Polohování se psy je patrně nejznámější canisterapeutickou metodou, přesto mnoha lidem není jasné, na čem se tato metoda zakládá. Pojďme si tedy přiblížit, na čem stojí polohování se psy.

Jak vzniklo polohování?

Laicky řečeno, jde o to, že pokud se pacient sám nemůže pohybovat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin, uvolnili blokace, procvičili a protáhli svaly a umožnili další rozvoj pohybu. U klientů, jejichž těla jsou v křeči nebo nepohyblivá, není možné cvičit, ale pouze pacienta uložit na určitou dobu do určité polohy na bok, na záda, zkřížit nohy, natáhnout a podložit paži apod…

Kvalifikovaný fyzioterapeut ví, jak může klientem manipulovat a jaké cíle tím sleduje. A právě v hlavách fyzioterapeutů se zrodila myšlenka zapojit do polohování psy a položit je vedle klienta tam, kde normálně leží podpůrné polštáře. Role fyzioterapeuta je proto při polohování se psy nezastupitelná.

Typy pacientů k polohování

Největší výsledky polohování se psy jsou vidět u tělesně postižených, kteří trpí svalovými křečemi nebo třesem. Stejného principu bylo ale s úspěchem využito u pacientů s nemocemi způsobující svalový třes např. Parkinsonova choroba. U těchto typů pacientů se křeče či třes nedají zastavit existujícími léky a jinými fyzioterapeutickými metodami. Ani polohování se psem není všemocné, ale pokud křeče či třes ustanou alespoň na čas, je to ohromný úspěch a bez vedlejších účinků.

Na čem stojí polohování? Jaké jsou jeho výhody?

Nejdůležitějším důvodem, proč dojde k uvolnění svalstva je patrně teplo. Pes má teplotu o 1°C vyšší než člověk, což je pro klienty, kterým se určitá část těla špatně prokrvuje, např. mají stále studenou jednu polovinu těla, velice přínosné. Tito lidé mají většinou velice citlivou pokožku a na vyhřívací dečky nebo lahve reagují negativně. Teplotu vnímáme každý jinak, podobně jako když dáte malému dítěti napít čaj a ačkoli jste ho předtím zkusili a zdál se vám příjemně teplý, dítě si může stěžovat, že je příliš horký. U psů tento problém odpadá.

Pes je živá bytost

Pes, jakožto živá bytost, je v tomto procesu nenahraditelný. Pacient reaguje nejen na jeho teplo, ale také na rytmus jeho dechu a srdce. Rytmus dechu je tedy nástrojem k uvolnění. Na canisterapii je krásné, že ke zklidnění a zpravidelnění dýchání dochází spontánně. Pacient se sám "naladí" podle psa.

Důležitá je motivace

Psa lze také přiložit podél necitlivé či nepohyblivé části těla tak, aby byl pacient motivován se k němu dostat a pohladit si ho. Přitom si pacient uvědomuje existenci této části těla a případně s ní je ochoten i cvičit nebo pohybovat dle instrukcí fyzioterapeuta. Odměnou je mu pak dosažení kontaktu se psem.

Výsledky jsou vidět

Při polohování dochází k fyzickým zlepšením, která jsou viditelná a prokazatelná. Pacient natáhne spastickou ruku, narovná se, třes nebo křeč na určitou dobu ustanou atd. Málokdo ze zdravých lidí si dokáže představit, jaké je to pro pacienta v tomto stavu vítězství. Není pochyb o tom, že polohování funguje výborně.

Relaxace se psy pro všechny

Techniky, známé z polohování lze ale úspěšně využít i pro zklidnění klientů fyzicky zdravých. Může se jednat o obyvatele domovů seniorů, dětských domovů, osoby v léčení ze závislostí apod., lze je využít při léčení celé škály psychických poruch, při nichž by pacientovi prospěla relaxace.