Článek se zaměří na definování pěstounské péče. Budou kladeny otázky, kdy vzniká a kdy končí pěstounská péče. A kdo vlastně může být pěstounem? Dále se zaměříme na práva a povinnosti pěstouna, které rámcově shrneme.
Další formou náhradní rodinné péče (dále jen NRV) je tedy pěstounská péče. Jedná se o formu péče, která je státem kontrolovaná, řízená a dlouhodobá. Pěstounská péče v poměru k vlastní rodině se řadí hned za adopce a na škále NRV je pěstounská péče druhou nejoptimálnější cestou výchovy opuštěných dětí. Další formy NRV jsou:
- svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče
- pěstounská péče
- poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje
- osvojení
Jak vzniká a končí pěstounská péče?
- pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu
- končí zletilostí dítěte
- může být také zrušena
- z důležitých důvodů
- vždy, jestliže o to požádá pěstoun
Pěstounská péče
- Forma (§ 45a - 45d zákona o rodině) NRV, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte.
- Je stanovena odměna těm, kteří se dítěte ujali.
- Odměna pěstounům a výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte je stanovena zákonem.
- Dítě může být soudem svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů.
- Svěřením dítěte do pěstounské péče nevzniká mezi pěstounem a dítětem takový vztah, jaký je mezi rodičem a dítětem, ale nezanikají právní vztahy dítěte k jeho vlastní rodině.
- Pěstoun má tak právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti pouze v běžných věcech, stává se nositelem práv a povinností v oblasti výchovy a je povinen se o dítě osobně starat.
- K výkonu mimořádných záležitostí musí požádat o souhlas rodiče dítěte, kteří zůstávají jeho zákonnými zástupci
Práva a povinnosti pěstouna
- Pěstoun je povinen se o dítě osobně starat.
- Při péči o dítě vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů.
- Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti.
- Práva zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.
- Tato práva nadále náleží rodičům, pokud ovšem nejsou v rodičovské zodpovědnosti omezeni, nebo pokud jí nejsou zbaveni nebo není její výkon pozastaven.
- Pokud si pěstoun myslí, že rozhodnutí zákonného zástupce dítěte není v souladu se zájmem dítěte, může se domáhat rozhodnutí soudu.
- Pěstoun má právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte.
- v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce
- jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let
- Pěstoun má právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci alespoň jednou za 6 měsíců.
- Pěstoun má právo se dále vzdělávat v této oblasti výchovy a péči o dítě. Jedná se zprostředkování bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti.
- Pěstoun má právo na pomoc při zajišťování místa pro uskutečňování shledání oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku,
- Pěstoun má povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě, a to v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
- Pěstoun má povinnost umožnit sledování a tím naplnění dohody o výkonu pěstounské péče.
- Pěstoun musí spolupracovat pověřenou osobou, která sleduje vývoj dítěte.
- Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami, které jsou dítěti blízké, zejména pak s rodiči.
- Pěstoun má povinnost a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud soud svým rozhodnutím nestanoví jinak.
Kdo může být pěstounem?
V praxi se nejvíce používá dělení na „individuální“ a „skupinovou“ pěstounskou péči.
- Individuální péče probíhá v menším uskupení, které se podobá běžné rodině.
- Skupinová péče je pak spojena s velkými pěstounskými rodinami, v jejichž čele stojí většinou buď manželský pár, nebo matka-pěstounka.
- Jde například o uskupení typu SOS vesniček, kde pěstouni často působí na základě nějakého z druhů pracovní smlouvy s institucí, která zařízení zřizuje.