Mezinárodní osvojení je jednou z forem náhradní rodinné péče. K tomuto druhu osvojení se sahá v momentě, kdy se nedaří pro dítě najít náhradní rodinu v zemi, ve které se narodilo. Mezinárodní osvojení má svá pravidla a zákonitosti. Tento článek se zaměří především na ty úmluvy, ze kterých mezinárodní osvojení vychází. V České republice mezinárodní osvojení zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Jaká je agenda úřadu, a které úkoly plní? A jak vlastně daný úřad pracuje? V neposlední řadě se článek věnuje i samotnému procesu mezinárodního osvojení.

• Mluvíme tedy o adopci dětí do ciziny a z ciziny.
• Tenhle druh adopce se používá v případě, kdy se nepodaří dítěti najít náhradní rodinu v zemi, kde se dítě narodilo.
• Tato forma adopce vychází z:

1. Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference.

• Haagská úmluva stanovuje postup při osvojování dítěte do zahraničí:
  • určuje povinnosti a kompetence jednotlivých institucí,
  • definuje právo dítěte na přednostní osvojení v zemi, kde se dítě narodilo,
  • zaručuje biologickým rodičům anonymitu,
  • zásadně vylučuje jakékoliv zisky z adopcí,
  • nařizuje signatářským státům, aby na svém území určily jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do zahraničí odpovědný.

1. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

• Důležitou roli při mezinárodní adopci zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně.
  

Co to je mezinárodní osvojení?

• Určující pro mezinárodní osvojení (adopci) je „obvyklé bydliště žadatele“. Rozumí se tím, kde žadatel pracuje, skutečně bydlí a kde má zázemí.
• Není tedy rozhodující státní občanství žadatele, ani jeho trvalý pobyt.
• Příklady mezinárodního osvojení:
  • v případě, že český státní občan žijící ve Francii bude chtít adoptovat dítě žijící na území České republiky, bude se jednat o mezinárodní osvojení.
  • Stejně tomu bude i v případě, že si bulharští státní občané žijící na území České republiky, budou chtít osvojit dítě s obvyklým pobytem v Bulharsku, mohou tak učinit jen prostřednictvím mezinárodního osvojení.
    

Druhy osvojení

1. osvojení do ciziny
2. osvojení z ciziny

Jak pracuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně.

Oblast činnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí

• První a primární oblastí činnosti Úřadu představuje zprostředkování osvojení dítěte s obvyklým pobytem v České republice do zahraničí, tedy osvojení do ciziny.
  • Úřad zprostředkoval v této oblasti více jak 370 osvojení dětí ve věku od 1 do 9 let do 11 převážně evropských zemí.
  • Nejčastější cílovou zemí je Dánsko, Německo a Itálie.
  • Druhá oblast agendy Úřadu, osvojování z ciziny, zůstává prozatím v pozadí.
    • Důvody jsou:
      • složitost navazování spolupráce
      • malá ochota ostatních států
      • vysoká finanční náročnost procesu, která mnohdy odradí potencionální žadatele
• To vede ke skutečnosti, že počet států, z nichž je možné osvojovat, je minimální.
• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se v poslední době intenzivně pokouší o prohloubení činnosti v této oblasti.
  • V současné době tak je možné žádat o osvojení dítěte:
    • z Filipín
    • z Bulharska
    • z afrických zemí - Burkina Faso, Burundi,  Togo,
    • z asijských zemí - Indie

Úkoly Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí

• Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v rámci agendy mezinárodního osvojení poskytuje informace o českém právu a další všeobecné informace, které souvisí s mezinárodním osvojením.
• Úřad v této  oblasti mezinárodního osvojení usnadňuje a sleduje řízení o osvojení.
• Úřad po skončení mezinárodního osvojení informuje příslušné orgány státní správy.
• Úřad aktivně vyhledává děti vhodné k mezinárodnímu osvojení a následně se věnuje nelezení vhodných osvojitelů pro tyto děti. 

Jak probíhá proces mezinárodního osvojení prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí

• Osvojení se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem o mezinárodní osvojení.
• Úřad spolupracuje při zprostředkování mezinárodních osvojení výlučně s ústředními orgány nebo ve spolupracujících státech řádně pověřenými organizacemi. 
• Proces mezinárodního osvojení je velmi složitý formální proces. Cílem je pak chránit nejlepší zájem dítěte.
• Úmluva definuje základní pravidla tohoto procesu.
  • Konkrétní podmínky se přitom liší v závislosti na situaci a právních úpravách ve státech, které v konkrétním případě mezinárodní adopce spolupracují.
  • Ročně Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí zprostředkuje přibližně 30 mezinárodních osvojení.