Povinnost pěstouna si zvyšovat znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě

Další nezbytnou povinností pěstouna je dále se vzdělávat. Opět je zde provázanost mezi právem a povinností pěstouna si nadále doplňovat informace v oblasti výchovy a péče o dítě. Pěstoun má ze zákona nařízeno rozsah hodin, které musí věnovat vzdělávaní. Stejně tak jsou definovány okruhy, které jsou klíčové v oblasti výchovy a péče o dítě. Jaké jsou to okruhy a jakým způsobem splnit tyto povinnosti? A jaké situace nelze považovat za zvyšování znalostí? Lze jít individuální cestou? Všechny odpovědi jsou součástí tohoto článku.

• Rozsah povinného vzdělávání je minimálně 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. 
• Okruhy, na které by se mělo takové vzdělávání zaměřovat:
  • získávání nových informací a schopností v oblasti péče o dítě,
  • získávání znalostí a dovedností při péči o specifické skupiny dětí tj.
    • děti jiného etnika,
    • děti se zdravotním postižením,
    • děti z tzv. sourozeneckých skupin,
    • děti, které zažily týrání,
    • děti, které zažily zneužívání,
    • děti, které zažily zanedbávání,
• jak nabídnout a poskytnout pomoc a péči při změnách spojených se vzděláváním nebo vývojovými fázemi dítěte,
• zvládání krizových situací,
• jak zvládat návrat dítěte do původní rodiny či přechod do náhradní rodiny.
• příprava dítěte na postupné osamostatňování v souvislosti s jeho zletilostí a odchodem z náhradní péče.

• Je třeba posoudit, v jakých oblastech je třeba, aby si osoba pečující/v evidenci doplnila vzdělání.
• Vzdělávání by mělo mít konkrétní přínos pro osobu pečující/v evidenci ve vztahu k poskytované péči a k potřebám dětí a osob pečujících/v evidenci.
  • V důsledku toho je třeba volit vhodné vzdělávací plány a zaměřovat se na ty znalosti a dovednosti, které jsou pro osobu pečující/v evidenci v danou chvíli nejpotřebnější.
• Osoby, které se neúčastnily přípravy fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny, mohou v rámci této povinnosti absolvovat kurzy s obsahem, které se této přípravě k přijetí dítě do rodiny přibližují.
• Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti lze splnit i osobní konzultací, která je zaměřena na okruhy, jež jsou uvedeny výše.
• Za plnění této povinnosti naopak nelze považovat poskytování poradenství dle

Číst dál...

Právo na bezplatné zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě

Víte, na co vše máte právo v souvislosti s pěstounskou péčí? Pokud jste osoba pečující či osoba v evidenci mělo by vám být umožněno bezplatné vzdělávání v rámci výchovy a péče o dítě. Níže vám představíme jednotlivé situace, na které je vzdělávání zaměřeno. A v neposlední řadě zde najdete i to, kdo tuto službu pro osoby pečující či v evidenci zajišťuje.

Cílené zvyšování znalostí a dovedností osoby pečující či osoby v evidenci, které vychází z § 5 vyhlášky č.473/2012 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se zaměřuje především na následující situace.

• Získávání nových informací, dovedností a schopností v oblasti péče o dítě.
• Získávání znalostí a dovedností při péči o specifické skupiny dětí tj.
  • děti jiného etnika
  • děti se zdravotním postižením
  • děti z tzv. sourozeneckých skupin
  • děti, které zažily týrání
  • děti, které zažily zneužívání
  • děti, které zažily zanedbávání
• Jak nabídnout a poskytnout pomoc a péči při změnách spojených se vzděláváním nebo vývojovými fázemi dítěte.
• Zvládání krizových situací.
• Jak zvládat návrat dítěte do původní rodiny či přechod do náhradní rodiny.
• Příprava dítěte na postupné osamostatňování v souvislosti s jeho zletilostí a odchodem z náhradní péče. A samozřejmě se přihlíží na věk dítěte a jeho vývojové a sociální potřeby.

Kdo zajišťuje pomoc při zvyšování znalostí a dovedností?

• Zvyšování znalostí a dovedností pro osobu pečující nebo osobu v evidenci, zajišťuje ten, kdo s touto osobou uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče nebo upravil podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností.
• Na subjektu, který dohodu uzavřel, pak leží zodpovědnost, aby zajistil vzdělání u odborně způsobilých osob (akreditované kurzy či vzdělávací programy dle zákona o sociálních službách).

Číst dál...

Právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě

Každá osoba, která je v systému pěstounská péče, má svá práva a povinnosti. Jedním z práv je i pomoc se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě. De facto se jedná o to, aby si pěstoun mohl odpočinout. O jakou dobu se jedná? A jak tato pomoc pěstounovi vypadá? Na co všechno má v tomto ohledu pěstoun právo? To vše je předmětem tohoto článku.

• Právo pěstouna si odpočinout od celodenní náročné péče o děti.
• Jedná se o pomoc v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů. A svěřené dítě musí být alespoň ve věku 2 let.
• Toto ustanovení tedy slouží především k psychohygieně osob pečujících/v evidenci.
• Toto právo nabývá platnost v případě, že osoba pečující/v evidenci skutečně poskytuje intenzivní péči svěřeným dětem.
  • V případě, že je dítě studentem střední školy a ve školním roce bydlí na internát, není nutná respitní péče, tedy právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče.
• Tato pomoc osobám pečujícím/v evidenci však nesmí být v rozporu s potřebami a zájmy svěřených dětí.
  • Především u dětí předškolního věku nebo u dětí, které jsou v rodině umístěny teprve krátkou dobu, je třeba citlivě zvážit, jakou formou tuto podporu poskytovat, aby nedošlo k další traumatizaci dětí.
  • Pro některé děti bude vhodnější, aby odlehčovací péče probíhala v kratších časových úsecích opakovaně. Například jen po část dne, jeden den v týdnu nebo víkend.
• Je možné se domluvit s osobou v evidenci a se subjektem, se kterým byla uzavřena dohoda, na zajištění 14 dní i formou přestávky před příchodem dalšího dítěte do rodiny na přechodnou dobu.
  • Tedy po odchodu jednoho dítěte budou mít pěstouni na přechodnou dobu potřebné volno pro odpočinek a odlehčení.
• Poskytnutím služby se rozumí samotné zajištění péče o dítě, osoby pečující/v evidenci si mohou připlácet přiměřenou částku na stravu a ubytování dítěte.

Jak se tato péče zajišťuje?

• Pobyt pro děti z náhradních rodin s terapeutickým programem zaměřeným na potřeby dětí v náhradní rodinné péči.
• Obdobným způsob jako zjištění krátkodobé péče.
• Zajištěním účasti dítěte na dětském táboře v souladu s jeho zájmy a potřebami. Nemusí se jednat o výchovně-rekreační tábor pro děti.
• Vhodná forma u malých dětí je hlídání dítěte přes den. Odpočinek osoby pečujících či v evidenci je tedy zajištěn, ale dítě není pryč z domova přes noc.
• Je možná také účast dětí na tzv. příměstském táboře.
• Lze tedy zajistit celodenní péči tak, že dítě nebude přes noc odloučeno od pečujících osob.

Dále je možné, aby si sama osoba pečující/v evidenci zařídila pobyt dítěte na táboře či na odlehčovacím pobytu a po subjektu, se kterým, má uzavřenu dohodu, bude chtít pouze úhradu.

• Toto je však vždy nutné v dohodě vymezit a specifikovat.
• Musí být posouzena vhodnost takového pobytu pro dítě.
• Úhrada musí být přiměřená, nadstandardní služby (např. pobyt u moře) musí osoby pečující/v evidenci hradit (částečně) samy.

Této nabídky může a nemusí osoba pečující či v evidenci využít. Proto je nutné v dohodě či rozhodnutí jasně nastavit termíny. Je samozřejmě možné dohodnout větší rozsah této pomoci, než je zákonem dané minimum 14 dnů.

Číst dál...

Pěstounská péče

Článek se zaměří na definování pěstounské péče. Budou kladeny otázky, kdy vzniká a kdy končí pěstounská péče. A kdo vlastně může být pěstounem? Dále se zaměříme na práva a povinnosti pěstouna, které rámcově shrneme.

Další formou náhradní rodinné péče (dále jen NRV) je tedy pěstounská péče. Jedná se o formu péče, která je státem kontrolovaná, řízená a dlouhodobá. Pěstounská péče v poměru k vlastní rodině se řadí hned za adopce a na škále NRV je pěstounská péče druhou nejoptimálnější cestou výchovy opuštěných dětí. Další formy NRV jsou:

• svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
• pěstounská péče
• poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
• osvojení

Jak vzniká a končí pěstounská péče?

• pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu
• končí zletilostí dítěte
• může být také zrušena
  • z důležitých důvodů
  • vždy, jestliže o to požádá pěstoun

Pěstounská péče

• Forma (§ 45a - 45d zákona o rodině) NRV, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte.
• Je stanovena odměna těm, kteří se dítěte ujali.
  • Odměna pěstounům a výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je stanovena zákonem.
• Dítě může být soudem svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů.
• Svěřením dítěte do pěstounské péče nevzniká mezi pěstounem a dítětem takový vztah, jaký je mezi rodičem a dítětem, ale nezanikají právní vztahy dítěte k jeho vlastní rodině.
• Pěstoun má tak právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti pouze v běžných věcech, stává se nositelem práv a povinností v oblasti výchovy a je povinen se o dítě osobně starat.
• K výkonu mimořádných záležitostí musí požádat o souhlas rodiče dítěte, kteří zůstávají jeho zákonnými zástupci

Práva a povinnosti pěstouna

• Pěstoun je povinen se o dítě osobně starat.
• Při péči o dítě vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů.
• Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti.
• Práva zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.
  • Tato práva nadále náleží rodičům, pokud ovšem nejsou v rodičovské zodpovědnosti omezeni, nebo pokud jí nejsou zbaveni nebo není její výkon pozastaven.
  • Pokud si pěstoun myslí, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.

• Pěstoun má právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte.
  • v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce
  • jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let
• Pěstoun má právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců.
• Pěstoun má právo se dále vzdělávat v této oblasti výchovy a péči o dítě. Jedná se zprostředkování bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti.
• Pěstoun má právo na pomoc při zajišťování místa pro uskutečňování shledání oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku,
• Pěstoun má povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě, a to v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
• Pěstoun má povinnost umožnit sledování a tím naplnění dohody o výkonu pěstounské péče.
  • Pěstoun musí spolupracovat pověřenou osobou, která sleduje vývoj dítěte.
• Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami, které jsou dítěti blízké, zejména pak s rodiči.
• Pěstoun má povinnost a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud svým rozhodnutím nestanoví jinak.

Kdo může být pěstounem?

V praxi se nejvíce používá dělení na „individuální“ a „skupinovou“ pěstounskou péči.

• Individuální péče probíhá v menším uskupení, které se podobá běžné rodině.
• Skupinová péče je pak spojena s velkými pěstounskými rodinami, v jejichž čele stojí většinou buď manželský pár, nebo matka-pěstounka.
  • Jde například o uskupení typu SOS vesniček, kde pěstouni často působí na základě nějakého z druhů pracovní smlouvy s institucí, která zařízení zřizuje.

 

Číst dál...

Příspěvek na úhradu pobytu a péče

Kdy, v jakých situacích, se vyplácí příspěvek na úhradu pobytu a péče dítěte? Kdo má povinnost tento příspěvek hradit? A jaká je jeho výše? Na tyto konkrétní otázky najdete odpovědi níže v článku.

Jedná se o finanční příspěvek upravený v § 42b zákona o sociálně právní ochraně dětí. Povinnost hradit příspěvek na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají:

1. rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do výchovy, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte,
2. nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v takovém zařízení,
3. příjemce sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte.

Rodiče se na hrazení tohoto příspěvku podílejí rovným dílem. Nárok zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP) na získání příspěvku na úhradu pobytu a péče je vázán na způsob přijetí dítěte. Povinnost hradit tento příspěvek mají výše uvedené osoby (tj. 1,2,3)pouze v případě, že je dítě do zařízení umístěno na základě rozhodnutí:

1. soudu,
2. obecního úřadu,
3. obce s rozšířenou působností.

To však neznamená, že by zákonní zástupci dítěte, kteří požádají o jeho umístění do zařízení, neměli povinnost finančně zařízení přispívat.

V písemné dohodě, která se uzavírá mezi zákonným zástupcem dítěte a ZDVOP, musí být sjednán způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte s tím, že výše této částky je limitována výší příspěvku na úhradu pobytu a péče.

• Pokud je však dítě umístěno v ZDVOP na základě vlastní žádosti, příspěvek na úhradu pobytu a péče se nestanovuje.

Výše příspěvku

Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc nejvýše 1,6násobek částky životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, stanovené pro toto dítě. Novela ZSPOD s účinností od 1. 1. 2013 upravila maximální výši příspěvku, kdy je nastavena jeho horní hranice s tím, že ředitel může nastavit příspěvek v nižší částce zejména s přihlédnutím k okolnostem případu. Tato změna má zvýšit participaci rodičů na pobytu dítěte a tím tak zvýšit příjmy ZDVOP z tohoto příspěvku.

• Praxe je však mnohdy odlišná a ZDVOP se často potýkají s problémy v podobě neplatících rodičů, přičemž vymáhání příspěvků je velmi problematické.

Číst dál...

Srovnání náhradní rodinné péče a ústavní péče

Pokud selže rodina ve výchově a péči o dítě, následují dvě možnosti, jak je o dítě postaráno. Obě možnosti jsou tzv. náhradní výchovou. Tedy výchovou, kdy dítě nemůže být z nejrůznějších důvodů vychováváno ve vlastní rodině. Tento článek vám stručně představí obě formy a nabídne rozdíly mezi nimi.

Typ náhradní výchovy	Náhradní rodinná péče	Ústavní péče
Forma péče	Prostředí, jež se nejvíce podobá životu v přirozené rodině.	Výchovné opatření, jež nařídí soud, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě.
Upřednostnění	Vždy se dá přednost tomuto typu péče.	Až poslední možnost.
Důvody	Opuštěné dítě, sirotek, smrt rodičů atd.	Výchovné problémy, nevyhovující sociální situace rodiny.
Kdo zaštituje fungování zařízení?	Ministerstvo práce a sociálních věcí.	Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Další formou pomoci dětem žijícím v ústavní péči, která není považována za formu náhradní rodinné péče, je tzv. „hostitelská péče“. Tato forma pomoci je vhodná především pro děti, které dlouhodobě žijí v ústavní péči. Jsou to děti převážně starší, děti s různými výchovnými nebo zdravotními problémy, děti odlišného etnika, sourozenecké skupiny.

 

Číst dál...

Povinnosti a principy péče "klokaních" tet a strýců

Co vše patří do kompetence klokaních tet a strýců? Liší se jejich starost a péče od té, kterou přirozeně poskytuje rodina? Na jakých principech funguje tato péče? A co vše musí tzv. "klokaní" tety a strýcové vykazovat? To vše jsou otázky, kterými se zabývá tento článek.

Osobně zajišťují celkovou péči o svěřené děti a to místo jejich rodičů.

• Jsou zde dodržovány principy náhradní rodinné péče.

Dbají o zdraví svěřených dětí. Pozornost je kladena na řádný:

• tělesný,
• citový,
• rozumový
• mravní vývoj svěřených dětí.

Dále důsledně chrání zájmy svěřených dětí. Usměrňují chování a jednání svěřených dětí jednání a dohlíží na ně úměrně k jejich stupni vývoje. Snaží se vytvořit svěřeným dětem bezpečné, citově vřelé a vlídné rodinné prostředí. Vyvarují se fyzických či jiných ponižujících trestů či jednání, jímž by se dotkli cti nebo důstojnosti dítěte či jeho rodinných příslušníků. Osobně zajišťují vhodnou stravu pro svěřené děti, a to včetně vaření. Dohlížejí na řádnou školní přípravu dětí a jsou v pravidelném kontaktu se školou. Udržují v čistotě svěřenou rodinnou buňku, společnou kuchyň, společné sociální zařízení. Tedy svůj dům, byt, zahradu. Stejně tak udržují prádlo a ošacení v čistotě a pořádku, k tomu vedou i děti a vhodně je dle jejich věku a schopností zapojují do domácích prací.

Tety a strýcové jsou také povinni vést denní záznamy:

• chování svěřených dětí,
• projevech svěřených dětí,
• zdravotním stavu svěřených dětí,
• návštěvách jejich rodinných příslušníků,
• propustkách domů či do jiného výchovného prostředí,
• dále musí vést pokladní knihu,
• provádět měsíční vyúčtování svěřených finančních prostředků,
• účastnit se pracovních porad, školení a supervizí,
• zúčastňovat se spolu se svěřenými dětmi poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny nebo prázdninových pobytů pro děti z Klokánků,
• účastnit se práce s rodinami svěřených dětí.

Číst dál...

Hostitelská péče

Co si představit pod pojmem hostitelská péče? Jaký je její význam a role v rámci náhradní péče? Co je pro hostitelkou péči typické? A pro které děti je tato forma vhodná? Následující článek vám dá na tyto otázky jasné odpovědi. Hostitelská péče (dále HP) je realizována často, bez přesněji vymezených pravidel, především na základě iniciativy angažovaných pracovníků ústavů a dobrovolníků.

Charakteristické rysy hostitelské péče

Dlouhodobé a opakující se kontakty mezi dítětem, které žije v dětském domově, a rodinou či jednotlivci, kteří nejsou biologickými příbuznými dítěte. Hostitelská péče je realizovaná převážně u dětí, které mají objektivně nižší šance na náhradní rodinnou péči tj.:

• děti z velké sourozenecké skupiny,
• děti romského etnika,
• děti staršího věku apod.

Hostitelská péče je poskytována formou dobrovolnictví. Hostitelskou péči může nabízet samostatná osoba, a to nezávisle na věku, pár i celá rodina.

Význam hostitelské péče

stabilní citové pouto

• podporuje zdravý citový vývoj
• je důležité, aby dítě vědělo, že ho má někdo rád
• příklad toho, že vztah znamená brát i dát

model fungující rodiny a vztahů v ní

• učení rolí
• identifikace
• ukázka toho, jak to funguje mezi rodiči a dětmi, celkové fungování rodiny
• zažití i nestandardních situací a následných reakcí na ně

posílení důvěry dítěte v dospělého

• posílení narušené důvěry mezi dospělým a dítětem
• prostřednictvím splněných slibů, společných zážitků, stabilním zájmem

prostor pro zažití úspěchu

• chvála dítěte
• ocenění jeho snahy a úspěchů
• posílení vhodného chování

rozšíření sociálního prostředí

• přirozená integrace mezi širší rodinu hostitelů, tj. mezi známé a přátelé hostitelů

provázení mladého člověka dospělostí

• vytvoření místa, kam se dítě může obrátit s problémem
• tzv. psychosociální podpora

prevence rizikového chování

• možnosti, jak trávit čas jinak a vhodněji

V současné době rozlišujeme dvě hlavní formy hostitelské péče, a to dle jejího vzniku:

• hostitelskou péči spontánní,
• hostitelkou péči plánovanou.

Číst dál...

Péče o lidi s autismem v České republice

Jak se Česká republika dokáže postavit k lidem, kteří mají poruchu autistického spektra (PSA)? Od začátku diagnostiky po dospělost? Lze vzdělávat děti s PSA? A existují služby pro rodiny, které by jim s celou situací pomohly? A jaký je osud dospělých lidí s PSA?

Raná, předškolní a školní péče

Celkově lze říci, že vzdělavatelnost lidí s autismem je možná především v závislosti na jejich intelektové úrovni.

Pokud dítě dokáže funkčně komunikovat, navazovat sociální kontakt, být emočně stabilní, plnit zadanou práci, tedy zvládne-li se dítě v potřebném rozsahu přizpůsobit školnímu prostředí, je možná jeho integrace. V některých případech je při vyučování přítomen asistent pedagoga, který nejenom pomáhá žákovi s PAS v době jeho přítomnosti ve školním procesu, ale podílí se na všech postupech souvisejících se vzděláváním svého žáka. K úspěšné integraci významně napomáhá informovanost pedagogů a vedení školy, poradenského pracoviště a rodičů.

Vzdělávání jedinců s autismem prošlo velkým vývojem a zaznamenalo mnoho pozitivních změn. Faktem ale zůstává, že odpovídající speciální přístup a vzdělávání pro období rané péče, předškolní a školní docházky je v současnosti dostupné pouze v některých regionech.

Odlehčovací služby

Další způsob pomoci rodinám s autistickým dítětem představuje respitní péče neboli odlehčovací služba. Její funkcí je umožnit rodině delší i několikadenní odpočinek od nepřetržitého napětí, jaké péče o dítě s PAS mnohdy představuje.

Perspektiva lidí s autismem

Většina dětí s diagnostikovanou PAS vyrůstá ve vlastní rodině až do dospělosti. Výjimku tvoří pouze část z nich, žijící v ústavech sociální péče, týdenních stacionářích a dále děti, které navštěvují takzvané internátní školy a doma tráví pouze víkendy a ostatní volné dny. Nástup dospělosti představuje pro jejich rodiny velké dilema.

Rodiče, kteří jsou ve věku, kdy nezvládají náročnou péči o svého potomka, jsou nuceni hledat pro něj nový domov. Tím se může stát pro jedince, kteří jsou schopni být částečně samostatní, chráněné bydlení. Počet takových je však v naší zemi velmi omezen. Komunitní charakter a také nedostatek finančních prostředků plynoucích do těchto projektů předurčuje zřizování nových domovů pro dospělé jedince s PAS do menších obcí. Zde ale nastávají často potíže, protože obyvatelé těchto lokalit odmítají akceptovat fakt, že v jejich obci budou mít svůj domov lidé s PAS.

Mnoho lidí s autismem také není schopno pracovat tak, aby výsledky jejich činnosti představovaly požadovanou hodnotu.

Číst dál...