Chcete přihlásit dítě do waldorfské školy?

Nejsou vám cizí alternativní školy? Hledáte změnu k těm klasickým státním školám či školkám? Waldorfská škola má nepopiratelné místo mezi alternativními školami. Chcete vědět, jak probíhá přijímání nových žáku? Jak to funguje?

Přijímání nových žáků

Waldorfská pedagogika nedělá rozdíly mezi etnickými skupinami, náboženským vyznáním, sociální vrstvou nebo pohlavím dětí. I přesto existuje pár kritérií, které by děti potažmo rodiče dětí, které by chtěli waldorfskou školu navštěvovat, měli splňovat. A jaká to jsou?

1. Při tzv. výběrovém řízení bývají „upřednostňovány“ děti, jejichž sourozenci již waldorfskou školu navštěvují. Toto kritérium je uplatňováno pouze z praktického hlediska, jelikož rodina, která má s waldorfskou školou zkušenosti je již seznámena s podmínkami a chodem školy a tudíž takříkajíc „ví, do čeho jde.“ Nicméně je samozřejmé, že ostatní děti odmítnuty nebudou.
2. Další podmínkou bývá, že děti nastoupí ihned od začátku do waldorfské školy, tedy do první třídy. Přestupy z obyčejné základní školy do vyššího stupně na waldorfskou školu bývají povolovány jen velmi zřídka.

Kdo rozhoduje o přijetí? 

O přijetí či nepřijetí žáka pak rozhoduje kolegium učitelů. Při přijímacím pohovoru jsou rodiče obeznámeni také s tím, že je od nich očekávána, pro waldorfskou školu typická spolupráce.

Kdy své dítě přihlásit?

Rodiče by své děti měly přihlašovat před začátkem školního roku. Při přijetí do první třídy dítě získává tříměsíční zkušební dobu, při přestupech do vyšších ročníků je pak tato doba šest měsíců. Zkušební dobu lze waldorfskou školou prodloužit. Rodiče přijatých dětí se zavazují, že budou každý měsíc platit poplatky, jež napomáhají spolufinancovat školu. I tyto poplatky lze upravovat podle finančních možností rodiny.

Nejste s waldorfskou školou spokojeni? Dítě lze i odhlásit. Jak na to? 

Pokud nastane situace, že je dítě nutné z waldorfské školy odhlásit, mělo by toto odhlášení proběhnout na konci školního roku. Rodiče nejsou po odhlášení zproštěni od závazků, které ke škole měli. Je nutné doplatit měsíční příspěvky, vrátit půjčené knihy a podobně. Při odhlašování žáka proběhne rozhovor mezi ním, jeho rodiči a školou o jeho následném vzdělávání. Pokud žák přechází do jiného vzdělávacího zařízení, obvykle se nevyskytují žádné problémy s tímto přechodem. Naskytne-li se ale nějaký problém s žákovým nevhodným chováním (neplnění úkolů, ohrožování ostatních žáků) nebo s chováním jeho rodičů, které obvykle souvisí s jejich nespoluprácí či neplacením poplatků, žák může být ze školy vyloučen kolegiem učitelů.

Číst dál...

Způsoby hodnocení v Montessori třídě

Liší se hodnocení žáků v klasických a alternativních školách? Pokud ano, jak? Na tyto rozdíly jsme se zaměřily právě v tomto článku. Podíváme se na způsob hodnocení v Montessori školách. Z jakého přesvědčení vychází a jak vnímají chyby.

Hodnocení žáků v Montessori školách

Než se pustíme do vysvětlování způsobu hodnocení, je třeba upozornit na přesvědčení, které hodnocení výrazně ovlivňuje. V Montessori školách se vychází z toho, že děti podávají maximální výkon, když jsou ve vhodném prostředí, kde naplňují své potřeby, a tím pracují soustředěněji. Čím více je jim umožněno, aby se samy rozhodly kolik času té, které činnosti věnují, pracují lépe.

Hodnocení v Montessori třídách stojí na těchto pilířích:

• neposuzovat děti srovnáváním mezi sebou,
• hodnotit pokroky ve výkonu proti minulému období,
• nepracovat pro odměnu ve formě známky a pochvaly.

Důležitým aspektem je pak možnost dítěte kontrolovat vlastní chyby. Při práci dítě samo odhaluje, že se dopouští chybného postupu. V Montessori třídách se neuplatňuje propadání, konkurenční rivalita ani selektivnost mezi dětmi navzájem. Vysvědčení mají vždy slovní formu.

Rozdíly v hodnocení?

Když tento způsob hodnocení srovnáme s tím klasickým, zjistíme určité rozdíly. V klasickém vzdělávacím systému má školní hodnocení žáka formu vyjadřování kladného nebo záporného stanoviska učitele o žákovi, výsledcích jeho učení, jeho činnosti, vědomostech, vlastnostech, postojích a projevech. Žákovi také hodnocení poskytuje určitý ukazatel jeho úspěšnosti ve srovnání s ostatními spolužáky ve třídním kolektivu. V současnosti se hodnocení více individualizuje a hodnotí se především individuální vývoj jednotlivých žáků. Nezapomeňme i na to, že hodnocení žáci často velmi emocionálně prožívají.

Číst dál...

Vzdělávání Montessori učitelů

Pokud se chcete stát učitelem v Montessori škole, pak je tento článek určen právě vám. Poradíme vám, co udělat pro to, aby se vám otevřely dveře do Montessori škol. Mění se role a působení učitele v této alternativní škole od té klasické verze?

Stačí jen kurz?

Pedagogové, kteří chtějí učit na prvním stupni základních škol, musí absolvovat speciální vzdělávací kurz v rozsahu 300 hodin, který je pořádán metodickým střediskem Montessori. Tento kurz poskytuje seznámení s hlavními zásadami Montessori pedagogiky, získání praktických dovedností didaktického a metodického charakteru.

Absolventi kurzu jsou schopni využívat a šířit ideje Montessori pedagogiky a hlavně dle ní prakticky s dětmi pracovat. Teprve po absolvování tohoto kurzu a úspěšném složení závěrečných zkoušek je od mezinárodní asociace udělen absolventovi diplom, který jej opravňuje k působení v montessoriovských zařízeních.

Závěrečné zkoušky obsahují obhajobu závěrečné práce, ústní pohovor a praktickou ukázku znalosti práce s didaktickým materiálem. Tímto je zajištěna podobnost všech Montessori zařízení působících v rámci celého světa. Děti pak u nich najdou stejný didaktický materiál i stejný pedagogický přístup.

Role učitele v Montessori třídě

Učitel má roli pomocníka, který má napomáhat dítěti dosáhnout vlastní myšlenkové nezávislosti. Dobrý učitel vše v pozadí organizuje, ale nevměšuje se do práce dětí. Je tedy vždy připraven pomoci, ale pouze pokud je o to požádán. Učitel zde děti neposuzuje ani nehodnotí, protože cílem je, aby dítě umělo nezávisle uvažovat, a to se nejlépe naučí, když samo řeší nějaký pracovní úkol.

A jak funguje učitel v klasické třídě?

V klasickém vzdělávání je role pedagoga odlišná. Je vnímán jako organizátor a iniciátor žákova vzdělávání. Role učitele tedy spočívá v předávání vědomostí, dovedností a poznatků žákům. Učitel zde vede, řídí, rozhoduje, předává a hodnotí.

Číst dál...

Rozvoj Montessori pedagogiky v České republice

Montessori systém vzdělávání je už nedílnou součástí alternativního systému vzdělávání v České republice. Článek se blíže zaměří na stručný vývoj a postupný rozvoj Montessori škol a školek. Jaké jsou cíle Společnosti Montessori u nás? O co usiluje a jak je tato Společnost financována?

Vývoj Montessori pedagogiky

Pedagogický systém Marie Montessoriové se v rámci širšího rozvoje alternativní pedagogiky začal pomalu rozvíjet i u nás, a to v období první republiky. V této době byla u nás přeložena a vydána jediná publikace Marie Montessoriové s názvem Příručka vědecké pedagogiky. Následující události pak znemožnily rozvoj této pedagogiky.

Až po roce 1989 z důvodu otevření hranic, tlaku rodičů a zejména nadšených pedagogů se začal Montessori pedagogický systém prosazovat. Začaly vznikat první Montessori mateřské školy a základní školy.

Na začátku milénia pak byla v naší republice založena Společnost Montessori. Členy této organizace jsou pedagogové, rodiče a všichni příznivci zajímající se o Montessori vzdělávání.

Jaké jsou cíle?

Cílem je pak rozvoj vzdělávání v programu Montessori v České republice a přispění k rozšíření nabídky vzdělávacích možností v České republice, zvláště vzdělávacích programů mezinárodně uznávaných. Tato možnost totiž usnadní školní vzdělání i dětem rodičů jiných národností migrujících z důvodů zaměstnání, azylantům apod.

Společnost Montessori dále podporuje vznik a činnost škol a školských zařízení pracujících na základě metody Montessori. Zajišťuje proškolování pedagogů a spolupracuje s organizacemi, které vyrábějí pomůcky pro Montessori zařízení. Společnost má Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovaný kvalifikační kurz v rozsahu 300 hodin, který opravňuje k získání Národního diplomu Montessori. Kurzy jsou vedené českými i zahraničními lektory.

Jak je zajištěno financování?

Společnost Montessori je neziskovou organizací, zdrojem příjmů jsou pak finanční prostředky získané pomocí členských příspěvků, příjmy z pořádaných kurzů, prostředky z grantů a nadací a případné dary fyzických a právnických osob.

Číst dál...

Jak vypadá třída v Montessori?

V současné době převládá v tradičních školách názor či skutečnost, že děti stejného věku mají přibližně stejné dispozice naučit se základní gramotnosti a základům učiva všeobecně. Školní třídy jsou pokud možno stejnorodé, což má umožnit všem žákům postupovat v učivu stejným tempem.

Je třeba říci, že pro pedagoga je tento způsob rozdělení tříd velmi pohodlný a mnohem jednodušší, než kdyby se měl každému dítěti věnovat individuálně. Každá odlišnost je pro učitele na obtíž a kolektivní postup v učení je tak komplikovanější.

Není ale důležitější to, co je vhodnější a smysluplnější spíše pro dítě než pro učitele? Vzdělávací systém Montessori tak říká, že rozdělení dětí do ročníků podle věku zbytečné a neefektivní.

Záleží na věku?

Rozdílem v Montessori vzdělávání je tedy seskupování dětí z různých ročníků do jedné učební jednotky. Například jsou spojeny děti z prvního až čtvrtého ročníku. Jinde budují své třídy ze dvou ročníků. Důvodem je, že si jsou děti ve svém myšlení, v pocitech, řeči a představách mnohem blíže než dospělí, mohou si předávat poznatky a zkušenosti znatelně jednodušeji. Když mladší děti pozorují starší děti při činnostech, je tím povzbuzován první zájem o budoucí úkoly a ulehčen přístup k novým oblastem myšlení.

Starší děti velmi rády pomáhají dětem mladším, cítí se důležitě, když mohou mladším spolužákům vysvětlit, jak mají pracovat s různými školními pomůckami a jak správně řešit nějaké úlohy. Díky této spolupráci se mladší děti učí něco nového, co je jim vysvětleno poněkud „lidštějším“ a pro ně pochopitelnějším způsobem dětmi staršími. Starší děti si tak své vědomosti utříbí a zopakují si je.

Různorodost posouvá

Ve věkově různorodých skupinách vzniká spolupráce a vzájemná pomoc jednotlivců mezi sebou. Díky jakési sociální jednotě je každý jedinec respektován a může se bez jakýchkoli překážek uplatňovat.

Věková různorodost ve skupinách vede děti také ke spolupráci a k rozvoji zdravého sebevědomí. Velkou výhodou v těchto skupinách je také to, že k určitým činnostem jsou děti vybízeny nejen třídním pedagogem, ale i svými staršími a zralejšími spolužáky.

Nutno ale dodat, že pro jisté činnosti jsou vytvářeny i pracovní skupiny dětí stejného věku nebo stejného výkonu. Děti tak mohou porovnávat své schopnosti se spolužáky stejného věku a mohou si tak vypěstovat zdravou sebedůvěru.

Číst dál...

Svoboda Montessori škol

Jak vypadá Montessori škola? Poznáme jí na první pohled od těch klasických? Marie Montessori si všimla, že přestože toužíme po svobodě, potřebujeme znát své místo. Jak se tato skutečnost promítla do organizace školy potažmo tříd, se dočtete níže. Co je pro organizaci školy montessori typu důležité a čím se liší?

Máme své místo?

Dítě potřebuje pro svůj rozvoj podnětné prostředí a samozřejmě pedagogy, kteří mu dokáží podat pomocnou ruku. Montessori školy fungují na principu, že se dítě samo a dobrovolně učí to, co se ostatní děti učit musejí. Svoboda, která je poskytována v těchto školách a školních zařízeních, není zneužívána, děti se nestaví proti učiteli. Tato volnost vede k formě demokratické disciplíny, která není vynucená, ale všichni se jí dobrovolně podřizují.

Marie Montessori při svých pozorováních zjistila, že v každé lidské bytosti je zakotven to, že se spontánně zdržuje na svém místě. Toto místo člověk nerad opouští. Díky těmto pozorováním dospěla k závěru, že přestože člověk touží po svobodě je jeho přirozeností hledat místo, kde může zakotvit. Tento aspekt se pak odráží v požadavcích na organizaci školy.

Ráz školy

Škola je tedy místem, kde dítě může "volně žít" a zároveň se sociálně vyvíjet. V montessoriovských zařízeních je výuka převážně individuální a staví na svobodné volbě dítěte. Nezbytným předpokladem jsou architektonické úpravy, které umožňují společný život i práci.

Nejvýznamněji v tomto směru působí organizace tříd, kde pracují děti různého věku. Optimální jsou tři ročníky spojené v jednu třídu. Pro určité činnosti je možné zařazovat do jedné třídy děti i s větším věkovým rozdílem. Je možné spojit i třídu předškolní s třídou základní školy.

Optimální je, když je ve třídě 30 až 40 dětí. Může jich být i více, ale to záleží na schopnostech učitele. Pokud počet dětí klesne pod 25, snižuje se úroveň.

Pojďme k požadavkům

Prvním požadavkem je možnost rozhodnout se pro objekt učení tedy volná práce. Druhým požadavkem je spolupráce dětí různého věku. Třetí požadavek je připoutání se k určitému místu. Požadavkem číslo čtyři jsou věkově smíšené skupiny. Pátý je volný pohyb a komunikace mezi různými ročníky. Šestým požadavkem se pak stal princip otevřených dveří, kdy takto funguje organizace i architektura školy. Poslední požadavek je, že škola má být organizována tak, že utváří jednotnou cestu vzdělávání, ale každé dítě jde svým tempem.

Číst dál...