Rizika hostitelské péče

Každá lidská činnost má svá rizika a stejně tomu je u hostitelské péče. My si tato rizika představíme podrobně v následujícím článku. Zaměříme se především na promítnutí rizik do celkového procesu hostitelské péče.

Rizika hostitelské péče

• Ohrožení dítěte
• Zklamání dítěte
• Zklamání hostitele
• Zklamání vychovatelů, sociálních pracovnic
• Nezralost dítěte

Při zahájení hostitelské péče (dále jen HP) je důležité si rizika uvědomit, přijmout je jako součást procesu a vědomě jim předcházet. Základem je pak příprava hostitelů a dítěte na celý proces.

Ohrožení dítěte

Obavy vycházejí z vědomí, že děti z dětských domovů si už zažily zlých chvil dost, a proto je nikdo nechce vystavovat dalšímu ohrožení. Proto je třeba vytvořit jednotný systém povinného schvalování k HP, který by vždy zahrnoval psychologické vyšetření vylučující patologie osobnosti. Doporučují se pouze takoví hostitelé, kteří prošli schválením příslušných úřadů.

Zklamání dítěte

Možnost, že dítě bude zklamané, je nejčastějším argumentem proti hostitelské péči. Jde tedy především o dostatečnou přípravu dítěte k HP, kdy jsou vysvětleny všechny výhody i nevýhody HP a přesně popsáno, co dítě může od konkrétních lidí čekat. Dále je nutná kvalitní příprava a provázení hostitelů tak, aby v kontaktu s dítětem:

• nevědomky nezpůsobovali nereálná očekávání,
• neslibovali, co nemohou splnit,
• otevřeně mluvili o HP s dětmi.

Je potřeba říci, že riziko zklamání dítěte není důvodem pro nerealizování HP. Dále je třeba říci, že mnoho dětí, kteří dlouhodobě vyrůstají v ústavní výchově, jsou je natolik citově ploší, že případné rozvolnění vztahů s hostitelskou rodinou nemusí prožívat jako hlubokou ztrátu.

Zklamání hostitele

Zklamání hostitelů je rizikem, se kterým se pracovníci dětských domovů setkávají poměrně často. Jedná se o moment, kdy dítě z nějakého důvodu, ukončí probíhající hostitelskou péči. Hostitelé pak cítí zklamání, vinu, lítost, zmatení atd. Především nerozumí tomu, co se děje, co udělali špatně, a proč dítě v HP nechce pokračovat.

• Těmto situacím se dá předejít kvalitní přípravou k HP, a to:
  • porozumět deprivačním projevům,
  • individuální provázení hostitelů,
  • vedení dítěte k odpovědnosti za vztah, který navázali.

Ukončení HP z rozhodnutí dítěte stává mnohem častěji než ukončení ze strany hostitelů. Důvody ukončení HP je různé:

• běžné vzdalování se v době puberty,
• citová plochost dítěte,
• strach dítěte z příliš těsného vztahu k hostitelům,
• pocity viny vůči rodičům.

Další zklamání hostitelé mohou prožívat z uzavřenosti až nepřátelskosti některých institucí zainteresovaných v procesu HP (OSPOD, úřady, ústavy).

Zklamání vychovatelů, sociálních pracovnic

Objevuje se především při ukončení hostitelské péče, ať již ze strany dítěte či hostitele.

• V případech, kdy se v hostitelské péči angažovali více:
  • aktivně vyhledávali hostitele,
  • intenzivně je provázeli.
• Je důležitá reflexe konkrétních případů.

Opět je třeba mít kvalitní přípravu, intenzivní komunikace a uvědomění si, co dítěti dávají dobrého a smíření se s tím, že pokud bychom hledali pro dítě opravdu ideální osoby, nenašli bychom je nikdy.

Nezralost dítěte

Nezralost dítěte může způsobit mnohé potíže.

• V dítěti vzniká nejistota, kam patří, kdo jsou jeho lidé, co je správné.

Nejčastěji se nezralost týká dětí do 6 let věku, které nedokáží zpracovat, proč se jim mění prostředí a lidé. Zmatenost se může projevit:

• nárazovým problémem s pomočováním či s udržením stolice,
• vyšší neklidností dítěte,
• pláčem, který se dříve nevyskytoval.

Z těchto důvodů se nedoporučuje hostitelskou péči u malých dětí.

Specifická dílčí rizika

Všechna rizika nelze shrnout do výše uvedeného výčtu, který představuje nejběžnější argumenty o přínosu hostitelské péče. Další specifická rizika jsou tato:

Rizika ze strany hostitelské rodiny:

• nezvládnutí projevů dítěte,
• náročnost komunikace,
• neakceptování specifik, limitů a potřeb dítěte,
• nezvládnutí časové a finanční náročnosti hostitelské péče,
• změna situace hostitelské rodiny.

Rizika ze strany dítěte:

• nereálná očekávání,
• rychlé nasycení zvědavosti a touhy po změně,
• obavy z navázání hlubšího vztahu,
• nízká důvěra ve svět dospělých,
• naivita,
• využívání hostitelů.

Rizika ze strany kompetentních osob kolem dítěte a hostitelské rodiny:

• malá informovanost,
• špatná úroveň komunikace,
• nedostatečně ošetřené role jednotlivých stran,
• povinná mlčenlivost.

Rizika ze strany biologické rodiny:

• nepochopení přínosu HP pro dítě a původní rodinu dítěte,
• nízká důvěra v dětský domov a sociální pracovnici,
• obava o ztrátu náklonnosti dítěte,
• majetnický vztah k dítěti.

Číst dál...

Příprava na hostitelství aneb podmínky k hostitelství

Víte, za jakých podmínek funguje hostitelská péče? Jak striktní je v tomto ohledu česká legislativa? A jak vlastně probíhá samotná příprava na hostitelskou péči? Jaké otázky jsou kladeny budoucím hostitelům? Nebo jak probíhá postupný proces seznámení? Tento článek vám všechny tyto otázky zodpoví. Čtěte dál a dozvíte se podrobnosti.

Podmínky

Podmínky, které jsou v České republice nastaveny, nejsou jednotné. Což má za následek zpomalený rozvoj a hlavně rozšiřování této formy pomoci a péče dětem.

Existují dva typy hostitelské péče (dále jen HP):

• spontánní HP
• plánovaná HP

Nejednotnost podmínek pak vyplývá z:

• v praxi se rozvíjí teprve v posledních letech,
• formálně neexistuje vůbec,
• jsou pouze ojedinělé případy HP,
• neurčitost legislativy.

Legislativa

Hostitelská péče se řeší prostřednictvím zákona §30 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí.

• Je zde definován pobyt mimo zařízení u osob jiných než rodičů
• Je zde stanovena maximální doba 14 dní.
• Je zde stanoveno dle čeho se rozhodovat při udělení souhlasu k HP.
• Je zde uvedeno, že obecní úřad může požádat o odborné posouzení daných osob.
• Každý kraj přistupuje k posuzování osob jinak.

Díky nejednotným podmínkám není HP tak častá. Lze počítat s různorodými reakcemi na všech úrovních institucí, které jsou do procesu zainteresovány.

Příprava jak se stát hostitelem?      

Osoba - budoucí hostitel musí projít přípravou, kde je kladen důraz na:

• představení projevů deprivace dětí,
• pochopení z jakého prostředí děti přišly,
• definování vztahu mezi HP a pěstounskou péčí,
• respektování rodinných vztahů.

Dále jsou pokládány otázky týkající se:

• motivace k HP,
• očekávání od HP,
• životních zkušeností.

Postupný proces

• První setkání proběhne v dětském domově a je detailně naplánováno.
• Pokud si obě strany přejí pokračovat, hostitel dítě navštěvuje v zařízení.
• Dochází postupně k tomu, že hostitel bere dítě ven do okolí.
• Poté následují odpolední výlety, celodenní výlet, celodenní pobyt s návštěvou v domácnosti hostitele.
• Teprve potom přichází na řadu pobyt přes noc a přes víkend.

Celý tento proces postupuje tak rychle, aby odpovídal potřebám obou stran.

Číst dál...

Hostitelská péče

Co si představit pod pojmem hostitelská péče? Jaký je její význam a role v rámci náhradní péče? Co je pro hostitelkou péči typické? A pro které děti je tato forma vhodná? Následující článek vám dá na tyto otázky jasné odpovědi. Hostitelská péče (dále HP) je realizována často, bez přesněji vymezených pravidel, především na základě iniciativy angažovaných pracovníků ústavů a dobrovolníků.

Charakteristické rysy hostitelské péče

Dlouhodobé a opakující se kontakty mezi dítětem, které žije v dětském domově, a rodinou či jednotlivci, kteří nejsou biologickými příbuznými dítěte. Hostitelská péče je realizovaná převážně u dětí, které mají objektivně nižší šance na náhradní rodinnou péči tj.:

• děti z velké sourozenecké skupiny,
• děti romského etnika,
• děti staršího věku apod.

Hostitelská péče je poskytována formou dobrovolnictví. Hostitelskou péči může nabízet samostatná osoba, a to nezávisle na věku, pár i celá rodina.

Význam hostitelské péče

stabilní citové pouto

• podporuje zdravý citový vývoj
• je důležité, aby dítě vědělo, že ho má někdo rád
• příklad toho, že vztah znamená brát i dát

model fungující rodiny a vztahů v ní

• učení rolí
• identifikace
• ukázka toho, jak to funguje mezi rodiči a dětmi, celkové fungování rodiny
• zažití i nestandardních situací a následných reakcí na ně

posílení důvěry dítěte v dospělého

• posílení narušené důvěry mezi dospělým a dítětem
• prostřednictvím splněných slibů, společných zážitků, stabilním zájmem

prostor pro zažití úspěchu

• chvála dítěte
• ocenění jeho snahy a úspěchů
• posílení vhodného chování

rozšíření sociálního prostředí

• přirozená integrace mezi širší rodinu hostitelů, tj. mezi známé a přátelé hostitelů

provázení mladého člověka dospělostí

• vytvoření místa, kam se dítě může obrátit s problémem
• tzv. psychosociální podpora

prevence rizikového chování

• možnosti, jak trávit čas jinak a vhodněji

V současné době rozlišujeme dvě hlavní formy hostitelské péče, a to dle jejího vzniku:

• hostitelskou péči spontánní,
• hostitelkou péči plánovanou.

Číst dál...