Porodní plán nebo spíš porodní přání?

Porod je ryze přírodní proces, který se prostě do detailu naplánovat nedá. Přesto má ale porodní plán své místo a svojí funkci. Je to jakýsi soupis přání, jak by měl vypadat ideální porod. Jakou má porodní plán strukturu? Co by měl obsahovat? A opravdu se jím porodnice řídí?

Stále více lékařů gynekologů-porodníků proklamuje, že jejich porodnice ráda vyjde ženám vstříc. Je tedy na čase, aby ženy začaly této nabídky využívat. Dnes již máte při porodu v mnohém možnost volby. Nejdůležitějším aspektem je pak komunikace mezi vámi a vaším porodníkem. K utřídění myšlenek, přání a požadavků před porodem, pak slouží právě tzv. porodní plán. Jen je třeba vědět, co mohou v nemocnici při svém porodu vyžadovat.

Jak sestavit porodní plná, základní indicie

Porodní přání by mělo být formulováno jasně a pokud možno co nejstručněji. Přání by měla být rozepsaná na jednotlivé doby porodní. Berte v úvahu, že ti, co se o vás budou starat, jsou časově vytížení, a je pravděpodobné, že kromě péče o vás mají ještě spoustu dalších úkolů, které prostě musí během své směny zvládnout. Proto platí stručně a jasně. A přizvěte k sestavování porodního plánu i partnera.

Porodní plán-vzor

První doba porodní v porodní plánu se dotýká činností rodičky, jídla a pití, doprovodu, tlumení porodních bolestí, klystýru, holení a vnitřního vyšetření.

• projednávat s námi a žádat nás o poskytnutí souhlasu v případě jakéhokoliv lékařského zákroku

• aby mi nebyly nabízeny prostředky tlumení bolesti, pokud bude porod fyziologický
• používat fetální monitor co nejméně, jen ve zcela nezbytném případě
• možnost se pohybovat a procházet dle vlastních pocitů
• možnost prožít porod ve vlastním tempu, bez hovorů o tom, že je třeba „jít dál“ nebo „stimulovat“ porod
• v případě pomalého nebo zastaveného porodu mít možnost použít přirozených prostředků stimulujících oxytocin (např. stimulování bradavek)
• velice ráda bych měla možnost použít toto vybavení, pokud je máte: gymnastický míč, ribstol, sprcha, porodní bazének nebo vana

 

Druhá doba porodní se dotýká polohy při porodu, techniky tlačení, nástřihu hráze a přestřihnutí pupeční šňůry.

• tlačit podle svých pocitů, nepřeji si být do tlačení nucena
• používat k porodu pozici, kterou si zvolíme a která pomůže se vyhnout poraněním a nástřihům hráze
• aby nebyl proveden nástřih hráze

Třetí doba porodní v porodní plánu se týká císařského řezu, placenty, kontaktu dítěte po narození, krmení či následného pobytu v nemocnici.

• aby mi bylo dítě po porodu okamžitě uloženo do náruče a zůstalo stále se mnou
• aby byl můj manžel přítomen u všech poporodních vyšetření dítěte
• aby otec mohl přestřihnout pupeční šňůru, a to po jejím dotepání
• aby pupeční šňůra byla zasvorkována nebo přestřihnuta teprve po úplném dotepání
• přikládat miminko k prsu pro urychlení porodu placenty
• vyčkat přirozeného porodu placenty
• aby otec mohl zůstat se mnou na pooperačním sále v případě potřeby císařského řezu
• aby v případě císařského řezu otec mohl vzít dítě do náruče pro navázání vizuálního kontaktu s ním

V porodním plánu mají místo také přání v případě komplikací.

Číst dál...

Epidurální analgezie

Opium, alkohol, kokain? Co mají tyto látky společného? Jsou to předchůdci dnešní epidurální analgezie. Co je v dnešní době tzv. zlatý standart schopen rodící ženě nabídnout? Jak se podává a kdy? A jaké jsou výhody a nevýhody?

Jak to bylo s tlumením bolestí?

Porodní bolest bude pro ženy stále fyzicky i duševně stresující a bez analgezie se stane pro ženu nejbolestivějším zážitkem jejího života. O zmírnění porodních bolestí se lidstvo snaží od dávných dob. Často však bez ohledu na zdraví a život dítěte i matky. Metody poskytující účinnost, ale i bezpečnost se používají sotva asi 60 let.

Epidurální analgezie se u nás začala hojně zavádět až po roce 1989. Předchozí politická situace tuto metodu velmi omezovala, neboť absolutně chyběly potřebné pomůcky, léčiva, dokonce i literatura.

Co je to epidurální analgezie?

Epidurální analgezie znamená podání malé dávky anestetika do epidurálního prostoru. Tato analgesie zmírní vnímání porodních bolestí, ale celkový stav rodičky a plodu ovlivní jen málo. Epidurální analgezie se podává během porodu před nástupem nejsilnějších porodních bolestí. Vhodnou dobu pro podání epidurální analgezie určí porodník, výkon provádí anesteziolog, ale slovo rodičky je důležité.

Jak se epidurální analgesie podává?

A jak se mnohdy vysněný „epidurál“ podává? Lehnete si na porodní lůžko, porodní asistentka pak zavede infuzi s iontovým roztokem a změří vám krevní tlak. Přesunete se na levý bok a vyhrbíte záda, uděláte „kočičí hřbet“, tj. nohy pokrčené v kolenou přitáhnout k břichu a bradu co nejvíce sklonit k hrudníku.

Anesteziolog pak sterilně očistí místo vpichu v oblasti bederní páteře, obloží jej sterilními rouškami a znecitliví kůži a podkoží tak, aby vlastní vpich do epidurálního prostoru již nebyl bolestivý. Potom zavede speciální epidurální jehlu do epidurálního prostoru. Epidurální jehlou provlékne epidurální katétr (tenkou plastovou hadičku) a tímto katétrem podá přes antibakteriální filtr (komůrka, která zabrání vstupu bakterií) do epidurálního prostoru místní anestetikum. Místo vpichu se sterilně zalepí. Potom se otočíte zpět na záda do pohodlnější polohy. Tento výkon trvá zpravidla několik minut.

Za jak dlouho epidurální analgezie působí?

Asi za 10 až 15 minut po podání místního anestetika do epidurálního prostoru ucítíte zmírnění porodních bolestí, takže budete cítit děložní stahy jen jako tlak. Úplné znecitlivění není vhodné, protože by zpomalilo průběh porodu. Porod tedy nebude zcela bezbolestný, ale mnohem méně bolestivý a snesitelnější. Jedna dávka místního anestetika podaná do epidurálního prostoru působí asi 60 až 90 minut. Anestetikum je pak možné přidávat.

Se zavedeným epidurálním katétrem můžete během I. doby porodní měnit polohu na porodním lůžku, chodit, využít relaxační sprchu nebo balon. II. doba porodní se ohlásí nutkavým pocitem na tlačení. Epidurální analgezie neovlivní schopnost tlačit, ale je možné, že úleva od bolesti již nebude tak úplná. Pokud bude třeba po porodu ošetřit porodní poranění, je možné do katétru přidat místní anestetikum a toto ošetření provést bezbolestně. Epidurální katétr vám bude vytažen před odchodem z porodního sálu.

Výhody a nevýhody metody

Přináší úlevu pro matku a nemá žádný negativní vliv na dítě. Může dojít ke zkrácení porodu, tím že se uvolnění svalstva pánevního dna. Zlepšuje se prokrvení placenty a tím zlepšuje zásobení dítěte kyslíkem. Je výhodná u rizikových rodiček, např. rodiček s vysokým krevním tlakem, bronchiálním astmatem apod. A co je této metodě vyčítáno? Každá metoda tlumení porodních bolestí má svá rizika a nese s sebou možnost komplikací. Některé matky mohou po porodu pociťovat bolest v zádech v místě vpichu epidurální jehly, tato bolest pak odezní většinou spontánně během několika dnů. Jednou z komplikací epidurální analgezie je proniknutí jehly do mozkomíšního moku, v tomto případě mohou některé matky pociťovat po porodu silnější bolesti hlavy, ostatní komplikace, jako je krvácení do páteřního kanálu, neurologické komplikace nebo infekce jsou možné, ale naštěstí velmi vzácné.

Číst dál...

Domácí porody a česká legislativa

Zřejmě nejznámějším českým případem v oblasti domácích porodů, jehož prostřednictvím došlo k medializaci této otázky, je případ porodní asistentky Ivany Königsmarkové. Jak je na tom otázka domácích porodů dnes? Jaké jsou argumenty jednotlivých stran? A jak se k tomu staví česká legislativa?

Podle statistik totiž porodů mimo porodnici v Česku přibývá. V roce 1990 se z 200 dětí narozených mimo porodnici narodilo cíleně doma 19. V roce 2009 se mimo porodnice narodilo 400 dětí, z nich 150 doma s porodní asistentkou. Porod doma pak zvolí nanejvýš 2% žen, valná většina dá přednost porodnici nebo porodnímu domu.

České zákony v souvislosti s domácím porodem

Česká legislativa porod doma nezakazuje, porodní asistentce ale zdravotní pojišťovna za porod doma nezaplatí. Porody doma tedy nejsou v ČR upraveny žádnou legislativou. A matky, které chtějí rodit doma, musí mnohdy lhát. Domácí porody jsou neuchopitelné i pro zdravotní pojišťovny, jak je hradit, v jaké výši, komu atd. Pojďme si ale představit konkrétní argumenty jednotlivých stran.

Strana, které je proti

Porod doma sice legislativa nezakazuje, ministerstvo zdravotnictví mu ale dlouhodobě oponuje z důvodu bezpečnosti. Lékaři mluví o zbytečných úmrtích dětí narozených doma. Jsou zde případy, které se změnily ze vteřiny na vteřinu. To není „porodní bába“ schopná doma zvládnout.

Předseda České gynekologické a porodnické společnosti a ředitel pražské porodnice v Podolí Jaroslav Feyereisl má navíc za to, že celý spor je motivován porodními asistentkami, které za porod doma nedostávají od pojišťoven peníze a podle Feyereisla „pár militantních porodních asistentek“ zneužívá ženy k nátlaku na to, aby pojišťovny začaly tuto péči platit.

Další argument pak také padá na hlavu samotných porodních asistentek, které jsou různě kvalitní. V současné době neexistuje systém, který by objektivizoval míru a rozsah zkušeností porodní asistentky. Zkušená porodní asistentka musí mít za sebou velké množství porodů včetně komplikovaných stavů.

Co na to druhá strana?

Podle mezinárodní statistiky CIA je Česká republika na 17. místě v žebříčku novorozenecké úmrtnosti s průměrnými 3,65 úmrtími na 1000 porodů. Jestliže je však Nizozemí státem, v němž se uskutečňuje nejvíce domácích porodů na světě, je údaj 3,73 úmrtí na 1000 porodů a současné 19. místo v témže žebříčku poměrně pádným argumentem pro to, že porod doma nepředstavuje pro dítě zvýšené riziko. Děti umírají totiž i v porodnici

Dle zastánkyň porodů doma jsou ženy v českých porodnicích manipulovány. Personál nedbá na jejich pocity, vnucuje jim léky na bolest a klystýr, stoupá počet císařských řezů. Hlasitě pak zaznívá, že by ženy měly mít možnost rodit doma, a pokud se rozhodnou pro porodnici, měl by personál přihlížet k jejich přání. Při porodu by je měla provázet porodní asistentka, která o ně pečovala v těhotenství.

Které ženy mohou rodit doma?

Ty, které jsou zdravé v těhotenství i před ním. Neléčí se s orgánovým či systémovým onemocněním a neužívají žádné léky a návykové látky. Musí být přesvědčeny, že domácí porod je pro ně nejlepším ukončením těhotenství, které fyziologické a dá se předpokládat hladký průběh porodu. Jaký typ žen většinou k této možnosti přistoupí? Jsou to vysokoškolačky, nebo ženy s negativní zkušeností z nemocnice či ty, které mají podporu partnera.

Číst dál...

Císařský řez

Císařský řez se během posledních několika desetiletí změnil ze vzácně prováděné velmi rizikové operace na nejčastěji prováděnou metodu operačního porodu. Proč je tomu tak? A za jakých okolností se přistupuju k této formě porodu?

Rutinní zákrok?

Císařský řez se řadí mezi nejstarší porodnické operace, byl znám již v Mezopotámii. Téma císařského řezu je pak v moderní době 21. století hodně diskutované, zejména proto, že celosvětově dochází k velkému nárůstu počtu porodů císařským řezem na úkor porodů přirozených. V době, kdy byl císařský řez poprvé uveden do praxe, šlo o velice rizikovou operaci-úmrtnost 50%. Se zlepšením chirurgie a techniky se posunul z 2hodinové operace na 20minutový rutinní zákrok.

Kdy se volí císařská řez?

Kdy se tedy přistupuje k císařskému řezu? V té obecné rovině můžeme říci, že tato metoda se volí či je naplánována předem nebo se k ní přistupuje v akutní stavu, kdy tedy nebylo možné předpokládat komplikace, ale je třeba je řešit.

Mezi faktory, které mají vliv na stále častějším provádění císařského řezu, patří např. rozšiřující se indikace k císařskému řezu (nedostatek kyslíku plodu, nepostupování plodu, stav po předchozím císařském řezu či postup miminka koncem pánevním), zvyšující se věk rodiček a s tím narůstající riziko vážnějších onemocnění rodičky znemožňující vaginální porod a některé další. Jedním z faktorů ovlivňujících počty prováděných císařských řezů je i fakt, že mnoho porodníků je vzhledem k jejich současné poměrně vysoké bezpečnosti považuje za ideální způsob řešení hrozících či již probíhajících porodnických komplikací. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu % císařských řezů porodníci tuto operaci velmi dobře ovládají, což má pozitivní vliv na snižování výskytu pooperačních komplikací.

Podmínky k císařskému řezu

Prakticky jedinou, avšak zásadní podmínkou pro provedení císařského řezu je, že naléhající část plodu nesmí být vstouplá do porodních cest, protože by při laparotomickém vybavování plodu z nižších pánevních rovin mohlo dojít k poranění plodu nebo narušení měkkých tkání matky.

Zákrok na přání

Císařský řez na přání se stal jedním z nejvíce diskutovaným tématem posledních 20 let. Má být tento výkon rezervován pouze těhotným s jasnými medicínskými indikacemi, anebo může být proveden na přání těm těhotným, které mají svoje osobní důvody volit místo vaginální tuto formu porodu? V naší společnosti má žena právo na plánované rodičovství, včetně ukončení nechtěného těhotenství, právo na prenatální diagnostiku včetně radikálního řešení těhotenství s patologicky se vyvíjejícím plodem, má právo na výběr ošetřujícího gynekologa a na zařízení, ve kterém se rozhodla rodit, na programovaný porod, může si zvolit způsob porodnické analgezie, polohu za porodu, typ rooming in a jestli chce nebo nechce dítě kojit. Pokud splňuje podmínky, jsou jí umožněny metody asistované reprodukce. Proč má být primární císařský řez bez medicínské indikace provedený z důvodu udávaných ženou výjimkou?

Jaké jsou důvody žen žádajících o provedení císařského řezu na přání? Jednak je to uznání císařského řezu jako běžně a bezpečně prováděné porodnické operace. Mnoho žen z okolí tento zákrok podstoupily a většinou byl prožitek jejich porodu pozitivně hodnocen. Naopak vaginální porod je mnoha ženami hodnocen jako bolestivé období s pocity úzkosti, osamění a beznaděje, navíc s množstvím různých pozdních následků porodu vaginální cestou, které ženy víceméně traumatizují. Některé ženy žádající ukončení těhotenství císařským řezem již vaginálně porodily a mají dost důvodů, aby se opakované- mu zážitku vaginálního porodu vyhnuly.

Číst dál...

Centra asistované reprodukce

Centra asistované reprodukce pomáhají neplodným párů už více než 30 let. V České republice je neplodný asi každý sedmý pár. Významným problémem je zejména v hospodářsky vyspělých státech světa, a proto se není čemu divit, že center přibývá. Na co se připravit při první návštěvě? Jak se na případné léčbě podílí pojišťovna? A kde v České republice hledat pomoc?

Historii asistované reprodukce se píše už od 18. století, kdy byly provedeny první pokusy. Mezníkem byl pak rok 1978, kdy se ve Velké Británii narodilo první dítě za pomoci využití metody mimotělního oplodnění. Porod prvního dítěte „ze zkumavky“ v České republice a bývalé východní Evropě proběhl v roce 1982.

Co potřebujete při návštěvě našeho oddělení mít s sebou?

Na první návštěvu se dostavte oba manželé/partneři společně, to proto, aby mohla být provedena všechna potřebná vyšetření co nejdříve. S sebou si pak vezměte platný občanský průkaz, ev. cestovní pas či povolení k trvalému/přechodnému pobytu v ČR, zdravotní průkaz pojištěnce a doporučení k léčbě od vašeho ošetřujícího lékaře, pokud ho máte, ale není nezbytné. Máte-li již hotové výsledky z jiných pracovišť, můžete je přinést také, ušetří to čas. Pokud ne, nevadí, všechna potřebná vyšetření provede dané pracoviště.

Příčiny neplodnosti a jejich řešení

Příčina bývá v polovině případů na straně ženy, v druhé polovině případů je logicky problém u partnera. U některých párů se kombinuje současně více příčin. U žen jsou na vině asi z 30% ovulační poruchy. To znamená, že nedochází k vytvoření a uvolnění vajíčka z vaječníku. Mezi další příčiny se řadí neprůchodnost vejcovodů, endometriosa, vrozené vady dělohy, změněné funkce imunitního systému a v neposlední řadě genetické dispozice. Jak je to u mužů? Ano, v první řadě jde o kvalitu spermií, kdy je důležitý počet, pohyblivost a tvar. Dále je možné hledat příčiny neplodnosti v neschopnosti dosáhnout erekce, v genetice a imunologii muže.

Otěhotnění je významně ovlivněno i věkem ženy. Z tohoto důvodu u žen ve věku 35 roků a více se doporučuje zahájit diagnostiku a eventuelně léčbu neplodnosti již po 6 měsících neúspěšné snahy o početí.

Centra asistované reprodukce nabízejí řadu možností a metod, jak léčit neplodnost. Záleží ale na individuální případě každého z klientů.

Je pro provedení asistované reprodukce podmínkou manželský svazek?

Pro mimotělní oplození není manželský svazek podmínkou. Je ovšem vyžadována písemná žádost o léčbu s podpisem obou partnerů, a to i v případě, kdy je nezbytné při léčbě neplodnosti použít darované pohlavní buňky.

Jak hradí pojišťovna asistovanou reprodukci?

Léčba neplodnosti je zdravotními pojišťovnami hrazena pacientkám do 40 let věku. Podle počtu embryí, které jsou přenášeny při embryotransferu, jsou zdravotními pojišťovnami hrazeny 3 nebo 4 kompletní cykly. 4 cykly jsou hrazené pouze v případě, kdy bylo ve všech případech přenášeno pouze jedno embryo. Některé laboratorní techniky ale ze všeobecného zdravotního pojištění hrazeny nejsou (tj. prodloužená kultivace, ICSI, asistovaný hatching, kryokonzervace a PGD, pokud k němu není indikace).

Číst dál...

Bonding

Porodnictví se jako každý obor vyvíjí a nejvíce tyto změny pozorují maminky. „My se o miminko postaráme, vy si odpočiňte.“ Běžná věta z dob minulých, kdy děti byly nošeny maminkám pouze na kojení. Bonding je oproti tomu nová metoda, kdy se apeluje na vztah matky s dítětem bezprostředně po porodu. Toto pouto se většinou začíná utvářet už v těhotenství. V období těsně po porodu však nastává citlivá doba, kdy dochází přímo k emocionálnímu výbuchu. Klinická psycholožka Michaela Mrowetz dodává: „Dítě a matka jsou několik hodin po porodu hormonálně skvěle a neopakovatelně nastaveni o sebe vzájemně pečovat a zamilovat se…“

Mohly být začátky a další život jednodušší a příjemnější? Kde se mohou hledat kořeny problematických vztahů? Co všechno mohl a může ovlivnit bonding?

Myšlenka rané poporodní vazby sahá do 70. let 20. století. V České republice patří k dosud jediným odborníkům podporující bonding klinická psycholožka Mgr. Michaela Mrowetz a pediatrička MUDr. Marcela Peremská. Bonding je proces mezi dítětem a matkou a další lidé, včetně otců, porodních asistentek, dul, lékařů, sester, mohou bonding podporovat, anebo poškozovat, což se vzhledem k nepochopení stále děje.

Jak probíhá bonding?

Klinická psycholožka Mgr. Michaela Mrowetz říká, že naprosto zásadním krokem je docílit nepřerušeného kontaktu maminky s novorozeným miminkem. To tedy znamená, že ihned po porodu by mělo být nahé, neumyté děťátko položeno na hruď matky. Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka.

Kontakt kůže na kůži přispívá k poporodní adaptaci miminka a také zaručí miminku potřebné teplo. I následný pobyt maminky a miminka v nemocničním zařízení by měl být přizpůsoben jejich potřebě neustálého těsného kontaktu.

Výhody bondingu

Je statisticky podložené, že dítě méně pláče, je spokojenější, protože je na jeho potřeby reagováno rychle, dříve, než se rozpláče. Rychleji se adaptuje na den a noc, protože je nablízku matce, která se snaží spát za tmy, v noci. Maminky mají také méně potíží s kojením, protože může kojit často, což má vliv i na novorozeneckou žloutenku. Maminky si i více odpočinou, protože mají své dítě nablízku a vidí, že je spokojené a v pořádku. I poporodní deprese se vyskytují u matek s nižší pravděpodobností, protože mají po porodu větší důvěru ve své schopnosti se o dítě postarat, lépe zvládají stresové situace.

Bonding při císařském řezu?

V případě císařského řezu, vyvolávaného nebo předčasného porodu by mělo být miminko přiloženo alespoň na pár minut k obličeji maminky a poté ponecháno na nahé hrudi tatínkovi. Je třeba říci, že nedojde-li k  bondingu, neznamená to, že se nemůže vytvořit silné pouto, to se totiž vytváří i během následujících dnů, týdnů až měsíců, především s pomocí tzv. kontaktního rodičovství.

Dle výzkumu na 1340 porodech v ČR bylo zjištěno, že i po bezproblémových porodech je stále zvykem dítě od matky oddělit.

Číst dál...

Rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou

Víte, jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou? A v čem tkví zásadní rozdíly? Následující článek vám umožní snadnější orientaci a ujasnění si pojmů. Dozvíte se, s jakou částkou pro dané období můžete počítat. Zda se mění podmínky pro zaměstnance či osoby samostatně výdělečně činné. A kdo vlastně na mateřskou či rodičovskou dovolenou může nastoupit a lze si v této době přivydělávat? Tento text má orientační charakter. Veškeré podrobnější informace najdete vždy v samostatném článku.

	Mateřská dovolená	Rodičovská dovolená
Kdy se na ní nastupuje	Žena nastupuje 6-8 týdnů před termínem.	Nástup je ihned po mateřské dovolené.
Jak dlouho trvá	1 dítě - 28 týdnů	Časový rozvrh je na rodičích.
	2 a více dětí- 37 týdnů
Kolik se vyplácí	70% z denního vyměřovacího základu. DVZ= měsíční mzda x 12 měsíců / 365 dní. Max. 32 640 Kč Min. 7 600 Kč	220 000 Kč se vyplácí postupně nejdéle však po 4 roky. Max. 11 500 Kč Min. 3 800 Kč
Žádost se poddává	Příslušná OSSZ.	Úřad práce - Odbor státní sociální podpory dle trvalého bydliště.
Kdo na ní může nastoupit	Může nastoupit i otec, ale až v 7 týdnu od narození dítěte.	Rodič, který osobně a po celý den pečuje o dítě.
OSVČ	Musí hradit dobrovolné nemocenské pojištění 180 dní v období 1 roku před porodem a zároveň musí být pojištěná 270 dní v posledních 2 letech.	PŘEDTÍM NEVZNIKL NÁROK NA MATEŘSKOU. Méně výhodná pravidla. Prvních 9 měsíců se vyplácí 7 600 Kč. Dále až do 4 let dítěte 3 800 Kč. Nelze si zvolit dobu a tím i měsíční částku čerpání.
		PŘEDTÍM VZNIKL NÁROK NA MATEŘSKOU. Lze si vybrat rychlost i dobu čerpání.
Zaměstnanci	Obecně platí, že žena musí být zaměstnaná, pokud je ukončen zaměstnanecký poměr platí ochranná lhůta 180 dní.	Lze si nastavit rychlost i dobu čerpání.
Lze pracovat?	ANO	ANO

 

Číst dál...