Uvažujete-li o osvojení dítěte z ciziny, pak je tento článek právě pro vás. Jak funguje celý proces mezinárodního osvojení z ciziny? Jaké dílčí kroky musí žadatelé podstoupit? A kdo vlastně je vhodný žadatel? Jsou v rámci tohoto osvojení nějaká omezení? Jakou roli hraje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí? Na tyto a další otázky nejdete odpovědi v tomto článku.
Kdo může žádat o zprostředkování osvojení z ciziny
- Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí je oprávněn zprostředkovat mezinárodní osvojení dítěte z ciziny pro žadatele z České republiky.
- Žadatelem o mezinárodní osvojení z ciziny se může stát osoba dvěma způsoby.
- Osoba může výslovně žádat přímo zprostředkování mezinárodního osvojení, a to bez předchozí snahy o osvojení dítěte z ČR.
- Osoba může dát souhlas k zařazení do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v případě, že mu nebude zprostředkováno osvojení v České republice.
- Úřad je pak oprávněn zprostředkovat mezinárodní osvojení pro žadatele pobývající v České republice déle jak 1 rok.
Proces mezinárodního osvojení z ciziny
Proces mezinárodního osvojení z ciziny a jeho konkrétní fáze. A tyto níže zmíněné fáze mají své kroky, které je třeba podstoupit, pokud chceme osvojit dítě z ciziny.
- Žádost
- Postup Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí
- Zprostředkování ve státu původu dítěte
- Finalizace adopce
1. Žádost
- Zájemci o osvojení se obracejí na obecní úřad v místě svého bydliště.
- Žádost může být výlučně podaná pouze o zprostředkování osvojení z ciziny, a to i bez předchozího zájmu o zprostředkování osvojení dítěte z ČR.
- Nebo lze také udělit souhlas k zařazení do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v případě, že nedojde k osvojení v České republice v zákonné lhůtě cca 3 a půl let.
2. Postup Úřadu
- Poté, co dojde k zařazení žadatelů do evidence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, začíná proces zprostředkování mezinárodního osvojení.
- Žadatelé musí sdělit Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí specifikaci dítěte, které by chtěli osvojit. To znamená, že uvádějí:
- věk,
- rasu,
- zdravotní stav,
- pohlaví,
- zemi, ze které má dítě pocházet.
- Na základě přání žadatelů jsou dotázány vybrané členské státy Úmluvy.
- Následovně jsou dle požadavků druhé strany, materiály a všechny dokumenty žadatelů, přeloženy do příslušného jazyka a odeslány ústřednímu orgánu vybraného státu.
3. Zprostředkování ve státu původu dítěte
- V momentě, kdy je žádost přijata ústředním orgánem státu původu dítěte, jsou žadatelé zařazeni do tamního seznamu vhodných budoucích adoptivních rodičů.
- Žadatelé pak musejí vyčkat, než dojde k jejich výběru konkrétního dítěte.
- Pokud k výběru dojde, tak se obratem zasílají Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí materiály týkající se dítěte.
- Úřad je pak následně předkládá žadatelům, a ti se pak na základě těchto materiálů, rozhodují, zda chtějí v adopci pokračovat.
- Pokud žadatelé mají zájem o vybrané dítě, tak zpravidla musejí vycestovat do země původu dítěte a pobývat zde po určitou dobu.
- Nedojde-li k žádným komplikacím a adopce je v zájmu dítěte, rozhodnou příslušné místní orgány o adopci nebo svěření dítěte do péče.
- Žadatelé se vracejí s dítětem do České republiky.
4. Finalizace adopce
- Na základě specifických podmínek konkrétního státu Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí zasílá zprávy o vývoji dítěte v nové rodině.
- Žadatelům je Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí nápomocen při soudních a správních řízeních na území České republiky.