neděle, 19 červen 2016 15:42
Některé muzikoterapeutické techniky- Hudební vystoupení a pohybové aktivity při hudbě díl č. 5
Napsal(a) Vanda
Spontánní pohybové aktivity mají nenásilně uvolnit dítě jak fyzicky i duševně. Vhodné jsou různé honičky či hudebně pohybová hra. Jak vypadají jednotlivá hudební vystoupení? A co lze prostřednictvím těchto technik docílit? Hudební vystoupení Hudební vystoupení zahrnuje fázi nácviku a realizaci vystoupení. Při nácviku můžeme využít instrumentální, vokální a pohybové aktivity podle preferencí a schopností klientů. Nemusí se vždy jednat o vystoupení pro veřejnost, předvést naučené dovednosti lze i před ostatními. Hudební vystoupení pomáhají dětem budovat sebedůvěru, sebevědomí a sebedisciplínu. Při skupinové hudební činnosti se prohlubuje uvědomování druhých. Hudební vystoupení pro veřejnost jsou taktéž vhodnými příležitostmi pro socializaci handicapovaných dětí a mládeže. Prostřednictvím veřejných hudebních vystoupení mohou dostat handicapovaní děti stejnou příležitost k ocenění jako jejich vrstevníci. Jak může vypadat vystoupení v rámci muzikoterapie? Muzikoterapeut připraví společné vystoupení hudební skupiny, kde jsou jak děti se zdravotním postižením, tak i děti zdravé. Hudební aktivita slouží k rozvoji komunikace mezi dětmi a k podpoření procesu integrace postižených klientů. Pohybové aktivity při hudbě Pohybové aktivity při hudbě podporují a rozvíjejí rozsah pohybů, koordinaci, svalovou sílu, vytrvalost, respiraci, svalovou relaxaci a kreativní vyjadřování pohybem. Hudební rytmus dodává pohybům strukturu a usnadňuje pohybové vyjádření. Pozitivně působí při neurologických poruchách. S nepohyblivými klienty se může provádět tanec za pomocí vozíku. Jak to vypadá? Dítě se spontánně začne pohybovat. Skupina má pak za úkol jej hudebně podpořit. Improvizuje se na nástroje podle toho, jaké pocity vyjadřuje pohybový projev dítěte. Nebo děti poslouchají píseň, která obsahuje různé pohybové úkoly, např. ukazovat na různé části těla, potřást si rukama se sousedem, vyměnit si s někým ve…
Označeno v
sobota, 18 červen 2016 15:39
Některé muzikoterapeutické techniky- Poslech hudby díl č. 4
Napsal(a) Vanda
Poslouchání živě, hrané či reprodukované hudby má na klienty uklidňující nebo naopak stimulující vliv. Je umožněno zahledět se do svého nitra a regenerovat se. Výzkumy dokázaly, že po deseti minutách poslechu vhodně vybrané hudby mizí u většiny klientů únava a volněji se jim dýchá. Zpomaluje se rovněž srdeční činnost. Dále kromě potlačení únavy tlumí negativní emoce jako je zlost, nechuť, agrese. Vhodná hudba a zvuk relaxuje a zároveň zlepšuje sebevědomí, pomáhá vytvořit příjemnou atmosféru ve skupině, začíná pracovat i paměť. Jak probíhá hodina? A záleží na výběru písně? Poslech hudby Poslech hudby podporuje vyjádření myšlenek a pocitů. Usnadňuje navázání kontaktu, komunikace a interakce mezi terapeutem a klientem. Pomáhá klientovi dospět k obtížným a problematickým tématům. Pokud se na setkání s klientem chceme věnovat nějakému konkrétnímu problému, poslech hudby nám usnadní začít a rozvinout komunikaci. Hudba evokuje vzpomínky a asociace. Tato technika muzikoterapie usnadňuje vynoření představ, myšlenek, vzpomínek a různých imaginací. Po poslechu následuje rozhovor, zpracovávání pocitů a symbolů, které se při poslechu objevily. Jakou hudbu vybrat? Hudba může být instrumentální nebo vokální. Píseň je konkrétnější a text písně přitahuje pozornost klienta. Klient může píseň použít jako pomůcku pro vlastní sebevyjádření. Text písně více ovlivňuje následnou diskuzi mezi terapeutem a klientem. Texty písní, které se vztahují k osobním tématům klientů, jsou v terapii užitečným pomocníkem. V písních lze obvykle najít velké množství možných pohledů a způsobů vyrovnávání s potížemi klientů. Jak vypadá terapeutická lekce? Při poslechu hudby by měl muzikoterapeut vzít v úvahu hudební preference klienta, délku jeho pozornosti a terapeutický záměr, kterému by měl odpovídat výběr…
Označeno v
sobota, 18 červen 2016 15:36
Některé muzikoterapeutické techniky- Zpěv písní díl č. 3
Napsal(a) Vanda
Zpěv a pohyb spojený s hudbou mají ve výchově dítěte dlouholetou tradici, sahající daleko do minulosti. Z tradice víme, že moudré matky utišovaly své děti zpěvem a kolébáním, podporovaly je v broukání a samy dětem zpívaly. Děti se velmi záhy zúčastňovaly rozmanitých obřadů a společenských příležitostí, při nichž hudba a zpěv prakticky nikdy nechyběly. Hudba především působí na citovou oblast osobnosti dítěte svými vlastními prostředky-melodií, rytmem, dynamikou. Jak vypadá muzikoterapie, která probíhá díky zpěvu písní? Jak probíhá daná hodina? Zpěv písní Zpěv písní pomáhá lidem s narušeným řečovým projevem zlepšit jejich artikulaci, rytmus řeči a dechovou kontrolu. Lidem s mentálním postižením slouží písně k rozšiřování slovní zásoby, memorování důležitých údajů a zvládání sekvenčních úloh. Použití písní dle určitých principů usnadňuje orientaci klientů v čase, prostoru a posloupnosti aktivit během dne. Vhodná píseň dokáže poskytnout potřebné emocionální zázemí. Skupinový zpěv pak přivádí zúčastněné ke společnému kontaktu, poskytuje anonymitu projevu a možnost odreagování. Pro děti jsou méně účinné písně, které obsahují příliš abstraktní, nezáživná nebo věkově nepřiměřená slova. Jak vypadá terapeutická lekce? Doporučuje se naučit slova i doprovod písní nazpaměť. Terapeut potom může věnovat většinu své pozornosti klientu nebo skupině a flexibilně přizpůsobit tempo, dynamiku a frázování zpěvu klienta. Při výběru písní a tóniny pro děti se řídíme hlasovým rozsahem. Muzikoterapeut vytvoří pro klienty píseň se vzdělávacím záměrem. Píseň zahrnuje důležité informace, které by si měli klienti zapamatovat a které pomohou zvýšit jejich výkony ve škole. Spojení s melodií a rytmem písně usnadňuje rychlejší zapamatování textu písně. Klienti se píseň naučí. Terapeut podporuje u klientů maximální porozumění…
Označeno v
pátek, 17 červen 2016 15:33
Některé muzikoterapeutické techniky- Hudební interpretace díl č. 2
Napsal(a) Vanda
Bohatý tvořivý potenciál má však v sobě každý člověk, a pokud mu k němu nezahradí přístup necitlivá kritika, je schopen tento potencionál v životě plně uplatnit, což mu přináší uspokojení, zdravé sebevědomí a radost. Hudební interpretace je další z řady muzikoterapeutických technik. Opět se zaměříme na to, jak probíhá taková terapie, a představíme si jednotlivé nástroje, které jsou nedílnou součástí těchto terapií. Hudební interpretace Ve srovnání s hudební improvizací je hudební interpretace direktivnější způsob práce, který spočívá v reprodukci předem známého hudebního materiálu. Podobně jako u hudební improvizace je možné kromě hry na tělo, zpěvu a hudebních nástrojů využít také pohybu a dalších uměleckých prostředků. Kdy je vhodná tato technika? Hudební interpretace je vhodná pro klienty, kteří potřebují posílit sebedůvěru nebo kteří prožívají úzkost ze spontánního projevu. Pomáhá rozvíjet hudební dovednosti. Buduje sebedisciplinu a schopnost sebekontroly - zvláště při skupinové hře klientů. Klient musí dodržovat základní pravidla, které určí terapeut. Při hudební interpretaci je omezeno kreativní vytváření hudby, technika však dovoluje klientům účastnit se hudebních situací, které by nebyli schopni vytvořit bez předem připraveného plánu. Jeden příklad za všechny, kdy muzikoterapeut pracuje s klientem s dětskou mozkovou obrnou. Snaží se podpořit rozvoj jeho motoriky prostřednictvím hry na klavír. Klient má za úkol přehrát jednoduché motivy, melodie písní. Způsob hry pak aktivuje oslabené svalové skupiny. Podle svých schopností a možností klient směřuje ke stále větší motorické komplexitě, tedy zapojuje všechny prsty či hraje oběma rukama současně. Hudební nástroje používané v muzikoterapii Hudební nástroje mají tu moc, díky které můžou fungovat jako most mezi klientem a okolím. Mají schopnost…
Označeno v
čtvrtek, 16 červen 2016 15:29
Některé muzikoterapeutické techniky- Hudební improvizace díl č. 1
Napsal(a) Vanda
Díky hudbě, tanci, melodii a harmonii je možné najít cestu ke komunikaci, ale i k spolupráci. My si postupně představíme jednotlivé techniky, které využívají muzikoterapeuti. Co jim taková hodina muzikoterapie o vás prozradí? A má to smysl? Aktivní muzikoterapie Jedná se o přímou účast na vzniku zvuku jako improvizace instrumentální, pohybové a hlasové. Aktivní muzikoterapie se soustředí na práci s řečovým, dramatickým či výtvarným projevem. V aktivní muzikoterapii není stanoveno, která hudba se má používat. Proto se v posledních desetiletích prosadila volná improvizace hlasová i se všemi možnými druhy hudebních nástrojů. Jak vypadá klasická terapeutická hodina? Hudební improvizace představuje stěžejní techniku práce muzikoterapeuta. Představuje spontánní vytváření hudby pomocí hry na tělo, zpěvu a hudebních nástrojů. Hudební improvizace umožňuje vyvolat odpovědi klientů na jakékoliv úrovni postižení. Rozvíjí kontakt s klientem a terapeutický vztah v kontextu hudebních zkušeností. Muzikoterapeut vytváří hudebně a emocionálně příznivé prostředí, které podporuje hudební vyjadřování klienta. Hudební improvizace má diagnostické i terapeutické využití. Hodina může být připravená, kdy terapeut a klient předvídají její průběh, a nepřipravená, kde je improvizace spontánní přebíhá z jedné hudební situace do druhé. Co nám hudební improvizace prozradí? Hudební nástroj nebo jiný výrazový prostředek (hlas, pohyb) zastupuje hráčovo druhé já a bezprostředně zrcadlí vnitřní svět hráče. Klient může prozkoumat a vyjádřit pocity, které je obtížné sdělit verbálně. Na konci se může zhodnotit hudební improvizace slovy, ale není to nutné a někdy to není ani možné. Podle formálního uspořádání rozlišujeme individuální a skupinovou hudební improvizaci. V individuální improvizaci se ukazují problémy jednotlivce, struktury jeho osobnosti, sebepojetí a prožívání. Skupinová improvizace…
Označeno v
Žijeme ve společnosti, ve které je moderní si vše vyřešit sám, být aktivní, výkonný, společenský, usměvavý. Smutky nejsou v módě, nanejvýš snad poznámka o stresu, přetažení či "depce". A to samé platí i pro děti. I děti mají problémy například s leností, únavou, depresí, nedostatkem energie nebo pocity úzkosti. Takovým dětem může prospět cílená terapie. Co si představit pod pojmem terapie? Co je jejím cílem? A opravdu má výsledky? Terapie Prvním pojmem je tedy samotná terapie, jedná se o léčení tělesných, duševních poruch a poruch chování. Terapie se už od svých počátků zaměřovala na hledání možností pomoci lidem v těžkých životních situacích. Terapie musí vždy vycházet z důkladné diagnostiky klienta. Navrhovaná terapie se realizuje prostřednictvím cvičení, nebo v rámci komplexního programu. S klientem se pracuje podle povahy jeho problému individuálně, nebo ve skupinách. Terapie v léčebně pedagogické praxi se může začít pouze po navázání vztahu důvěry a získání klienta pro spolupráci. Odborným předpokladem začátku terapie je pochopení podstaty problému klienta na základě diagnostických údajů a pojmenování úloh, kterých je potřeba dosáhnout. Na čem stojí terapie? Jak jsou cíle? Cílem terapií, je šance vytvářet nové vztahy, posilování vztahů klientů a rodičů a tvořivý rozdíl poznání. Terapie stojí na třech základních proměnných. Akceptace neboli přijetí a potvrzení, patří mezi hlavní potřeby člověka jakéhokoli stáří. I nejmenší dítě musí být svými rodiči a zvláště matkou přijato a milováno, jinak je vystaveno nebezpečí nežádoucího osobnostního vývoje, nevytvoření, či pozdější ztrátě základní důvěry ve svět a druhé lidi. Empatie neboli porozumění vcítěním je to schopnost vidět druhého člověka jeho vlastníma…
Polohování se psy je patrně nejznámější canisterapeutickou metodou, přesto mnoha lidem není jasné, na čem se tato metoda zakládá. Pojďme si tedy přiblížit, na čem stojí polohování se psy. Jak vzniklo polohování? Laicky řečeno, jde o to, že pokud se pacient sám nemůže pohybovat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin, uvolnili blokace, procvičili a protáhli svaly a umožnili další rozvoj pohybu. U klientů, jejichž těla jsou v křeči nebo nepohyblivá, není možné cvičit, ale pouze pacienta uložit na určitou dobu do určité polohy na bok, na záda, zkřížit nohy, natáhnout a podložit paži apod… Kvalifikovaný fyzioterapeut ví, jak může klientem manipulovat a jaké cíle tím sleduje. A právě v hlavách fyzioterapeutů se zrodila myšlenka zapojit do polohování psy a položit je vedle klienta tam, kde normálně leží podpůrné polštáře. Role fyzioterapeuta je proto při polohování se psy nezastupitelná. Typy pacientů k polohování Největší výsledky polohování se psy jsou vidět u tělesně postižených, kteří trpí svalovými křečemi nebo třesem. Stejného principu bylo ale s úspěchem využito u pacientů s nemocemi způsobující svalový třes např. Parkinsonova choroba. U těchto typů pacientů se křeče či třes nedají zastavit existujícími léky a jinými fyzioterapeutickými metodami. Ani polohování se psem není všemocné, ale pokud křeče či třes ustanou alespoň na čas, je to ohromný úspěch a bez vedlejších účinků. Na čem stojí polohování? Jaké jsou jeho výhody? Nejdůležitějším důvodem, proč dojde k uvolnění svalstva je patrně teplo. Pes má teplotu o 1°C vyšší než člověk, což je pro klienty, kterým se určitá část těla špatně prokrvuje, např. mají…
Označeno v
Hudba zmírňuje strach a stimuluje nejstarší struktury mozku. Může tak probudit a uvolnit prapůvodní impulsy a tvůrčí instinkty, které vedou k novým a optimálnějším způsobům chování. Tato terapie hudbou se nazývá muzikoterapie. Muzikoterapie je léčebné používání prostředků hudebního umění, jako je používání melodie, harmonie, rytmu, zvukové barvy, dynamiky, tempa a druhu taktu. Při muzikoterapii je nejdůležitější výhodou nonverbální komunikace. Co dokáže hudba a jak prakticky probíhá terapie? Dokáže se mnou či dítětem něco udělat hudba? Co dokáže hudba V individuálním vývoji člověka začíná hudební vývoj s jeho narozením. Také zvuková komunikace mezi matkou a dítětem tvoří emocionální spojení mezi oběma, což má rozhodující význam osvojení si lidské řeči. Řeč zprostředkovává informace a hudba zprostředkovává emocionální informace. Je schopna přizpůsobit lidi sobě navzájem. Jako jsou lidé v koncertním sále, nebo jednotky vojáků, kteří pochodují podle pochodové hudby nebo ve skupině pacientů. Léčí hudba? Hudba a rytmus jako léčebné prostředky jsou lidmi používány už od nepaměti. Původně byla hudba chápána hlavně jako forma komunikace s nadpřirozenými silami, byl to také způsob boje s úzkostí a s chorobami. Terapii hudbou znaly v podstatě všechny starověké civilizace. Lidé se skoro denně aktivně účastnili obřadů, rituálů se zpěvem a tancem. Tvořivá činnost jim tak pomáhala udržovat si zdravou, svěží mysl a duševní rovnováhu. Hudební rovina komunikace nabízí možnosti symbolického vyjádření pocitů. Pocity naplněné strachem a obranné pocity, jako je blízkost, kontakt nebo dotek, mohou být v hudební improvizaci znázorněny nejprve symbolicky-blízkost a vzdálenost ve vztahu k druhým lidem se tak stanou slyšitelné. Hudba tím umožňuje vyjádření výpovědí, které není lehké…
Označeno v
Felinoterapie je u nás méně známá. Jedná se o terapii s využitím koček. Na rozdíl od hipoterapie nebo canisterapie, terapie díky a prostřednictvím koček je zaměřena zejména na duševní stránku dítěte. Pokud máte otázky a chcete vědět jak na to, tak přinášíme informace na koho se obrátit. Felinoterapie se v České republice provádí většinou v domovech důchodců a nemocnicích. Aktivní jsou v tomto směru v DD v Mladé Boleslavi, Brně, Soběslavi, na Slovensku mají úžasné výsledky v Kremnici. V Havířově probíhá felinoterapie v dětském domově. V Brně v dětské nemocnici, resp. ve škole při této nemocnici, a v Hustopečích u Brna v nemocnici na oddělení ošetřovatelské péče. Jak vidíte, není nás málo a bude nás víc. Kam se obrátit, pokud vás felinoterapie zajímá? Nejdéle se felinoterapii věnuje a největším odborníkem v ČR je paní Daniela Hypšová z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi. Ale jak to všechno začalo? Felinoterapii se u nás začala intenzivněji věnovat paní Daniela Hypšová z Nezávislého chovatelského klubu v Mladé Boleslavi. Formulovala kritéria, která by měla splňovat každá terapeutická kočka. Se svým zvířetem můžete dokonce absolvovat i zkoušky, pokud je splníte, dostanete dvouletý certifikát, že jste dobrý felinoterapeutický tým. Zkoušky jsou však náročné, takže zatím je v republice absolvovalo jen několik málo zvířat. Práce s kočkami je obtížnější než se psy, proto ji také málokdo dělá, ale zase je spousta lidí, zejména starších, kteří kočky preferují před ostatními zvířaty. Snad pro jejich ideální velikost na klín, pro jejich eleganci a vznešenost, ale také klid, vyrovnanost a uklidňující účinek, nebo pro jejich…
Označeno v
Jóga je racionální systém tělesných a duševních cvičení, který vznikl před více než třemi tisíci lety. Terapeutická jóga je doporučena dětem často nemocným, hyperaktivním i hypoaktivním, nesmělým, zakřiknutým, bázlivým, dětem s dýchacími problémy a dětem s poruchami chování. Jak může tedy jóga pomoci dětem? Co je to jógová terapie? Jógová terapie pomáhá vylepšit zdravotní či psychické problémy a harmonizuje emocionální stav dítěte. Jedná se o speciální terapeutické cvičení určeném dětem, které mají problémy například s leností, únavou, depresí, nedostatkem energie nebo pocity úzkosti. Takovým dětem velmi dobře prospívá. Na základě výzkumů je dokázané, že jóga má velmi pozitivní vliv při hyperaktivitě, impulzivitě, vzpurnosti a agresivním chování. Zvláště u dětí s příznaky ADHD je jógová terapie velmi úspěšná. Dobrých výsledků dosahuje také u dětí s různými zdravotními problémy jako při bolestech hlavy, střevních potížích, při různých alergiích, bolestech zad, nevolnostech, zažívacích problémech a při řadě dalších potíží. Komu je jógova terapie určena? V životě se setkáváme s dětmi, které potřebují více pozornosti než ostatní. Často se jedná o děti, které jsou příliš pohyblivé až agresivní nebo naopak velmi unavené a bez energie. Tyto děti potřebují individuální přístup prostřednictvím jógy na míru. V tomto případě mluvíme o jógové terapii. Program jógové terapie je sestaven s ohledem na psychický a tělesný vývoj, individuální potřeby a možnosti dítěte. Terapeut pak pomáhá dítěti na cestě k řešení daného problému pomocí jógových technik. Pro sestavení individuálního programu jógové terapie je důležité vědět, které energie u dítěte momentálně nejsou v rovnováze. Pomocí pohybových a emotivních cvičení se potom posílí opačné energie, které…
Více...
Hipoterapie je fyzioterapeutická metoda, kdy se na dítě působí prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Přenosem impulzů přes koňský hřbet na dítě, který na koni sedí či zaujímá jinou, jeho možnostem odpovídající polohu např. vleže na břiše, s oporou o předloktí atd., dochází k oslovení centrálního nervového systému – mozku. Ten musí nejen zpracovat vjemy o změnách, které nastávají při kontaktu s pohybujícím se koňským hřbetem, ale i vyslat adekvátní rozkazy k tomu, aby organizmus reagoval správně a v rámci rovnovážných reakcí. Co může a měla by hipoterapie nabídnout? Co od ní očekávat a kde může nabídnout zlepšení? Při jakých onemocnění volit hipoterapii? Jedná se o dětskou mozkovou obrnu, roztroušenou sklerózu, skoliózu (do 25–30° dle Cobba), svalovou dysbalanci, vertebrogenní syndrom, astma bronchiale, cystickou fibrózu. Co může hipoterapie nabídnout vašemu dítěti? Hipoterapie je ve svých účincích velmi komplexní metodou. Co tedy můžete očekávat od této terapie? Kožní stimulaci. U hipoterapie je důležité pro maximální efekt tohoto faktoru nepoužívat sedlo, pouze tenkou dečku. Zároveň by měl mít pacient lehký oděv v dotykové části. Vliv tepla. Kůň má tělesnou teplotu 38 °C a tím podstatně ovlivňuje svalovou činnost a tlumí spasticitu (křeče). Pro účely hipoterapie se používá balanční sed. „Balančnost“ sedu spočívá v tom, že s každým pohybem koně dochází k porušování rovnováhy a jejímu opětovnému nalézání. Asistovaný sed se pak využívá u pacientů s nestabilitou trupu (dětská mozková obrna, paraplegici). Fyzioterapeut sedí za pacientem a udržuje tak optimální sed pro pohybovou stimulaci. Také má možnost přímo sledovat stav, případně únavu pacienta. Tento způsob je však poměrně…
Označeno v
Slyšeli jste už o felinoterapii? Zaujala vás tato forma terapie? Ale trápí vás otázky typu: Je každá kočka vhodná? Následující článek vám odpoví na řadu otázek, které možná máte nebo byste měli mít. Není kočka jako kočka Kočka, kterou chceme používat pro felinoterapii, musí splňovat řadu podmínek a její výběr není vůbec lehký. Samozřejmostí jsou všechna běžná očkování a výborný zdravotní stav. I kdyby kočka měla nemoc, která není přenosná na člověka, nemá práce s ní smysl, protože spokojené a zdravé zvíře ochotné ke spolupráci je základní a nezbytnou podmínkou práce. I tady platí, že ať se děje co se děje, zvíře pro nás musí být partnerem a ne jen nástrojem. A v žádném případě se nesmí stát, že budeme zvíře jakkoli přetěžovat nebo dokonce trápit. Základem je tedy vynikající vztah člověka a kočky, vzájemná důvěra, respekt a výborná znalost toho druhého. Jak vybrat kočku? Kdy začít s terapií? Kočka používaná k felinoterapii musí mít ráda lidi. Každá kočka se cizích lidí trochu bojí, ale u některé se strach po několika návštěvách prolomí. Aby měla dobrý vztah k lidem, musí být kočka dobře socializovaná. To znamená, že v kritickém období mezi 3. a 8. týdnem života musí kotě pobývat s lidmi a mít s nimi pozitivní zkušenosti. S felinoterapií je ideální začít co nejdříve, tedy kolem tří měsíců věku kotěte. Jde spíše o to, abychom ho navykli na cestování, přítomnost cizích lidí a pobyt v cizím prostředí. To jsou základy, po jejichž zvládnutí máme napůl vyhráno. V žádném případě to ale neznamená, že k felinoterapii…
Označeno v
Canisterapie probíhá pod vedením canisterapeuta a většinou ve spolupráci se zaměstnanci zařízení, kam týmy docházejí. Canisterapie může být skupinová nebo individuální, vždy záleží na konkrétní potřebě klienta. V žádném případě nejde o to vypustit psa do skupinky dětí či babiček a dědečků a za hodinu když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů. Jak funguje správný canisterapeutický tým? Chcete se stát aktivní součástí? Co všechno musí člověk a pes splnit, jaké podmínky a zkoušky? Podmínky k účasti na zkouškách Aby se mohli pes i jeho majitel stát canisterapeutickým týmem, musí nejdříve složit zkoušky, které testují povahu psů, a musí splnit podmínky k účasti na zkouškách. Ty podmínky jsou následující: zkoušek se nesmí zúčastnit psi s kupírovanýma ušima, dále v den zkoušek musí pes dosáhnout věku nejméně: 12 měsíců - „malý“(cca do 35 cm), 15 měsíců - „střední“ (cca do 60 cm) a 18 měsíců - „velký“ (cca nad 60 cm). V den zkoušek se pes podrobí vstupní prohlídce u veterináře a psovod musí prokázat pravidelnou veterinární péči. Pes musí být samozřejmě v dobrém zdravotním stavu, bolestivost jakékoli části těla vylučuje psa ze zkoušek. Zkoušek se nesmí zúčastnit feny v době hárání, kojící feny a feny v druhé polovině březosti. Canisterapeutická průprava Příprava člověka a psa, tedy budoucího canisterapeutického týmu, na činnost se sestává ze základních kroků, které si dále rozebereme. Musíte ovládnout teorii canisterapie - základní potřebné informace o canisterapii, jejích metodách a normách, typech klientů, péči o psa atd., což si osvojíte v průběhu tréninku. Cílem zkoušek je pak rozeznat ty psy, kteří…
Označeno v
Hipoterapie soustřeďuje všechny aktivity, činnosti a terapie, ve kterých se setkává člověk se zdravotním postižením a kůň. Je to terapie, kde se blahodárné působení koně využívá v rozvoji tělesné, duševní i sociální složky zdraví. Proč je hipoterapie vyhledávaná? Kdy se po této metodě sahá? A co všechno dokáže kůň? Na čem hipoterapie stojí? Tato metoda stojí na tom, že klient cítí pohybových impulzů vznikajících při koňské chůzi. Přenosem těchto impulzů přes koňský hřbet na člověka dochází k probouzení celého CNS (centrálního nervového systému). Například díky tomu, že kůň má velice podobný pohybový stereotyp chůze jako člověk, nutíme tak CNS dítěte s tělesným postižením zpracovávat a vysílat vjemy a příkazy, které by za normálních okolností vysílal při chůzi. Můžeme tedy docílit určitých pokroků právě ve vývoji hrubé a jemné motoriky u dětí i dospělých. Jedná se o zlepšení koordinace, rovnováhy a vzpřímeného postoje. Kdy se k hipoterapii přistupuje? Hipoterapie může být nasazena nejen při aktuálním řešení stavu dítěte nebo dospělého s postižením, ale také preventivně, kupříkladu k oddalování vlivu některých úrazů, degenerativních onemocnění, pooperačních stavů. Má hipoterapie přesah? Pokud mluvíme o přesahu, je třeba zmínit tzv. hiporehabilitaci. Kůň jako terapeut může léčit všechny „složky“ našeho života. Proto hiporehabilitace je dnes oficiálně zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním postižením. Aktivity s využitím koní mají vzdělávací a sociální přesah. Využívá se celkové atmosféry prostředí jezdecké stáje, kontaktu s koněm a vztahu s nimi. V tomto ohledu je třeba zmínit i parajezdectví. Kdy mluvíme o aktivní…