Chcete přihlásit dítě do waldorfské školy?

Nejsou vám cizí alternativní školy? Hledáte změnu k těm klasickým státním školám či školkám? Waldorfská škola má nepopiratelné místo mezi alternativními školami. Chcete vědět, jak probíhá přijímání nových žáku? Jak to funguje?

1 0Přijímání nových žáků

Waldorfská pedagogika nedělá rozdíly mezi etnickými skupinami, náboženským vyznáním, sociální vrstvou nebo pohlavím dětí. I přesto existuje pár kritérií, které by děti potažmo rodiče dětí, které by chtěli waldorfskou školu navštěvovat, měli splňovat. A jaká to jsou?1 1

  1. Při tzv. výběrovém řízení bývají „upřednostňovány“ děti, jejichž sourozenci již waldorfskou školu navštěvují. Toto kritérium je uplatňováno pouze z praktického hlediska, jelikož rodina, která má s waldorfskou školou zkušenosti je již seznámena s podmínkami a chodem školy a tudíž takříkajíc „ví, do čeho jde.“ Nicméně je samozřejmé, že ostatní děti odmítnuty nebudou.
  2. Další podmínkou bývá, že děti nastoupí ihned od začátku do waldorfské školy, tedy do první třídy. Přestupy z obyčejné základní školy do vyššího stupně na waldorfskou školu bývají povolovány jen velmi zřídka.

Kdo rozhoduje o přijetí? 

O přijetí či nepřijetí žáka pak rozhoduje kolegium učitelů. Při přijímacím pohovoru jsou rodiče obeznámeni také s tím, že je od nich očekávána, pro waldorfskou školu typická spolupráce.

Kdy své dítě přihlásit?

Rodiče by své děti měly přihlašovat před začátkem školního roku. Při přijetí do první třídy dítě získává tříměsíční zkušební dobu, při přestupech do vyšších ročníků je pak tato doba šest měsíců. Zkušební dobu lze waldorfskou školou prodloužit. Rodiče přijatých dětí se zavazují, že budou každý měsíc platit poplatky, jež napomáhají spolufinancovat školu. I tyto poplatky lze upravovat podle finančních možností rodiny.

Nejste s waldorfskou školou spokojeni? Dítě lze i odhlásit. Jak na to? 

Pokud nastane situace, že je dítě nutné z waldorfské školy odhlásit, mělo by toto odhlášení proběhnout na konci školního roku. Rodiče nejsou po odhlášení zproštěni od závazků, které ke škole měli. Je nutné doplatit měsíční příspěvky, vrátit půjčené knihy a podobně. Při odhlašování žáka proběhne rozhovor mezi ním, jeho rodiči a školou o jeho následném vzdělávání. Pokud žák přechází do jiného vzdělávacího zařízení, obvykle se nevyskytují žádné problémy s tímto přechodem. Naskytne-li se ale nějaký problém s žákovým nevhodným chováním (neplnění úkolů, ohrožování ostatních žáků) nebo s chováním jeho rodičů, které obvykle souvisí s jejich nespoluprácí či neplacením poplatků, žák může být ze školy vyloučen kolegiem učitelů.

Číst dál...

Způsoby hodnocení v Montessori třídě

Liší se hodnocení žáků v klasických a alternativních školách? Pokud ano, jak? Na tyto rozdíly jsme se zaměřily právě v tomto článku. Podíváme se na způsob hodnocení v Montessori školách. Z jakého přesvědčení vychází a jak vnímají chyby.

hodnocen1Hodnocení žáků v Montessori školách

Než se pustíme do vysvětlování způsobu hodnocení, je třeba upozornit na přesvědčení, které hodnocení výrazně ovlivňuje. V Montessori školách se vychází z toho, že děti podávají maximální výkon, když jsou ve vhodném prostředí, kde naplňují své potřeby, a tím pracují soustředěněji. Čím více je jim umožněno, aby se samy rozhodly kolik času té, které činnosti věnují, pracují lépe.hodnocen2

Hodnocení v Montessori třídách stojí na těchto pilířích:

  • neposuzovat děti srovnáváním mezi sebou,
  • hodnotit pokroky ve výkonu proti minulému období,
  • nepracovat pro odměnu ve formě známky a pochvaly.

Důležitým aspektem je pak možnost dítěte kontrolovat vlastní chyby. Při práci dítě samo odhaluje, že se dopouští chybného postupu. V Montessori třídách se neuplatňuje propadání, konkurenční rivalita ani selektivnost mezi dětmi navzájem. Vysvědčení mají vždy slovní formu.

Rozdíly v hodnocení?

Když tento způsob hodnocení srovnáme s tím klasickým, zjistíme určité rozdíly. V klasickém vzdělávacím systému má školní hodnocení žáka formu vyjadřování kladného nebo záporného stanoviska učitele o žákovi, výsledcích jeho učení, jeho činnosti, vědomostech, vlastnostech, postojích a projevech. Žákovi také hodnocení poskytuje určitý ukazatel jeho úspěšnosti ve srovnání s ostatními spolužáky ve třídním kolektivu. V současnosti se hodnocení více individualizuje a hodnotí se především individuální vývoj jednotlivých žáků. Nezapomeňme i na to, že hodnocení žáci často velmi emocionálně prožívají.

Číst dál...

Jak vypadá třída v Montessori?

V současné době převládá v tradičních školách názor či skutečnost, že děti stejného věku mají přibližně stejné dispozice naučit se základní gramotnosti a základům učiva všeobecně. Školní třídy jsou pokud možno stejnorodé, což má umožnit všem žákům postupovat v učivu stejným tempem.

Je třeba říci, že pro pedagoga je tento způsob rozdělení tříd velmi pohodlný a mnohem jednodušší, než kdyby se měl každému dítěti věnovat individuálně. Každá odlišnost je pro učitele na obtíž a kolektivní postup v učení je tak komplikovanější.

Není ale důležitější to, co je vhodnější a smysluplnější spíše pro dítě než pro učitele? Vzdělávací systém Montessori tak říká, že rozdělení dětí do ročníků podle věku zbytečné a neefektivní.

vk1Záleží na věku?

Rozdílem v Montessori vzdělávání je tedy seskupování dětí z různých ročníků do jedné učební jednotky. Například jsou spojeny děti z prvního až čtvrtého ročníku. Jinde budují své třídy ze dvou ročníků. Důvodem je, že si jsou děti ve svém myšlení, v pocitech, řeči a představách mnohem blíže než dospělí, mohou si předávat poznatky a zkušenosti znatelně jednodušejvk2i. Když mladší děti pozorují starší děti při činnostech, je tím povzbuzován první zájem o budoucí úkoly a ulehčen přístup k novým oblastem myšlení.

Starší děti velmi rády pomáhají dětem mladším, cítí se důležitě, když mohou mladším spolužákům vysvětlit, jak mají pracovat s různými školními pomůckami a jak správně řešit nějaké úlohy. Díky této spolupráci se mladší děti učí něco nového, co je jim vysvětleno poněkud „lidštějším“ a pro ně pochopitelnějším způsobem dětmi staršími. Starší děti si tak své vědomosti utříbí a zopakují si je.

Různorodost posouvá

Ve věkově různorodých skupinách vzniká spolupráce a vzájemná pomoc jednotlivců mezi sebou. Díky jakési sociální jednotě je každý jedinec respektován a může se bez jakýchkoli překážek uplatňovat.

Věková různorodost ve skupinách vede děti také ke spolupráci a k rozvoji zdravého sebevědomí. Velkou výhodou v těchto skupinách je také to, že k určitým činnostem jsou děti vybízeny nejen třídním pedagogem, ale i svými staršími a zralejšími spolužáky.

Nutno ale dodat, že pro jisté činnosti jsou vytvářeny i pracovní skupiny dětí stejného věku nebo stejného výkonu. Děti tak mohou porovnávat své schopnosti se spolužáky stejného věku a mohou si tak vypěstovat zdravou sebedůvěru.

Číst dál...

Jeden den v Montessori třídě

Jak začíná, a probíhá jeden den ve třídě, která využívá systém Montessori? Liší se denní program od toho, který asi známe všichni z klasické školy? Hluk, křik a nepozornost? Nebo vše funguje, tak jak má? Můžu dítě rozhodovat o své denním programu?

den1Začínámeden2

Děti se v první třídě většinou seznamují s Montessori výukou, většinou mají tedy prvňáci třídu sami pro sebe. Vyučování tak probíhá jistou dobu odděleně. Poté se však stávají součástí třídy, ve které se vyučují druháci a třeťáci. Starší děti tak mají možnost těm mladším s čímkoliv pomoci. Stejně tomu tak je i ve třídě, kde probíhá výuka čtvrťáků a páťáků.

Jak probíhá klasický den v netradiční Montessori třídě?

Výuka začíná přesně v 8:00 hodin ráno zazvoněním na zvoneček. Věnují si vzájemný pozdrav, a poté si každé dítě stanoví učební plán, který by mělo do konce týdne dokončit. Vzhledem k tomu, že děti nemají pevně stanovený rozvrh hodin a předmětů, může si každé dítě svobodně a zároveň zodpovědně vybrat, kterému předmětu se chce v prvním bloku vyučování od 8:00-9:30 věnovat.

Pokud dítě samo neví, čemu by se mělo věnovat, probere to s učitelem. Jakmile mají všechny děti jasno, co mají dělat, rozejdou se každý po své práci. Ke každému vyučovacímu předmětu mají k dispozici spoustu pomůcek, které si mohou rozložit na koberci, na stolech, mohou si vzít polštář a jít si s učivem sednout na chodbu. Je tedy zachována svobodná volba a volný pohyb. Veškeré pomůcky jsou vytvořeny tak, aby každé dítě pochopilo, k čemu slouží, a mohlo si později výsledek své práce samo zkontrolovat a opravit.

V 9:30 se děti i vyučující opět sejdou, děti si vzájemně sdělí, co zvládly, po případě co chtějí dodělat doma. Domácí úkoly jsou dobrovolné, děti si samy zvolí, na čem chtějí a potřebují pracovat.

Přestávka po tomto bloku trvá přibližně 30 minut. Po uplynutí této doby se děti čekají na zahájení druhého bloku vyučování. I tento blok trvá rovněž 90 minut jako blok první. Většina z nich již ví, co mají dělat, tudíž se pustí do práce.

Pokud děti úspěšně dokončí to, co měly splnit, mohou si danou položku ve svých osobních plánech vybarvit a začít se věnovat nové.

Číst dál...