Co je arteterapie?

Vymezení arteterapie je velmi široké, kdybychom měli napsat slova, které jsou spojeny s touto terapií, pak by to byly následující slova: léčba uměním, včetně hudby, poezie, divadla, tance a výtvarného umění, působení na člověka jako celek, je to nerušivý terapeutický proces vhodný pro dospělé a děti, kteří se vyrovnávají s emocionálními problémy či z traumatem z dětství, soubor uměleckých technik, které mají za cíl změnit sebehodnocení člověka, zvýšit jeho sebevědomí a uchopit jeho osobnost. Už víte, o co jde? Následující článek vám arteterapii přiblíží o trochu více.

Původně byla součástí léčby v některých léčebných zařízeních. Pak se dlouho nepoužívala, protože byla považována za nevědeckou. V současné době přesáhla oblast zdravotnictví. Obecně je možné ji využívat v poradenství, školství apod.

O co v arteterapii jde?

Předmětem arteterapie je klient a jeho výtvarná produkce (artefakt, dílo). Výběr technik a témat se řídí pružně podle situace. Kresebná činnost (exprese) je forma komunikace mezi klientem a arteterapeutem. Opírá se o výtvarné projevy klientů jako o hlavní léčebný prostředek. Nejde při ní o dokonalé, konečné dílo, ale o proces tvorby.

Jaké techniky se používají?

Arteterapeutických technik je mnoho, omezíme se tak jen na příklady. Volné čmárání tužkou, volná kresba s prsty namočenými v barvě, volná kresba jednou barvou na papír namočený ve vodě, koláž z výstřižků, sestavování objektů z přírodních materiálů, tematická kresba např. vlastní portrét, malování vlastní rodiny „začarované do zvířat, tematické modelování např. pohádkové zvíře, do kterého bych se chtěl převtělit, malování společného domu v malé skupině klientů, modelování společného města ve větší skupině klientů.

Výtvarné techniky se používají proto, aby klientům usnadnily vyjadřování jejich pocitů, což je důležité jak pro terapeuta, tak i pro terapeutickou skupinu. Terapeutovi tyto techniky umožňují rozpoznat některé jinak těžko přístupné osobnostní rysy klientů. Terapeut by měl klienty zejména podporovat ve volném výtvarném vyjadřování, výklad významu jejich produkce by měl v největší míře nechat na klientech samotných.

Role terapeuta

Pro klienty je velmi těžké arteterapeutické techniky přijmout, namítají, že neumí dobře kreslit, případně modelovat. Terapeut je musí umět přesvědčit, že nejde o žádný test výtvarných dovedností. Terapeut může zábrany klientů překonat i tak, že kreslí, nebo modeluje s nimi. Arteterapie je vhodným postupem zejména u těch klientů, kteří se nesnadno slovně vyjadřují, což jsou lidé trpící psychózami, dospívající a děti, starší lidé a lidé s mentálním postižením.

Číst dál...

Arteterapie dětí

V arteterapii nejde vůbec o to, zda dítě je, či není nadané. Důležité je, aby výtvarné činnosti umožnily dětem prožitek, který vede k jejich osobnímu vyjádření a pomocí neverbálních symbolů vyjádřit strach, radost, obavy, ale i jakou barvu má přátelství. V keramické dílně se setkávají s prostorovou tvorbou. Pokoušejí se vyrábět různé nádoby, ale většina z nich má zpočátku s hlínou problémy. Mokrá hmota u některých vyvolává představu bahna či výkalu. Arteterapie ve vztahu k dětem se často využívá, v momentě kdy se dítě potýká s nějakým mentální či jiným postižením. V tomto smyslu jsou vhodnější takové techniky, které probíhají hmatově. Jak tedy správně pracovat s dětmi při arteterapii? Co je cílem? A jaké výsledky lze očekávat?

Jak pracovat s dětmi?

Pokud chceme s mentálně postiženými dětmi jakkoli pracovat, musíme si uvědomit řadu věcí. Nejprve je třeba každé dítě dobře znát a správně odhadnout stupeň jeho připravenosti k určitému druhu aktivity. Není dobré, když si terapeut dopředu vytvoří představu, k čemu by měly děti svou prací dospět. Mnohé výtvarné techniky jsou zpočátku naprosto odmítány. Velká část handicapovaných dětí je závislá na vedení někoho blízkého, není proto možné vyžadovat hned od počátku naprostou samostatnost a uvolněnost projevu.

Při kresbě a malbě je nutné věnovat pozornost velikosti a poloze papíru. Příliš velký papír může dítě odradit, kreslit na svislou plochu vyžaduje úplně jiný pohyb než na vodorovnou. Také volbu materiálu musí terapeut pečlivě zvážit. Mnoho dětí se brání přímému kontaktu s barvou či hlínou. Souvisí to s jejich ulpíváním na již získaných návycích. Pokud dítěti po oboustranně namáhavém úsilí vštípíme, že špína je něco špatného, považuje pak každé umazání za špatné. Je na terapeutovi, aby našel způsob, jak tyto děti k práci s problematickým materiálem přitáhnout a právě díky arteterapeutickým hrám se tohoto nepříjemného pocitu pomoci zbavit.

Umělecké aktivity, které rozvíjejí tvořivost, budují v jedincích s mentální retardací schopnost být kreativní i v jiných oblastech praktického života. Zejména modelování z hlíny, jež probíhá prostřednictvím hmatu, je vhodnou technikou budující uvědomování si vlastního těla.

Arteterapeutické cíle u dětí

Cílem arteterapeutických činností je rozvíjet jemnou motoriku, zlepšovat schopnost koncentrace, rozvíjet grafomotorické dovednosti, nabízet „něco“ vytvořit, poznávat vlastní možnosti, být svobodný při práci, rozvíjet fantazii a nadhled. Dále cíle můžeme vidět v posilování komunikačních dovedností, redukci psychické tenze, uvolnění kreativity pro plnění dalších úkolů, celkovou socializaci osobnosti.

Význam arteterapie v praxi

Při terapii je kladen důraz na pomoc při obnovení funkce vztahu klienta a rodičů, klienta a terapeuta. Navázání vztahu s rodiči je důležitým prvkem pro úspěšnou terapii. Je nutné, aby terapeut znal problematiku vývojové psychologie a při arteterapii kresebný vývoj dítěte. Výtvarný projev je pro každého jedince velmi důležitý, protože jeho prostřednictvím sděluje pohled na svět, vyjadřuje citový postoj, který k němu zaujímá. Z výtvarného projevu lze vyčíst přání i obavy dítěte.

Číst dál...