o osobě poručence.
• Poručník předkládat účty ze správy jmění poručence.
  • Soud může poručníka zprostit této povinnosti, pokud výnosy nepřesahují náklady na výchovu a výživu poručence.
  • Soud může poručníkovi přiznat na jeho žádost přiměřenou odměnu ze jmění dítěte, pokud je správa jmění spojena se značnou námahou.
• Poručník, který o dítě osobně pečuje, má obdobná práva a povinnosti jako pěstoun.
• Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy jmění dítěte, soud však může poručníka této povinnosti zprostit.
• Poručník je povinen, si podstatné věci týkající se dítěte nechat schválit soudem.
  • Pokud poručník nechce poručenství dále vykonávat
• Poručníka může soud zprostit této funkce.
• Pokud poručník není způsobilý k vykovávání funkce nebo porušuje svoje povinnosti, soud zprostí poručníka jeho funkce.
• Pokud jsou poručníky manželé, kteří se chtějí rozvést, soud posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby funkci i nadále vykonávali oba rozvedení manželé. V jiném případě soud jednoho z manželů poručenství zprostí.