Povinnost pěstouna si zvyšovat znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě

Další nezbytnou povinností pěstouna je dále se vzdělávat. Opět je zde provázanost mezi právem a povinností pěstouna si nadále doplňovat informace v oblasti výchovy a péče o dítě. Pěstoun má ze zákona nařízeno rozsah hodin, které musí věnovat vzdělávaní. Stejně tak jsou definovány okruhy, které jsou klíčové v oblasti výchovy a péče o dítě. Jaké jsou to okruhy a jakým způsobem splnit tyto povinnosti? A jaké situace nelze považovat za zvyšování znalostí? Lze jít individuální cestou? Všechny odpovědi jsou součástí tohoto článku.

• Rozsah povinného vzdělávání je minimálně 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. 
• Okruhy, na které by se mělo takové vzdělávání zaměřovat:
  • získávání nových informací a schopností v oblasti péče o dítě,
  • získávání znalostí a dovedností při péči o specifické skupiny dětí tj.
    • děti jiného etnika,
    • děti se zdravotním postižením,
    • děti z tzv. sourozeneckých skupin,
    • děti, které zažily týrání,
    • děti, které zažily zneužívání,
    • děti, které zažily zanedbávání,
• jak nabídnout a poskytnout pomoc a péči při změnách spojených se vzděláváním nebo vývojovými fázemi dítěte,
• zvládání krizových situací,
• jak zvládat návrat dítěte do původní rodiny či přechod do náhradní rodiny.
• příprava dítěte na postupné osamostatňování v souvislosti s jeho zletilostí a odchodem z náhradní péče.

• Je třeba posoudit, v jakých oblastech je třeba, aby si osoba pečující/v evidenci doplnila vzdělání.
• Vzdělávání by mělo mít konkrétní přínos pro osobu pečující/v evidenci ve vztahu k poskytované péči a k potřebám dětí a osob pečujících/v evidenci.
  • V důsledku toho je třeba volit vhodné vzdělávací plány a zaměřovat se na ty znalosti a dovednosti, které jsou pro osobu pečující/v evidenci v danou chvíli nejpotřebnější.
• Osoby, které se neúčastnily přípravy fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny, mohou v rámci této povinnosti absolvovat kurzy s obsahem, které se této přípravě k přijetí dítě do rodiny přibližují.
• Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti lze splnit i osobní konzultací, která je zaměřena na okruhy, jež jsou uvedeny výše.
• Za plnění této povinnosti naopak nelze považovat poskytování poradenství dle

Číst dál...

Povinnost pěstouna umožnit sledování způsobu, jakým je vykonávána pěstounská péče

Je obecně známo, že v jakékoliv profesi či jiné roli, máte práva i povinnosti. V rámci tohoto článku se zaměříme na povinnosti pěstouna. Jednou z povinností pěstouna, je umožnit sledovat, jak probíhá výkon pěstounské péče. Do této povinnosti spadá i ochota spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí. Kdo tedy posuzuje, zda je pěstounská péče vykonávána v souladu se zákonem a zájmy dítěte? A co následuje, pokud není naplňovaná dohoda mezi subjektem a pěstounem? To vše se dozvíte v následujícím článku.

Sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče subjektem, který dohodu uzavřel

• Subjekt, který s osobou pečující/v evidenci uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo upravil práva a povinnosti, sleduje naplňování těchto práv a plnění stanovených povinností. Subjekt pak vychází z § 47a odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
• Zaměstnanec subjektu, tedy toho kdo uzavřel s pěstouny dohodu, se zaměřuje na výkon pěstounské péče. Zaměstnanec posuzuje:
  • Zda osoby pečující/v evidenci nepotřebují pomoc.
  • Zda osoby pečující/v evidenci nepotřebují pomoc v poradenství v některých oblastech souvisejících s péčí o dítě.
  • Zaměstnanec dále zajišťuje a koordinuje potřebné služby.
• Sledování naplňování dohody nemusí být realizováno pouze návštěvou příslušného pracovníka v rodině, ale též při vzájemném kontaktu např. na vzdělávacích kurzech.

Sledování výkonu pěstounské péče jinými orgány

• Vývoj dítěte dále sleduje orgán sociálně-právní ochrany dětí dle místa trvalého pobytu dítěte.
• Zaměstnanci tohoto úřadu jsou povinni navštěvovat rodinu, kde dítě žije, nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců po umístění dítěte. A následovně v  souladu se zájmy dítěte dle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců.
• Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle místa trvalého bydliště dítěte je nadále odpovědný za vytváření individuálního plánu ochrany dítěte, sledování jeho naplňování a vyhodnocování situaci dítěte.
• Tento orgán také pracuje s původní rodinou dítěte, zejména v případech, kdy je dítě s rodinou v osobním kontaktu nebo je naplánován návrat dítěte do původní rodiny.

Nenaplňování dohody mezi pěstounem a subjektem

• Výpovědní důvody:
  • opakované neumožnění sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče
  • nespolupráce se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí ze strany osoby pečující/v evidenci

• Pokud dojde k výpovědním důvodům, postupuje se dále takto:
  • subjekt upozorní osobu pečující/ v evidenci na možný důsledek tohoto chování,
  • subjekt informuje o dané situaci jak orgán sociálně-právní ochrany dětí pěstounů, tak orgán sociálně-právní ochrany dětí dítěte,
  • a dále dojde k posouzení, zda neplnění povinností není překážkou v trvání pěstounské péče.

Číst dál...

Povinnost pěstouna udržovat a rozvíjet vztahy mezí dítětem a jeho rodinou

Povinnost pěstouna udržovat, rozvíjet a prohlubovat vztahy dítěte s jeho původní rodinou se prolíná s právem pěstouna na pomoc v tomto ohledu. Ve výsledku je kladen důraz především na individuální vývoj dítěte. Jsou zde uvedeny nástroje, které lze využít při styku dítěte s rodinou či blízkými. A dále se touto povinností pojí i tzv. IPOD, což je individuální plán ochrany dítěte. K čemu slouží a v čem je dlouhodobě důležitý? To vše je součástí tohoto článku.

• Osoba pečující či osoba v evidenci má povinnost v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte (tzv. IPOD) udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými. Především se pak jedná o rodiče. Je zde povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud tedy soud nerozhodl jinak.
• Tato povinnost je zároveň provázána s právem pěstouna na pomoc při udržování, rozvíjení a prohlubování sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými.

Příklady dalších služeb, které mohou být zakotveny v dohodě:

• klubová setkání náhradních rodin
• svépomocné skupiny náhradních rodin
• setkávání dětí vyrůstajících v náhradních rodinách
• doučování dětí
• doprovod na volnočasové aktivity, do školy nebo předškolního zařízení
• relaxační pobyty pro náhradní rodiny
• supervize pro osoby pečující/v evidenci
• průvodce pro dítě v náhradní rodině
• úhrada části nákladů na bydlení (obdobně jako ve stávajících zařízeních pro výkon pěstounské péče)

Individuální plán ochrany dítěte (IPOD) 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností má od ledna 2013 povinnost zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny individuální plán ochrany dítěte (IPOD), který zejména slouží:

• k vymezení příčin ohrožení dítěte,
• ke stanovení opatření na ochranu dítěte,
• k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte,
• k přijetí opatření na posílení funkcí rodiny,

a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu.

• IPOD se zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu.
• IPOD se vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději však do jednoho měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
• IPOD se pravidelně aktualizuje, a to zejména v situacích, kdy je uloženo:
  • výchovné opatření,
  • ústavní výchova,
  • nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
  • nebo do pěstounské péče,
  • nebo jiné náhradní výchovy.

Číst dál...

Kompetence a povinnosti OSPOD

Jaké jsou povinnosti a kompetence Orgánu sociálně-právní ochrany dětí? Článek jednotlivé kompetence logicky rozčlenil a pro přehlednost jsou zde uvedeny čtyři sekce. Týká se to rodičů, dětí, institucí a dalších osob, které jsou do celého procesu zainteresovány.

Kompetence OSPODU vůči rodičům

• Působit na rodiče, aby plnili povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti.
• Pomáhat rodičům při řešení výchovných či jiných problémů souvisejících s péčí o dítě.
• Projednat s rodiči a dítětem nedostatky ve výchově a chování dítěte.
• Poskytovat nebo zprostředkovat rodičům dětí odborné poradenství ve věcech výchovy, péče o nezletilé děti.
• Poskytnout pomoc rodiči po umístění dítěte do zařízení pro okamžitou pomoc nebo do zařízení pro výkon ústavní výchovy.
• Přijímat písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte.
• Navštěvovat rodiče dítěte umístěného v ústavní či ochranné výchově.

Kompetence OSPODU vůči dětem

• Řešit osobní problémy dítěte v prostředí, kde se zpravidla zdržuje, a to zejména osobním kontaktem s dítětem a rodinou.
• Zajistit dítěti, které se ocitne bez přiměřené péče, nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, neodkladnou péči.
• Poskytnout pomoc dítěti vyžadujícímu zvýšenou pozornost při překonávání nepříznivých sociálních podmínek se zaměřením:
  • na děti z rodin s nízkou sociokulturní úrovní,
  • na děti vyhledávající styky s osobami užívajícími alkohol či návykové látky.
• Rozhodovat o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů.
• Sledovat vývoj dětí svěřených do péče jiných fyzických osob než rodičů.
• Sledovat dodržování práv dítěte v zařízeních pro výkon v ústavní či ochranné výchově.
• Navštěvovat dítě, o něž pečuje obviněná nebo odsouzená žena ve věznici.
• Navštěvovat dítě umístěné ve výkonu vazby.
• Působit proti opakovaným poruchám chování a jednání se zvláštní pozorností zaměřenou na pachatele trestné činnosti.

Kompetence OSPODU vůči ostatním institucím

• Podávat návrhy k soudu ve věcech:
  • výchovy,
  • omezení,
  • zbavení rodičovské zodpovědnosti.
• Podávat soudu návrhy na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení:
  • určení nezájmu,
  • na omezení,
  • pozastavení výkonu,
  • zbavení rodičovské zodpovědnosti,
  • na nařízení prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
  • na svěření dítěte,
  • prodloužení nebo zrušení pobytu dítěte v ZDVOP,
  • na výkon rozhodnutí.
• Podávat soudu návrhy na nařízení předběžného opatření dle § 76 a občanského soudního řádu.
• Poskytovat součinnost soudům při výkonech rozhodnutí o výchově nezletilých dětí.
• Spolupracovat s dalšími institucemi, školami, zdravotnickými zařízeními v zájmu dítěte.

Kompetence OSPODU vůči osobám

• Poskytnout odbornou pomoc osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny.
• Vykonávat funkci poručníka a opatrovníka dle zákona o rodině, činit neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení, když není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se neujme funkce.
• Sledovat dodržování výchovných opatření.
• Rozhodovat o uložení výchovného opatření.
• Rozhodovat o uložení povinnosti využít pomoc odborného poradenského zařízení.
• Vést evidenci a spisovou dokumentaci.
• Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech.
• Sdělovat údaje a podávat zprávy.

Číst dál...